Připomínat v krátkém časovém sledu to, oč v případě Devil May Cry jde, je trochu zbytečné, neboť zhruba před měsícem jsme na toto téma vydali
DMC je tedy 3D akční adventura, mixující motivy a nápady z titulů jako Resident Evil, Onimusha a Castlevania, přičemž jenom posledně zmiňované dílo není z produkce Capcomu. Krátké demo DMC, které Capcom přiložil k výbornému PS2 hororu Resident Evil Code: Veronica, se sestává ze tří misí, jejichž dokončení vám zabere cca hodinu hraní a poodhaluje něco málo z toho, co vás v plné verzi asi čeká.
Hlavní hrdina Dante zde disponuje specifickým typem elementárního meče (Thunder sword) a dvojicí pistolí silné ráže (Ebony&Ivory) a smrtonosně rychlé kadence střelby. Jeho pohyb ve zdejších lokacích, jež tvoří skvěle zpracované prostory gotického zámeckého sídla, je odvislý od síly stisku analogového tlačítka – klasicky tedy chůze a běh. Hlavní kouzlo zbraní ve vašem držení spočívá ve skutečnosti, že je lze používat najednou. V souboji musíte mít stisknuté tlačítko R1 pro autozacílení nejbližšího oponenta a v tento moment
můžete střílet a současně jít vpřed či vzad. Nemluvě o velice efektních kotoulech stranou či úskocích. Tyto provádíte synchronizací tlačítka O a levého analogu. Během střelby, což je v tom reji barev protivníků na scéně mimořádně adrenalinová podívaná (vidíte vypadávající prázdné patrony, které se odrážejí ode zdi či od země; vidíte horké zášlehy od ústí vašich pistolí apod.) můžete kdykoliv stisknout trojúhelník pro rychlý výpad mečem, kterýžto je oproti palbě z pistolí opravdu brutálně silným atakem. Pokud takto stojíte v chodbě, v níž se určitou dobu „respawnují“ bizarní marionety, jeden ze známých typů zdejších nepřátelských kreatur, a likvidujete je jak na běžícím pásu, přes poněkud ošoupaný palec jsem brzy pociťoval jistou satisfakci. Ale k tomu palci. Bohužel i v případě střelných zbraní totiž musíte pro každou salvu stisknout tlačítko X vyvolávající „fire“, což mne trochu mrzí, neboť v tom akčním maratónu mě můj prst za chvíli opravdu neměl moc rád. I když dost možná, že už jsem odvykl tvrdé manuální práci.
Každopádně po poražených oponentech tu zůstávají červené symboly jejich ztracených duší (na způsob Onimushy), které se do vás v případě, že se k nim přiblížíte, vstřebají a na určitém místě dané úrovně či při přestupu mezi misemi lze jejich nastřádaný počet vyměnit za lepší bojové dovednosti či specifické předměty jako např. uzdravovačky.
Takto lze "nakoupit" různě zbarvené orby, které vám později vděčně poslouží. Kupříkladu ty žluté se aktivují v případě vaší porážky, resp. smrti, a navrátí vás nazpět do hry (bohužel před dveře fatálního střetu, takže si celé vystoupení musíte zopakovat).
S postupujícím herním časem se vám plní hodnota magie, jíž v této ukázce představovaly tři symboly v levém horním rohu obrazovky hned pod ukazatelem života. Jakmile máte maximální stav, stisknutím tlačítka L1 se nadějete jakési transformační „Devil“ podoby, v níž jste obrovsky silní a rychlí a co víc, v závislosti na typu zbraně ve vašem držení pak disponujete zničujícími ataky na počkání. Střelba z pistolí se v tuto chvíli promění na rozdávání elektrických výbojů, sek mečem se stane úderem od samotného boha hromů. Což se tady sakra hodilo pro souboj s jediným bosem, jehož představoval velice hbitý stínový strážce brány … Doba trvání této zničující magické síly je krátká, ale postupem ve hře nasbíráte vícero magických symbolů a dokážete se tak proměnit i na delší dobu v opravdu destruktivní nástroj pomsty.
Co se týče zbraní, váš arzenál vyjma již uvedeného brzy doplní upilovaná dvouhlavňová a na blízko smrtící brokovnice. Nutno připomenout, že náboje jsou neomezeným sortimentem a třebaže zmiňovaná brokovnice má rozhodně pomalejší kadenci střelby než pistole, je o
poznání lepším kompromisem v souboji na tělo. Vaše výbava se má v samotné hře rozrůst o speciality typu granátometu, jakési „nightmare gun“, umožňující střílet munici odrážející se ode zdí, pak je tu "needle launcher" pro souboje pod vodou a naposledy máte disponovat rukavicemi samotného Ifrita, jež vám dovolují sesílat firebally a podobná elementární kouzla!
Co dokážete dále. Zvládnete velice efektní vysoký skok, v kombinaci s mečem pak následuje drtivý atak shůry, který se velice hodil na levitující kreatury vyzbrojené nepříjemnými nůžkami. Uvedený skok pak dále nabízí něco skvělých okamžiků, mezi něž patří funkce auto přichycení se okraje platformy, na níž doskakujete či naprosto skvělý odraz ode zdi s možností vyskočení ještě dále a hlavně výše. Super! Ve zdejším demu Capcom nabízel dokonce tradiční přeskakování nestabilních plošinek, k čemuž jsem sice měl jisté výhrady, ale koneckonců proč ne.
K útočným dovednostem, které při standardním ataku mečem obnášejí tří a více úderové kombo, přibude později několik dalších výpadů, jež v závislosti na synchronizaci útoku vaší sečné zbraně a analogového tlačítka velice snadno vyvoláte a dostanete brzy do ruky. Navrch vám již zmiňované rukavice umožní používat blíže nespecifikované bojové umění, takže ke slovu přijdou i vaše ruce a nohy!!
Ovládání je opravdu skvěle navrženo a velice rychle mu přijdete na chuť. Horší to je s kamerou. Díky jedinému pohledu na vaše snažení se místy stane, že je vaše postava překryta, resp.obklíčena, haldou nepřátel a vy pořádně nevíte, která vlastně bije a bojujete tak trochu naslepo. K tomu asi tolik. Znovu se nadějete fixních kamer, kde v určitém okamžiku dojde k přepnutí jednoho záběru ve druhý, přičemž toto schéma resultuje v jistý problém. Tím je fakt, že pokud běžíte jedním směrem, po změně pohledového módu pak nečekaně běžíte trochu jinam, než jste původně měli v úmyslu. Kamerový režim má sice plně v rukou počítač, ale v porovnání se schématem aplikovaným v sérii Resi je zdejší kamerový systém mnohem dynamičtější. Především tím, že se kamera snaží co nejdéle zůstat za vašimi zády, takže při běhu chodbou je kameraman stále o několik kroků za vámi, pročež přehled zpravidla neztrácíte a o postavení nepřátel máte ve většině případů dobré povědomí. Je pochopitelné, že jediný záběr na dlouhou chodbu pak má své mouchy - kdy například nenabízí žádaný pohled snímající vaší postavu zezadu, ale zepředu, nicméně věřte, že je celé tohle kamerové vystoupení mnohem více akceptovatelné než u Resi. Navíc zde vidíte dostatečně dlouhý úsek před sebou na to, abyste byli připraveni na případné nesnáze.
K tomu tu nechybí pár mimořádných záběrů shůry, umožňujících vám vychutnat celou scenérii, v níž se právě nacházíte a že je na co se dívat. Prostředí zámku vypadá opravdu výtečně, je detailně zpracováno a budí celkově navýsost autentický pocit. Capcom se snaží též o vylepšení interakce, v demu bylo třebas možné rozbít několik stolů, mimochodem pod jedním jsem nalezl zde již citovanou brokovnici. Gotická atmosféra spolu se špičkovým hudebním soundtrackem tady vytváří jedinečnou kulisu, vynikající grafické zpracování tohle celé ještě dále umocňuje a jediným stínem na této podívané je obvyklé "loadování" při procházení dveří – prodleva je sice krátká, ale je škoda, že na PS2 nemůže být svět tak kompaktní, jak by si to bezesporu zasloužil.
Jinak se vedle častého bojování připravte na několik oblíbených puzzlů typu nalezení klíče či potřebných artefaktů pro jejich pozdější použití na konkrétním místě, což je koneckonců takové příjemné oživení zdejší akce. Dalšími obvyklými atributy jsou podrobně zpracovaný inventář nebo přehledná mapa se zohledněním neprostupných dveří.
V plné verzi Devil May Cry vás čeká 23 misí, které se odehrávají na jedné velké prostoře zdejšího rozlehlého zámku, kde procházíte mezi jeho jednotlivými místnostmi (interiéry a exteriéry). Několik úrovní obtížnosti, očekávané bonusy po dohrání – tady jenom doufám v konečně něco hodnotného – komplexní soubojový systém, velká spousta pohybových aktivit a možná stojí za to připomenout hodnocení Famitsu, které se tady zastavilo na stupínku 34/40. Každopádně DMC už v této chvíli vypadá o třídu lépe než Onimusha a PS2 pack Resident Evil a demo DMC pak v mnohem sympatičtějším světle než předchozí snaha Konami prodat podprůměrnou střílečku s jinak vynikajícím demem na Metal Gear Solid 2. Pakliže vám tenkrát přišlo příliš drahé, utrácet za hratelnou ukázku MGS2 celé dva tisíce, v případě Resi+DMC neváhejte a investujte. Vyplatí se to!
