Snaha novodobých FPS o obohacení žánru 
nějakou tou vychytávkou navíc se rozhodně popřít nedá. Ať už jsou to puzzly v HL2, filmové pojetí Crysis či otevřený svět Stalkera, už to prostě není jen to jednotvárné bušení do tlačítek. Někdy ale vyplave něco, u čeho se jednoduše vybijete a na nic jiného nemyslíte. Ať už v aréně online, či s parťáky v singlu. Jednou z těchto "oddychovek" je i Clive Barker´s Jericho. Nabídne toho víc? Zdálo by se, že příběh od mistra hororů Cliva Barkera nemůže dopadnout jinak než pozitivně. Pokud všechny aspekty zklamou, bude tu příběhová linka, která všechno vytáhne z šedi. Jenže omyl. Ať se na Jericho dívám z jakékoli strany, nabídne neuvěřitelně lineární děj, který čas od času dostane nějaké ty rysy díky atmosférickým in-game filmečkům a početné partě elitních agentů pod vašim velením. A o co že se to jedná?
Zhrozen mocí svého výtvoru, uvrhl však Bůh Prvorozeného do hlubin Země, zapomenutého a nenáviděného.
Starověké pověsti praví, že ještě před Adamem a Evou, před stvořením všeho živého, stvořil Bůh Prvorozeného k obrazu svému. Nebyl to ani muž, ani žena, příslušník ani světlé ani temné strany bytí. Zhrozen mocí svého výtvoru, uvrhl však Bůh Prvorozeného do hlubin Země, zapomenutého a nenáviděného. V místě kolébky lidských civilizací však Prvorozený zanechal stopu natolik mocnou, že ani sám Bůh nemohl zabránit jeho opětovnému proniknutí do světa lidí. Proroctví řiká, že se Prvorozený dostane do světa živých sedmkrát a pokaždé s sebou přinese zkázu, nemoce a války, jako vlna za vlnou, dokud nenajde svobodu nebo věčné vězení. Hra začíná v době posledního průniku do světa živých ve starověkém městě Al Khali změněného Prvorozeným k nepoznání. Nefungují zde žádné zákony, čas se zde zastavil. Na místo určení je povolán tým vysoce specializovaných agentů jménem Jericho, jehož kapitánem jste právě vy, Devin Ross. Vaším úkolem je dostat se až do centra hroutícího se města a ukončit zkázu navěky. Tak co, troufáte si?
VIDEO
Nenechte se však zmást nabušeným dojmem
, příběh je skutečně striktně lineární a téměř neexistuje možnost zabloudit (snad jen někdy díky neustálé tmě). Z průměru hru rozhodně tahá šest vašich parťáků, každý specialista ve svém oboru. Máme tu těžkooděnce, hackera, válečnici, kněze, snipera a mariňáka. Vskutku zábavná partička. Kromě mnohdy vtipných dialogů a hlášek vám především opravdu pomohou v boji a nedokázal bych si představit projití hrou bez jejich hlavní vedle sebe. Aby jen zmateně nepobíhali, implementovali tvůrci do hry jednoduché příkazy, kterými je můžete navádět. Nečekejte žádný Rainbow Six, krycí palby a chránění území si ale užijete do syta. Kromě střelecké podpory ale mnohem více zaujmou speciální schopnosti, kterými oplývá každá postava. Telekineze, léčení, černá magie či vyvolávání démonických sil. Vyzkoušíte si postupně všechny (hlavně díky pozdější možnosti hraní za všechny členy). Samotná akce tak díky tomu dostává nový náboj a kromě bezduchého bušení do tlačítek musíte občas i taktizovat.
|
dyž už jsem u týmu, nakousnu i umělou inteligenci. Rozhodně se tedy nejedná o vrchol moderních her, svému účelu ale poslouží spolehlivě. Vaši parťáci obstojně mixují nepřátele, které občas počastují i nějakou tou peprnou poznámkou. Dokážou vás varovat, případně vzkřísit magií a především ukazují cestu, což se v tmavých kobkách opravdu hodí. Naproti tomu veškerá havěť, která se vám postaví před hlaveň tam také i bídně zhyne, protože ji vede jen jediný pud. Abych ale zbytečně nehanil, vzhledem k druhu nepřátel (zombie, mutanti, démoni a jiné strašidelné kreatury) se absenci taktiky a intelektu vůbec nemůžeme divit. Kvůli tomu se ale jedná opravdu jen o prachprosté střílení a čarování. Škoda. Alespoň že z toho arzenálu se dá vyhrabat slušný kvér. Najdete tu všechno, od rychlopalných pistolí, samopalů s přívěsnými brokovnicemi a granátomety až po katanu a ostřelovačku. Ačkoli se každý z týmu drží svého kousku zuby nehty, nemusíte se bát, že byste nějakou nevyzkoušeli. Stačí se mu teleportovat do hlavy a jste v suchu. Ona "výměna těl" má také taktičnější důvod, než jen potřebu si osahat ten který kousek. V týmu máte pouze dva "mediky", po jejichž smrti (a té vaší pochopitelně) hra končí. Musíte si tak hlídat svoje kolegy a oživovat o stošest.
Celá hra je stylizována do "středověkých" barev a na rozdíl od takového Doomu, kde jste všude měli blikající počítače a obrazovky, působí hodně stereotypně.
Určitě se ptáte, jak ten hororový počin vůbec běží. I
nu, Jericho se rozhodně nepředvádí v nejlepší kondici. Ne, že by to bylo špatné, ona jen všudypřítomná hnědá, černá a červená barva dobře nedělá. Vůbec celá hra je stylizována do "středověkých" barev a narozdíl od takového Doomu, kde jste všude měli blikající počítače a obrazovky, působí hodně stereotypně. Naopak modely postav, zbraní a efekty magie jsou vynikající, rovněž potěší kvalita zpracování materiálů jako ocel a kameny. Všemožné obludy pak rozhodně nepostrádají detail a variabilitu a díky celkové brutalitě vypadá hra "dospělejí". Jericho tak nenadchne, ale ani neurazí. Zvukový doprovod se nese v duchu všech hororů, očekávejte tedy křiky v pozadí, hlášky kolegů a cvakání drápů po ocelové podlaze. K tomu všemu přidejte vynikající dabing a atmosférický soundtrack ladící k celkovému vyznění hry a máme tu nadprůměrné ozvučení.
Co říci závěrem? Clive Barker´s Jericho je lehce nadprůměrná krvavá řežba, která potěší hutnou tíživou atmosférou, dostačujícím arzenálem a zvláštními schopnostmi členů týmu. Dolů hru sráží snad jen přílišná linearita, stereotyp a krátkost. Pokud se vám líbí hry typu Doom, rozhodně Jericho vyzkoušejte. Pokud ale spíše přemýšlíte, než držíte spoušť, tak se poohlédněte jinde.
Hru zapůjčila firma Gamehouse.
