Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Damnation – titul hodný zatracení?

aktualizováno 
Alternativní americká občanská válka, spousta skákání a otřesná akce. Přesně to je Damnation.
60

Damnation

Platforma: Xbox360
Výrobce: Blue Omega

  • Hopsací pasáže, kterých je dost
  • Jízda na motorkách
  • Kooperativní režim
  • Otřesná akce
  • Děsivá grafika

Pod tunami bahna se skrývá docela slušná zábava, aneb otřesná grafika, děsná akční stránka a dobré hopsací a jízdní pasáže.

Herní karta

DamnationNa závislost na videohrách není lepší lék, než špatná hra. Damnation se na první pohled tváří jako nejhorší konina za celý rok, ale po pár hodinách hraní zjistíte, že na téhle hře něco je. Kromě otřesné grafiky a nemotorného ovládání tu totiž jsou i nějaká pozitiva.

Hra se odehrává v období americké občanské války, ale o trochu jiné, než se učí v učebnicích. Zde se totiž létá ve fiktivních letadlech, střílí z neexistujících zbraní poháněných párou, z lidí zde dělají drogy vlčí mutanty a ke všemu tu jsou ještě roboti, kteří jako by vypadli z mechanického oka zastaralým Terminátorům T-70. A k tomu je ještě přibalen westernový nádech, připomínající nechvalně proslulou sci-fi komedii Wild Wild West.

Člověk přetrpí leccos a po hodině hraní si zvyknete.

Příběh je srovnatelný s pohádkami z leporela a lepší je ho nevnímat. Postavy jsou Damnationnesympatické, vypadají jedna jako druhá a jejich dabing mi připomněl jednohlasý dabing amerických filmů na VHS z dob železné opony.

Damnation se na první pohled tváří jako typická akce z pohledu třetí osoby. A to je chyba. Akční složka hry je totiž obludnější než volební kampaně politických stran. Mířit se skoro nedá, střílení je o nervy a nepřátelé vám z toho zábavu také nevytvoří. Jejich mozek má totiž kapacitu operační paměti osmibitového NES.

DamnationTo samé platí o vašich parťácích, kteří vás budou po celou dobu hraní doprovázet. Je také budete muset ve stylu Gears of War neustále oživovat. Na rozdíl od populárního tahouna Xboxu 360 zde ale není přítomno krytí za překážkami, což je docela na škodu. K likvidování nepřátel vám poslouží i jediná nadpřirozená schopnost, kterou budete vybaveni, a to speciální vidění. Díky němu uvidíte nepřátele skrze zdi a za jeho pomoci je možné oživit své kolegy ve zbrani i na dálku.

K tomu si budete muset pořádně dlouho zvykat na humpolácké ovládání, které je neodladěné, jak jen může být. Člověk ale přetrpí leccos a po hodině hraní si na něj zvyknete. Pokud ale úvodní hodinu přetrpíte, protože začátek Damnation je to nejhroznější, co vás za celou dobu hraní potká. Včetně neustálých bugů, kvůli kterým se často ocitnete ve zdi, ve skále nebo v parťákovi. A i když bude ženského pohlaví, tak vězte, že to nebude nic příjemného.

DamnationPokud přetrpíte otravný začátek, tak brzy zjistíte, že hra je naštěstí něco jiného, než jak se zprvu tvářila. Brzy začnete skákat ze stěny na stěnu, z žebříku na žebřík a lézt po nejrůznějších okapech. Ano, hra je totiž v zásadě takzvanou „vertikální akcí“, jak je dnes v módě říkat. Pokud jste hráli kterýkoliv z novodobých dílů Prince of Persia, tak budete doma.

Tahle hra je hnusná, až to není, ehm, pěkné.

Jestli si libujete v častém skákání a střílení, doplněnými několika hlavolamy, tak by vás mohl Damnation zaujmout i přes svá zřejmá negativa. Hlavolamů je zde opravdu jen pár, ale ty s vodními sochami jsou opravdu povedené. Je to totiž tím, že bez skákání je prostě nevyřešíte.

I když je samotná akce špatná, jak jen špatná může být, tak souboje s bossy tak Damnationotřesné nejsou a některé z nich dokážou zaujmout a jsou docela i nápadité.

Hlavní náplní hry je ale především hopsání po všemožných i nemožných stavbách, předmětech a výjevech. Level design je navíc docela dobrý. Celá hra tak má pro mě osobně příjemný old school nádech z doby 128-bitových konzolí.

Nedokážu to sice přesně popsat, ale v těch chvílích, kdy mě hra bavila, jsem si připadal jako bych byl v roce 2003 a hrál zase BloodRayne. Old school nádech jsem tedy bral jako pozitivum. Možná na mě tyto pocity dopadaly i kvůli velkým levelům a ne do puntíku přesně naskriptovaným lineárním úrovním většiny dnešních her. Za velké levely se ale platí, takže občas hra zamrzne a nahrává se.

Na šedesátiprocentní hodnocení je ale i povedená vertikálně-akční část hry málo. V Damnation jsou naštěstí zábavné i pojízdné části hry, ve kterých budete řídit motocykl nebo motorové tříkolky. V těchto pasážích vás čekají skoky přes propasti i Damnationzábavná jízda po stěnách.

Na stroj může navíc nasednout i kolega, který se palebnými prostředky postará o nepřátele. Nebo si to s ním můžete prohodit. Scény jízdy v křovinatých koridorech mi připomínaly kultovní scény s pody v první epizodě Star Wars.

Technická stránka hry je něco tak zastaralého, že i takový launchový titul Kameo: Elements of Power, vypadá proti Damnation jako zjevení z nebe. Tahle hra je totiž hnusná, až to není, ehm, pěkné. Když vás nepřátelé zasáhnou, tak obraz skočí do černobílé podoby. Ono to ale nevadí, protože když se zase zbarví, tak je hra celá hnědá. Její tvůrci se museli jako malí rochnit v kompostu, jinak si to nedokážeme vysvětlit.

Hopsej se mnou, lásko má
U Damnation samozřejmě nechybí multiplayer. Jelikož je akční část hry děsivá, tak i versus multiplayer po Xbox Live stojí za starou bačkoru mojí tchýně. Naštěstí je ale přítomný kooperativní režim pro dva hráče a to je už jiné kafe. Damnation je z velké části o vymýšlení cesty „jak dál“. A jak říkala již kdysi soudružka učitelka: Víc hlav víc ví. Kooperativní multiplayer je navíc přítomný jak v online podobě přes Xbox Live, tak na rozdělené obrazovce v offline podobě.

DamnationPokud mě bolí břicho, tak taky rád vidím hnědou, ale tohle už je přehnané. I když je viditelnost relativně velká, tak textury doskakují a do toho se často zpomaluje framerate. K této hře se tedy jasně nabízí snadné přirovnání, jako co vypadá.

Pokud tedy přetrpíte otřesné střílení a vydržíte se koukat na ošklivou grafiku, tak vás čeká vcelku zábavná vertikální akce s dobrými jízdními sekvencemi. Na tuto hru si možná vzpomenete, až ji uvidíte v regálu s výprodejem. Hodně rozporuplná věc, která ale přesto skýtá jistá pozitiva.

Hru zapůjčila firma Gamehouse.

Autor:


Hodnocení hry

Redakce

60 %

Čtenáři

52 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 56 čtenářů



Nejčtenější

Zaklínač 3: Srdce z kamene
VIDEO: Vtipný mod do Zaklínače 3. Geralt sviští jako profík na skejtu

Tohle video pobaví. Geralt se díky volně stažitelné modifikaci hry Zaklínač 3 pohybuje po herním světě jako na skateboardu.   celý článek

Dark Souls 3
Klávesnice a myš jsou pro děcka. Bloodborne jedině na taneční podložce

Jako by série Dark Souls nebyla dost obtížná sama o sobě, rozhodl se ji youtuber ATwerkingYoshi pokořit pouze pomocí taneční podložky.  celý článek

Výstava staré výpočetní techniky nazvaná Století  informace na Fakultě...
Hurá informatika. Jak se hrálo na školních počítačích

Učebny informatiky byly ještě na přelomu tisíciletí místy, kde někteří studenti viděli počítač poprvé. Místo učení pak na nich samozřejmě chtěli jen hrát hry.  celý článek

Project Scorpio
Seznam her, které využijí výkonu Xboxu One X. Je jich přes sto

Xbox One X bude na nějaký čas nejvýkonnější konzole na světě. Prodávat se začne 7. listopadu za 13 490 korun a níže můžete nahlédnout do seznamu her, které...  celý článek

Star Wars Battlefront II
Podívejte se na nové trailery Battlefront 2 a Assassin’s Creed: Origins

U příležitosti právě započatého Gamescomu dostaly dvě z nejočekávanějších her současnosti nové trailery. A oba vypadají fantasticky.   celý článek

Další z rubriky

Warhammer 40 000: Dawn of War 3
RECENZE: Warhammer 40 000: Dawn of War 3 je velkým šlápnutím vedle

Pokud se mohli vývojáři z Relic Entertainment něčím chlubit, tak tím, že jejich realtimové strategie patří k naprosté špičce žánru a při jejich koupi...  celý článek

Hellblade: Senua's Sacrifice (PC)
Hellblade je dokonalá simulace šílenství, kde vítězí forma nad obsahem

Netrpělivě očekávaná hra Hellblade klame tělem. Místo akční a brutální hratelnosti přináší spíše přemýšlivou návštěvu do hlavy člověka postiženého duševní...  celý článek

The Surge
RECENZE: Ve sci-fi The Surge budete umírat na každém kroku. Stojí to za to

S tím, jak se v posledních let řada vývojářů vydala cestou zjednodušování a větší přístupnosti pro širší publikum, nastoupil i opačný trend. Nejznámějším...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.