Je to hrozné, sotva člověk dopíše článek o jedné hře s vietnamským námětem, hned se mu do rukou dostává další. Konflikt ve Vietnamu v současné době s jasným přehledem přebíjí své sourozence čerpající z 2. světové války, tedy alespoň, co se akčního žánru týče, strategické hry totiž tomuto tématu zůstávají zatím zapovězené. Je docela jasné, že pobláznění válkou, v níž dostali Amíci pěkně na frak, bude časově omezené. Za startovní bod se dá považovat Vietcong a konečnou se dost možná stanou tituly vycházející v druhé polovině roku jako Men of Valor: Vietnam, Shellshock Nam 67 nebo právě Conflict: Vietnam. Po nich se již zřejmě budeme setkávat pouze s ojedinělými projekty, ale tahle zmíněná salva na nás ještě plnou silou dolehne. Štěstí se rozhodli zkusit i v Pivotal Games se svojí sérií Conflicts a po dvou dílech z Iráku ji převádí do kontur zeleného pekla. Možná víte, že se Conflict: Desert Strom a jeho takřka totožné pokračování prodávaly více než dobře, za což ale nemohla kvalita hry, která byla přinejlepším jen mírně nadprůměrná, nýbrž úderná reklamní kampaň, která v aktuální válečné situaci nalákala spoustu kupců. Nyní se nám do rukou dostala betaverze Conflict: Vietnam a společně s vámi se podíváme, jaké má šance na úspěch.
Hlavní nabídkou Conflict: Vietnam je bezesporu příběhová kampaň, která hráči zprostředkovává skutečné bitvy a situace, ale mnoho si jich rovněž vymýšlí. Hra začíná na jedné z amerických základen a nutno říci, že svým designem nás rozhodně neoslnila. Působí přeplácaným a omezeně rozsáhlým prostorem (můžete chodit jen po vyhrazených cestičkách), v němž budete často dlouhé chvíle pochodovat sem a tam. To ale nic nemění na tom, že tato první mise slouží zároveň jako poměrně povedený tutorial, jenž nás zasvětí do poněkud odlišného ovládání hry. Poté následuje spousta dalších misí a rozhodně se nám líbily renderované animace mezi nimi. Ty sice nedosahují hvězdné kvality, ale jejich obsah a střih je přinejmenším zajímavý. Dá se tedy říci, že příjemně dokreslují atmosféru a to i jadrnými hláškami, které padají právě výhradně v animacích nebo rozhovorech. Kdyby občas zazněly v průběhu hry z úst některého z ranařů, bylo by to ještě lepší.
Hlavní nabídkou Conflict: Vietnam je bezesporu příběhová kampaň, která hráči zprostředkovává skutečné bitvy a situace, ale mnoho si jich rovněž vymýšlí.
Kdo nehrál Conflict: Desert Storm, jistě se podiví nad primárním pohledem, jenž je zaklíněn do očí třetí osoby s možností přepnutí do klasického pohledu FPS. Naneštěstí musím říci, že ani jeden z nich není univerzálně použitelný. Zatímco ten první se hodí na procházení lokací, ve chvíli, kdy chcete účinně zamířit, pozbývá na funkčnosti, jelikož se při jakémkoliv pohybu myši pohne takřka o koňskou délku, tudíž je velice těžké, ne-li nemožné, někoho trefit. Ovšem ani při přepnutí do pohledu první osoby nejde o procházku růžovým sadem, protože tvůrci se z nejasných důvodů rozhodli zpracovat hledí automatické pušky takřka přes celou obrazovku takže vidíte vlastně jen mušku a něco málo okolo, což je při náhlých přepadech Vietnamců často smrtící. Přesto se tento pohled při akčních pasážích vyplatí více, jelikož je alespoň řádně citlivý na pohyb.
|
Conflict: Vietnam se vydává za taktickou akci a na první pohled takovou skutečně je, ale již na ten druhý se více blíží akční hře obyčejné. I když opatrný postup je zpočátku jistě ten účinnější, jakmile se ale naučíte pořádné fígle, není problémem úrovně probíhat. Paradoxně tomu nejvíce brání zmíněné pohledy. Přesto máme k dispozici čtveřici borců – Cherryho, Hosse, Juniora a Ragmana. Junior je v základu sniper a Hoss zase disponuje těžkým kulometem, i když tyto preference můžete změnit přiřazením jiné zbraně. Mezi vojáky se dá volně přepínat, ale aby se takového kroku řádně využilo, bylo by nutné mu vytvořit kvalitní podklad ve stavbě misí, kde by nutná kooperace bojovníků znamenala příjemné zpestření. No, ale to bychom chtěli trochu moc. V roli každého z vojáků je možné zadávat parťákům řádku příkazů. V podstatě ty nejdůležitější spočívají v zalehnutí všech, pohybu za vedoucí postavou nebo naopak bránění pozice, případě také příkaz k otevřené palbě či jejímu zastavení. To jsme se bavili o pohybu celé jednotky, ale herní interface umožňuje i poroučení každému zvlášť. Stačí stisknout pravé myšítko, navolit bojovníka a někam ho například poslat. Zatímco vy třeba krycí palbou zaháníte nepřátele, pošlete Hosse pro blízko ležící lékárničky a poručíte mu, aby uzdravil v tratolišti krve ležícího Juniora, což je pěkný příklad spolupráce, která se ale ve frenetické akci, jež navíc nastávají víceméně na předem vyhraněných místech, nedá moc stíhat. Hlavní je střílet a až poté bude čas na ozdravování. Vojáci totiž v kómatu vydrží celkem dlouho, takže mohou počkat. Nevím, zda je to způsobeno betaverzí nebo něčím jiným, ale parťáci se hodně často zasekávají, a to především tehdy, když je někam pošlete, což je při potřebě rychlé a nenápadné akce hodně nepříjemné. Obejití střílejícího tanku je tak značnou zkouškou pružnosti vašich nervů.
Design levelů, především pak džungle, se s českým Vietcongem nemůže rovnat. V naprosté většině případů je hra striktně lineární s jednou jedinou stezkou, na niž čas od času vylezou nepřátelé a zkusí vám pohrozit. Občas je možné narazit i na osamocené oponenty, kteří jsou k vám otočení zády – tedy ideální terč pro efektní podříznutí nožem. Že by navržení misí jakkoliv překvapovalo se říci nedá a v konkurenci válečných her jde spíše o podprůměr. Tvůrcům se příliš nedaří udržet ani dynamiku hry i celkové napětí, jelikož často prolézáte zbytečnými a prázdnými lokacemi. Na druhou stranu musíme pochválit alespoň cíle jednotlivých misí. Těch je pokaždé totiž několik a na mnohé narazíme až cestou. Budete tak například bránit, dobývat, čistit Vietcongem zamořené vesnice, probojovávat se k důležitým lokacím apod. Takřka v každém levelu navíc čeká pár bonusových cílů, jejichž samotné objevení není jednoduché. Pokud se vám to však podaří, můžete se na konci mise těšit na odměnu ve formě zkušenostních bodů. Tu sice dostanete stejně, ale v menší míře. Ano, do Conflict: Vietnam se dostal i RPG prvek, naneštěstí v betaverzi nefungoval, tak, jak by asi měl. Jednoduše nešlo zvednout jednotlivé vlastnosti, jichž je mimochodem slušné množství, ručně, ale bylo třeba využít automatického přidělování a ani to nefungovalo vždy. Věříme však, že tento problém do plné verze nemá šanci přetrvat. Zbývá ještě dodat, že vojáci nedostávají stejný příděl zkušeností – každý dostane takovou odměnu, za jakou se v průběhu mise zasloužil.
Na druhou stranu musíme pochválit alespoň cíle jednotlivých misí. Těch je pokaždé totiž několik a na mnohé narazíme až cestou. Budete tak například bránit, dobývat, čistit Vietcongem zamořené vesnice, probojovávat se k důležitým lokacím apod.
Co se týče zbraní, nečekejte žádné překvapení. Na misi si je vybírat nemůžete, ovšem ty přidělené tak nějak stačí. Jde o nože, granáty, útočné pušky, pistole nebo kulomety. Navíc není nemožné si od zabitých Vietnamců „vypůjčit“ jejich kvéry. Velikým pomocníkem jsou také již zmíněné lékárničky, jež se spolu s municí válí na mnoha místech. Umělá inteligence nepřátel není kdovíjaká. Schovávají se na předem daných místech, z nichž vám občas nabíhají přesně před mušku. Dost často útočí také z věží, což je zřejmě nejtěžší případ, jelikož je nutné nejdřív věž objevit a na dálku pak protivníka sestřelit.
Grafika rovněž nemá čím oslnit. Vyzdvihl bych maximálně povedené modely postav a jejich celkem slušné rozpohybování, ale textury patří do šedého průměru, výbuchy a další speciální efekty možná ještě níže. Minimálně ty by slušelo do plné verze vylepšit. Zvuk zbraní mě docela zklamal, protože se liší jen minimálně a realitě se blíží hodně zdaleka. Na druhou stranu, namluvení je vynikající a hudba také potěší.
Kolem a kolem tak Conflict: Vietnam nevypadá na áčkovou hru, ale to autoři zřejmě, stejně jako u Desert Strom, ani nezamýšleli. Hra vychází zhruba půl roku po předchozím dílu série a to samo o sobě značí, že velké změny provedeny být nemohly. Ovšem, abychom jen nehanili, musíme prohlásit, že hra na nějakou dobu dokáže příjemně a nenáročně zabavit, ale její nevýhodou je, že je tu mnoho mnohem lepších válečných her, v poslední době především právě z Vietnamu. Pokud by se však Conflict: Vietnam prodával za budgetovou cenu, umím si představit jeho doporučení.
Index očekávání: 6,5/10