Conflict: Desert Storm

  • 16
Pokud si chcete zkusit nejnovější taktickou akci, v níž se v kůži oddílu SAS nebo Delta Force účastníte známého válečného konfliktu ze začátku devadesátých let minulého století, máte jedinečnou příležitost. Čtyřčlenné speciální komando, spadající pod vaše velení, už netrpělivě čeká na konkrétní rozkazy!
Conflict: Desert Storm

Taktických akcí je na konzolích jako šafránu. Asi nejvíce pokusů registrujeme v případě dobře známé série Rainbow Six, která však na PSX zcela propadla a kredit se jí podařilo částečně zachránit na výkonnějším hardwaru - řeč je o N64 a potažmo i Dreamcastu. Nicméně nyní tu je zcela nový adept, který do svého žánru přináší řadu příjemných oživení. Multiplatformový Conflict: Desert Storm (dále jen CDS), jehož máme tu čest přivítat i na PS2. Jak je již z názvu patrné, tvůrce inspiroval relativně nedávný válečný konflikt na Blízkém Východě, pročež se zhostíte role vámi vybrané speciální jednotky (buďto britští SAS anebo americké Delta Force), se kterými musíte spojencům napomoci v řadě klíčových operací. Dá se říci, že jednotlivé mise mají jistou příběhovou kontinuitu kopírující válečný scénář, na jehož konci najdete na pažbě každého ze čtyř elitních vojáků, tvořících váš oddíl, několik stovek zlikvidovaných oponentů.

Speciální jednotky v Iráku

Problémem války proti Iráku bylo mimo jiné špatné počasí, jež negovalo snahy spojenců o přesné lokalizování mobilních odpalovacích zařízení pro balistické rakety Scud. Pro tento účel se tak ponejvíce hodily speciální oddíly, které byly na místo vyslány, aby odhalily postavení odpalovacích ramp.
Special Air Service (SAS) byli vysazeni v Iráku 20.ledna 1991 a ve velice krátkém čase kontaktovali vzdušné síly (USAF) pro jejich nasměrování na lokace s potencionálně rozmístěnými Scudy (Delta Force začali na území operovat o něco později - v únoru). Pro boj s nepřítelem byli vybaveni minomety a protitankovými střelami. Celá akce měla také za cíl předejít atakům Izraele, na něhož Scudy mířily, a díky zmíněným aktivitám speciálních složek byl Irák později schopen odpálit sotva pár jednotlivých raket a navíc, brzy poté tyto stáhl, aby mohl lépe zajistit jejich ochranu.

Jelikož je tohle týmová hra, ovládáte celou jednotku a je jen na vaší šikovnosti a taktickém uvažování, jak si s danou misí a úkoly v ní poradíte. Třebaže se CDS odestává ve třetí perspektivě, vždy máte Conflict: Desert Storm možnost přepnutí do vlastního pohledu (s aktivním pohybem jako v klasickém FPS) - tady zejména pro preciznější zacílení oponenta, neboť každá zbraň disponuje sympatickým zoomem, jenž zejména u odstřelovačky pomůže zavčas vyřešit řadu ošemetných situací. Zoom je však pouze skokový. Ze čtveřice vojáků ovládáte aktivně vždy jen jednoho vybraného jedince a ostatní kooperují dle vámi zadaných příkazů. Samozřejmě se lze vždy přepnout na kohokoliv ze čtveřice zúčastněných a eventuálně tak vyladit jeho postavení, slující dokonce možností lehu a plazení, což se mnohdy velmi hodí. Co se týče příkazů, není tady nic extra, vojáci (pouze ti, jež skrze geniálně jednoduchý interface vyberete) vás mohou následovat, zůstat stát na místě anebo je lze vyslat na vámi stanovenou kvótu, kterýžto pokyn není úplně nejpřesnější variantou umístěnky daného jednotlivce, ale jak jsem již řekl, postavení lze manuálně doladit a voják vám pak zůstane ve vámi určené pozici dokud nerozhodnete jinak (tady doufám, že podobnou feature nabídne i očekávaný Ghost Recon, jehož PC verze v tomto bodě z nějakého nepochopitelného důvodu selhala). Navíc, vaši spolubojovníci slují poměrně vysokou AI a třebaže občas dají prostor k otázce, proč že zrovna takhle, dá se Conflict: Desert Storm na ně vcelku spolehnout.
Tahle hra je převážně o tom, kterak dobře si dokážete krýt záda. Žádná rychlá akce se nekoná, chce to kvalitní součinnost všech mužů a eliminaci potenciálních hrozeb. Protože to, co vaši nepřátelé ztrácí na inteligenci, to si přebohatě vynahrazují svým počtem, ostatně číslo o jejich ztrátách na konci hry, které padlo výše, vypovídá snad o všem. Nevypovídá však o tom, že ač se to tady chce tvářit částečně i jako stealth akce, není to dost dobře možné. Sice se nadějete pár obratných a smrtonosných výpadů ze zálohy, v nichž může zapracovat váš nůž, ale povětšinu času o vás nepřítel ví a to tak dokonale, že dokáže lokalizovat vaše momentální postavení i bez toho, že by vás byť jen spatřil. Do naprosto absurdní praxe jsou zde dotaženy známé spouštěcí mechanismy, kdy se po překročení určité hranice někde v dálce otevřou stavidla s nepřátelskou pěchotou, která pak v nepříjemných útočných vlnách atakuje vaše postavení. Někdy se objeví i za vašimi zády, přicházeje přitom z vyčištěných prostor, což evokuje představu, že si tihle muži dopřávají RedBull v míře více než je běžné. Jelikož masy protivníků v jistých herních fázích budí dojem Conflict: Desert Storm nikdy nekončícího příběhu a vy po nich z nějakého důvodu nemůžete získat jejich zbraně, přijde vhod úprava kadence vaší palby (dávka či jednotlivé střely), neboť kdo šetří, má za tři. Ale přes proklamovanou nemožnost sebrání munice po padlých sem tvůrci přeci jenom zařadili prvek, že v každé z herních lokací můžete narazit na volně se povalující náboje a dokonce i nové zbraně, což celý tenhle podnik příjemně ulehčuje. V souvislosti s výbavou je nutno podotknout, že ač veškerý pohyb v inventáři probíhá v realtime, důležité ozdravování zraněné postavy (skrze medipaky) je záležitostí rychle vyvolatelného tlačítkového komba, takže není proč nad tímhle někdy snad i stresujícím modelem lámat hůl. Navíc lze propriety mezi jednotlivými charaktery vyměňovat a nedosti na tom, pokud někdo padne, lze jej ještě v jistém časovém limitu oživit, což významně zjednodušuje vaše jinak obtížné poslání. Takovým chutným bonbónkem nakonec je jízda v "dopravních prostředcích", zde to bude džíp vybavený kulometem a raketometem a M2 Bradley APC. Nebýt podivného zasedacího pořádku v těchto vojenských vozidlech, neměl bych nejmenších výhrad.

SAS

Co se týče SAS, tito vstoupili do hlubšího povědomí asi až díky akci z osmdesátého roku, kdy bylo obsazeno Íránské velvyslanectví teroristy, kteří zde drželi 21 rukojmí. Ze šestice teroristů přežil atak SAS toliko jediný, kterýžto se ukryl mezi rukojmími. Nicméně historie nejlepších speciálních složek má pochopitelně mnohem hlubší kořeny, myšlenka na jejich vytvoření pochází z hlavy kapitána Davida Stirlinga, který měl představu nevelké jednotky rychle se přemisťující v džípech a člunech, pracující v týlu nepřítele a zde provádějící rozličné sabotážní a průzkumné akce. Jeho nápad se mu brzy poté podařilo realizovat a druhá světová válka tak byla dějištěm premiérového vystoupení SAS. Následovaly Malajsie, Borneo, Omán a Vietnam, nicméně v posledním případě oficiální britská místa reagovala tak, že ve Vietnamu byly přítomny toliko oddíly SAS z Austrálie a Nového Zélandu. V lednu 1976 se první kompletní jednotka SAS objevila i v Ulsteru, kde se poté zúčastnila rozličných akcí jako byla ochrana subjektů, které měla IRA zlikvidovat.

Conflict: Desert Storm

Mise jsou poměrně variabilní (vedle likvidace pěšáků dojde i na tanky, kulometná hnízda, strážní věže či vrtulníky), navíc s nabídkou dvou uložení v průběhu každé akce (načasování uložení je jen na vás), což je určitě fér a další bodík ve prospěch dobré hratelnosti. V případě výskytu NPC je dobrým nápadem to, že s daným člověkem dokážete koordinovat skrzevá stejné příkazy, jako s členy vaší jednotky (bohužel jej však nelze aktivně ovládat), přičemž v tomto kontextu visí velký otazník nad jednou misí, v níž vámi osvobozená individua náhle nelze nijak usměrnit a oni tak sami míří do záhuby. A je-li řeč o podivnostech a pochybeních, vedle již citované AI nepřátel nelze neříci, že na nejvyšší obtížnost, ve které stačí jediná salva a je po vás veta, přicházejí velké nesnáze. Především je třeba připomenout, že zaměřování je automatické, ale toto je velice nepřesné a nezřídka pomýlené v tom smyslu, že ač střílíte na cíl, z nějakého záhadného důvodu jej netrefujete. Samozřejmě, lze se kdykoliv přepnout do first-person, ale nahánění běžících nepřátel do středu zaměřovacího kříže skrze analogové tlačítko je celkem dosti velká šichta, při níž si nemůžete rozhodně dovolit ten luxus z obtížnosti medium - tedy nechat soupeře vypálit Conflict: Desert Storm jako prvního. A každé zaváhání se trestá smrtí, což začne být po chvíli docela frustrující též z důvodu zdlouhavého načítání momentální pozice. Další otazník visí nad špatným zohledněním střelby jste-li v zákrytu za nějakým objektem. Často se totiž stává, že cenné náboje vyplýtváte do zdi, za níž se kryjete (ne, vyklánění zpoza rohu tu bohužel nenajdete), což rozhodně nepramení z vašeho špatného odhadnutí situace. A nikoliv neposledním pochybením je slabý design misí, jimž chybí možná svoboda pro vaše rozhodování a nějaké komplexnější zpracování. Nevadí mi ani poněkud jednodušší vizuální stránka věci, neboť svůj účel to splňuje. Ale herní plocha dané mise (ať již exteriéry či interiéry) povětšinou nenabízí žádnou alternativu pro váš postup vpřed a přes sympatické adventurní rozšíření zdejší koncepce (jako jsou přístupové karty) a interakci (obvyklé výbušné sudy či dopravní prostředky, u nichž se tedy nevyplatí schovávat) tady převážně narážíte na slepé chodby a uzavřené dveře - ospravedlňující v pokročilejším herním čase svým otevřením ten nečekaný nášup nepřátelských sil na place.
Zvyšování úrovně vašich vojáků je trochu záhadné a neškodilo by, kdybyste si k tomu mohli říci svoje - stejně jako před výsadkem by nikoho neubylo s implementací možnosti pohrát se seskupením a vybavením vojáků.

Conflict: Desert Storm

Ale i přes to všechno se CDS příjemně hraje a příznivci taktických akcí si u něj jistě přijdou na své. Pohříchu nemáte přístup do již absolvovaných misí pro eventuální zopakování si té oblíbené, neboť vždy natvrdo přepisujete pozici na kartě. Na druhou stranu velká deviza hry spočívá v kooperativním multiplayeru, ve kterém si můžete střihnout třeba právě rozehranou misi (každý ze zhostí dvou vojáků), což je prostě super nápad a s tímhle se dá pokořit i místy nelidská Hard obtížnost.

CDS sklízí v Evropě uznání, promítající se do skvělého postavení v Top Ten nejprodávanějších her, takže se dá čekat pokračování. Doufejme, že se v něm tvůrcům podaří vyladit řadu klíčových mechanismů k větší spokojenosti hráče, protože pak bychom tu mohli mít skutečně nářezový titul. Zatím jde "jen" o dobré vystoupení, ale za sebe mohu prozradit, že jsem se u něj opravdu bavil.

Gulf War

Nakonec se znovu dostáváme k vystoupení SAS ve válce v Perském zálivu, které však nebylo bez ztrát. Například oddíl Bravo-2-0. Díky špatné instrukci ohledně vysílací frekvence se nebyli s to spojit s velitelstvím, navíc v oblasti jejich výsadku bylo nejhorší počasí za posledních třicet let - vše uvedené se pak promítlo do smutné skutečnosti, že z mužstva čítajícího osm lidí se zachránil toliko jediný. Čtyři byli zajati a tři zemřeli. V této souvislosti je nutné zmínit číslo o cca 30.000 padlých Iráčanech, což bylo stokrát více než ztráty spojeneckých sil. Nicméně válka v zálivu měla a stále má nepříjemnou dohru v podobě tzv. Gulf War Syndromu, kdy si řada válečných veteránů posléze začala stěžovat na zdravotní potíže - bolesti břicha a průjmy, nespavost, ztráty paměti, bolesti hlavy, neostré vidění, či bolesti kloubů. Příčina byla zprvu neznámá, ale později se přišlo na to, že Irák použil toxický nervový plyn sarin, který bohužel zasáhl mnoho tisíc zde přítomných vojáků.

Conflict: Desert Storm
Výrobce/Vydavatel Pivotal Games/SCI
Platforma PlayStation 2, Xbox
Multiplayer: ano, 2 hráči
Vibrace/Analog: ano/ano
Další ovladač: ano
Paměťová karta: ano, 225kB
Verdikt: Pakliže si chcete zastřílet a ještě si u toho trochu zapřemýšlet a zataktizovat, rozhodně berte. Ale chce to velkou trpělivost, tady i díky několika opravdu nepříjemným chybám v koncepci.
Hodnocení: 70% (info)


Témata: nůž, Raketa, Xbox