Na mě to zase naopak dojem udělalo. Já například poselství cítil, v některých situacích jsem měl mrazení v zádech, jak přechod nálad sedí na dané období.

Nechci říkat, že jsem starý dědek, ale mám přes 40 let a některé myšlenky se postupem času ke člověku dostávají a uvažuje o nich, zvlášť když má děti, které vidí vyrůstat. Ve dvaceti bych to možná bral také jako čisté umění, ale teď to na mě docela zapůsobilo.

A to i přes to (nebo právě pro to), že některé fáze nejsou jasně ohraničené a člověk přemýšlí, o kterou etapu se jedná... (hlavně uprostřed, začátek a konec jsou vcelku mimo pochybnost)

Snad se to dočká předělávky, jako Brothers..

vzhledem k tomu, že vývoj platilo Sony bych s tim nepočítal...