Natočit film s podobným námětem jako má Darkwatch by určitě stálo za to. Už alespoň z toho důvodu, že bychom přišli o hromadu filmových kritiků, které by ze scénáře „klepla pepka“. Herní tvůrci se ale nemusí bát, že by jejich projekt propadl proto, že má „béčkový“ příběh. Jde o akční titul a u toho, proč si lhát, není zase tak úplně důležité, z jakého důvodu jste zrovna udělali nový tělesný otvor na čele protivníka. Ovšem když se nějaký zajímavý děj objeví, pak je to jen a jen dobře. Darkwatch začíná klasickou zápletkou – vy jako zloděj Jericho Cross přepadnete vlak, jenže se vám podaří vysvobodit pána upírů Lazaruse, který si brousí zuby na nesmrtelnost a ještě k tomu chce ovládnout celý svět. Většina lidí by asi vzala nohy na ramena a utíkala se schovat, jak daleko to jen půjde. Ovšem během útěku Lazaruse vás postihne prokletí a z vás se stane vampír. Už to začíná být zajímavější. Podobné zápletky o démonech a boji proti nim je sice možné vidět v každé druhé (možná třetí) hře, ale jen málokterá z nich nabídne atraktivní prostředí Divokého Západu. Navíc, časem se scénáristé vytáhli a připravili pár zajímavých zvratů. Například se neostýchají po několik málo minutách nechat zemřít
jednu z důležitých postav - svůdnou Cassidy (bude vás ale dále provázet jako duch). Po několika levelech se navíc stanete členem organizace Darkwatch, jejíž vlak jste přepadli. Jde o skupinu, která bojuje proti silám temnoty a Lazarus byl
transportován do jejich ústředí k výslechu. Získáte i nového partnera, lépe řečeno partnerku Talu.
Hudba kombinuje ponuré hororové a westernové melodie, zvuky jsou vynikající .
Ve většině misí tedy nebudete sami. Někdy se k vám přidá Tala, jindy zase budete po boku dalších agentů Darkwatch bojovat proti valícím se hordám nemrtvých. I když nestává se příliš často, že by vaši spolupracovníci přežili dlouho. Protivníků je dost a něco jako soucit jim nic neříká. Takže i když vás na začátku levelu bylo například šest, tak za pár minut už budete jen vy a pár krvavých fleků kolem. Rivalové jsou docela chytří, takže se nenechají jen tak střílet do hlavy. Nepřátelé se schovávají, předvádějí různé akrobatické kousky a navíc ještě míří docela přesně. Narazíte na ně také na každém kroku, takže si příliš neodpočinete (ne, že by to po střílečce někdo chtěl). Ze začátku se na vás vrhnou nemrtví s háky a sekáčky, poté se přidají
nemrtví pistolníci, gigantický žrout s mačetami, banshee (poletující dívčiny, které vysílají naváděné střely), zombie indiáni nebo kostliví jezdci. Zajímavým kouskem je jakási líheň. Pokud se vám jí podaří zničit (a to by mělo, protože jinak se z ní rodí další a další nemrtví), tak následný výbuch zlikviduje všechny nepřátele v okolí. Na každé ze zmíněných platí jiná taktika a jiná zbraň. Zatímco banshee, která se drží v dálce, není vhodným terčem pro brokovnici, nemrtví s háky jsou pro ránu z této oblíbené zbraně
jako dělaní. U sebe můžete mít pouze dvě zbraně (pokud už u sebe dva exempláře máte a narazíte na jiný zajímavý kousek, musíte si rozmyslet, kterou pistoli vyhodíte a kterou si vezmete). Ze všech lze střílet (i když během jedné mise budete mít jen kovovou palici), ale také jimi můžete udeřit zrůdu, která na vás příliš dotírá.
Arzenál je bohatý a překvapivě - i když jde o dobu westernů - si užijete i takových srandiček jako je raketomet. Základní pistolí je Redeemer, který má rychlou kadenci střelby a najdete pro něj nejvíce nábojů, následuje dvojice revolverů,
puška, brokovnice, sniperka, lukostříl s explodujícími šípy a raketomet. Navíc u sebe můžete mít ještě dva druhy výbušnin
– dynamit a granáty (které se po výbuchu rozpadnou na několik kusů). Často dojde k tomu, že se vám nebude dostávat nábojů, ale není to nic tragického. Po levelech se povaluje dost dalších zbraní, takže si stačí vybrat a sebrat je.
Darkwatch je pro mě jedna z nejzábavnějších first-person stříleček.
Jericho Crossovi koluje v žilách krev upíra, takže má několik nadlidských schopností. Nejčastěji asi budete používat „upírský mód vidění“, kdy okolí zrudne a zvýrazní se nepřátelé, zbraně a důležité předměty. Oceníte ho například, když budete likvidovat vzdálené odstřelovače. Následují další čtyři vlastnosti, které se odvíjí podle toho, zda se vydáte cestou dobra nebo zla. Čas od času se dostanete do situace, kdy se budete muset rozhodnout jestli budete hrdina nebo antihrdina. Například můžete nechat uvězněné duše trpět nebo je vysvobodit, nechat pokousaného člověka propadnou prokletí nebo mu vysát infikovanou krev. Podle toho, jak se budete chovat se budou uvolňovat i další upírské talenty (jejich přehled
najdete v tabulce). Kromě toho i dojde k drobným změnám příběhu (nejpodstatnější až ke konci). Sice pochybuji, že by to byl ten největší důvod proto, abyste si hru pustili znovu, ale je to zajímavé zpestření. Mimochodem, jak je známo, upíři nejsou zrovna fanoušci solárních studií, takže pokud hrajete ve dne (některé levely se za denního světla odehrávají), tak přijdete o své nadpřirozené schopnosti.
Náplň misí není nějak unikátní. Obvykle stačí jen vystřílet, co se vystřílet dá (ne civilisty, pokud si myslíte, že vám za to naskáčou temné body, tak to se pletete). Někdy jsou ale úkoly trošku zpestřené například jízdou na koni nebo v obrněném automobilu (mně se neptejte, jak je možné, že se po Divokém Západě prohání auto s dvěma rotačními kulomety). Několikrát také narazíte na obranou věž, která vám usnadní práci a munici.
|
Ke zpracování nemám sebemenších výtek. I když možná textury jsou trošku nedetailní, ale to je asi způsobeno tím, že
se často pohybujete ve větších exteriérech. Ty jsou plné temnoty a depresivní atmosféry. To platí snad pro všechny herní
úrovně. Ať už je to vyvražděné město, přepadená vesnice indiánů, citadela Darkwatch, jejich ústřední a další a další. Z každého místa je cítit blížící se hrozba smrti. Ani skladatelé se neflákali. Hudba kombinuje ponuré hororové a westernové melodie, zvuky jsou vynikající (neustále se ozývá křik a střelba) a ani dabingu není co vytknout (když se chvíli ozývá mystický hlas Cassidy, která vás vede a následně se ozve Lazarus, který vás informuje o tom, že nemáte šanci uniknout, pak vás opravdu zamrazí).
Asi bych se měl ještě zmínit o ovládání, na které si budete muset malinký moment zvykat, ale po několika chvílích to už nebude žádný problém. Pohyb se uskutečňuje skrze oba analogy a střelba přes R1. Využijete i většinu ostatních tlačítek, ale
|
Zajímavý, i když „béčkový“ příběh
Někdy příliš lineárníDarkwatch je pro mě jedna z nejzábavnějších first-person stříleček, které jsou pro PS2 k dostání. Jde o dynamickou akci, která nedá hráči chvíli vydechnout, dokud neuvidí závěrečné (povedené, ale krátké) outro. Herní dobu odhaduji na něco málo přes 8 hodin, takže standardní pro projekty podobného typu. K dispozici je i offline multiplayer, který sice není tak lákavý jako singleplayer mise, ale i tak je příjemným zpestřením. Zvedám tedy palce vzhůru (a to i ty na nohou).
| Dark Watch | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
