Herní výstava Tokyo Game Show je co se týče rozsahu jednou ze tří největších akcí tohoto typu na světě. Co se týče významu, může klidně pomýšlet na metu nejvyšší. A pokud se zaměříme na výjimečnost, je její primát nezpochybnitelný. Ostatně, kde jinde před vás firmy naženou bandu hostesek ve stylových kostýmech jen proto, abyste si je mohli vyfotit? Vybíráme několik věcí, kterými se Tokyo Game Show liší od podobných akcí.
Dveře firem dokořán
Herní výstavy v Americe a Evropě bývají značně svázány tím, že pokud chcete něco vidět, musíte se předem "objednat". A pokud nejste na seznamu, máte smůlu. I na Tokyo Game Show jsou samozřejmě některé akce pouze pro zvané, ale obecně se dá říci, že co chcete vidět, to vidíte. A hlavně: co si chcete zahrát, si zahrajete.
Jisté komplikace nastávají u stánků některých firem, kdy vám nestačí pouze akreditace na výstavu, ale potřebujete ještě průkaz od dané firmy. Pomoc je ovšem snadná: zajdete na recepci stánku, odevzdáte vizitku a dostanete nálepku na rukáv, s níž už můžete zcela volně fotit, natáčet nebo dělat rozhovory.
Holky jako lusk
V čem je TGS výjimečná, je půvab hostesek. Ačkoliv je krása značně subjektivní dojem, nelze zpochybnit profesionální přístup samotných hostesek i firem, pro něž pracují.
V prvé řadě vás totiž doslova nahánějí dovnitř stánků, abyste si šli zahrát hru, kterou propagují, což plně koresponduje s předchozím bodem. Neméně důležitý je ovšem i fakt, že vědí, proč tam jsou: mají propagovat nějaký produkt. Proto vždy rády zapózují před objektivem a každému věnují roztomilý úsměv. Ovšem jen tak, aby byly vidět propagační materiály.
A kdo chce ke stánku přilákat hromadu reportérů najednou, nažene tam rovnou celou hordu hostesek. Chvíli se nakrucují a novináři si je fotí. Ty nejserióznější firmy mají u svých stánků dokonce rozpisy, v jaké časy bude tato show probíhat.
Fronty
Jednou z hlavních výhod celé výstavy pro novináře je skutečnost, že tam skoro vůbec nenarazíte na dlouhatánské fronty. Alespoň většinou. A alespoň ve dnech, kdy na výstavu mají přístup pouze novináři. Pokud si chcete něco zahrát, nemusíte ve většině případů čekat déle než 10 až 15 minut. Výjimky tvoří japonské kultovní hry, na které se čeká dlouho od samotného zahájení výstavy. Tedy i ve dnech vyhrazených pouze odborné veřejnosti. Ve dnech s přístupem veřejnosti laické se ovšem čekání na oblíbenou hru mění v nefalšované peklo na zemi.
Netradiční periférie a zařízení
Na výstavě předvádějí své produkty nejen firmy, které vyrábějí a vydávají hry, ale také výrobci nejrůznějšího hardwaru a dalších zařízení. V tomto ohledu je ale letošní ročník menším zklamáním. V minulosti bylo například možné vejít do malé místnůstky, posadit se ke stolu a vyzkoušet si, jaké to je, když v Japonsku udeří zemětřesení. Narazili jsme také na simulátor létání na koštěti i s periferií koštěte.
Letos nás nejvíc zaujala kabina se simulátorem řízení vozu, vyvíjená společně s výrobcem automobilů Subaru. Při řízení se kabina různě naklání a vy cítíte odezvu vašeho virtuálního vozu. Jezdilo se tu v běžném provozu podle předpisů, což nahrává spíše aplikaci v autoškolách, ale podle toho, jak se kabina při jízdě hýbala, bychom tam stejně asi ani nechtěli zažít nějakou závodní divočinu.
Jídlo, pití a tak dále
Nejen hrami je ovšem člověk živ. Proto na výstavišti najdeme bohatý servis, počínaje klasickými automaty na pití, které lze hojně nalézt po celém Tokiu, přes několik bufetů a konče velkou restaurací a regulérní "sámoškou". Pořád se ale pohybujeme přímo uvnitř výstaviště. A pokud by to někomu nestačilo, tak je stánkům s jídlem vyhrazena i celá polovina jedné výstavní haly.
Samostatnou kapitolou jsou pak kuřácké budky, opravdu hojně využívané. I když neumíte japonsky ani "ahoj", tak tu nezřídka můžete zaznamenat i zrod či dozvuk nějakého aktuálního byznysu. A navíc mají tu výhodu, že si tam i přes výkonnou klimatizaci často můžete kvalitně zakouřit, i když nemáte vůbec cigarety.
Herní obchody
Podle návštěvnosti restaurací a bufetů by se mohlo zdát, že Japonce ty hry vlastně ani nijak nezajímají. A herní obchody to jen potvrzují. Větší firmy totiž mají v zadní hale stánky, kde se prodávají nejrůznější věci s tematikou jejich her. A věřte, že peněženka se otevírá sama.
V nabídce je opravdu neskutečné množství věcí, jejichž spektrum začíná u klasik jako trička, hrnky nebo CD s herní hudbou a přes bundy, figurky, šperky a zbraně se můžete dostat třeba i k pantoflím. Na místě je ale upozornění, že se tyto věci týkají téměř výhradně japonských her.
Naprosto neznámé hry, třeba o lásce
Evropan zažije při první návštěvě Japonska kulturní šok. To samé ovšem čeká evropského herního novináře při první návštěvě Tokyo Game Show. Přinejmenším polovinu prezentovaných her totiž vůbec nebude znát.
Po chvíli ale vyjde najevo, že co je u nás naprosto neznámé, je v Japonsku nezřídka populárnější než Pelé. Největší překvapení budou asi představovat různé simulátory randění či svádění. Jiné tituly zase graficky vypadají naprosto předpotopně, ale přesto jsou stojany s nimi obsypané. Možná proto, že mají v logu roztomilou kreslenou holčičku.
Překvapit ale mohou i známější značky. Třeba firma Level 5 je u nás známá několika příběhovými hrami na hrdiny a hádankovou sérií Professor Layton. Přes jejich nespornou kvalitu se dá říci, že u nás stojí na okraji zájmu. Tato firma ale dělá ještě celou řadu dalších titulů, v Japonsku velmi populárních, a tak věřte nebo ne, jejich stánek patří k těm největším na celé letošní Show.
