Dotace na "umělecké" hry?
Už se těším na LAN párty s kámošema, jako koop bych bral Simulátor Picassa, jako DM bych doporučoval řezání Van Goghova ucha, kdy ucho = frag. Jako adekvátní náhradu za legendární Q3 telefrag bych považoval lehce synchronizovaný skok s rozběhem do zdi poblinkané Warholem. Ve dvou. Pro surreálnější pocit navrhuji místo 3D technologií LSD.
Teď vážně. Kdo hrál Syberii nebo The Longest Journey, nebo nedej bože Kiss: The Psycho Circus ví, že hry mohou být umění. U posledního jmenovaného příkladu ono umění spočívalo ve schopnosti zůstat při hraní i po dohrání normální.
Případné dotace bych uděloval nezávislým vývojářům bez jakékoliv vazby na profesionální společnosti. AAA tituly nejsou tvořeny pro uměleckou hodnotu, ale pro finanční úspěch. Případná umělecká hodnota, poselství či myšlenka oné hry je pak již jen produktem či chete-li úspěchem navíc. Nečekaná třešnička na dortu. Oproti tomu některé indie tituly sešité na koleně partou nadšenců jsou mnohdy opravdu velmi kvalitní, inovativní a jakýsi umělecký přínos mají. Minimálně v tom, že některé zajímavé a inovátorské postupy a mechanismy z těchto her se v lepším případě implementují do těch ždímacích, komerčních. Jak někdo dole správně napsal, nebýt těchto podivínů, nebýt avangardy a okrajových společenských a uměleckých proudů, žili bychom v šedivé sterilní impotentní (bez dvojsmyslu prosím) společnosti.
Není na jednotlivci, který bude stát u krabice s hrou, aby hodnotil umělecký přínos, či dokonce přínos pro společnost jako takový, ale právě na společnosti, jak ji přijme, co si v ní najde a co použije pro své potřeby a potřeby budoucí. Nezajímavé, unylé, trapné, klišoidní a liché věci většinou samy zmizí. Lidstvo možná je stádem tupých ovcí, ale není hloupé. To, co je kvalitní a něco to člověku dá, to většinou přetrvá, nebo si najde svou cestu a způsob, jak přežít a naopak dokonce standartizovat "niveau". Je to způsob přirozené selekce a následné evoluce.
Čili ano, má cenu podporovat lidi s vizemi, ideami a nápady. Jen je potřeba rozlišit, kteří to jsou. A v tom je celý problém. Proto posaďte Molyneuxe, Gilberta, Avellone-ho, Myiamota, Meiera, Nomuru, Pajitnova a spol. do komise, která bude udělovat granty na základě předložených návrhů. Subjektivitu a určování trendu pár jedinci opět vyloučit nelze, nicméně alespoň potencionálně bych viděl přínos v tom, že ony vývojářské a designerské návrhy/projekty mohou ovlivnit naopak tyto zasloužilé dinosaury a skrze ně si "myšlenka" cestu najde.
