Když bylo hlavní město Somálska Mogadišo pod kontrolou militantního islamistického hnutí al-Shabaab (somálská buňka organizace Al-Káida), platil přísný zákaz veškeré formy zábavy, jako jsou filmy nebo videohry. Teď, rok poté, co ztratila militantní frakce ve městě moc, zažívají hry obrovský boom a mladí kluci tráví před televizními obrazovkami dlouhé hodiny. A má to pozitivní, ale i negativní důsledky.
Podle některých rodičů chlapci tráví víc času mimo ulice, díky čemuž je nižší šance, že je do svých řad rekrutuje al-Shabaab. Mnoho chlapců ovšem zároveň přiznává, že kvůli hraní chodí za školu. "Trávím v herně půlku dne," říká 16letý Abdirizak Muse. Do školy ale přestal chodit už na začátku roku 2011, kdy kolem ní válečníci vyhloubili zákopy.
Mohamed Deq Abdullahi, otec dvou mladých hochů, vidí hry jako dobrou věc. "Hraní je jejich celodenní aktivita, protože nechci, aby se nudili a šli do války," říká Abdullahi. "Čím víc jsou zaměstnaní, tím víc se se unaví a budou více ignorovat násilí."
Největší popularitu mají herny, kde se platí zhruba 2 koruny za 15 minut hraní. Zámožnější Somálci si kupují herní systémy domů. Jedním z nich je i Muse Haji, otec šesti dětí. "Pro nás je to volba mezi větším a menším zlem," tvrdí. "Místo toho, aby moje děti chodily ven a nechaly se radikalizovat a používat jako lidské bomby, je pro mě lepší, když sedí doma a hrají hry."
"Zaměřujeme se na nenásilné hry jako závody aut, fotbal a nějaké vzdělávací hry," dodává Haji. Podle něj jsou děti této generace nadšenci do technologií, což je vítaná změna. Předchozí generace se prý víc zajímaly o střílení a válku.
