Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Close Combat – Invasion Normandy

  12:00aktualizováno  9. července 2001 1:57
Přestože je tato hra typickou strategií, nečekejte žádné obrovské armádní manévry ani ekonomické údaje o vaší říši. Vaším úkolem je úspěšně se vylodit v Normadii a následně ji také dobýt. Nebo, pokud hodláte hrát za Němce, právě v tomto spojencům zabránit. Historie už určila velké tahy, na vás je velet vojákům. Vzít si do parády svou rotu a s ní dokázat, že jste dobrým důstojníkem.

Close CombatKdo ze zkušených stratégů by neznal firmu SSI. Už od počátků v podobě strategií na hexovém hracím poli, přes Warlordy a simulátory námořních bitev, SSI je prostě synonymem pro boj, válku, řež. Jestli si ovšem myslíte, že v Close Combatu uvidíte jen jakési symboly jednotek, přesunujících se po mapě, pak jste na omylu. Přesně jak název napovídá, jedná se o pohled na válku na té téměř nejnižší úrovni. Nevelíte plukům a armádám, ale četám, rotám a jednotlivým vojákům. Nepoženete do boje stovky tanků a nemávnete jen tak rukou, když o nějaký přijdete. Budete litovat každé vyplýtvané střely, budete želet každého ztraceného kulometného hnízda. Budete stát nad mrtvým tělem každého ze svých padlých hochů, a pak napíšete jeho mámě domů, jaký to byl dobrý kamarád a voják.

Pokud se teď obáváte, že bez absolvování West Pointu se k této hře nemůžete ani přiblížit, uklidněte se. Tak realistická naštěstí žádná hra být nedokáže. Ale v každém případě brzy dobře pochopíte, jaké to je snažit se přímo velet klukům a mužům, kteří pod nepřátelskou palbou ztrácejí iluze a morálku rychlostí blesku. Invasion Normandy je již čtvrtým dílem série Close Combat, a protože od toho minulého uplynulo něco času, hra je zas o něco lepší. Proti sobě tentokrát stojí spojenecká vojska, zastoupená především Američany, a německé síly. Bojují o to, zda si Německo dokáže udržet Spojence od těla, nebo jestli Normandii pustí a ztratí tak důležité předmostí k cestě do srdce Říše.

Close CombatJak je tomu u podobných strategií zvykem, můžete si zvolit mezi odehráním jedné bitvy, operací sestávající z několika bojů, nebo přímo vedením celého tažení. Jestliže si zvolíte operaci nebo tažení (campaign), čekají vás v údobích mezi bitvami strategické tahy, během nichž posunujete své divize po sektorech na mapě. Jakmile se v jednom sektoru sejdou nepřátelské divize (což se děje téměř neustále), dojde k samotné bitvě. Ještě před ní si z jednotek, které má divize k dispozici, zvolíte patnáct, kterým budete velet přímo v bitvě. Například u Spojenců jsou na výběr různá družstva pěchoty (squads), od velitelských, přes obyčejné pěšáky s puškami, až po kulometnou skupinu nebo partu s bazukou. Mezi těžším vybavením najdete nejrůznější tanky, od malého Stewarta až po těžký Wolwerine. K dispozici je i omezený počet děl a houfnic, ale s těmi opatrně. Buď se nehýbou vůbec, nebo strašlivě pomalu, a pokud útočíte, nabývají často k ničemu. Jestliže jste ovšem zašití ve městě a čekáte na nepřítele, není nic lepšího než strategicky umístěný kanón.

Pokud procházíte operací nebo tažením, počítejte s tím, že ztracení muži a stroje mizí navždy a již je v další bitvě nebudete mít k dispozici. Myslete na to i v samotném boji, až budete chtít svou pěchotu hnát proti poslednímu kulometnému hnízdu nepřítele a nehledět na ztráty. Dobře zvolené příměří může někdy udělat víc než vyhnání nepřítele za cenu smrti desítky vojáků.

Tak tedy, vaše rota je připravená, rozdělená do tří čet, první, druhé a záložní. Přichází chvíle, Close Combatkdy se konečně dostanete “do terénu”. Objeví se před vámi hrací pole, protože již nejde ani tak o mapu, jako o zobrazení prostředí, v němž se střetnutí odehrává. Dříve, než dojde k boji, musíte své jednotky umístit. V závislosti na tom, za jakých okolností se nepřátelské divize v sektoru potkaly, máte k dispozici určitý prostor, na němž vaši muži začínají.

Již v této chvíli je třeba pečlivě sledovat terén a rozmýšlet každou variantu, která může nastat. Dobře promyšlená strategie s připravenými plány pro různé varianty vývoje bitvy dokáže ušetřit mnoho životů, které se v další fázi tažení budou hodit. Kulometné hnízdo uprostřed pole vám nepřítel najde a minometem odpálí hned, ale dobře ukrytý, na poslední chvíli čekající Browning .50 dokáže úplné divy. Ke krytí, které je v boji v podstatě rozhodující, jsou vhodná nejrůznější stavení, křoví, ploty, rozbité stroje a další přirozené i umělé překážky. Nikdy nenechávejte své muže pohybovat se po nezajištěném prostředí odkryté a jako na procházce. Pak je i osamělý sniper dokáže ošklivě poškádlit.

Jak jste si možná všimli, dostali jsme se plynule od umísťování jednotek přímo ke hře. Veškerý pohyb a činnost svých lidí řídíte vy, ovšem vojáci jsou samozřejmě schopni zalehnout a oplácet střelbu, případně se pokusí odplazit do krytu atd. Na druhou stranu, i v případě, že vydáte rozkaz, nemusí být stoprocentně jasné, že ho muži také vykonají. Pokud je například jejich morálka na dně, například kvůli ztrátám nebo neustálé palbě nepřátelských děl, mohou klidně odmítnout. Třeba posádka tanku, které se podaří vozidlo po zásahu opustit, většinou jen někam zaleze a odmítá cokoliv Close Combatdělat. Upřímně řečeno, vůbec se jim nedivím.

Příkazy které jsou k dispozici: Move (pohyb), Move fast (zrychlený pohyb), Sneak (plazení), Fire (střelba), Smoke (použití kouřových granátů), Defend (zalehnutí) a Ambush (skrytí a čekání na nepřítele). Všechny příkazy jsou jasné, ale zastavme se u kouře. Jde o jednu ze základních taktických fint, kterou v boji použijete velmi často. Například přiblížit svůj útočný tým vybavený plamenometem k nepřátelským bunkrům a zákopům se bez kouře v podstatě rovná sebevraždě. Také pohyb těžké techniky je dobré maskovat kouřovým závojem. Ochráníte tak své tanky před čekající bazukou nebo pancéřovou pěstí.

V každém případě je dobře před bitvou přemýšlet a během ní zvažovat všechny okolnosti. Brzy si vypěstujete strategii, která vám vyhovuje a která také funguje. Ovšem nepočítejte s tím, že lze hrát podle jednoho mustru. Situací a prostředí je plno a to, co fungovalo jednou, může jindy vyhořet. Důležité je, že se budete výborně bavit. Až se dostanete do stavu, kdy budete u monitoru řvát na své minometčíky, že jim nakopete prdel, pokud ten krám fofrem nepostaví a nezačnou střílet, pak víte, že vás hra do sebe vtáhla. A nedivte se, až se dostaví divný pocit, když na soupisu zpráv uvidíte naprosto vybitou jednotku, která padla jen díky tomu, že jste ji jen tak poslali do neprozkoumané vesnice.

Close CombatO atmosféře toho tedy víte už dost, stejně jako o průběhu hry. Ale i v případě, že se vám tyto atributy zalíbily, možná vám kdesi v hlavě vrtá červík pochybností: “Je to ale dobře udělané? Co když je to odbyté?” Nebojte se, výrobce se snažil. Samozřejmě, pokud až za hrob milujete divoké 3D real-time strategie, musím vás zklamat. CCIN je v podstatě ploché, ale vytvořené precizně. Pohled na bojiště nelze zvětšovat a sledovat velké tanky řítící se krajinou, ale lidé, stroje a efekty jsou udělané velmi dobře. Zdá se vám, že sedíte ve vzducholodi a sledujete krajinu z výšky jednoho sta až dvou set metrů. Však také v rozlišení 1280x1024 už toho vidíte hodně.

Pravdou je, že bez zvuků by atmosféra této hry byla poloviční. Veškerá střelba je autentická, zvuky jsou přesné a liší se zbraň od zbraně. Brzo poznáte, jestli na vás ze statku střílí kulomet ráže .50 nebo .30. A když se najednou z pravého reproduktoru ozve hlasitý výbuch, následovaný štěkotem kulometu a ve vysílačce se ozve zoufalé “we need more cover”, víte, která uhodila a kam se na mapě podívat. I v soupeření s 3D akcemi, ve kterých se zoufalých skřeků smrti ozývá nemálo, tato hra vítězí v soutěži od nezoufalejší výkřik. Vyděšené a roztřesené “I can’t take it anymore!” opravdu zapůsobí.

Možná se zdá divné, že dosud nedošlo na umělou inteligenci (AI), která je jednou z nejdůležitějších vlastností strategických her. Člověku snadno vypadne z hlavy něco, čeho si téměř ani nevšiml. V případě CCIN se vám možná také stane, že AI ani nepostřehnete, protože vás Close Combatnenapadne o něm uvažovat. Prostě nepřítele hledáte, ničíte, zaháníte a snažíte se, aby vás nedostal do léčky. Teprve když jste nuceni napsat něco o této hře, dojde vám, že vlastně má umělou inteligenci. A velmi dobrou. Za celou dobu hraní se objevila jen malá chybička. Vlastní voják uposlechl rozkaz k přesunu vedoucímu skrz dobře kryjící křoví, ale zamířil nepochopitelným obloukem přes pole, dvakrát delší cestou. Příště už takovou chybu udělat nemohl. Otázkou je, zda šlo o chybu v AI nebo naopak o dokonale propracovanou psychologii AI, protože všichni děláme chyby.

Bez pochyby, Close Combat – Invasion Normandy je výborná hra, která vám ukáže, jak to tenkrát všechno bylo a seznámí vás s vybavením a životem obyčejného vojáka. Právě onen nádech skutečnosti dokáže do hry výborně vtáhnout a vy se svými muži přímo žijete. Nejednou se vám nechce jít spát, protože oni přeci také už dva dny nespí, protože je ženete svižnou chůzí přímo k mostům na Pavě, kde je čeká palba z těžkých houfnic a kulometů. Vaši známí se asi budou divit, až vás najdou ve čtyři ráno u monitoru, jak pijete z feldflašky a křičíte na ty kluky s BAR kvérama, ať se hnou, protože ten kostel během pár vteřin vyletí do luftu. Když se vás potom rodina pokusí uklidnit, nejspíš je seřvete a pošlete na frontu, protože: “Sakra, ty kluci tam nemůžou ani zvednout hlavu, aby jim do ní nevlítla střepina!”

Close Combat
Výrobce: Atomic Games
Distributor: SSI
Distribuce v ČR: Bohemia Interactive - hra je již na trhu, cena 1499,- Kč
Oficiální homepage: www.ssionline.com/cc5/
Minimální konfigurace: Pentium 200, 32 MB RAM, 150MB HDD
Doporučená konfigurace: Pentium 266, 8MB karta, 600MB disk
3D karty: ne
Multiplayer: ano
Verdikt: Strategie, která se musí líbit každému milovníkovi druhé světové války nebo potenciálnímu seržantovi.
Hodnocení: 85%

Autor:


Témata: simulátor, Srdce


Nejčtenější

League of Legends
Slavný fotbalista vyhrál soud s autory League of Legends

Slavný nizozemský fotbalista Edgar Davids uspěl s žalobou proti provozovatelům hry League of Legends. Jedna z postav se totiž notně inspirovala jeho vzhledem.   celý článek

Black Mirror Remake
Česká adventura Posel Smrti se dočká remaku. Budou ho dělat Němci

Jedna z nejlepších českých her vůbec se po 14 letech od vydání dočká kompletního přepracování. Nepracují na něm však původní autoři a od originálu se má lišit...  celý článek

Uncharted: The Lost Legacy
RECENZE: Uncharted Lost Legacy je dámská jízda ve velkém stylu

Voda je mokrá, drogy špatné a Uncharted je jednou z nejlepších her vůbec. Nic se na tom nemění ani v novém přídavku Lost Legacy, kde ikonického Nathana Drakea...  celý článek

Jak už je u her od Bethesdy zvykem, neobdrželi jsme s předstihem novinářskou...
Vývojáři otočili, demoverze Prey je nakonec i na Steamu

Tvrdili, že kvůli možnosti vracení her na Steamu PC hráči demoverze nepotřebují. Teď už ji jejich hra má také.   celý článek

Další z rubriky

Strafe
RECENZE: Střílečka Strafe vám spočítá, kolik krve jste prolili

Současná doba přeje odvážným experimentům. Strafe se možná na první pohled jako jeden takový netváří, ale pod maskou retro akční hry se skrývá nečekaná...  celý článek

Sniper: Ghost Warrior 3
RECENZE: Sniper: Ghost Warrior 3 se příliš veze na vlně zájmu

Série Sniper: Ghost Warrior se vždy řadila spíše mezi ty, od kterých se toho očekávalo méně. Mezi vydáním druhého dílu a tím současným však uběhly čtyři roky a...  celý článek

Inner Chains
Lidé prohráli boj s technologií i přírodou. Recenze hororu Inner Chains

Dystopický svět může mít mnoho podob. Svoji vlastní verzi pokřiveného obrazu Země servíruje i nová nezávislá hororová střílečka Inner Chains z Polska.  celý článek

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Mnoho podobných jich je na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.