Daikatana - raději od ní dejte ruce pryč

  • 75
Dlouho očekávaná first person akční hra Daikatana od Ion Stormu vydávaná Eidosem konečně spatřila světlo světa a dorazila i do České republiky. Po mnoha dlouhých letech vývoje se tak Romero pochlubil svým projektem, na nějž se řada lidí hodně těšila. Můj obličej se však po spatření Daikatany jen protáhl zklamáním...
Daikatana

Objeví-li se kdekoliv slovo Daikatana, spousta příznivců okamžitě zbystří, vybaví si klíčová slova John Romero, ID Software a Quake a okamžitě se vrhnout zkoumat zdroj této magické hlášky. Daikatana je totiž jednou z nejočekávanějších a také nejodkládanějších her posledních několika let a nyní nadešel čas, kdy ji Ion Storm konečně předal hotovou Eidosu a ten ji v současné době rozdistribuovává do celého světa. Davy hráčů jistě na tento akční kousek netrpělivě čekají, i v České republice jsme se dočkali již toto pondělí, kdy se hra objevila na pultech herních obchodů za 1599,- Kč (Bohemia Interactive rychlostí distribuce této hry příjemně překvapila), vzhledem k tomu, že se ale recenze ještě nestačily nikde objevit, rozhodl jsem se zúročit těch několik desítek minut hraní zúročit a sepsat tento článek, v němž vás ještě před samotnou recenzi (kterou ale rozhodně nebudu psát já!) budeme před Daikatanou varovat. Ptáte se proč? K tomuto se teprve dostaneme, vezměme si to ale od začátku.

John Romero, vedoucí Ion Stormu, dříve pracoval pro ID Software na hře Quake 2. Vzhledem k tomu, že byl a stále (kupodivu) je považován za schopného a plodného developera, Daikatana přišel jednoho dne k Eidosu a řekl: "Chci udělat vlastní projekt. Bude to ta nejlepší first person střílečka, jakou jste kdy viděli. Dejte mi na ni peníze a já vám to předvedu." Eidos Interactive na tyto řeči, namlsán vidinou úspěchu hry Quake, v jehož případě slízl tučný zisk jeho konkurent Activision, skočil a posvětil Romerův projekt několika miliony dolarů. I zaplesal Romero, splašil dohromady tým lidí a začal vyvíjet hru, o níž byl mezi novináři pochopitelně velký zájem, neboť se od ní čekalo mnoho.

Vzhledem k tomu, že kolem ní byl velký humbuk a Romero ukázal, že to s médii umí, věděly o Daikataně miliony hráčů po celém světě a děsně se na ni těšili. I blížilo se plánované datum vydání a Ion Storm spolu s Eidosem jeli Daikatanu představovat na jeden z minulých ročníků E3. A ejhle, zároveň s nimi vystavoval ID Software svého Quake 2, který vypadal lépe než Daikatana, ale v případě, že by tehdy vyšla, šanci prosadit se v herním světě by jistě měla. Romero však chtěl všem dokázat, že on je ten vyvolený, ten kdo má vytvořit nejlepší 3D akční hru na světě. Obšlehl pár nápadů, nechal přeprogramovat engine, předělala se grafika, do projektu se nacpaly další miliony dolarů a přiblížila se další E3.

Daikatana

I opět vyjel jednoho dne božský John Romero spolu se svým týmem předvádět svou skvělou Daikatanu hráčské veřejnosti, opět však narazila kosa (Daikatana) na kámen v podobě Quake 3, který zde představovalo Carmackovo akční komando. Romero se opět rozčílil, v duchu nejspíše zlořečil Carmackovi a celému ID Software a pustil se opět do kompletního předělávání Daikatany a opět odložil tehdy již několikrát ohlášené datum vydání. Z Eidosu opět vypumpoval nějaké ty miliony doláčů a již naštvanému publisherovi slíbil, že tentokrát už se opravdu nic předělávat nebude a hru konečně dodělají a vydají tak, aby získala titul nejlepší střílečky z vlastního pohledu, jakou kdy kdo viděl.

Eidos doslova běsnil, Daikatana ho stála již více než dvacet milionů dolarů a výsledek stále nikde. Hráči titul netrpělivě očekávali, ID Software v poklidu vylepšoval své technologie, vydal Quake 3 a sklidil obrovský úspěch a Eidos namísto mastění si kapsy plné dolarů vytěžených z úspěchu Daikatany na tomto projektu finančně krvácel a to tak, že hodně. I viděl Romero, že je zle a rozhodl se hru s týmem, který měl, co nejdříve dokončit. Popoháněl hlavního programátora (během vývoje hry se na tomto postu vystřídali celkem čtyři lidé), Daikatana nabral desítky lidí a projekt úspěšně dokončil. Eidos kolem vydání udělal obrovský humbuk a rázem jej šupnul do obchodů tak, že novináři jej ani neměli možnost zrecenzovat ještě před jeho vydáním. Hráči na něj však netrpělivě očekávali. Byl však tento krok Eidosu promyšleným marketingovým tahem, který měl přimět nadržené pařánky koupit si Daikatanu ještě předtím, než ji recenzenti právem zkritizují, nebo pro ně měl být pouze úlevou? To nevíme, myslíme si však to první, neboť, co si budeme nalhávat, Daikatana v žádném případě nesplnila naše očekávání a kdybych na ni měl psát recenzi (jakože nechci, nebudu a vzhledem k tomu, že jsem hru hrál několik desítek minut a již více se k ní ani vracet nechci ani nemůžu), dostane tak s bídou padesát procent. A ani u Vraha by nedopadla o mnoho lépe.

Proč jsem tedy na hru tolik naštvanej? Pominu to, že jsem patřil mezi ty, kdož se na ni těšili (to jsem byl ještě malej kluk... :-)) a také to, že se Eidos kvůli tomuhle braku finančně vyčerpal a doplatili na to geniální tvůrci z Looking Glass (já vím, že se opakuju, ale tohle Romerovi nikdy nezapomenu a kvůli finančnímu krachu LGlassu jsem jej začal nenávidět). Daikatana Daikatana je hra, která mě absolutně nezaujala, možná proto, že nemá pořádnou atmosféru. Grafika je již od počátku nechutně ponurá (zvyšování kontrastu a světelnosti na monitoru, abyste vůbec něco viděli, rulez), možná se tím autoři snaží skrýt nějaké nedostatky, které jsem však neměl chuť, čas ani náladu hledat.

Hudba, ehm, žádnou jsem neslyšel, jediné co se mi z reprobeden linulo byly zvuky - docela obstojně zpracované, ale přece jenom žijeme v roce 2000, takže nad tímhle se pozastavovat rozhodně nebudu. Grafika je průměrná, možná mírně nadprůměrná a hra běžela na mém počítači v plných detailech rychle, avšak hratelnost, ta nejpodstatnější věc na každém titulu, však Daikataně znatelně chybí. Vím, že si možná řeknete, že pokud jsem nehrál Daikatanu několik desítek hodin, nemůže mě nikdy dostat a chytnout jako pořádný herní titul. Proč bych ale měl hrát hru, která mě od počátku nudí, nelíbí se mi a ničím mě nezaujala? Ostatně o tom, že hra nebude nejlepší first person střílečkou, jaká kdy spatřila světlo světa, svědčí také první reakce mých zahraničních kolegů, kteréžto jsou vesměs záporné.

Proč jsem se tedy tolik trápil, hrál Daikatanu a ještě k tomu psal tento článek? Důvod byl jediný - varování vás, čtenářů, před koupí tohoto akčního titulu. Proč? Podle mého názoru je lepší zůstat u svého Quake 3 či Unreal Tournamenta (nebo si pořídit raději tyto hry), než být za 1600,- Kč zklamán tolik očekávaným titulem. A pokud si myslíte, že tento článek je zaujatý, do poručuji vám tedy s nákupem Daikatany vyčkat do doby, než u nás vyjde recenze (a pak nebrat v potaz druhou stranu mince, kterou si napíšu já a nejspíš i Vrah), přečíst si i recenze u konkurence a případně až poté navštívit nebližší prodejnu s počítačovými hrami a tuhle Romerovu gamesku si koupit.


Témata: software