Strategická série Command and Conquer má bohatou tradici. Když se taková série chystá uzavřít svou existenci, dá se očekávat určitá velkolepost spojená se snahou zanechat tu po sobě nějaký odkaz a nejen snažit se vytáhnout další peníze z kapes zákazníků.
Ačkoliv do hlav vývojářů nevidíme, je pravdou, že s Command and Conquer: Tiberian Twilight, což má být poslední díl "tiberiové" ságy, přichází do osvědčeného konceptu celá řada změn. Snad by se i dalo říct, že se zavedený koncept mění.
V prezentované misi jde o zahlazení jakýchkoliv informací, k nimž by se mohl dostat nepřítel v sestřeleném letounu patřícím GDI: Na začátku je třeba zvolit si třídu. Vybírá se mezi ofenzivní, defenzivní a podpůrnou.
Tato 
volba je velice důležitá, jelikož každá ze tříd má v hlavním stanu přístup ke zcela jiným jednotkám. Útočníci nepříliš překvapivě disponují nejsilnějšími vojáky i stroji, mezi něž patří výkonní raketometčíci nebo titánští mechové. Za tuhle třídu si tak zahrajete nejpřímočařeji: sestavit armádu a udeřit, tak zní jejich heslo.
Obránci nabírají pěchotu, která se dokáže zabarikádovat v budovách či bunkrech. Navíc se mohou opřít o středně těžkou techniku, jako je například tank Spartan, který lze přeměnit v obrannou věž. Pak se ale nemůže hýbat.
Ostatně, defenzivně laděná třída má možnost stavě obranné budovy. Jedná se právě o bunkry nebo speciální body stavěné při postupu, které chrání jednotky energetickým štítem. Tak se dají poměrně jednoduše bránit místa, pro něž musí hráči jiných tříd obětovat citelnější část vojska.
Podpůrná třída vám jako jediná zpřístupní horizonty letectva, do kterého patří Orcy či kulomety vyzbrojené Hammerheady. Ostatní třídy k poletuchám přístup nemají, stejně jako ke speciálním zbraním typu průzkumných dronů, které odstraňují válečnou mlhu. Nasazení těchto specialitek ale vyprazdňuje energetický panel, jenž se automaticky dobíjí. Ty nejmasivnější útoky (například iontový kanón) lze nasadit jen se zcela nabitým energetickým potenciálem.
To, k jakým jednotkám má hráč přístup, neovlivňuje pouze jeho třída, ale také úroveň. Zkušenosti je možné získávat prakticky vším; každou zničenou jednotkou nepřítele či speciálními úspěchy ("znič stovku vojáků jedním Mammoth tankem").
S každou úrovní pak lze odemknout nějakou tu odměnu, například novou jednotku.
Do každé mise si můžete vzít určité množství jednotek, upgradů či speciálních útoků. Jaké, to už si navolíte sami, přičemž vývojové schéma každé ze tříd je odlišné.
Jako nejvyšší možnou úroveň uvádí Electronic Arts čtyřicátou. Dosažený level přitom platí napříč celou hrou, respektive všemi módy, tedy od sólové kampaně, přes skirmishové boje až po multiplayerové bitvy.
Profilové údaje hráčů budou ukládány na internetu na oficiálním serveru. Kdo si tak bude chtít Command and Conquer 4 zahrát, bude muset být neustále online. Tak trochu za tím cítíme oprášenou snahu co možná nejvíce zabránit pirátství. Oficiálně je ale hlavním důvodem to, aby podvodníci nemanipulovali se svými profily. Každopádně: offlinový režim pro ryzí sólisty tu nenajdete.
Nutnost být připojen k internetu chtějí v EA vyvážit komunitními a komfortními funkcemi. 
Mimo jiné budou hráči moct zakládat klany přímo ve hře a bavit se na vlastních chatovacích kanálech.
V hlavním menu byla pozornými novináři zahlédnuta položka "Store". Na otázku, zda po jejím rozkliknutí bude možné nakupovat nové mapy či jednotky (EA si v přídavném obsahu doslova libuje), odpovídají zástupci firmy obligátním "bez komentáře", což se dá brát téměř jako souhlas.
Největší změna v herním stylu přichází s absencí klasické, stabilní základny. Nyní dostanete akorát takzvaného Crawlera, který je mobilní a může se na požádání rozložit do fabriky a produkovat. Díky tomu je Tiberian Twilight založeno na posunujících se bojových liniích, což ústí ve větší 
tempo a především častější potyčky s nepřítelem.
Do hry se ale dostává dosti přísný limit na jednotky. Například strojů můžete mít pouze patnáct najednou. O jejich doplňování si ale nemusíte dělat mnoho starostí, respektive nemusíte řešit, čím je zaplatíte. Produkce nových jednotek totiž stojí jediné: čas.
Jak už jsme řekli, čtvrtý Command and Conquer se bude hrát opravdu svižně, otázkou je však, zda bude také taktičtější. První pohled tomu příliš neodpovídá, jelikož se jednotky dají doplňovat bezstarostně a dokonce ani zničení Crawlera neznamená konec. Dostanete prostě nového.
V případě prezentované mise je neúspěchem teprve to, když se NODu podaří zničit spadlý letoun, po kterém se pídíme. Tím nejtaktičtějším 
ve hře bude zabírání a spojování tiberiových uzlů do sítí. Je totiž zapotřebí najít ideální vyvážení v tom, jakou část armády ponechat na jejich obranu a s jakou získávat uzly nové.
Několik prvků známých již z předchozích dílů série bude v Tiberian Twilight zdůrazněno. Například zkušenosti, které získávají jednotlivé jednotky, se promítnou do mnohem většího rozdílu vůči jednotkám novým.
Různé typy jednotek pak budou obzvlášť efektivní proti jiným, což je klasický "kámen-nůžky-papír" efekt, ale opět zdůrazněný. Pakliže se takové jednotky střetnou, ta s výhodou bude mít fialově zabarvené střely, čímž poznáte, že je dobré soustředit se na toho kterého nepřítele.
Tiberian Twilight poběží na stejném
enginu jako předchozí díl Tiberium Wars a také Red Alert 3. Popravdě, tato technologie už má nejlepší léta za sebou, byť se s ní dá stále ještě vytvořit vcelku pohledná strategie. Jen se trochu obáváme přetrvávajícího negativa v podobě omezené možnosti oddálení, která trápila již předchůdce a omezovala rozhled.
Je otázkou, zda nový koncept pro Command and Conquer u hráčů pochodí, nebo zda narazí na odmítnutí dané tradicionalismem. Každopádně mu nelze upřít jistou přitažlivost a snahu odlišit se od konkurence. Tak doufejme, že to bude důstojný závěr jedné slavné ságy.
