MMOG (Massive Multiplayer Online Games) mají své kořeny v multiplayerových hrách a multiplayerové hry mají své kořeny v MUDech (zkratka z Multi-User Dungeon). Ty začaly vznikat už v 70-tých letech. V osmdesátých letech se první hry objevily na veřejně přístupných serverech (v Americe například The Island of Kesmaii) a i když jejich hraní stálo poměrně dost peněz, své publikum si vybudovaly. Zásadním zlomem v multiplayerovém hraní byl samozřejmě Doom, který stvořil žánr first person stříleček. Na něj potom navázal veleúspěšný Quake. Od hry více hráčů po lokální síti byl jen malý krůček k přenesení hry na internet a k vytvoření nezávislých herních světů pro stovky a tisíce hráčů. Žánr Masových Multiplayerových Online her se zrodil s nástupem legendární a podle řady hráčů stále nepřekonané Ultimy Online, která vyšla v roce 1997. Dva roky po Ultimě podepřely svět multiplayerových online her další dva pilíře - EverQuest a Asheron's Call. V té době už bylo jasné, že budoucnost počítačových her leží zřejmě v online hraní.
Než budete číst dál, rád bych upozornil, že se pokud v článku používám spojení "online hry", mám na mysli MMORPG nebo MMORTS (na kterých se teprve pracuje). Kromě nich samozřejmě existují další hry, které můžeme nazývat online - například jednoduché hry ve Flashi. Co tedy nabízejí velké online hry navíc oproti klasickým multiplayerům nebo čistě singleplayerovým hrám? Kdo nevyzkoušel, asi to nepochopí. Představte si ale, že se v onlinovce ocitnete ve světě, který se opravdu blíží virtuální realitě. Nejrozšířenějšími typy onlinovek jsou zatím MMORPG a MMORTS, které v rozsáhlém online světě nacházejí největší možnosti. Onlinovky se většinou odehrávají v perzistentním (stálém, trvalém) světě, kde čas běží i ve chvíli, kdy ze hry odejdete. Samozřejmě se ke hře můžete vrátit až za několik dní nebo týdnů, ale co kdyby vám za tu dobu něco zajímavého uteklo? Je to podobné jako s chatováním - připojit na chat se můžete kdykoli a co v něm zažijete, záleží na tom, koho potkáte. Když se odpojíte, chatují lidé dál a vy se nemusíte řadu věcí dozvědět. Cítíte ten podvědomý tlak, tu touhu být online pořád? Online hry se pro někoho mohou stát drogou (stejně jako chatování), která bude vyžadovat stále větší a větší dávky. Zřejmě i s tím výrobci počítají. Mimochodem - srovnání online her s chatem vůbec není od věci. V obou případech jde hlavně o komunikaci mezi hráči, s trochou nadsázky si dovolím tvrdit, že online hraní je "pokračování chatu jinými porostředky". :-)
Hráče onlinovek může kromě slibovaného nebe čekat také nelítostné peklo. O tom by mohli vyprávět třeba hráči WWII Online společnosti Strategy First. Měsíc před jejím vydáním zkrachovala firma, která se měla v americkém Dallasu starat o chod serverů. Developeři nelenili a naložili 60 serverů do náklaďáku a instalovali je u sebe v kanceláři. Další problém byl s internetovou homepage hry.
Prakticky od jejího vydání byl k dispozici 70 MB velký patch, který opravoval poměrně zásadní chyby. Obrovský nával hráčů ale totálně zablokoval server, takže po dvou dnech Strategy First oznámila, že hráči nebudou za hraní platit, dokud hra nebude bez chyb. Opravy pak trvaly neuvěřitelné tři měsíce. S podobnými technickými problémy se krátce po vydání potýkala také hra Anarchy Online, která vykazovala potíže s registrací nových hráčů a měla problémy se servery. To vše po pěti letech vývoje a měsících testování! Problémy v začátcích ale měla také slavná Ultima Online - hra totiž měla chyby a nikdo také nepředpokládal obrovský zájem hráčů, takže servery jejich nápor nezvládaly. Šest amerických hráčů se dokonce obrátilo k soudu se stížností, že Electronic Arts a Origin vydaly nekompletní hru, a žádali vysoké odškodnění pro všechny hráče. Soudní jednání nakonec skončilo kompromisem, nebo spíš vítězstvím obou firem, které po dohodě o mimosoudním vyrovnání věnovaly 15 tisíc dolarů na vzdělávání dětí v Technickém muzeu v San Diegu.
A jsme u peněz. S rentabilitou online her je to složité. Kromě jednoduchých onlinovek, které si můžete zahrát zadarmo, a jejichž provoz je většinou placen z reklamy, stojí vývoj opravdu vážných projektů s rozsáhlými herními světy, propracovanou ekonomikou, umělou inteligencí a trojrozměrnou grafikou miliony dolarů. A to nepočítám provoz. Není tedy divu, že na online hrách zatím ještě nikdy pořádně nezbohatl. Výjimkou může být výše zmiňovaná Ultima Online, která se může pyšnit statisícovou základnou pravidelně platících hráčů, což jí zaručuje poměrně slušné živobytí. Jak jsou na tom ostatní onlinovky? Těžko říct. Víme ale o nekolika případech, kdy hry určitě výdělečné nebyly. Když se totiž nějaká hra nechytí, může brzy skončit. Příkladem je originální projekt Majestic, nad kterým se zavře voda koncem dubna. Důvod? Malý zájem hráčů. Ten samozřejmě může svědčit buď o špatném provedení hry nebo o tom, že o onlinovky pořád není velký zájem. Společnost Electronic Arts každopádně v loňském roce oznámila propuštění asi 250 zaměstnanců své online divize, protože výroba jedné hry trvala nečekaně dlouho a příliš se nevyplácela. S vydáváním online her ale EA nepřestává.
Výrobci online her stojí před zásadním problémem, jak k hraní přitáhnout jednak pravidelné hráče a jednak většinovou skupinu lidí, kteří si zahrají jen občas. Hrám typu RPG nebo MMORPG se totiž člověk musí věnovat třeba i desítky hodin, aby se dobral výsledku. Kromě opravdu hardcore hráčů ale zřejmě nikdo tolik času hraní onlinovek věnovat nechce. Masový nástup online her proto zřejmě nastane až v době, kdy se objeví hry nabízející v relativně krátkém čase a s co nejmenšími požadavky na hráče co nejvíce zábavy. Je to stejný princip, jako u offline her. Žánr RPG sice v poslední době zaznamenal nevídáný vzestup, nejprodávanějšími hrami ale stále zůstávají akční střílečky, ve kterých v krátkém čase prožijete nejvíc emocí. Pokud se ke hraní povede přilákat masové publikum, budou mít jejich výrobci vyhráno. Analytické společnosti už dnes předpovídají, že se jim to podaří. Během několika let má podle nich stoupnout obrat amerických firem podnikajících v online hraní z loňských 210 milionů dolarů až těsně pod hranici dvou miliard v roce 2005.
Na konci článku se dostáváme k zásadním překážce, která brání online hraní u nás. Je to samozřejmě internetové připojení, respektive jeho cena. Většina hráčů je stále připojena modemem a ten na hraní moderních MMORPG nebo MMORTS rozhodně nepostačuje. Za stabilní a trvalé připojení pak (s výjimkou připojení po kabelové televizi) zaplatí tolik, že na zakoupení originální hry zřetelně nezbývají peníze. :-) Každopádně se dá předpokládat, že se tato situace bude už jen lepšit. Kabelové společnosti kladou nové kabely (i když to vypadá, jako by se jim do toho příliš moc nechtělo a před drahými kabely preferují přenos vzduchem) a snad už letos by měly i k nám dorazit technologie DSL. Ty umožňují několikanásobně zvýšit kapacitu obyčejné telefonní linky. Ceny toho typu připojení jsou nicméně ve hvězdách, takže nezbývá než počkat. Zatím si můžete alespoň na BonusWebu číst články o připravovaných MMORPG a MMORTS. Věřte tomu, že jednou si je také zahrajete.
