Musel jsem si už dát nějakou tu změnu od těch věčných doomovek a závodních her a hmátl jsem po burgeržrouty vychvalované Crimson Skies. Potřeboval jsem něco uklidňujícího, ne moc stresujícího a toho mi tato hra poskytla měrou vrchovatou. Letadýlka sice nepatří úplně k mému oblíbenému žánru, zejména po hře Yager, která mi moc nesedla, ale zde jsem slabší rozjezd překousl a můžu říct, že jsem nelitoval.
Po příjemně krátkém nahrávání se dostanete do hlavního hangáru, který vám po celou dobu hry bude sloužit k výběru bojových strojů, jejich úpravě a bitevnímu plánu. Jak vypadá samotná akce? Pokud jste měli možnost zkusit Yager, budete tu jako doma. Úrovně jsou zde rozděleny úplně stejně, to znamená na prostorné oblasti, kde plníte rozličné úkoly. Nejdříve vás čeká sopečný ostrov, který vás lehce uvede do pravidel hry. V klidu si zde můžete vyzkoušet ovládání, proletět se a pokochat se luxusní scenérií. Máte dané primární úkoly, které musíte splnit, navíc pár vedlejších, které slouží k získávání peněz a tzv. "Tokens", za něž si pak můžete letadýlka vylepšovat. Výhodou je, že akce si sami vybíráte a aktivujete. Žádný časový limit vás netlačí a pokud chcete, můžete si třeba do nekonečna zkoušet leteckou akrobacii. Samotné úkoly jsou rozmanité, zábavné a ne moc
obtížné. Povětšinou se skládají z pomáhání místním obyvatelům. Tu ochránit konvoj před vzdušnými piráty, jinde zase
sestřelovat nepřátelské vzducholodě na čas, krást a převážet důležité materiály atd. Je jich opravdu hodně a nemusíte se bát plnit i ty vedlejší. Zdržovat vás rozhodně nebudou.
Abyste se nemuseli neustále vracet přes celý level, tak občas z nepřátelských strojů nějaká ta lékárnička nebo náboje vypadnou.
Hlavní dějová linie příběhu není nic převratného. Je dost kýčovitá a dopředu víte jak to asi dopadne. Moc pozornosti jsem jí nevěnoval a ani ji nepovažuji za nezbytně nutnou. Přirovnal bych to k hrůze jménem Svět zítřka. Ač to tak podle některých dvouplošníků ve hře nevypadá, jedná se také o sci-fi, kde se proletíte napříč novými Spojenými státy, rozdělenými na samostatné republiky.
Pojďme se mrknout do hangáru. Spousta zde prázdných míst se časem zaplní novými stroji, které nacházíte poschovávané ve hře. Za nastřádaný obnos peněz a zmíněných "Token" si letadýlka můžete vylepšit, ale pouze jednou. Každé má tři atributy.
Odolnost, rychlost a palebnou sílu. Ač to není mnoho, dost se od sebe liší a doporučuji si je pořádně vyzkoušet. Zejména před vlastním upgradem, protože pak už se s tím nedá nic dělat a špatná volba vás bude hodně mrzet. Já jsem hru prolétl dost rychle a stačil si vylepšit pouze tři stroje. Devastatora, Coyota a Briganda (teď nevím jestli hra pro název tohoto letadla použila můj
nick, kterým se ve všech hrách zapisuji nebo jde o pouhou náhodu. Nápad by to byl ale rozhodně parádní). Brigand je stroj extrémně silný a obrněný, ale rychlý a mrštný jako lenochod. Má ovšem jednu zajímavou vychytávku oproti ostatním. Pokud při letu zmáčknete "A", přepnete se do kulometné věže a můžete začít ty nepřátelské bastardy sundávat pěkně v klidu a po desítkách. Řízení je ovládáno automaticky. Něco mi našeptává, že by se to dalo perfektně využít v multiplayeru, kdy jeden hráč by ovládal kokpit a druhý kulometnou věž.
Když už jsme u té palebné síly. Zbraně jsou dvě, primární a sekundární a liší se podle typu: kulomety a rakety. První má zásobu střeliva neomezenou, u druhého už budete muset šetřit. Počet se pohybuje kolem dvaceti, pětadvaceti kusů. Jsou ovšem i výjimky jako třeba dvouplošník Dust Evil, který má jako speciálku těžký kulomet. Jiný se může pochlubit klasickou brokovnicí nebo elektrickými výboji. Doplnit munici je jednoduché. Určené jsou k tomu hangáry do kterých efektně přistanete. Dojde i k
automatické opravě poškození, ovšem vše za penízky. Abyste se nemuseli neustále vracet přes celý level, tak občas z nepřátelských strojů nějaká ta lékárnička nebo náboje vypadnou. Když máte štěstí tak obojí. Co se týče ovladatelnosti, tak budete na výsost spokojeni. Různé loopingy a otočky si vychutnáte do sytosti a veškeré souboje jsou dynamické a mají tu
správnou šťávu. Zejména když máte k ruce pár wingmanů, tak se občas strhnou slušná jatka.
Crimson Skies se na rozdíl od svého konkurenta, který se snažil spíše o realistický styl, nese ve značně komixovějším ladění.
Pokud bych měl kritizovat, tak ani není co. Něco, co by mě vyloženě štvalo zde není. Spolubojovníci by mohli být o něco aktivnější a hlavně přesnější a ne tu být jen do počtu. Trochu špatně je vyřešen systém vracení se do hry, pokud opustíte vzdušný prostor úrovně. Hra stroj automaticky obrátí zpět. Ve většině bitevních arén je to v pořádku, ale v Chicagu se mi často stávalo, že mě počítač zavedl rovnou do budovy, což mělo za následek mou detonaci. A poslední věc, která mě mrzela je spíše můj osobní problém a to nemožnost zapnout si pohled z kokpitu. Je zde jen jeden pohled a to těsně za letadélkem.
Grafika patří mezi lehký nadprůměr. Na Yager ani zdaleka nemá, ale to asi nebylo ani cílem, protože Crimson Skies se na rozdíl od svého konkurenta, který se snažil spíše o realistický styl, nese ve značně komixovějším ladění. Já jsem rozhodně
spokojen byl a pár skvělých panoramat jsem si zde na kochání našel. Ozvučení je taky dostačující a atmosféru bojů rozhodně umocňuje. Slabší je to už s hudební stránkou, ale přes řev motorů a sestřelených nepřátel toho stejně moc neuslyšíte.
Suma sumárum je tedy Crimson Skies příjemná pařba a hlavně relaxace. Kdo má rád tento druh her, tak je to jasná
volba, ale ani ostatní se nemusí bát zkusit si i něco jiného. Hra nabízí slušnou porci zábavy, dynamické, atmosférou nabité souboje, slušnou grafiku a zvuky a ne moc vysokou obtížnost. Jako relax vřele doporučuji.
| Crimson Skies: High Road to Revenge | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
