Normálně se mi to neděje, ale oculus rift to vyvoal bezpečně téměř hned. Tam teda záleží taky co člověk hraje. Pokud je to simulace, kde postava ve hře sedí tak je to OK, ale jakmile by člověk zkusil hru kde by chodil volně, tak se člověku udělá téměř hned špatně.

No je fakt, že já víc než tři hodny hraní nedávám.

Mě bylo vždycky špatně z Dooma, a později pak z Quaka. ...nikdy mě to ale neodradilo

Pamatuju úplně prvního Wolfensteina, to byly neustále samé chodby doleva, doprava, rovně, doprava, doprava... stačila půlhodina a člověku se motala hlava a bylo na zvracení. Pak jsem to asi už u žádné další hry nezažil.

Mě se pravidelně dělá blbě jen při hraní her od Valve přibližně po hodině se mi začne zvedat žaludek, ale u ostatních her můžu v klidu hrát celý den😃

ja som to yzanamenal len u jednej hry a to army (tiez day-z). ten pohyb ked sa obzerate dookola moj mozog prestane po pol hodine davat a je mi soufl...chvalabohu ze len pri tomto engine a nikde inde...

Někdo tu zmiňoval, že to je trénovatelné. To potvrzuju.

Mně teda v autobusech špatně nikdy nebylo. Na 3D do kina nechodím, protože to moje oči nevidí a tak se mi z toho nemůže dělat blbě.

Když jsem byla mladší, tak jsem hrála maximálně Sims nebo Diabla. Když jsem si pak chtěla zahrát něco víc akčního z pohledu první osoby, tak to byl problém. Nejhůř mi bylo u Minecraftu, než jsem přišla na to, že se dá vypnout houpání při chůzi - to jsem musela fakt po těch dvaceti minutách odcházet a zhluboka dýchat. Pak už to bylo o tréninku a momentálně se mi dělá blbě jenom když koukám, jak partner hraje třeba Blood. Tam se to houpe, grafika je mizerná a do toho ještě ne úplně vhodný zvuky a často tma, takže se unavují oči. Jinak teď už hraju Left 4 Dead, Skyrim, AC, GTA, Tomb Raider a všechno ok. Stačí si postupně zvykat. U mě platí, že ale pořád radši hraju z pohledu, kdy hrdinovi vidím na záda, než z první osoby - teda kromě Skyrimu, tam to mám naopak. Těžko říct, čím to je.

Skyrim je dobrý v tom, že hraji také z 3 osoby většinou, ale v jeskyních, hrobkách, domech, kobkách (tedy stísněných prostorách) je mnohdy super kolečkem najet na "first person" a lépe se pohybuje a prozkoumává. Takže IDEÁL je pokud hra umí oboje...

Tak u her jsem nikdy tento problém neměl. Akorát si vzpomínám, že u Dooma 3 mi nebyly příjemné ty teleportace (několikasekundová blikající krvavá cesta skrz jakousi wormhole), jinak si nevzpomínám na nic.

Já mám problém snad u jediné hry, A to Batman :Aarkham city, kdy výlety na grapling hooku mi rozhodně nedělají dobře, i z tohoto důvodu jsem se příliš daleko nedostal.

Jinak velmi zajímavé téma, takže tleskám za nápad.

Pokud se dobře pamatuji, podobný problém jsem zaregistroval na simulátoru v autoškole v době, kdy se to ještě promítalo na zeď ... přišlo mi to hodně zkreslené a můj mozek to nějak nebral. Podobný problém jsem měl posléze u jedné hry, tuším že to byl Duke Nukem 3D, kde podle mě byla ta 3D scéna také v určitých momentech špatně vykreslená a opět jsem s tím zápolil. Nicméně běžně tyhle problémy nemám, tak se domnívám, že v mém případě je to jen rozpor mezi "realitou" a tím, co oko vidí a mozek vnímá :) Dneska je to 3D zobrazení v pořádku, resp. nesetkávám se s tituly, kde bych měl problém (i když já se vlastně nesetkávám teď se skoro žádnými tituly, tak to nemohu věrohodně posoudit ;) )