Potvrdily se zprávy již nějakou dobu kolující po webu - Devil May Cry 2 je skutečně na dvou DVD plackách. Hlavou se mi honily různé varianty toho, co by mohl druhý disk obsahovat. Nějaké zajímavé bonusy, nebo snad dokonce úplně jiný příběh? Nejdříve jsem spustil disk 1, kde už na hráče čeká starý známý Dante, syn Spardy. Ale je to opravdu on? Co mě u prvního dílu trochu štvalo, byla rychlost téhle postavy. Pohybovala se jako zpomalený film. Časem jsem si na to zvykl a začalo mi to připadat docela důstojné. Tady ovsem běhá Dante normálně, to znamená, ze když si postavu přepnete do Devil módu a ještě ji tak akcelerujete, pobíhá naopak jako zrychlený film. Je to až směšné. Dobře, na to se dá vcelku zvyknout. Takže honem vstříc novým gotickým interiérům. Jenže ouha, žádné nádherně vymodelované stavby se nekonají. Naprostá většina všech objektů je jenom potažena texturou, a všechny detaily jsou pouze nakreslené. Je to jako byste si postavili papírový model z ABC a v něm rychle pobíhali nějakou figurkou. Skoro to vypadá, jakoby si tvůrci ponechali zadní vrátka pro snadnou konverzi na PC. Zkusil jsem alespoň přepnout na mapu, jestli mě nečeká dál něco lepšího, a nestačil se divit. Původně 3D mapa, ve které šlo rotovat, s ukazateli vaší pozice a malou nápovědou momentálně nejdůlezitějšího místa ve hře se změnila na obyčejnou 2D plochu, kde chybí zohlednění vašeho postavení - o nápovědě nemluvě. Ke všemu nahlédnete do úděsně zjednodušeného menu, kde se alespoň nabízí funkce save. Tak aspoň něco, řekl jsem si. Jenže později se ukázalo, že sice můžete kdykoliv uložit pozici, nicméně po jejím nahrání stejně startujete od začátku příslušného levelu.
Znechuceně jsem odložil první disk a s očekáváním vsunul disk 2. Tam už na mě čekala Lucia. CAPCOM v souladu s dnešními požadavky na hrdiny roku 2003 (Jane v PRIMAL nebo Lara Croft) přimontoval do příběhu postavu ženského pohlaví. Lucia má, kromě hezčích nohou a dlouhých červených vlasů, vrhací nože. A je rychlejší. Na několika příšerách jsem si experimentálně ověřil, že její nože jsou o trochu účinnější než Dantovy pistole. Tím už se dostávám k prvnímu světlému bodu této akční podívané a tím jsou všechny obludy, jež potkáváte. Už v prvním díle kvalitní potvory a bossové byli tentokrát ještě vylepšeni. Jsou navrženi "velice věrně", dobře se pohybují, většinou vydávají i ty "správné zvuky". Třeba železná panna tvořená jednotlivými pláty kovu stylově skřípe. Výborně jsou pak zpracovaná i úmrtí. Neznám ve hrách nic horšího, než poté, co někoho seknete mečem, dotyčný spadne na podlahu, zabliká a zmizí. Tady se ještě postavy chvíli zmítají ve smrtelných křečích a to ještě každá podle svého založení. Výborně.
Změnilo se původní slovní hodnocení a většinou získáte jenom jedno - když mne dvouhlavé stvoření třísklo dvěma obrovskými ocelovými koulemi upevněnými na dlouhých řetězech, na obrazovce se objevilo "don't worry".
Lucia chodí víceméně ve stejných úrovních jako Dante, jenom to někdy bere opačně. Výjimkou je podvodní svět, který je provedený velice pěkně a pokud vím, Dante se sem nedostane. Při proplouvání malých místností a tunelů, zaplněných úplně nebo jenom částečně
vodou, jsem si kladl otázku, jestli je tohle ještě Devil May Cry. Pokládám tohle prostředí za možná nejlepší část hry. Odlesky vody se mihotají na skalách, hudba i zvuky se sem výborně hodí a pomáhají vytvářet tu správnou podvodní atmosféru. Jediná věc mě trochu rozzlobila, když se přede mnou v hloubce objevily lebky známé z prvního dílu. Sem by se dala umístit celá plejáda nejrůznějších potvor - a jsou tady lebky. Nicméně hned další místnosti mě uklidnily, obsahují už totiž kromě vodních živočichů i medúzy, velice pěkně navržené, navíc zákeřně vystřelující samonaváděcí žahadla.
Na několika místech hry se Lucia a Dante setkají, shodou okolností se tam připlete i Luciina maminka. Tak už to ve hrách chodí, prostě přijdete na liduprázdné rozcestí a najednou jste tam tři. Tady se naplno projeví další bolístka druhého dílu a sice namluvení postav. Hlasy totiž jsou naprosto nevěrohodně podané, navíc s podivným akcentem. To by snad i programátoři namluvili lépe, i kdyby je měli napodobovat. A nejen hlasy na tom nejsou zrovna dvakrát dobře. Kromě zmíněné mokré sekce je hudba a industriální ruchy v jiných částech hry nedostačující. Vyjma opakování dvou hudebních motivů z prvního dílu je zde v podstatě jenom jeden nový, takový neslaný nemastný kousek.
V Devil May Cry 2 se před vámi postupně rozvine příběh vycucaný z hodně ocucaného prstu. Jeho stupidní mělkost nechám převyprávět šťastlivci, který bude psát celou recenzi. Nicméně díky
nekonečným zástupům pěkně udělaných potvor jsem se nakonec nechal děním strhnout a hrál, až jsem to najednou dohrál. A co se nestalo! Objevila se upoutávka firmy DIESEL, která je dobře známá svými kontroverzními reklamami na oblečení pro mladé. Lucia byla náhle od hlavy až k patě ohozená od DIESELu. Docela mě to potěšilo, sám mám od nich dvě trička - jsou to kopie triček z 60-tých let (kolekce SIXTY) a mám je moc rád. No a s takhle ustrojenou Lucií si můžete zopakovat celé dobrodružství ještě jednou. Je to tak legrační, že je to současně i povedené. Hned jsem si vyzkoušel několik úrovní, jak budou džíny a vestička vypadat. Například v jedné části hry se Lucia setká s chlapíkem, který odrazí její vržený nůž. Původní oblečení se rozřízne a můžete pod ním vidět tetování. Ovsem v bundičce od DIESELu se to nestane! Těžko říct, jestli je jako DIESEL lepší, nebo se tvůrcům s tímhle materiálem už nechtělo dělat.
Tak abych tenhle první dojem nějak uzavřel: pokud čekáte pokračování Devil May Cry, budete zklamaní. Nicméně je to pořád lepší než řada jiných akčních titulů. Jenom nevím, proč to musí zrovna být na dvou DVD. Tohle by se klidně vešlo i na dvě CD. No, to jsem trochu přehnal, dobře, tak by se to určitě veslo na jedno DVD. Nechci firmě CAPCOM radit, ale plýtvají materiálem. To my ale nezměníme. Můžeme si jenom nabít zásobník a vyprázdnit ho do nejbližší příšery, která nás zrovna ohrožuje.
A závěrem ještě pozvánka do starší screenshotové galerie a na oficiální stránku projektu.
