Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RETRO: Dark Forces, nejlepší hra podle Hvězdných válek oslavila dvacetiny

aktualizováno 
Patrně nejlákavější licence na světě je pro hráče v posledních letech zapovězená. Nezbývá tedy, než se obrátit hluboko do minulosti.

V první polovině devadesátých let se hráčská obec dělila na dva tábory: na ty, co hráli Dooma a na... Pardon, beru zpět, Dooma totiž tenkrát hráli úplně všichni. Žádný div, že se vyrojilo nespočet více či méně (to spíše) povedených klonů. Byly to ovšem až Dark Forces, které odstartovaly v žánru stříleček z pohledu první osoby nenápadnou revoluci. Oprostily se od nálepky tzv. doomovek a vydaly se směrem vyprávění příběhu a realistického level designu, kam je pak následoval třeba i nadčasový Half Life.

In a galaxy far far away...

Nezapomenutelná první mise - krádež plánů k Hvězdě smrti

Nezapomenutelná první mise - krádež plánů k Hvězdě smrti

Dark Forces samozřejmě nejsou první hrou na motivy Hvězdných válek. Kromě klasických licencovaných ždímaček peněz v podobě béčkových skákaček, si už v roce 1992 mohli fandové smlsnout na fantastickém „simulátoru“ X-wing nebo o rok později na filmovém Rebel Assaultu. A stejně jako ony i Dark Forces sliboval zbrusu nový, samostatný příběh, který pouze nekopíroval scény známé ze stříbrného plátna.

Jelikož mělo jít především o střílečku, vzdali se autoři původního plánu využít jako hlavního hrdinu Lukea Skywalkera, který by si z hlediska kánonu měl vystačit s laserovým mečem a používáním palných zbraní by tak mohl ortodoxní fanoušky jen naštvat.

Kyle Katarn to z Dark Forces dotáhl až do komiksů, knih a regálů hračkářství. Sympaťák, že?

Kyle Katarn to z Dark Forces dotáhl až do komiksů, knih a regálů hračkářství. Sympaťák, že?

V Lucas Arts tedy vymysleli nového hrdinu: Kyle Katarna, postavu natolik úspěšnou, že se objevila nejen ve čtyřech následujících pokračování, ale stala se i plnohodnotnou součástí komplikovaného Star Wars univerza. Dokonce se dočkal i vlastní hračky od Hasbra, což je pro cokoliv z takzvaného expandovaného univerza (tedy vše, co nebylo v původních filmech) opravdová vzácnost.

Kyle je nájemný žoldák, který dříve pracoval pro Impérium a spolu s kolegyní Jan Ors se nechá najmout na nebezpečnou misi: ukrást plány k jakési přísně tajné imperiální superzbrani. Ano, přesně ty plány, díky nimž rebelové ve čtvrté epizodě objeví slabé místo v zabezpečení Hvězdy smrti a Luke Skywalker ji přesnou trefou do odpadové šachty zničí.

Tohle je ovšem pro Katarna a jeho krásnou pilotku pouze zahřívací mise, ve zbytku hry totiž sabotuje další imperiální projekt, který by mohl znamenat konec všech rebelských plánů. Neporazitelné jednotky Dark Troopers se prostě nesmí dostat do běžné sériové výroby, což pro hráče znamená 14 unikátních misí ve všech koutech galaxie.

Více než jen akce

Nový příběh ve známých kulisách, co víc si mohli fanoušci Star Wars přát?

Nový příběh ve známých kulisách, co víc si mohli fanoušci Star Wars přát?

A právě různorodost misí je tím hlavním důvodem, proč se Dark Forces staly takovým hitem. Tam kde vám konkurenční tituly jen vrazily pistoli do ruky a nechaly vás prolézat odosobněným bludištěm, nabídli pánové kolem herního designéra Darona Stinnetta v rámci možností realistickou architekturu, funkční prostředí a různorodé úkoly.

Průzkum vybombardovaného města, kde se válí ohořelé mrtvoly nevinných civilistů, vskutku v člověku vzbudil chuť po pomstě. Nezapomenutelná infiltrace s noktovizorem na ledovém Hothu pak přinesla stealth zážitek ještě pár let před Thiefem. Díky promyšlené stavbě levelů byla hratelnost obohacena i o skákání, prostorové hádanky, používání předmětů ve správných situacích (protiskluzové boty pro pohyb na ledě, plynová maska...). A vůbec, přestřelky byly i díky granátům, alternativním módům střelby a nášlápným minám daleko sofistikovanější, než bylo tehdy zvykem.

Nikdy nezapomenu na úvodní kolo, jež bylo ve volně šiřitelné demoverzi a u něhož samotného jsem strávil více času, než mi zabralo oplatinovat Order: 1886. A to bylo prosím nejkratší a nejjednoduší kolo ve hře, které se dá bez prolézání tajných lokací dohrát za pár minut.

Přestože je násilí ve hře oproti konkurenčnímu Doomu minimální, v Německu byla hra stejně zakázána.

Přestože je násilí ve hře oproti konkurenčnímu Doomu minimální, v Německu byla hra stejně zakázána.

U těch posledních nebyl problém ztratit i hodinu, a to i v případě, že jste už věděli co a jak. Postup se ukládal pouze mezi koly, přičemž bez sebrání vzácného bonusu měl člověk pouhé tři životy. Atmosféra díky tomu houstla způsobem, až jsem musel občas zmáčknout pauzu a jít se uklidnit, protože se mi tak klepaly ruce, že jsem nebyl schopen pokračovat.

Naprostým vrcholem pak byla jedenáctá mise odehrávající se v imperiálním městě. Po několika skákacích pasážích (špatný krok znamenal ztrátu života) a soubojích s téměř nesmrtelnými Dark Troopery se vracíte k transportní lodi, jenže místo zaslouženého vydechnutí na vás čeká nájemný zabiják Bobba Fett. Nejen, že jeho rakety s vámi udělají krátký proces, ještě navíc létá a to tak, že rychle, což v době bez rozhlížení myší byl takřka nepřekonatelný problém.

Krok správným směrem

Hra běží na enginu Jedi, který dle některých zdrojů vznikl zpětnou analýzou enginu Doomu, ale nejspíše to není pravda. Zatímco v Doomu bylo pohybu v ose Z docíleno pouze trikem (více viz náš článek o herních enginech minulosti), který upravoval úroveň stropu a podlahy, v Dark Forces takové omezení neexistuje, a designéři levelů tak mohli pracovat i s několika patry přímo nad sebou.

Kromě toho je zde možné i skrčit se, skákat a mířit nahoru a dolů. Díky filtrům pak lze upravit osvětlení celé mapy, což vytváří efekty jako je mlha na ledové planetě nebo rudá záře v podzemních dolech. Vše to vypadalo na svou dobu fantasticky, přesto na stejném základě vyšla už jen jediná hra, a to konkrétně akce z divokého západu Outlaws.

Sice jsem hru koupil za pár drobných na Steamu, kde se nemusím ani párat s Dosboxem, původní CD si ale pořád schovávám.

Sice jsem hru koupil za pár drobných na Steamu, kde se nemusím ani párat s Dosboxem, původní CD si ale pořád schovávám.

Zasloužený úspěch se dostavil a zhruba milion prodaných kopií znamenal v době, kdy náklady na vývoj byly oproti dnešku zlomkové, fantastický zisk.

Žádný div, že se postupně objevily další čtyři pokračování, z nichž však pouze to první neslo spojení Dark Forces přímo v názvu. Série se přejmenovala na Jedi Knight, kvalita ovšem zůstala. Obzvláště druhý díl s datadiskem je taková pecka, že by si zasloužil samostatný retro článek. Kyle Katarn se v něm stane plnohodnotným rytířem Jedi, který může používat světelný meč i Sílu a i navzdory poněkud prkenným hereckým výkonům Jamese Courta ve filmových sekvencích se stal jedním z nejoblíbenějších počítačových hrdinů historie.

O to záhadnější je fakt, že od roku 2003 je celá série uložená k ledu a o žádném pokračování se ani nespekuluje. Fanoušci Hvězdných válek sice dostali ještě vynikající dvoudílnou hru na hrdiny Knights of the Old Republic a neprávem opomíjenou, i když příběhově slabší Republic Commando, ale jinak jsou Hvězdné války jen prostředím pro multiplayerové tituly a mobilní trapárny (na Force Unleashed jsme už totiž raději zapomněli, prosím, nepřipomínejte nám je). Zvedne snad v souvislosti s mánií kolem sedmé epizody už někdo hozenou rukavici a důstojně naváže na jednu z nejlepších her historie?

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.