Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Conan - metrák svalů v akci

  12:00aktualizováno  24. března 5:28
Dvoumetrový chlapík s mečem neprojde jen tak bez povšimnutí a snad i proto se z cimmerského barbara stala povšechně známá osobnost. O převedení do moderní herní podoby se však až nyní pokoušejí tvůrci povedené FPS Chaser.

ConanAčkoliv to možná není na první pohled zřejmé, historie simulace boje sečnými a bodnými zbraněmi nablízko, ač řídká jako les po zásahu Lidlu, sahá až do dřevních dob počítačového hráčství. Avšak pomineme-li osmibitovou plošinovku Conan the Barbarian a jiné, nastává pravý rozvoj podobných her až s příchodem 3D prostředí. Středověká akce Die by the Sword se svým systémem VSIM ukázala, že přímé ovládání pohybu meče myší není tím pravým ořechovým, tedy alespoň ne pro jedince normálně anatomicky obdařené a nervově obrněné. Naproti tomu španělská rubanice Severance: Blade of Darkness, oplývající mimo jiné dodnes bezkonkurenční fantasy atmosférou, dokázala zakovat ladné údery seker a palcátů do několika kláves a jejich kombinací ústících v řadu vražedných komb. Právě se Severance toho má nový počin slovenského týmu Caudron, jenž nás docela nedávno zaujal nadprůměrnou FPS akcí Chaser, společného nejvíce.

Od své premiéry v knihách Roberta E. Howarda prošel Conan již bezpočtem adaptací, z nichž stojí za zmínku především ta komixová z produkce Marvelu a dvojice stejnojmenných filmů s Arnoldem Schwarzeneggerem v Conanhlavní roli urostlého Cimmeřana. Jedna věc však všechny mutace spojuje – klasický, nekomplikovaný a o to více lákavý příběh válečníka, jehož myšlenkové pochody oscilují výhradně mezi slovy pomsta, obouruční meč a Crom. Ani autoři herního Conana neopouštějí zaběhnutou kolej a nabízejí tak jednoduchou, nicméně dobře podanou zápletku těžící z vyplenění barbarovy rodné vesnice tajemným kultem supa. Již začátek hry se nese v duchu zmíněného filmového zpracování, kdy je děj uveden věky ošlehaným temným hlasem vypravěče, aby se vzápětí sám Conan střetl s nevyhnutelnou pravdou o osudu svých blízkých, za hřmění filmové skladby Riders of Steel z pera Basila Poledourise. Poněkud smutné je, že ačkoliv se na příběhu podílel snad nejznámější český překladatel fantasy, Jan Kantůrek, hra postrádá jakékoliv výraznější dějové zvraty. Tu Conan zachrání krásnou otrokyni Zairin před obětováním, tu osvobodí vězněný klan domorodců, v zásadě se však jedná stále o to samé. Naštěstí hra plyne vlastním tempem stále kupředu a v pozdějších fázích hráče díky neustálému odkrývaní nových prostředí vyloženě nutí k postupu.

Jak již bylo uvedeno v úvodu, hra svým stylem nejvíce inklinuje k Severance: Blade of Darkness. To v tomto případě neznamená jen přehledný pohled třetí osoby, ale zejména systém rozličných úderů vyvolávaných jednoduššími či složitějšími kombinacemi kláves, jejichž získávání představujeConan alespoň minoritní RPG element. Adventurní činnost se omezuje toliko na občasné použití několika málo předmětů na tom správném místě a boj se tak stává alfou i omegou hry. Za zabití každého protivníka se na Conanovo konto přičítá několik bodů, jež lze posléze dle uvážení rozdělit mezi velké množství pohybů, rozčleněných dle použité zbraně na údery mečem nebo sekerou a palcátem. Kvůli přehlednosti jsou kreace v menu názorně předváděny herní postavou a dále odstupňovány do tří úrovní. Protivníků a tím pádem i zkušenostních bodů je ovšem dostatek, a tak není třeba příliš dlouho zvažovat, zda vybrat efektní otočku ukončenou podebráním protivníka čepelí sekery, nebo drtivý úder obouručním mečem.

Z opětovného srovnání se Severance však Conan nevychází zcela bez šrámů. Tam, kde přes tři roky stará akce nabízela desítky rozličných zbraní spojených se specifickými komby, spokojili se slovenští autoři toliko s několika málo meči, palcáty a sekerami, pro něž jsou kombinace kláves vesměs stejné. Jediným zpestřením je mýtický meč Atlanťanů, jehož součásti lzeConan naleznout roztroušené napříč celou hrou a hráč se tak k jeho použití dostane až v závěru. Samotný charakter boje je na druhou stranu příjemně jednoduchý a v pokročilé fázi hry ústí ve skutečný balet smrti. Vražedné údery plynule přitékají pod náporem tří akčních kláves, jimž asistuje neprostupný kryt a přestože jakákoliv taktika zde prostor nedostává, hráč se díky mnohonásobné přesile rozhodně nudit nebude. „Boj v chumlu“ je řešen podobně jako v nedávném Princi z Persie – stisknutí klávesy v příslušném směru určuje protivníka, vůči němuž barbar povede následující výpad.

Zbraní dvojsečnější než dvoubřitá sekera je opravdu bohatá variabilita prostředí, kterými se Conan během své pouti ubírá. Hra je rozdělena do mnoha menších celků, jež se často samostatně, nicméně velice rychle nahrávají. Tím je ovšem také dána proměnlivost kvality jednotlivých úseků, která se paradoxně projeví hned na počátku. V úvodních Černých horách si dali sraz nejen zmatený level design s tuctovým prostředím, ale rovněž slabí a nevýrazní protivníci. ZlomConan nastává těsně před druhou čtvrtinou hry, kdy Conan navštěvuje podzemní město prokleté civilizace a dochází ke konfrontaci s prvním nápaditým bossem. Bohužel, mnoho lidí nepřekouslo nízkorozpočtové béčko evokující úvod, jenž by zasloužil urychlenou amputaci.

Stejně jako Chaser je i Conan hrou poměrně rozsáhlou; kromě podzemních měst, kamenných pevností a neprostupné džungle se zde objevuje krátké intermezzo v přístavním městě Kordava, kde je švihání čepelí vystřídáno během od krámku ke krámku při pátrání po informacích o kultu supa a také jednou hospodskou rvačkou.

Přestože Conan vychází zároveň na konzolích, PC verze s sebou mnoho civilizačních (či spíše konzolizačních) chorob nenese. Snad až na způsob ukládání pozice prostřednictvím svatých kamenů, řídce roztroušených napříč celým království Aquilonie. Tento koncept jde ale ruku v ruce s aspektem, který by se dal charakterizovat jako jakási Cromova druhá šance; Conanpokud hráč v průběhu akce zemře, je automaticky přenesen doprostřed astrální či pekelné arény, kde proti němu nastoupí protivník korespondující s aktuálním prostředím. A pokud barbar náhodou zemře v těsném sledu několikrát, protivníků začne plynule přibývat, což je jistě originálním zpestřením.

Od svým stylem jednoduché rubanice nelze očekávat nijak závratnou inteligenci protivníků. Autoři toto očekávání beze zbytku splnili a jak již uvedl Ondřej Zach v našich dojmech z dema, pohybové schopnosti nepřátel představují běh (popřípadě belhání) po přímce a útok. Obrněnec se tak často zarazí ve dveřích nebo zasáhne svého soukmenovce, což akcím, vedle stříkající krve a objevujícím se šrámům na hlavní postavě, překvapivě dodává šťávu. Nápaditost protivníků opět graduje až s přibývajícími zářezy na jílci, za zmínku stojí zajímavě rozpohybovaní kostlivci, domorodí šamani nebo rachotící kamenní bojovníci.

Grafický engine podtrhuje ladění herního prostředí do fantasy nádechu a nutno uznat, že se záměr vydařil. Stran architektury pevností a ponurosti podzemních kobek není téměř co vytknout. SnadnoConan se tak dá překousnout i místy jednoduchá grafika, která si často dopomáhá obyčejnými dvourozměrnými pozadími v dálce, což má na druhou stranu velmi příjemný dopad na rychlost hry. Pokud byla zmíněna originální hudba převzatá ze stříbrného plátna, žel se jedná o pouhé dvě skladby spojené s úvodním vyprávěním a intrem. Ovšem ani samotný herní hudební doprovod se nenechá zahanbit. Ženské vokály a temné chóry Poledourisovo dílo úspěšně vykrádají a co na tom, že se ke konci opakuje vesměs jedna a ta samá skladba.

Chválu bohužel nelze pět na stranu podivně se chovající kamery. Ačkoliv je většinou ovládána přímo myší, občas se, snad z trucu, zasekne a hlodavec počne ovládat pouze otáčení postavy. Výhled pak ustrne buď nadobro zašprajcovaný někde v ornamenty zdobeném kusu skály nebo se začne zaobírat sledováním Conanovy bederní roušky, kterou kamera zřejmě shledala velmi sexy. Druhým handicapem, jemuž však lze rychle navyknout, je těžkopádný pohyb vlastního charakteru. Pomalé úkrokování sto deseti kil svaloviny je během obyčejné chůze nepoužitelné. Využití nastává až při Conansoubojích, ovšem i zde je lepší spolehnout se na bleskové kombinace úderů než na jakoukoli uhýbací taktiku.

Conan ve výsledku zajišťuje slušnou zábavu založenou na jednoduché a neutuchající akci kořeněné množstvím speciálních úderů, častými souboji s bossy a přislazené několika nízkokalorickými puzzly. Hra tak trochu připomíná severskou Rune, která však byla svým zpracováním přece jen o třídu výše. Přestože královnou fantasy akcí zaobírajících se bojem nablízko zůstává neohroženě Severance, neměl by Conan projít bez povšimnutí zejména u entit řadících na seznam potřebností obouruční meč vedle zubního kartáčku. Škoda jen několika nepovedených úrovní v úvodu a místy delirické práce kamery. Nebýt toho, mohl svalovec dostat kulatou osmdesátku.

Conan
Minimum: P-1000, 128 MB RAM
Optimum: P-1500, 256 MB RAM
Multiplayer: ne
Další informace: demo / screenshoty / in-game video #1, #2, #3
Výrobce/distributor: Cauldron / TDK Mediactive
Distributor v ČR: N/A
Oficiální stránka: homepage
Verdikt: Nebýt slabého počátku a několika amatérských chyb, aspiroval by Conan na post nejlepší rubanice s mečem za posledních léta.
Hodnocení: (info) 73%
Autor:




Nejčtenější

Kingdome Come: Deliverance
Nový trailer na Kingdome Come poodhaluje příběh a létají v něm výkaly

Nová ukázka z historického RPG ukazuje násilný přechod hlavního hrdiny z bezstarostného mládí do dospělosti.   celý článek

Sudden Strike 4
Zase pořádná strategie z druhé světové? Recenze Sudden Strike 4

Sudden Strike se po dlouhé odmlce znovu vrací na monitory. Jde stále o krvelačnou strategii z druhé světové války, nebo o slabý odvar? Autoři moc...  celý článek

Cosplay Chun-Li, jedna z nejikoničtějších postav série Street Fighter
Fanouškům připadala herní postava příliš ošklivá, autoři ji předělali

Postava bojovnice Chun-Li byla v bojovce Marvel vs. Capcom: Infinity tak ošklivá, že ji museli autoři v nejnovějším patchi znovu vymodelovat obličej.  celý článek

Matterfall
Retro na steroidech: Matterfall je mistrovská střílečka se vším všudy

Vývojářské studio Housemarque se vrací s další arkádou, která zaujme nonstop akcí a retro feelingem.  celý článek

Příznivci krajní pravice v Charlottesville ve Virginii (11. srpna 2017)
Končím s vtipy o nacistech slibuje, populární youtuber PewDiePie

Po nedávných událostech v Charlottesville se jeden z nejpopulárnějších youtuberů rozhodl, že už nebude dělat žádné vtipy o nacistech.  celý článek

Další z rubriky

Impact Winter
RECENZE: Postapokalyptický Impact Winter vás odnaučí milovat zimu

Očekávaný simulátor přežití Impact Winter vám ukáže, že konec světa bude pěkně ledový. Jako vedoucí skupiny přeživších se budete muset postarat nejen o sebe,...  celý článek

Syberia 3 (PC)
RECENZE: Na výrobě Syberie 3 se až příliš šetřilo

Třetí Syberia se předchozím hrám série nevyrovná. Dolů ji táhne především technické zpracování a minimalistický příběh. Přesto by si ji opravdoví fandové mohli...  celý článek

Sniper: Ghost Warrior 3
RECENZE: Sniper: Ghost Warrior 3 se příliš veze na vlně zájmu

Série Sniper: Ghost Warrior se vždy řadila spíše mezi ty, od kterých se toho očekávalo méně. Mezi vydáním druhého dílu a tím současným však uběhly čtyři roky a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.