Komiksové hry nás provázejí v hojné míře od počátku osmibitových konzolí. Obrázkové čtení bylo a je stále atraktivní předlohou pro přepracování, ať již do podoby hry nebo filmu. Při této „konverzi“ však mnohdy ztratí spoustu ze svého kouzla.
Hrdinové jsou vyměklí, prostředí úplně jiná a atmosféra ta tam. O hrách podle filmu natočeného podle komiksu raději ani nemluvě. Přesto se ale najde několik kousků, které se hrají stejně skvěle, jako se čtou.
Dále existují gamesy, které sice neuspěly ani komerčně, ani u kritiky, ale přesto dokáží fanouškům komiksu nabídnout zajímavé zážitky s jejich oblíbenými hrdiny. Sestavit žebříček nejvěrnějších herních adaptací komiksu není lehký úkol a jedná se do určité míry i o dost individuální záležitost.
Takže na rovinu: nebaví nás nagelovaní superhdinové v přiléhavých kostýmech a nebaví nás zmiňované „doprovodné“ videohry ke komiksovým filmům. Ty jsme do žebříčku raději vůbec nezařadili. Zde je tedy deset konzolových titulů, u kterých se podle nás podařilo nejlépe převést komiksový originál do herní podoby.
10. Judge Dredd: Dredd vs. Death
Rok vydání: 2003
Platformy: Xbox, GameCube, PlayStation 2
Předloha
Budoucnost není ve většině komiksů růžová, což platí i o Soudci Dreddovi, který začal vycházet v roce 1977 v komiksovém časopise 2000 AD. Syrová kresba a nekompromisně krvavý obsah vysloužily komiksu brzy kultovní status. Hlavní postava soudce Dredda totiž vykonává spravedlnost ve futuristickém Mega-City One dosti svérázným způsobem, respektive se s ničím nepáře.
Aby taky ano. Dredd je totiž soudce, porota i kat v jedné osobě. K vykonávání aktivní služby mu napomáhá jeho Lawgiver, či chcete-li, zákonodárce, automatická „myslící“ pistole, která rozstřílí vše na kaši. Jediní, kdo ji přitom mohou používat jsou samotní soudci. V případě, že ji bude chtít použít někdo jiný, tak mu exploduje v ruce.
Hra
Hra Judge Dredd: Dredd vs. Death žádnou díru do světa neudělala, ale přesto šlo o povedenou řežbu, která nás zaujala i v dobové recenzi. Mega-City One bylo dobře zpracované a hráč měl pocit, že každý jeho občan je recidivista, což tedy nebylo daleko od pravdy. Nechyběla možnost zatýkat neposlušné kolemjdoucí a Zákonodárce měl několik druhů střelby, takže zastoupil roli spousty zbraní.
Střelné zbraně nepřátel přitom bylo možné používat také. Na scéně se objevili i další soudci, kteří vám s vykonáváním pořádku v ulicích opravdu pomáhali. Hlavním padouchem pak nebyl nikdo jiný než soudce Smrt. Odvěký rival Dredda, se kterým si to „rozdal“ už v několika dílech komiksu, nechyběl ani zde. Pro fanoušky komiksu to byla paráda.
9. Spawn: Armageddon
Rok vydání: 2004
Platformy: Xbox, GameCube, PlayStation 2
Předloha
V roce 1992 vzešel z geniální hlavy populárního kreslíře Todda McFarlana jeho nejcennější klenot. Jeden z nejpopulárnějších i nejbrutálnějších komiksů posledních dvaceti let zároveň – Spawn. Příběh vojáka Ala Simmonse, který zjistil něco, co neměl, a jeho nadřízení ho pěkně převezli. A to velmi nepříjemným hořlavým způsobem.
Al stanul v pekle ohořelý jak škvarek před pekelným démonem Malebolgiou. Ten mu nabídl možnost vrátit se na zem a pomstít se vrahům s tím, že mu bude sloužit. Znovuzrozený Al alias Spawn se vybaven zabijáckými řetězy vydal do boje. Malebolgiu také tak trochu převezl, jenže do cesty se mu postavili samotní andělé. Ale ani ti nebyli svatí a Spawn brzo zjistil, že válka pekla s nebem není o boji dobra se zlem. Spawn je výborný komiks plný smrtících hlášek, vulgarismů, násilí a precizní McFarlanovy kresby.
Hra
Poslední Spawnovo herní zpracování se příliš velké popularity nedočkalo. A není se čemu divit. Pro hráče komiksem nedotknuté to byl jen další klon Devil May Cry. Jenže pro fandy to byly orgie. Možnosti používat Spawnovy řetězy, sekyru a plášť k plachtění, byly prostě super.
Navíc se podařilo zachovat atmosféru zmaru a teroru. Lokace také byly správně temné, i když jejich zpracování skřípalo. A bossové, to bylo něco. Notoricky známý Clown alias Violator se zase pokusil Spawna neúspěšně oblafnout, následovali nepřátelští andělé a nakonec samotný Malebolgia. Ani o peprnou mluvu nebyla nouze. Co se týče věrnosti převedení komiksu, tak byl Spawn: Armageddon pecka. Jen na té herní stránce měli vývojáři z Point of View ještě více zapracovat.
8. Rogue Trooper (The Quartz Zone Massacre)
Rok vydání: 2006, 2009
Platformy: Xbox, PlayStation 2, Wii
Předloha
Po Judge Dreddovi zabodovali 2000 AD s dalším komiksem, který tentokrát přinesl hustou dávku téměř klasického sci-fi. V roce 1981 se poprvé představil Rogue Trooper, komiks, jehož hlavními představiteli byli geneticky upravení vojáci s modrou kůží. Veškeré jejich vědomí a mysl byla uložena do čipů, které šlo po smrti opět získat a použít.
Hlavní hrdina neoriginálně pojmenovaný jako Rogue tak v příběhu posbíral své padlé přátele a umístil je do svého vybavení. Na jeho dobrodružstvích po Nu Earth ho tak svým způsobem „doprovázeli“ parťáci - Bagman, umístěný v batohu, Gunnar v pušce atd. Futuristické ztvárnění války mezi jednotlivými stranami navíc odkazovalo na druhou světovou válku i na americkou občanskou válku.
Hra
Vzhledem k faktu, že 2000 AD koupili Rebellion, tak stejně jako Judge Dredd: Dredd vs. Death vyvíjeli i Rogue Trooper. Jejich rukopis byl znát na každém kroku a byla to opět řežba. Rogue Trooper totiž přímo vyzýval k hernímu zpracování.
Parťáci z komiksu v herním provedení fungovali báječně a stejně tak iupgrady hlavního hrdiny. Atmosféra zbytečné války byla na bojišti ztvárněna přesně jako v komiksu. Tato hra pro Xbox a PlayStation 2 se dočkala letos v únoru konverze na Wii s podtitulem The Quartz Zone Massacre. Největší změnou Wii verze bylo samozřejmě ovládání. A jelikož na této konzoli není tolik podobných her jako u konkurence, tak stále stojí za to, si ji zahrát i dnes.
7. Shadow Man
Rok vydání: 1999
Platformy: Dreamcast, Nintendo 64, PlayStation
Předloha
Komiks Shadow Man nepatří mezi ty nejúspěšnější ani mezi ty nejlepší. Poprvé se postava Jacka Bonifaca objevila v komiksu X-O Manowar, ale to víme jen proto, že jsme si to našli. Tehdy se psal rok 1992 a brzo se Shadow Man objevil ve svém vlastním komiksu.
Jack Boniface z New Orleansu byl jazzovým saxofonistou, kterého kousla nějaká prapodivná voodoo příšera a hudebník brzy získal nadpřirozené schopnosti. Původní komiks Shadow Man byl neuvěřitelně atmosférický a stylový, ale obsahově ani kresbou ničím nevyčníval mezi ostatními. Poté, co vydavatele Valiant Comics koupil Acclaim, tak začal vydávat novou sérii se svým hrdinou z videoherní verze Michaelem LeRoiem. Původní komiks se nám úplně nezamlouval, ale tohle prý byla úplná hrůza.
Hra
Videohra Shadow Man, která zabodovala v roce 1999, nebyla nejvěrnějším převedením komiksu do herní podoby. Vývojáři z Acclaimu na to šli ale chytře. Do atmosférického voodoo světa postavili nového hrdinu, který se musí vypořádat s hordami nejrůznějších zrůd a vyřešit nejeden hlavolam. Jsou zde tedy pořádné porce akce a atmosféra, která se dá krájet.
Vzhledem k tomu, že komiks bůhvíjaký odvaz nebyl, tak z něho vytěžil Acclaim maximum a přinesl hráčům opravdovou zábavu. Na každé platformě se prodalo kolem jednoho milionu kopií, což ze Shadow Mana udělalo jednu z nejúspěšnějších her od Acclaimu. Titul získal i pozitivní ohlasy ze strany kritiků. Výjimkou byla jen PlayStation verze, která na tom technicky nebyla příliš dobře.
6. Chakan: The Forever Man
Rok vydání: 1992
Platformy: Mega Drive
Předloha
S komiksem Essential Chakan jsme se setkali jen jednou - temná a výrazná kresba, tvrďácká hlavní postava a tuny usekaných končetin. Chakan byl za života tím největším bojovníkem na světě. A ani smrt na tom nedokázala mnoho změnit.
Samotná smrt ho ovšem nemohla zastihnout, a tak jasně řekla: „Pokud mě porazíš, získáš věčný život. Pokud ne, tak mi budeš napořád sloužit.“ Souboj trval několik dní a ve finále nakopal Chakan smrti řiť. To se ale smrti nakonec také vyplatilo, protože Chakan do její říše začal posílat jednu duši za druhou. Škoda, že se Chakan nedočkal větší popularity. Je to vážně řízek.
Hra
Herní adaptace se zjevila v roce 1992. Tehdy se jednalo o unikát, protože komiksové hry byly v té době především dětského, respektive puberťáckého ražení. Chakan byl 
jiný. Dvojicí mečů rozsekal každého na kaši a byl neuvěřitelně cool, stejně jako v komiksu.
V příběhu se postavil vládcům jednotlivých levelů, kteří zastali role bossů. Pamětníci jistě vzpomenou na souboj s pavoučí královnou. Chakan byl akční hopsačkou, která kromě toho, že byla opravdu „hustá“, tak byla i pěkně tuhá. Zároveň patřila v době vydání k těm nejlepším akcím na Mega Drivu. Jen to ovládání, na to si chtělo zvyknout. Ještě teď si pamatujeme na neustálé pády do propastí.
5. Turok 2: Seeds of Evil
Rok vydání: 1998
Platformy: Nintendo 64
Předloha
Turok je jako komiksové dílo pěkný stařík. Poprvé totiž spatřil světlo světa už v roce 1954. Příběh Tal'Seta, syna Kamena a lovce dinosaurů nebyl bůhvíjak originální, ale byl poutavý, zábavný a čtivý. Upřímně, kdo z vás nemá rád dinosaury? My ano a ještě raději máme, když je loví Indián dodržující tradice svého kmene.
Kresba je povedená, i když tak trochu tuctová a typická pro tvorbu amerických komiksových kreslířů padesátých let minulého století. Turok vystřídal několik komiksových vydavatelství a nakonec skončil v rukou Acclaimu. Nebylo tak pochyb, že se brzo dočkáme videohry.
Hra
Komiks Turok byl jako videohra zpracován hned sedmkrát. Jeho inkarnace na posledních dvou generacích konzolí však za moc nestály. Všeobecně je tak za nejlepší díl považovaný Turok 2: Seeds of Evil, který byl zároveň prvním titulem, který na Nintendu 64 využíval rozšířenou paměť, a přišel tak s vyšším rozlišením, vylepšenou umělou inteligencí nepřátel, menším počtem hopsačkových prvků a novými zbraněmi.
Ty byly v Turokovi 2 svého času opravdová bomba. Třeba Razor Wind, ostnatý jakoby bumerang, nebo Cerebral Bore, střelná zbraň, která střílí malé kuličky zavrtávající se do nepřítelova mozku a posléze z něj dělající kaši. Turok 2: Seeds of Evil byla promakaná záležitost. Hlavním hrdinou byl Joshua Fireseed, synovec Carla Fireseeda, který byl komiksovým Turokem v letech 1982 až 1997. Mimochodem i pokračování Turok 3: Shadow of Oblivion z roku 2000 je fajn hra a ne zrovna blbost, jak o ní mnozí říkají.
4. The Punisher
Rok vydání: 2005
Platformy: Xbox, PlayStation 2
Předloha
Jeden z nejdrsnějších a nejnelítostnějších (anti) hrdinů od Marvelu i z celého komiksového světa má důvod být krutý. Mafiáni odstranili ze světa jeho rodinu, což každého pořádného chlapa nakrkne. Frank Castle alias Punisher se tak neštítí mučení, týrání, ani všelijakých krutých způsobů zabíjení.
Poprvé se objevil v roce 1974 ve slavnějším Spider-Manovi, ale později dostal více prostoru ve vlastním komiksu a čtenáři se dozvěděli více o jeho motivech a příběhovém pozadí. Punisher se s ničím nepáře a zločince likviduje jak na běžícím pásu bez jakéhokoliv slitování. Jedna z nejlepších komiksových postav všech dob nemá ale vůbec lehký život, protože kromě policie má v zádech i ostatní superhrdiny, kterým se nelíbí Punisherovy krvavé způsoby.
Hra
Tak tohle byla trefa do černého, alespoň, co se kvality zpracování komiksu týče. Z komerčního hlediska to totiž žádná hitovka nebyla. Punisher od Volition (Red Faction, Saint´s Row) byl synonymem pro syrovost a surovost. Frank se s ničím a nikým nepáral a nepřátele likvidoval jednoho po druhém. Nechybělo mučeníčko, takže jste nepřítele mohli strčit mezi ozubená kola, do rozžhaveného oleje apod.
The Punisher byla ale mnohem vynalézavější gameska, takže šlo protivníky narazit v takové zoo i na nosorožce nebo je hodit do akvária s elektrickými úhoři. Sadisté si prostě přišli na své. Přítomni byli i staří známí z komiksu, jako například Rus nebo Jigsaw. Na skok se ale stavily i postavy z ostatních komiksů od Marvelu jako Kingpin, Bullseye, Nick Furry, Daredevil nebo Iron Man.
3. XIII
Rok vydání: 2003
Platformy: Xbox, GameCube, PlayStation 2
Předloha
Do našeho žebříčku se vysoko prodral i tento stylový špionážní komiks pocházející z frankofonní části Belgie. Komiks představil muže, který trpí amnézií a skoro na nic si nevzpomíná, včetně toho, kdo vlastně je. Jediné jeho vodítko je vytetovaná římská číslice XIII na jeho zátylku.
Komiks hodně čerpal z literární klasiky Agent bez minulosti od Roberta Ludluma, ale dokázal čtenářům téma zprostředkovat vlastním stylem. Třinácka je velmi osobitá a pro fanoušky např. Supermana dosti nestravitelná. Dialogy jsou přitom chytré a nápadité a kresba velmi detailní. XIII nepatří do komiksové kategorie „superhrdinové se super schopnostmi“, což opět jednou ukázalo veřejnosti, že komiksy mohou být velmi rozmanité.
Hra
Videohře XIII se podařilo přenést nejenom styl a obsah komiksu do herní podoby, ale i samotné ztvárnění komiksu. Postavám vyskakovaly u hlav bubliny s dialogy a i zvuky jako „boom“ byly ztvárněny psanou formou. Třinácka byla jako zjevení, na které snad všichni recenzenti pěli chválu.
V této FPS byla kromě akce i spousta plížení, jako v předloze. Dabing hlavní postavy obstaral David Duchovny. Hudba se spoustou jazzových motivů byla dokonale zvolena a sedla ke špionážní tématice. Věrohodnost přenesení třinácky byla tolik povedená i proto, že hru měl na svědomí Ubisoft Paris. Ve Francii totiž patří XIII k těm nejpopulárnějším komiksům.
2. Spider-Man: Web of Shadows
Rok vydání: 2008
Platformy: Xbox 360, Wii, PlayStation 3
Předloha
Pavoučího superhrdinu, který se poprvé zjevil v roce 1962, znají dnes i lidé, kteří komiks nikdy v ruce nedrželi. Příběh je přitom prostý. Studenta žurnalisty Petera Parkera kousne radioaktivní pavouk. Peter na sobě začne pozorovat změny – dokáže lézt po zdech, má šestý smysl a neuvěřitelnou sílu. Své dovednosti se Peter pokusí nejdříve zpeněžit, ale po ztrátě blízkého brzy zjistí, že jeho posláním je využít pavoučí dar k boji proti zločincům.
Spider-Man je zasloužený kult z dílny Marvelu. Nenápadný fotograf, který se snaží získat svou lásku Mary-Jane, na jedné straně a neohrožený superhrdina na té druhé. Přitom jedna a tatáž postava. Dnes již klišé, ale nesmírně zábavné.
Povedenou postavou z celé série je šéfredaktor Daily Bugle J. Jonah Jameson, který se snaží na Spider-Mana neustále vyhrabat nějakou špínu. Fotky pavoučího muže mu přitom dodává sám Parker. Kolem komiksu, který se dočkal již několika podob, sérií, edicí a vystřídala se na něm spousta kreslířů, vzniklo celé universum plné postav, míst i událostí.
Hra
Videoher se Spider-Manem jsou mraky, ale jedna i nás vloni překvapila svými kvalitami. Spider-Man: Web of Shadows přinesl opravdu neomezený pohyb po New Yorku a otevřenou akci tak trošku podobnou hrám typu GTA.
Spider-Man mohl měnit červený a černý kostým kdykoliv se mu zachtělo, a tím pádem se rozhodovat, zda bude hodný nebo zlý. Dvojí možnost hraní přinesla mnohé, přičemž obsáhlé byly zejména upgrady Spider-Manových schopností. Povedený příběh, hodně vedlejších úkolů a spousta postav z nejrůznějších komiksů vytvořily hru, ze které každý fanda komiksu musel slintat blahem. Škoda jen, že PC verze nestála za nic a ta na PlayStation 2 byla něco úplně jiného.
1. The Darkness
Rok vydání: 2007
Platformy: Xbox 360, PlayStation 3
Předloha
Poprvé se Jackie Estacado objevil v sesterském Witchblade, ale brzy se dočkal vlastního komiksu. Jackie byl mafián, který za prachy oddělal kohokoliv. Naproti tomu rád vyhledával ženskou společnost, kterou vždy přesvědčil ke kopulačním praktikám. Problém však nastal, když ho pohltila temnota.
Jackie sice nyní kypí schopnostmi vymykajícími se lidskému chápání, ale už si nikdy nevrzne, aby svou kletbu v podobě temnoty nepřenesl na další generaci. Sexuální abstinence Jackieho drtí více, než nepřátelé, takže svůj handicap neustále komentuje. The Darkness je drsným komiksem, ve kterém se střídá sarkastický, černý a brutální humor.
Stejně tak mozky, střeva nebo končetiny létají vzduchem jako podle jízdního řádu. Kromě temných chapadel jsou Jackiemu nápomocni i Darklingové, malá temná stvoření, která ráda sadismus. Mimochodem, jakmile temnota přejde, tak se Jackie objeví nahý, což trochu zlehčuje brutální náladu komiksu.
Hra
Na videohře pracovali tvůrci Riddicka, Starbreeze Studios, takže licence naštěstí skončila v dobrých rukou. Všechny Jackieho schopnosti byly ztvárněny dokonale. S chapadly bylo možné se dostat do jinak nepřístupných lokací a využívat je i k efektní likvidaci všech nepřátel. Darklingů tu bylo několik typů a všem šlo nařídit, aby špinavou práci odvedli za vás.
Hra obsahovala i několik LSD flashbacků a neztratil se ani pověstný humor. Jen sexuální narážky někam zmizly. To víte, násilné videohry hrají především děti. Povedl se i dabing a dialogy měly hlavu a patu. Jediné, z čeho jsme nebyli odvaření, byl multiplayer. The Darkness tak dodnes zůstává nejlépe zpracovanou hrou podle komiksu. Doufáme v pokračování a filmovou adaptaci, kterou si na starost vezme Robert Rodriguez.
