Desperados 2: Cooper's Revenge

Pět let stará hra Desperados: Wanted Dead or Alive se konečně dočkala důstojného pokračování a kromě nových misí a příběhu s sebou přináší i třetí rozměr? Byl to krok správným směrem?

V roce 2001 přišel šok pro všechny fanoušky strategie Commandos. Hra Desperados: Wanted Dead or Alive naprosto bez předsudků vykradla kompletní koncept Commandos, zasadila hru do divokého západu, přidala několik vychytávek a začala sklízet úspěch a ohrožovat krále žánru. Osobně mám rád jak Commandos, tak Desperados, ale kdybych si měl přeci jen vybrat pouze jednu, váhy by se asi mírně přehouply ve prospěch Desperados. Ne že bych podřezávání nácků neměl rád, naopak, ale detailní grafika Desperados, skvěle navržené mise a parádní hratelnost, to vše si mě prostě získalo. Na druhý díl, který byl oznámený už před dávnými časy, jsem se tedy velice těšil, ale nad oznámeným třetím rozměrem už jsem tolik nejásal. Bál jsem se o ztrátu přehlednosti a další neduhy s tím spojené. Vyplnily se moje obavy? Čtěte dále…

O základních principech hry se asi nemá cenu moc rozepisovat. Parta drsoňů se snaží dostat nepozorovaně za nepřátelské linie a splnit konkrétní úkol, přičemž vyvolání alarmu znamená většinou velké problémy, případně i konec mise. Hrdinů v partě je celkem šest, každý samozřejmě s jinými unikátními dovednostmi (více v tabulce). Všichni dokáží věci jako střelbu (munice už není neomezená) nebo jízdu na koni, ale někdo dokáže odklízet těla, někdo svazovat apod. Na vás už bude vysledovat, kudy chodí stráže, schovávat se ve stínech a postupně likvidovat osamocené jedince nebo menší skupinky a potupovat kupředu. V prvním dílu sledovala veškeré dění izometrická kamera, díky které měl hráč vše pevně pod kontrolou a vše bylo hezky přehledné. Nejinak tomu bude i ve dvojce, ale jak už jsem psal výše, vše je poznamenané přechodem do třetího rozměru. Kamerou lze nyní libovolně zoomovat a rotovat, což je zcela nezbytné při vymýšlení další postupu a navíc se lze kdykoli klávesou TAB přepnout do pohledu třetí osoby a vše si prohlédnout téměř vlastníma očima. Ten je sice rychlý a občas může pomoci, ale já osobně jsem ho za celou hru vůbec nepotřeboval a klidně bych se bez něj obešel. Graficky je hra zvládnuta dobře. Všechny modely jsou detailní, i okolí je zpracováno na jedničku. Pokud se přepnete do pohledu třetí osoby, budete si moc prohlédnout každičký detail. Pochválit musím i efekty jako stíny nebo vodní hladinu a také noční prostředí, ve kterém se budete občas pohybovat. Bohužel je grafika docela náročná na hardware, ale to už je dnes kde co…

Jednotliví Desperados.

John Cooper – Devětatřicetiletý kovboj je nepsaným vůdcem celé party a je zde něco jako Green Beret v Commandos. Jeho mistrovství spočívá ve střelbě z koltu a vrhu nože. Umí také nalákat nepřátele na své hrací hodinky a odnášet těla.



Arthur McCoy – Doktor a odstřelovač v jedné osobě. Jako doktor umí ošetřit zranění sobě i komukoliv z jeho party a také vrhat lahvičky s uspávacím plynem. Jako odstřelovač si rád zaleze na vzdálené místo a na dálku odstřelí pár zmetků.



Kate O’Hara – Jediná žena v partě dokáže bez problémů svést kdekoho a nalákat ho někam stranou, kde už si s ním sama nebo s pomocí poradí. Dokáže také fouknout na nepřátele uspávací pudr nebo předstírat nevolnost a upoutat na sebe pozornost.



Sam Williams – Specialista na výbušniny všeho druhu. Dokáže celkem daleko hodit zapálený dynamit, jehož exploze zabije nebo omráčí všechny v hodně velkém dosahu. Také dokáže nastražit plechovku s nitroglycerínem nebo nálož na odstranění některých překážek.



Pablo Sanchez – Silák, který si hravě poradí i s rotačním kulometem. Jeho specialitou je házení těžkých kamenů, nastražování medvědí pasti nebo nastražení lahvičky s tequillou, díky které občas vypukne mezi padouchy potyčka.



Hawkeye – Nováček v partě je syn náčelníka kmene Bílých Vlků. Dokáže jako jediný člen Desperados plavat. Oceníte také jeho tiché zbraně jako luk a tomahawk. Dokáže také hvízdnutím odlákat koně a tím upoutat pozornost některých nepřátel.

Poutavé mise
Mnohem důležitější než nějaká grafika nebo ozvučení je v tomto případě stavba misí a jejich nápaditost. Právě zde mají tvůrci šanci ukázat své designérské vlohy a vtáhnout nás do hry skvělým příběhem. S misemi jsem spokojen tak napůl. Na jednu stranu jsou zde přítomny jak střelecké mise, např. obrana osadníků proti několika vlnám banditů, tak mise tiché jako noční vyslechnutí rozhovoru padouchů nebo osvobození posledního člena týmu a všechny jsou zpracovány výtečně. Na stranu druhou je tu ale zjevné vykrádání prvního dílu, protože některé mise se odehrávají na stejném nebo podobném místě. Podíváte se např. do známé pevnosti Eagle’s Nest, se kterou jsme se setkali už v prvním díle. To by bylo v pořádku, mise je opravdu povedená a hraje se dobře, ale po splnění mise nastává zvrat a další mise se odehrává opět zde. Nelogicky zmizí všechny bonusy, které jsem před pár minutami posbíral (náboje, lahvičky s uspávacím plynem apod.) a začíná se od nuly. Velice podobná jedničce je i mise v kaňonu proti indiánům. Dobrým zpestřením je ale rozdělení party třeba na dvě části po dvou členech, přičemž každá skupinka začíná na jiném místě na mapě. Ještě uvedu, že mise jsou spojovány celkem nudnými a ošklivými animacemi, ale to je spíše otázkou vkusu.

Bohužel málokdy vede k cíli více cest, takže po dohrání vám hra už nic dalšího nenabídne. Žádné samostatné mise, žádný editor, žádný multiplayer, nic. Umělá inteligence mi přišla o poznání horší, než u minulého dílu. Tam braly nepřátelé na vědomí stále mizející kolegy, často se po nich šli podívat a celkem kooperovali, ale zde je jim úplně jedno, že z pětičlenné hlídky už jsou třeba jen dva. Hru navíc kazí i spousta malých detailů jako nemožnost střílet vleže, takže pokud chcete

Klady a zápory

Hezká grafika a příjemné ozvučení
Většina misí

HW náročné
Umělá inteligence

v rychlosti po někom vystřelit, musí se postava zdlouhavě zvednout, což jsou často klíčové momenty.

Verdikt: Podtrženo sečteno jsem z Desperados 2 celkem zklamán. Není to špatná hra, hraje se skoro stejně dobře jako první díl, ale od pokračování, které bylo ve vývoji tolik let, jsem prostě čekal víc. Hra sice vyniká hezkou grafikou a ozvučením, víceméně povedenou kampaní a dobrou hratelností, ale hodnocení sráží hardwarová náročnost, divná umělá inteligence a spousta malých mušek. Finální hodnocení je sice celkem nízké, ale skalní fanoušci prvního dílu si klidně mohou přičíst deset procent.