Destiny bude určitě velmi dobrá on-line střílečka, ale zatím se nezdá, že by to měla být jakákoliv revoluce. Přinejmenším to tedy naznačila hratelná alfa verze. Na druhou stranu je však třeba vzít v úvahu, že v takto rozpracovaném stavu autoři neukázali všechny možnosti. Alespoň to předpokládáme. Zároveň však bylo vidět několik velmi příjemných věcí.
Destiny
Na začátku byli hráči vrženi do otevřeného prostředí kdesi v Rusku. To na první pohled nebylo nijak rozlehlé, vlastně vůbec, ale později se ukázalo, že je zde i spousta různých jeskyní a podzemních prostorů, které plochu oblasti značně zvětšují.
Postupem času nás hra prostřednictvím úkolu přes jeden takový "podzemní průchod" dovedla do další části, která se jevila o poznání menší než úvodní oblast, ale celkovou rozlohu dost znatelně zvětšila. A kdo ví, kam dál se dalo projít ještě odtud.
Velký rozpočetRobert Kotick, šéf vydavatelství Activision tvrdí, že společnost za hru utratí 500 milionů dolarů, tedy okolo 10 miliard korun. Tato částka zahrnuje kromě vývoje i náklady na marketing, výrobu krabicových verzí a serverovou infrastrukturu (číst více).  Robert Kotick, šéf společnosti Activision Blizzard. |
Ve výsledku tak cesta z jednoho konce na druhý nějaký ten čas zabrala, takže možnost přivolat si pro rychlejší přesun nějaké futuristické vozítko se nakonec ukázala jako vcelku vítaná.
Konceptem se dá Destiny přirovnat k Diablu. Procházíte světem, mydlíte, co se dá, a z rozmydleného materiálu sbíráte různé předměty, případně je nacházíte ve zdejších "truhlách". A i zde tento vcelku otřepaný koncept dokáže u hry udržet, protože vás zkrátka vždy zajímá, co že jste to vlastně sebrali a jak to vylepší vaši postavu. Podle očekávání je tu i několik kategorií předmětů (běžné, vzácné, raritní).
Jen je trochu škoda, že až příliš často vypadávaly věci, na které moje postava neměla dostatečný level. Vzhledem k tomu, že maximální level v alfě byl osm, tak to trochu zamrzelo, protože zejména některé zbraně se jevily krásně destruktivně.
Nicméně dá se s jistotou tvrdit, že v tomto směru proběhne ještě značné ladění. Vždyť jsme přece teprve v alfa verzi.
Destiny
Diablu podobné je i generování nepřátel. To znamená, že když vystřílíte partičku mutantů, vzdálíte se a za chvíli se na místo vrátíte, tak jsou tam znovu ti samí nepřátelé. Akorát když mezitím postoupíte o level výše, tak protivníci často také. Až úsměvné to bylo v jednom podzemním "průchodu", kde se nepřátelé vyskytovali na místech A, B a C, ale když jste šli z druhé strany, tak byli na místech D a E.
Hra je v prvé řadě tvořena pro on-line hraní, ale přinejmenším zpočátku se dá hrát i osamoceně. Zkrátka chodíte tam a zpátky, plníte různé úkoly, za to získáváte zkušenosti a vylepšujete si postavu. Okolo pobíhajících cizích hráčů si tak nemusíte vůbec všímat.
Obrazové návrhy ze hry Destiny
Některé úkoly jsou ovšem koncipovány pro kooperaci a tam už nějaké parťáky potřebujete. Ale když je nemáte, tak vám je hra najde sama. Je ovšem jasné, že v takových případech je lepší mít po ruce někoho známého než nějakého cizího pomatence, který bude mít ukrutnou bžundu z toho, že vám to sabotuje.
Mně se to nestalo, ale to bylo dáno z velké části tím, že do alfy byli přizváni jen vybraní lidé, kteří hru chtěli v prvé řadě otestovat. Ale víme, jak to na těch internetech chodí v běžném civilním provozu.
Obrazové návrhy ze hry Destiny
Součástí hry je samozřejmě i klasická kompetitivní složka, která ovšem zatím nijak nezaujala. K dispozici bylo soupeření dvou týmů po šesti, jejichž úkolem bylo zabírat stanovené kóty. Vyklubala se z toho klasická řezačka, v níž je zapotřebí vcelku dobře znát arénu. Prvních pár pokusů jsem tak zmateně pobíhal dokola, než jsem vůbec zjistil, kde je co.
PříběhLidstvo se v budoucnosti ocitne na pokraji vyhynutí. Zachrání nás podivná mysteriózní síla, která si říká Poutník, v podobě obří kopule či vesmírné lodi. Poslední zbytky lidí se tak dají zase dohromady a začnou s prozkoumáváním galaxie. Zdánlivou idylku zhatí fakt, že lidstvo se ocitlo v hledáčku tzv. vesmírných zombies. Poutník v lidech probudí nové schopnosti, ve hře se tudíž objeví magie. |
Arény totiž byly docela rozlehlé a dá se říci, že i členité, takže se nezřídka stalo, že jsem minutu někam běžel, ale nikoho jsem nikde nepotkal. A pak mě kdosi odkudsi sejmul. Zkrátka to chce přinejmenším vědět, kde jsou body zájmu a hned se k nim vydat.
Obrazové návrhy ze hry Destiny
Trochu divné bylo i rozmístění některých objektů, zejména střílen se silnými kanony. Často byly na okraji arény, což by samo o sobě nevadilo, ale hlavní dění se odehrávalo jinde, takže se mi před hlavně připletl jeden protivník za uherský rok. Těžko říci, zda jde o záměr, nebo pokus, ale působilo to zkrátka jako "náhodně pohozené dělo".
Ona je vůbec v celé hře navigace trochu zmatená. Tedy, zmatená ve skutečnosti není, ale bezprostředně po vstupu do hry to rozhodně neulehčuje, takže pár chvil docela tápete. Ale pak už se to rozjede pěkně.
Obrazové návrhy ze hry Destiny
Příjemné jsou různé "tajné" lokace, kde můžete narazit na velmi tuhé protivníky, na které aktuálně nemáte ani náhodou. Parádně to motivuje k tomu, abyste se vždy po dosažení úrovně vrátili a zkusili to znovu. Co kdyby náhodou. A hlavně tam určitě musí být nějaký příšerně silný předmět. Tohle zkrátka funguje v izometrické rubačce úplně stejně jako ve střílečce z vlastního pohledu.
Zpočátku také trochu leze na hlavu, že běháte jen po vcelku malém prostoru, ale když se dostanete do dalších lokací, hned je to lepší a hlavně vám to i přestane vadit, protože mezitím začnete zjišťovat, jak to tady vlastně celé funguje.
Ani po vyzkoušení alfa verze jsem moc nepochopil, v čem má být tato hra výjimečná nebo přelomová. Ale pořád je to jen alfa, takže než vyjde, bude to chvíli trvat.
Na základě současných dojmů tedy pro Destiny do obchodu asi nepoběžím, ale víkend s ní jsem si užil parádně. Naznačuje dost různých výzev a dalších prvků, které u hry udrží. Takže kdyby nebyla alfa časově omezená a dalo se tam levelovat dál, tak u ní po večerech asi vysedávám doteď. Přinejmenším po těch večerech, kdy v televizi neběží nějaký zvlášť atraktivní fotbal.
