Vánoce jsou za námi a spolu s nimi skončilo (alespoň doufám) i tradiční prosincové šílenství všech herních distributorů, kteří se snažili svoje nejlepší produkty vypustit na trh právě v tomto "žhavém" období. Jak mi sami jistě dáte za pravdu, v prvních třech čtvrtinách tohoto roku (vlastně... pro vás už minulého roku) jsme se s mnoha adventurami nesetkali. A když už ano, tak jejich kvalita byla většinou maximálně mírně nadprůměrná. Výjimky tvořili snad jen Quest for Glory 5, Discworld Noir a možná ještě Traitors Gate. Ovšem v předvánočním čase praskla obrovská adventurní bublina, kdy během listopadu a prosince vyšlo neuvěřitelných 8 adventur. No a jelikož jsem na tento druh her v BonusWebu prakticky sám (né že bych si stěžoval :-)), musel jsem pochopitelně mnohé opomíjet a strkat do šuplíku na "horší časy". Přednost dostávaly buď české projekty (Polda 2, Horké Léto 2), nebo očekávané bomby, jako třeba Gabriel Knight 3, který mi sežral více než 14 dní skvělé pařby. Adventurní bouře ale už utichla a zavládl klid... ovšem kdo ví na jak dlouho - na cestě je Atlantis 2, Simon 3D, The Longest Journey nebo Gilbert Goodmate - všech těchto skvostů bysme se měli dočkat nejpozději v únoru 2000. Proč tu ale vlastně kecám o tom co všechno vyšlo nebo co teprve vyjde - vším tím jsem chtěl jen říci, že právě nyní nastal čas vytáhnou z šuplíku ty hry, které se musely v době svého vydání uklidit stranou a dát přednost svým "očekávanějším" kolegyním. No a první z těchto gamesek je detektivka Clue Chronicles: Fatal Illusion, která vyšla v listopadu 1999...
Náš příběh má kořeny až někdy v roce 1911. Tehdy úspěšný a uznávaný archeolog Sir Alexander Boddy prováděl výzkum v bájném Údolí králů v Egyptě. Asi musel najít něco opravdu velkolepého, protože byl záhy brutálně ubodán nožem k smrti.
My se však přeneseme časem až do roku 1938, konkrétně tedy až na jeho úplný konec. Je Silvestr a náš hlavní hrdina - blíže nespecifikovaný soukromý detektiv - se ocitá na palubě Rhine Maiden, což je pohádkový parník patřící boháči Ianu Masqueovi. Spolu s vámi se údolím německého Rýna plaví ještě dalších deset cestujících, kteří přijmuli Masqueho pozvání strávit poslední den v roce na jeho luxusním plavidle a posléze i na jeho obrovském zámku někde vysoko v Alpách. Proč si ale tento zazobanec pozval právě je, to nikdo netuší a dokonce i vaše přítomnost je velkou záhadou. Hmmm... Co po vás asi pan Masque může chtít?
Clue Chronicles je první díl plánované série adventur založených na stejnojmenné klasické stolní hře. O té toho bohužel vím skutečně pramálo, nicméně jisté je to, že v ní musíte podobně jako ve hře dopadnou vraha (což je skutečně nečekané :-)). Za celým projektem Clue Chronicles stojí rozporuplná společnost Hasbro, která se poslední dobou nějak vzmáhá a začíná vypouštět do světa stále a stále kvalitnější tituly. Ostatně všeobecně se očekává, že vrcholem bude za nedlouho Simon 3D, ale toho nechme zatím ještě spát a věnujme se Clue Chronicles.
Jak už jsem uvedl, po úvodní animaci (která mi připomněla nezapomenutelnou scénu s Indiana Jonesem z filmu Dobyvatelé ztracené Archy) se objevíte na palubě luxusního parníku. Jako správný detektiv nezapřete svou nekonečnou zvědavost a začnete se ostatních hostů vyptávat, proč sem byli pozváni a kdo vlastně jsou. Po krátké chvíli budete vědět, že se nacházíte v bezprostřední blízkosti amatérského kouzelníka, zkušené hypnotizérky nebo překrásné a lstivé ruské špionky. Nakonec poznáte i vašeho hostitele - pana Masqueho, ovšem ten se mezi vámi dlouho neohřeje, jelikož chvíli po svém příchodu záhadně v křečích umírá. Nuda, která do této chvíle na lodi panovala, se nenávratně vytratí a nahradí ji strach a skepse. Navíc Masque zemřel krátce po tom, co jste mu vy osobně předali tajemnou čínskou skříňku, takže se automaticky stáváte hlavním podezřelým a novoroční hosté vám pomalu a jistě přestanou důvěřovat. Získávat zpět jejich důvěru však nebude vůbec jednoduché...
Děj hry je situován do tří různých míst. Poté, co se vám podaří vystoupit z parníku, se vyškrábete k horské lanovce, kterou musíte zprovoznit a dostat se tak až do obrovského Masqueova zámeckého sídla. Zde se odehrává největší a taky nejzajímavější část hry, kdy nakonec odhalíte Masqueho spojitost s 27 let starou vraždou archeologa Boddyho. Bohužel ale musím na tomto místě podotknout, že ač se tak na první pohled může zdát, herní prostředí v Clue Chronicles není nijak zvlášť rozsáhlé. Na parníku navštívíte jen pár místností, zámek je taktéž tak trochu klaustrofóbní no a o lanovce raději ani nemluvím. Předmětů seberete pouze třicet a jediné postavy, se kterými si můžete pohovořit, je oněch jedenáct spolucestujících. Docela mě to mrzí, protože Clue Chronicles není zase tak špatnou hrou. Ale herní doba kolem deseti až patnácti hodin není za vynaložené peníze dostačující.
Většinu času ve hře strávíte konverzací s postavami nebo řešením různých hádanek-puzzlů. Podrobný popis všech jedenácti charakterů včetně animovaných obrázků máte k dispozici v přehledném menu hned od počátku hry, takže spolehlivě víte s kým budete mít tu čest se setkat. Mimochodem, prý je většina postav shodná s těmi z původní stolní hry, nicméně tuto informaci vám já sám bohužel potvrdit nemohu. Samotné rozhovory potom probíhají poměrně zajímavým způsobem - asi přes třetinu obrazovky se objeví poznámkový blok popsaný různými tématy. Vy si pak jen vyberete na co se chcete dané osoby zeptat no a zvolené téma se vám následně "odškrtne", čímž odpadá nutnost ptát se zbytečně vícekrát na jednu a tutéž věc. Dabing postav je obstojný - slyšel jsem sice lepší, ale i mnohem horší. K dispozici jsou taktéž titulky, nicméně i bez nich je dabing velmi dobře srozumitelný.
Na rozhovorech není nic složitého a nepřekonatelného, ovšem co vám dá zabrat - to jsou některé šílené puzzly. Jakmile se dostanete za zámek, zjistíte, že šesti různým hostům byly kdysi dávno prozrazeny hádanky, které vedou k šesti drahokamům ukrytých někde v zámku. No a pochopit z oněch hádanek, kde jsou drahokamy ukryté, není mnohdy vůbec jednoduché. Tak například dostanete do ruky papír, na kterém je nakreslená z poloviny naplněná sklenice, hodiny a ohryzané jablko... a podle této čmáranice musíte ukrytý drahokam vyčmuchat. Naštěstí takto tuhé hádanky jsou zde asi jen dvě - s těmi zbylými čtyřmi byste neměli mít větší problémy. Pokud ale i tak shledáte hádanky ve hře příliš obtížné, můžete se snížit k používání hintů, které jsou (bohužel) ve hře zabudovány. Nechci tady ale ze sebe dělat svatouška - i já jsem je jednou použil. Ale pssst! Kdyby se to v BonusWebu někdo dozvěděl, klesla by mi reputace.
Clue Chronicles je od počátku až do konce statickou renderovanou adventurou. Pohybujete se po předem určených bodech, na kterých se ale nemůžete volně otáčet (jako třeba v Atlantisu nebo ve Faustovi). Na toto omezení si ale velmi rychle zvyknete, ostatně před pár lety zde ani nic jiného neexistovalo. Hra vám ale v žádném případě staticky připadat nebude, jelikož veškeré průchody z lokace na lokaci jsou vyplněny efektními animacemi, které silně umocňují atmosféru hry. Velký počet animací je zřejmě i důvodem proč se tak krátká hra roztáhla na celé tři stříbrné placky.
Jinak je renderovaná grafika docela detailní a kvalitní - zde si opravdu není nač stěžovat. Vytkl bych jí pouze to, že je až příliš moc temná a pokud tuto hru budete hrát za denního světla, tak na monitoru téměř nic neuvidíte ani když si světlost nastavíte na maximum. Ovšem na to jsme u podobného typu grafiky u ponurých a temných her zvyklí (vzpomeňme třeba na skvělého Discworlda Noira).
Jednoznačnou pochvalu si zaslouží design charakterů, neboť tito vypadají velmi pěkně... obzvláště ty ženského pohlaví (třeba slečna Scarlet nebo ruská špiónka Marina Popov jsou přímo k nakousnutí). Při rozhovorech dělají různá gesta a jejich synchronizace pohybu rtů s dabingem je taktéž skvělá. Bohužel, všechny postavy až na výjimky neustále stojí na jednom místě a nepohybují se po místnostech, takže zase až tak moc "živě" nevypadají.
Za grafiku a animace si tedy Clue Chronicles zaslouží pochvalu, nicméně za hudbu a zvuky již nikoliv. Tedy, abych byl přesnější, zvukové efekty na tom zase tak špatně nejsou, ale hudební doprovod je velice podprůměrný. Ten ve hře ani moc často neuslyšíte a když už ano, tak za moc nestojí. Navíc všechen zvuk (včetně dabingu) neuvěřitelně šumí, což není zrovna příjemné. A silně pochybuji, že by to bylo způsobeno mojí zvukovou kartou.
| ||||||||||||||||||||||||
Chtě nechtě se zde ještě musím zmínit o několika výtkách, které ke Clue Chronicles mám. Tak zaprvé mě štvalo zdlouhavé načítání při prvním spuštění hry, které trvalo dokonce několik minut. To se nese ruku v ruce s příšerným swapováním. Přestože je jako minimum uvedeno pouze 16 MB RAM, tak i na mých 32 MB hra místy až nesnesitelně swapovala a tím se velmi zpomalovala. K tomu všemu se vám ještě občas zasekne hlavní menu nebo inventář (které se objeví po najetí myši do dolní (respektive horní) části obrazovky), takže hru nebudete moci ani ukončit. No a vrcholem je ta skutečnost, že mi hra několikrát spadla do vymlácených Oken pana Bila Gatese. To rozhodně nepotěší, obzvláště když se delší dobu neukládá pozice.
Clue Chronicles: Fatal Illusion je ve své podstatě docela slušnou detektivní adventurkou s pěknou grafikou a animacemi. Bohužel ale podprůměrné ozvučení, pár chybiček v programu a hlavně nízká rozsáhlost tuhle hru trochu degradují. Zarytým fandům adventur tenhle projekt můžu směle doporučit, ale vy ostatní si raději zahrajte třeba Gabriela Knighta 3, který je po všech stránkách o několik tříd dokonalejší.
