Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Combat Command 2: Desert Rats

  12:00aktualizováno  15. února 2003 10:26
V Africe je horko. Doma je chládek. Počítání je nuda. Počítač umí počítat za vás. Copak asi tenhle zmatek znamená, říkáte si. No přeci to, že nová strategie od Shrapnel Games vás vezme do Afriky a přitom budete moct sedět u počítače, který se bude tvářit, že je jen halda map, papírových jednotek a tabulek s pravidly.

Combat Command 2: Desert Rats Většina z vás, kteří se alespoň základně orientujete ve 2. světové válce, jistě na první pohled pochopí, že tato hra má něco společného se severní Afrikou, Brity, Američany a Němci. Ano, skutečně se týká bojových operací na severu černého kontinentu v průběhu let 1941-43. Ovšem nepočítejte s tím, že byste se u téhle strategie cítili, jako když chodíte po rozpáleném pouštním písku a kulky vám sviští nad hlavou, zatímco vaši muži umírají v zákopech a tancích. Mnohem spíš se budete cítit, jako když sedíte u stolu, na kterém jsou rozložené velké mapy vyplněné šestiúhelníky (hexy) a po ruce máte stoh tabulek. Jediný rozdíl je, že nemusíte všechno počítat, to za vás dělá počítač. A vlastně ještě něco – nemusíte se bát průvanu. Jednotky z monitoru vám nesfoukne, i když vypadají jako papírové obdélníčky.

Jistě už první odstavec vám napověděl, že CC2:DR je hrou určenou skalním příznivcům hexových papírů, strategie, počítání a dlouhého přemýšlení. Přestože žánr strategií se díky boomu realtimových her stal celkem populární i mezi akčními pařany, tento titul většinu takových hráčů zajímat nemusí. Přesto by však bylo škoda ho automaticky hodit do koše, protože co mu chybí na grafice, zvuku a vubec multimediálním dojmu, to nahrazuje klasickým přístupem stolních strategií, které mají mnoho příznivců ještě z dob, Combat Command 2: Desert Rats kdy osobní počítače byly jen drahou hračkou amerických imperialistů.

Shrapnel Games tuto hru postavili na naprosto stejném prostředí, jako díl první. Celá jejich práce se tak soustředila na tvorbu scénářů a map plných písku a vyschlých koryt řek (vádí). To je trochu škoda, protože tak sice ušetřili za mzdy programátorů co se dalo, ale zároveň vypustili hru, která vypadá jako by byla vyvíjena před pěti lety.

A tak se na šesterečkované mapě odehrávají slavné bitvy mezi Montgomerym a Pattonem na straně spojenců a Rommelem v čele německých Afrika Korps. Hra sestává z tahů, během nichž hráči přesouvají své jednotky po mapě takovou rychlostí, jaké jsou ti kteří vojáci schopni jít nebo tanky jet. Najdete zde nejen houfy pěšáků, ale také plno tanků a dělostřelectva. Ve hře jsou však veškeré jednotky symbolizovány přesouvajícími se čtverečky, které obsahují prosté symboly. Ty mohou někoho zpočátku mást, ale když se zorientujete, pochopíte jednoduchý systém – X = pěchota, O = obrněné jednotky (tanky), X společně s O značí obrněnou pěchotu a O s tečkou uprostřed, to je dovedně maskované dělostřelectvo. Naštěstí je vlevo na obrazovce informační pruh, v němž se zobrazuje popis a veškeré další statistiky vámi zvolené jednotky. Díky tomu se můžete rozhodnout, kam ty Combat Command 2: Desert Rats které vojáky nebo tanky pošlete.

Strategicky je hra celkem na úrovni. Bere si ze stolních her dostatečně propracovaný systém, který bere v úvahu nejen typy jednotek, ale také místa odkud a kam útočí, kdo je v útoku podporuje, zda jde o útok koordinovaný atd. Naopak umělá inteligence počítačového protivníka je často nedokonalá. Až vás překvapí, jak často se vám podaří počítač dostat do obklíčení jednoduchým obětováním několika slabých jednotek. Na druhou stranu často nastane i okamžik, kdy dobře postavená obrana vyčkává a ukázněně odráží útoky jednotek, manévrujících na hranici dostřelu děl a pokoušející se narušit obrannou linii. Zkrátka, u hry se napřemýšlíte až dost, a to i v případě, že neseženete lidského soupeře. Při nejhorším můžete rozebírat, jak mohla počítač napadnout taková hloupost.

Ve hře jsou nejrůznější bitvy, od malých a rychlých akcí s několika jednotkami, které dohrajete do dvou hodin, až po obrovské operace s množstvím jednotek, které vám mohou zabrat i několik dní. A to nemluvíme o tom, že se některé nenápadné malé bitvy mohou překvapivě protáhnout. Škoda, že 17 scénářů, které ve hře najdete, není také spojeno do jedné táhnoucí se kampaně, ve které byste mohli sbírat svá vítězství a projít si celou Afrikou v jednom tažení. Přitom některé bitvy by na sebe naprosto přirozeně navazovaly, jak je vidět Combat Command 2: Desert Rats i z rozložení jednotek.

O grafice toho již bylo v tomto článku řečeno hodně a shrnutí je jednoznačné – jednoduchá, nezajímavá, zkrátka jen plnící nejnutnější potřeby hry. S efekty je to stejné – zasažená jednotka se pozná podle toho, že se na ní objeví malý, nepříliš realistický výbuch. Mapa je dost jasná, aby bylo možné ji pochopit, ale je to zkrátka jen plochý papír. Zkrátka, hráči, kteří se o tuhle hru zajímají, se nezajímají o grafiku. Jinak by totiž museli hodit CC2:DR do koše hned po instalaci.

Ovládání je naopak poměrně dobré, příkazy jednotkám se dávají snadno. Více problémů přináší zobrazení nejrůznějších oken. Například vyladit velikost informačního okna tak, aby v něm bylo vše vidět, a přitom bylo na obrazovce dost místa na mapu, je docela umění. Někdy vás také mohou znervózňovat a hlavně zdržovat neustále vyskakující okna se zprávami o dění v průběhu bitvy.

Pokud nechcete hrát jen proti umělé a nedokonalé inteligenci počítače, ale raději byste změřili síly se živým protivníkem, máte dvě možnosti. Buďto se sejdete u jednoho počítače, Combat Command 2: Desert Rats jako byste se sešli při hraní klasické stolní verze hry, nebo využijete elektronické pošty pro Play-By-Email, takže můžete sedět na opačných stranách zeměkoule. Dejte si pozor na šikovnou funkci u PBEM – jestliže restartujete uprostřed zadávání příkazů svůj tah (drobný švindl, napravující špatné rozhodnutí), hra pošle vašemu soupeři zprávu: „Bob is a dirty cheater. He restarted his turn.“ (Bob je špinavý podvodník, restartoval svůj tah.) Pak už je jen na vašem soupeři, co vám napíše v dalším e-mailu.

Combat Command 2: Desert Rats je hrou, kterou devadesát procent lidí zahodí při prvním pohledu na ni, zatímco zbylých deset procent se zaraduje, že to je konečně něco, u čeho se dá v klidu přemýšlet, aniž by vás pořád rušily ty divoké efekty. Přestože výrobce asi počítal s tímto přístupem hráčů, nemusel jít ve své snaze co nejpřesněji a nejjednodušeji napodobit stolní strategie tak daleko. Co třeba využít možnosti počítače víc, než jen k vypočítávaní tahů a bojů? Rozhodně by se hodily nějaké statistiky, přehledné zobrazení celé mapy, navazující kampaně, možná nějaké prvky zásobování apod. Zkrátka, kdo má rád strategie propracovanější, které vás více vtáhnou do děje, bude se muset spolehnout například na sérii Close Combat od SSI. CC2:DR jsou zkrátka stolní hrou na počítači. Alespoň že si můžete otevřít to okno.

Combat Command 2: Desert Rats
Výrobce: Boku Strategy Games
Vydavatel: Shrapnel Games
Distribuce v ČR: zatím není definitivně rozhodnuto
Oficiální homepage: www.shrapnelgames.com/boku/cc2_dr
Minimální konfigurace: procesor 166MHz, 32MB RAM, 20 MB HDD
Doporučená konfigurace: prcesor 200MHz, 64 MB RAM
3D karty: ne
Multiplayer: ano
Verdikt: Papírová strategie, že ji není rovno, kromě toho přináší leda velký…
Hodnocení 35%

Autor:


Témata: Hodiny, hračky


Nejčtenější

Jak už je u her od Bethesdy zvykem, neobdrželi jsme s předstihem novinářskou...
Vývojáři otočili, demoverze Prey je nakonec i na Steamu

Tvrdili, že kvůli možnosti vracení her na Steamu PC hráči demoverze nepotřebují. Teď už ji jejich hra má také.   celý článek

Sudden Strike 4
Zase pořádná strategie z druhé světové? Recenze Sudden Strike 4

Sudden Strike se po dlouhé odmlce znovu vrací na monitory. Jde stále o krvelačnou strategii z druhé světové války, nebo o slabý odvar? Autoři moc...  celý článek

Matterfall
Retro na steroidech: Matterfall je mistrovská střílečka se vším všudy

Vývojářské studio Housemarque se vrací s další arkádou, která zaujme nonstop akcí a retro feelingem.  celý článek

Příznivci krajní pravice v Charlottesville ve Virginii (11. srpna 2017)
Končím s vtipy o nacistech slibuje populární youtuber PewDiePie

Po nedávných událostech v Charlottesville se jeden z nejpopulárnějších youtuberů rozhodl, že už nebude dělat žádné vtipy o nacistech.  celý článek

Cosplay Chun-Li, jedna z nejikoničtějších postav série Street Fighter
Fanouškům připadala herní postava příliš ošklivá, autoři jí předělali

Postava bojovnice Chun-Li byla v bojovce Marvel vs. Capcom: Infinity tak ošklivá, že ji museli autoři v nejnovějším patchi znovu vymodelovat obličej.  celý článek

Další z rubriky

Hellblade: Senua's Sacrifice (PC)
Hellblade je dokonalá simulace šílenství, kde vítězí forma nad obsahem

Netrpělivě očekávaná hra Hellblade klame tělem. Místo akční a brutální hratelnosti přináší spíše přemýšlivou návštěvu do hlavy člověka postiženého duševní...  celý článek

The Surge
RECENZE: Ve sci-fi The Surge budete umírat na každém kroku. Stojí to za to

S tím, jak se v posledních let řada vývojářů vydala cestou zjednodušování a větší přístupnosti pro širší publikum, nastoupil i opačný trend. Nejznámějším...  celý článek

Impact Winter
RECENZE: Postapokalyptický Impact Winter vás odnaučí milovat zimu

Očekávaný simulátor přežití Impact Winter vám ukáže, že konec světa bude pěkně ledový. Jako vedoucí skupiny přeživších se budete muset postarat nejen o sebe,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.