Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Devil May Cry 4 SE je patrně nejzbytečnější remake všech dob

aktualizováno 
Legendární japonská mlátička Devil May Cry 4 se vrací po sedmi letech. Marně však přemýšlíme proč.
60

Devil May Cry 4: Special Edition

Platforma: PlayStation 4
Výrobce: Capcom

  • Výborný systém komb
  • Nové postavy
  • Příliš recyklování
  • Neopravuje žádnou chybu originálu

Herní karta

Devil May Cry 4 Special Edition | foto: Capcom

Tak se nám situace s remaky, remastery, speciálními edicemi a vůbec všemi dalšími honosnými tituly, pod nimiž se skrývá prachsprosté recyklování starého obsahu, začíná pomalu, ale jistě vymykat z rukou. Nevadí mi samozřejmě, že někdo znovu vydává klíčové tituly z minulé generace konzolí na tu novou, která je pro mnoho lidí tou vůbec první. S povděkem kvituji i rekonstrukci starých legendárních her, na nichž jsem vyrůstal a které už dnes zhusta ani nelze spustit. Ale při vší úctě, čtvrtý Devil May Cry, jenž sice ve své době (rok 2008) zaznamenal zasloužený úspěch, nepatří ani do jedné této skupiny.

Devil May Cry 4: Special Edition

Devil May Cry 4: Special Edition

Série DMC, původně plánována jako jakási odbočka Resident Evilu, je v jistých kruzích brána jako kultovní záležitost, pro ostatní je to pak spíše důkaz japonské ujetosti. Titulní postava je namyšlený hezounek, který se s gigantickým mečem v jedné ruce a pořádnou bambitkou ve druhé probíjí zástupy nepřátelských démonů.

Důraz je kladen především na stylovost, tedy řetězení dlouhých nepřerušovaných komb, přičemž hlavní hrdina se spíše než o vlastní život bojí o to, aby se mu nerozcuchala ofinka. Celé je to divné, nedává to příliš smysl, ale pokud dokážete vypnout racionální uvažování a netrpíte epilepsií, také proklatě zábavné. Čtvrtý díl je pak přes řadu specifik vnímán jako ten vůbec nejlepší. To jsou tedy důvody, proč remake vznikl. A nyní se vám pokusím nastínit, proč to podle mého mínění nebyl až tak dobrý nápad.

Zaprvé jde až o čtvrtý díl série. Pokud tedy nemáte zkušenosti s těmi předchozími, nebudete příliš tušit, která bije a všechny animace se stanou jen přehlídkou machistických póz, vnadných ženských tvarů a bizarních dialogů. Právě proto se tvůrci rozhodli celou sérii restartovat a kdo chce do rozjetého vlaku nastoupit, měl by tak udělat letos (!) vydaným remakem Devil May Cry, nikoliv sedm let starou hrou, která se odkazuje na 14 let starého předchůdce.

Devil May Cry 4: Special Edition

Devil May Cry 4: Special Edition

Ale mnohem horší je fakt, že spousta použitých herních mechanik je více než zastaralá. Samotný princip honění se za lepším skóre, které má možná dopad na hráčovo ego (a získané achievementy), ale jinak hlouběji hru neovlivňuje, je podle mého již překonaný. 

Příběhem lze proběhnout i na jednu z vyšších obtížností poměrně hladce a i když mé výsledné hodnocení připomnělo působení na střední škole (nedostatečné od shora až dolů), jede se dál až k závěrečnému souboji s bossem. Statické úhly kamery a věčné nahrávání nových obrazovek (byť velice rychlé) také nejsou zrovna principy hodné 21. století. 

Jako vrchol zoufalosti už dnes působí neustálé recyklování obsahu. Velkou část původní hry totiž absolvujete v kůži druhé postavy, s níž opětovně procházíte ty samé lokace. A teď si představte, že tím největším tahákem speciální edice jsou tři nové postavy, s nimiž si to samé můžete projít ještě dvakrát. Pokud je DMC4 nejoblíbenější hrou vašeho života, tak patrně budete na vrcholu blaha, ostatním stejně doporučím hrát za původní postavy, protože jejich kampaň obsahuje i nějakou tu příběhovou omáčku okolo.

Žádný jiný tahák tu už není. Původní japonský dabing je pro většinu také spíš zajímavůstka než skutečně použitelná věc, lehce vyšperkovaná grafika pak stejně nedosahuje dnešnímu průměru ani po kolena, obzvláště „džungle“ je vyloženě hnusná a 1080p v 60fps to prostě nevylepší.

Pro koho to vůbec je?

Devil May Cry 4: Special Edition

Devil May Cry 4: Special Edition

Devil May Cry 4 SE je dobrou hrou, o tom žádná. Nicméně marně přemýšlím, kdo může být cílovou skupinou. Jelikož ve své době prosvištěla všemi platformami, dá se předpokládat, že kdo opravdu chtěl, ten si ji mohl zahrát.

Pokud si někdo nenašel sedm let čas, těžko hledat důvod, proč by to měl dělat zrovna nyní, v době, kdy už se herní průmysl přeci jen posunul zase o nějakou tu úroveň dál. A hardcore fandové už ji stejně dávno mají a názory nějakého pisálka jim můžou být zcela ukradené.

Autor:


Hodnocení hry

Redakce

60 %

Čtenáři

70 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 30 čtenářů

Témata: Playstation 4


Nejčtenější

PlayStation
Sony zdražuje službu PlayStation Plus

Od 31. srpna vzroste cena služby PlayStation Plus, která umožňuje hrát majitelům PlayStation 4 on-line, každý měsíc zpřístupní hry zdarma a zajistí větší slevy...  celý článek

Overwatch League
Profesionální hráči Overwatche si vydělají minimálně milion korun ročně

Oficiální liga ve hře Overwatch začne zřejmě již letošní rok. Bude to prestižní událost, čemuž odpovídají i částky, které si hráči budou moci vydělat....  celý článek

Hellblade: Senua's Sacrifice
Pět nejočekávanějších srpnových her

Po slabém červenci přichází velmi slušný srpen. Vybrali jsme pět kousků, u kterých věříme, že budou stát za zahrání. V anketě pod článek ovšem můžete hlasovat...  celý článek

Konspirace
Tajný vládní experiment maskovaný jako videohra? Příběh hry Polybius

Muži v černém hlídající před vchody do heren, umírající děti a zneužívání drog. Je videoherní automat Polybius jen městská legenda, nebo skutečný vládou...  celý článek

Mass Effect: Andromeda
Mass Effect Andromeda s odstupem a slevou, má to smysl? Pohled čtenáře

Rozporuplné reakce na sci-fi Mass Effect Andromeda řadu lidí odradily od koupě. Patřil mezi ně i čtenář Michal Dvořák, který si hru nakonec pořídil později a...  celý článek

Další z rubriky

Hearthstone: Journey to Un’Goro
RECENZE: Hearthstone: Journey to Un’Goro je plný nových nápadů i nudy

Karetní expanze Hearthstone: Journey to Un’Goro přidává zajímavé herní mechanismy, ale i prvky z minula, které bychom oželeli.   celý článek

Warhammer 40 000: Dawn of War 3
RECENZE: Warhammer 40 000: Dawn of War 3 je velkým šlápnutím vedle

Pokud se mohli vývojáři z Relic Entertainment něčím chlubit, tak tím, že jejich realtimové strategie patří k naprosté špičce žánru a při jejich koupi...  celý článek

Empathy: Path of Whispers
RECENZE: Jaký je svět bez lidí? Empathy ho ukazuje po apokalypse

Empathy je jedna z těch her, v níž nepotkáte jediného člověka. Podobně jako třeba v Everybody's Gone to the Rapture nebo Dear Ester to však má svůj důvod....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.