Vážení čtenáři, po nějaké té době se opět setkáváme u lehce morbidního seriálu Herní hřbitov. Jak už z předchozích dvou dílů, které vám přiblížily detaily o výrobě, podobě a důvodech zrušení Warcraft Adventures: Lord of the Clans a Champions, zaměřujeme se v našich článcích na zajímavé tituly, o nichž probleskly první informace, nějakou dobu se na nich i pracovalo, leckdy si získaly velkou podporu nadšených fanoušků, ale nakonec zklamaly a z nejrůznějšího důvodu nespatřily světlo světa. Jejich příběhy jsou snůškou chyb, omylů, nedorozumění, podcenění vlastních sil a herních i lidských tragédií, které si nezadají s díly antických dramatických velmistrů. Jedno takové drama se odehrálo i v adventurní pevnosti Sierry On-line na počátku roku 1991 a hlavní roli v něm hrál jeden plešatý hochštapler v bílém sáčku - Leisure Suit Larry.
Al Lowe původně plánoval sérii Larry jako trilogii. Když ji tedy dokončil, nechal Larryho šťastně (inu – v rámci možností…) a spokojeně žít s vášnivou Patti a vyprávět svůj příběh prostřednictvím počítačové hry (ano, na konci trojky se stal Larry zaměstnancem Sierry!) a sešel se s Kenem Williamsem, aby společně dali hlavy dohromady a vyhloubali, jakého projektu se nadějný programátor Al Lowe chopí tentokrát. Oba byli nadšení a plní iluzí a ideálů, a tak není divu, že z jejich hlav vzešel nápad převratný, revoluční – a bohužel, ve svcé i jakékoliv jiné době takřka nerealizovatelný, což si ovšem ani jeden z nich neuvědomil. Ken Williams se rozhodl objevit internetové hraní – a titulem, který měl být jeho průkopníkem, se měl stát Leisure Suit Larry 4 - první online multiplayerová adventura…
Kdo měl hru na svědomí?
V lednu roku 1991 se na zmíněném projektu začalo konečně v kancelářích Sierry On-line pracovat. Chopila se ho hned trojice zaměstnanců, pochopitelně v čele s designerem původních Larryů Alem Lowem, který měl za úkol vytvořit design celé hry a nějaké high-level aplikace (kupříkladu deskové hry, jak se dočtete dále…). Kromě něj pak od počátku na Larrym 4 pracoval ještě Jeff Stephenson, který měl za úkol vytvořit celý systém, a Matthew George, který měl obstarat low-lewel komunikační kód.
Jak měla hra vypadat?
Na začátku celého vývoje bylo pochopitelně potřeba vyřešit řadu otázek poměrně zásadního významu. To se Alovi podařilo zhruba následovně – lidé se budou připojovat pomocí minimálně 1200 baudových modemů. To bude nejnižší přípustná rychlost, nicméně doporučená bude novější 2400 baudová technologie. Hra sama bude prodávána na CD a všechnu grafiku budou mít hráči na disku, takže před modem půjde jen velmi malé množství dat (všimněte si architektury v podstatě totožné s dnešními MMORPG!).
Maximum hráčů pro jednu hru bylo nastaveno nakonec na třicet – menší počet by nezajistil dostatečnou interaktivitu a rozmanitost, větší by zase znamenal technické i komunikační problémy. Co by se stalo, kdyby se do jedné hry najednou zničehonic přihlásilo hráčů více? I na tuto variantu se autoři připravili – zařídili vytvoření takzvaných „čekacích místností“, kam byli přebyteční hráči uklizeni do té doby, než se našel dostatek dalších pro založení nové hry.
Aby se herním světem neprocházely stále tytéž uniformní postavy, vytvořil Al Lowe jako jednu z prvních věcí utilitku zvanou Facemaker. V ní jste si vybrali z mnoha rozmanitých druhů očí, uší, nosů či úst. Když jste byli s tvorbou vytouženého obličeje hotovi, program převedl vámi zadanou tvář do číselného kódu asi této podoby: 3, 7, 6, 1,… atd. To v praxi znamenalo, že jste pro svou postavu vybrali oči číslo 3, uši číslo 7, nos číslo 6 a ústa číslo 1. Tímto jednoduchým způsobem tak byla zajištěna variabilita vzhledů a zároveň malé množství dat proudící přes pomalé modemy.
Samotná hra měla být „jednoduchou“ multiplayerovou adventure (tedy hrou žánru, který od roku 1991 ještě nikdo nevytvořil a stěží v klasické point-n-click podobě kdy vytvoří), která by neměla příběh, který by určoval veškeré dění, ale byla spíše jen světem, kde by chodilo velké množství hráčů, navzájem spolu komunikovalo, sbíralo předměty a řešilo hádanky.
Proč byl projekt zrušen?
Velice jednoduše řečeno, zmíněná trojice si uvědomila, jak nerealizovatelného projektu se chopila. Už asi po měsíci vývoje začaly problémy. Al Lowe napsal několik deskových her, aby vyzkoušel schopnosti systému, ale stále chyběl program, který by zvládl nejen dámu či backgammon, ale také všechny nezbytné prvky nutné pro vznik plnohodnotné adventury. Bylo potřeba vytvořit komplexní svět, ve kterém mohl být každý předmět vlastněn každým hráčem, všichni mohli navzájem komunikovat, předávat si předměty a podnikat nejrůznější akce. Rozeběhnout engine, který by tohle všechno zvládl, se ukázalo býti zhola nemožným – a to nejen kvůli malé propustnosti modemů a telefonních linek…
V neposlední řadě si také Al nedokázal představit, jak celá hra bude vypadat po stránce designu. I kdyby se nakonec podařilo vytvořit dostatečně chytrý program, s největší pravděpodobností by projekt Leisure Suit Larry 4 ztroskotal na neschopnosti přeorientovat se z na příběh primárně zaměřené singleplayerové adventury na mnohem otevřenější a volnější multiplayer verzi. Tím nechceme podceňovat schopnosti tohoto proslulého designera, protože se jedná o úkol, s nímž by si s největší pravděpodobností neporadil ani žádný ze současných špičkových autorů…
Nesmíme pak zapomínat ani na finanční stránku celé záležitosti. Nejde o to, že by se samotný vývoj nevyplácel natolik, až by se ho Sierra rozhodla stornovat, nebo že by na něj dokonce neměla vůbec dost peněz – adventurní pevnost začátku 90. let si i jeden mírně prodělečný projekt mohla dovolit. Jde o to, kolik by stálo provozování hry po jejím vydání. Ken Williams spočítal, že aby se stala výdělečnou, muselo by ji hrát 50 000 lidí, což bylo v roce 1991, kdy se za internet platily ohromné částky a o paušálním připojení si mohli i Američané nechat jen zdát, takřka nepředstavitelné. A navíc – Sierra by musela někde narychlo schrastit minimálně 40 dalších zaměstnanců do role gamemasterů, aby vůbec neztratila kontrolu nad průběhem samotné hry.
Až po šesti dlouhých měsících prodchnutých rozpaky, nerozhodností a bezradností došlo k nezbytnému kroku – projekt Leisure Suit Larry 4 byl označkován cejchem nerealizovatelného a jeho vývoj zrušen. Zatímco Al Lowe se pustil do prací na dalším díle pod názvem Leisure Suit Larry 5: Passionate Patti Does A Little Undercover Work, projekt pojmenovaný The Sierra Network žil dál. O pár let později se začalo pracovat na hře Larryland, což měl být v podstatě jen mix casina a chatu a jako lákadlo bylo využito známé postavy. Když ale Ken Williams celý projekt, který prodělával Sieře miliony dolarů každý rok, za celkem 100 milionů (ve dvou krocích) společnosti AT&T, byly práce na Larrylandu zrušeny.
Naděje umírá poslední…
…ale v případě Leisure Suit Larry 4 se už snad ani o ní mluvit nedá. Je velmi pravděpodobné, že se nejen jeho, ale ani žádné jiné MMO adventury nikdy nedočkáme, rozhodně ne v podobě point-n-click klasiky z počátku 90. let minulého století. Pokud jde o Larryho samotného, situace je o něco nadějnější, ale přesto zrovna růžově nevypadá – Al Lowe si v současné době užívá důchodu, přesto se v rozhovoru pro kolegy z GamePortu nechal slyšet, že by Larryho 8 udělal rád, byť by to asi již nebyla klasická adventura, ale něco trochu jiného. Na druhou stranu – Sierra se v poslední době ke svým adventure klasikám chová poměrně macešsky a po změně majitelů na konci 90. let není zrovna pravděpodobné, že by Ala k tvorbě takové hry vyzvala. Ale jak se tak říká: naděje umírá poslední, a tak se třeba někdy nových dobrodružství plešatého hochštaplera na monitorech PC přeci jen dočkáme…
Přímo k Leisure Suit Larry 4 pro vás máme jen několik odkazů, protože žádné obrázky či cokoli jiného vydáno nebylo – na této adrese naleznete stránky Ala Lowa a Inside Stories ohledně série Larry – kde bral designer inspiraci, jak to bylo se čtvrtým a pátým dílem či jak měla vypadat osmička. Pokud jste zakysli v některém Larrym, přijde vám určitě vhod sbírka návodů. Na této adrese naleznete ke stažení obrovské množství hudby z celé série, zde se zase můžete připojit k petici za osmé pokračování ságy. A pokud vás zajímá více, doporučím ještě seznam odkazů opět na stránce Ala Lowa. To nejlepší jsme si ale schovali na závěr – líbí se vám dívky, které jsme přiložili k tomuto článku? Jejich detailní obrázky naleznete v této galerii! Tak šup, ať už tam jste!
