Když se v dobách „tříosmšestek“ objevil první díl Comanche, způsobil mezi příznivci počítačových her malou revoluci – pro zážitek z (na tehdejší časy) dokonalé voxelové grafiky mnozí neváhali vysázet na dřevo slušné peníze, aby rozšířili systémovou paměť na doporučovaných 8 MB. Hardcore virtuálním letcům však hra neměla co nabídnout – zpracování boje proti helikoptérám a tankům bylo opravdu velmi akční a letový model postrádal i základní prvky realismu, kterými tehdy již disponoval oblíbený LHX. Série Comanche si však postupem času vybudovala celkem stabilní základnu příznivců, kteří se u každého nového pokračování královsky bavili a nejinak by tomu mělo být i u čtvrtého dílu, jehož demoverzi jsme testovali.
Hned úvod demonstrační mise nenechá nikoho na pochybách, že by se tentokrát létání obešlo bez notné dávky adrenalinu. Na ostrovní základně je vyhlášený poplach, protože právě začala nepřátelská invaze. Nezbývá než rychle vzlétnout, nabrat správný kurz k prvnímu waypointu (indikovanému zelenou značkou v krajině) a mezi
pobíhajícími vojáky a jeepy ničit protivníkovu pěchotu. Úzké údolí ústí do malebné zátoky, kde kotví nákladní loď – základna nepřátel. Pár dobře mířených ran ji posílá ke dnu, ale v zápětí je nutné svést souboj se skupinou transportních a bojových helikoptér. Ani pak boj nekončí – další letka vrtulníků a skupina strážních člunů se rychle přibližuje a hrozí zvratem situace. Pak ještě krýt komando speciálních jednotek, které z vody loví nějakého přitopeného VIP, sundat pár dalších cílů a honem zpět na základnu. Pilotova práce není žádný med...
Jak již asi mnozí z vás tuší z popisu jedné z misí, znovu bude milý Comanche situovaný do pozice nepřekonatelného bitevníka, kterého sestřelí pouze soustředěná palba trojice útočných helikoptér, nebo panák se Stingerem a muškou vesničana z filmu Air America (pro ty z vás, kteří tento geniální film neviděli – jde o scénu, kdy jihoasijský zemědělec se stoickou tváří jednou ranou z pušky sestřelí vojenské dopravní letadlo). S trochou opatrnosti a zručné pilotáže v malých výškách se bojový let změní v prosté označování tupých cílů a
jejich neomylné ničení řízenými střelami či kanónem. Střelivo se v demu omezuje na klasickou „čtyřkombinaci“ kanón-hydra-hellfire-stinger, přičemž není problém použít například stingery na pozemní cíle (na zničení velké dopravní lodi stačí dvojice raket vzduch-vzduch). Fanoušky PTŘS jistě potěší hellfiry, které po odpálení vystoupají vzhůru a cíl zasáhnou shora – tedy z místa s nejslabším pancéřováním. Velmi příjemných změn doznalo samotné ovládání, přesněji řečeno nastavení různých ovládacích režimů – pro každý ze tří pohledů (3rd person fullscreen, 1st person fullscreen a z kokpitu) je možné zvolit ideální režim kontroly stroje, který obsahuje i takové vychytávky jako prohození cyclic a collective controls (tj. helikoptéra se při pohybu kniplem do strany buďto naklání, nebo otáčí), nastavení všech os a možnost označování cílů myší.
Grafika Comanche 4 již definitivně opustila voxelový systém – ostatně ani není divu, výkon moderních 3D akcelerátorů narost do té míry, že voxely, které musel počítat samotný procesor, již představovaly pověstné
nejužší hrdlo láhve. Nutno podpotkout, že čistě polygonová grafika vypadá v podání hry velmi dobře – zvláště lety nízko nad vodou, kdy se okolní krajina odráží na hladině rozvlněné proudem vzduchu od rotoru, patří k tomu nejhezčímu, co se kdy v oblasti simulátorů helikoptér objevilo. Oko militaristy také potěší detailně modelovaná pěchota – panáci pobíhají po bojišti, pálí stingery či igly a dokonce jezdí v jeepech. Samostatnou kapitolu pak představují speciální jednotky Seals či Delta Force, takový výsadek žabích mužů z Blackhawku do mělké laguny vypadá skoro jako ve skutečnosti. Na hodnocení plynulosti grafického enginu je však příliš brzo – autoři samo přiznávají, že demoverze není optimalizovaná a dá se provozovat pouze na rychlých grafických kartách (GeForce, Radeon...). Je však jasné, že si detailní modely helikoptér, tanků, lodí a pěšáků, stejně jako nesmírně členitá krajina plná stromů, jezer a budov (o velmi frekventovaných rádiových hláškách nemluvě), vyberou svou daň na hardwarových nárocích.
Comanche 4 bezpochyby nabídne milovníkům akčního létání a vizuálně přitažlivých scén spousty hodin skvělé zábavy. Bohužel i tentokrát nejspíš odejdou virtuální piloti prohánějící své rotory v Hindu či Comanche Hokum s nepořízenou – mise, ve kterých „po rambovsku“ odpraví nepřekonatelná americká helikoptéra desítky nepřátel všeho druhu, budou na denním pořádku. S definitivním verdiktem je však nutné počkat na plnou verzi, která by se měla na trhu objevit již 23. října...
