Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Do herních firem se vyplatí investovat, ale musí se dobře vybírat

aktualizováno 
Finanční hry s herními firmami se hrají v řádech miliard dolarů a sázky stoupají. Největší finanční transakce na poli herních firem měla hodnotu 18,8 miliardy dolarů.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: PokerStars.cz

Videohry představují obrovský byznys. Obrat herního průmyslu je větší než u filmů nebo hudby. S růstem popularity videoher vzrostl také zájem finančníků o firmy, které hry vydávají a tvoří. Výše investic do firem spojených s hrami roste.

Za rok 2010 vzrostl objem investic do rozvoje nebo nákupu celých firem na více než dvojnásobek na 1,89 miliardy dolarů, tedy asi 31 miliard korun. K takovému číslu se dopočítali analytici společnosti iSuppli. Dvakrát více bylo také akvizic, tedy převzetí firem novým majitelem.

World of WarCraft: Cataclysm

Samotné číslo vypadá ohromně, ale ve skutečnosti se v loňském roce nestalo nic extrémního. Při rozpočítání dvou miliard dolarů na ohlášených 210 různých transakcí vychází výše jedné investice v průměru na 146 milionů korun, což je 9 milionů dolarů. Kdyby se ale daly všechny peníze investované do herních firem v loňském roce dohromady, skoro by stačily na koupi Unipetrolu. Nebo na půlku herního vydavatele Electronic Arts.

Jen pro srovnání, největší herní finanční transakce měla hodnotu 18,8 miliardy dolarů a šlo v ní o sloučení vydavatele Activision s firmou Blizzard (tvůrci herních hitů World of Warcraft a Diablo). Monstrózní akce proběhla v roce 2007 a drtivou část obrovské částky tvořil převod akcií.

Konkurenční Electronic Arts ve světle této transakce vypadají jako žabaři, za Bioware v roce 2007 zaplatili "jen" 860 milionů dolarů. Od roku 2008 už je to ve světě herních akvizic skoro nuda. Třeba v roce 2008 koupili Electronic Arts  Mythic, tvůrce Warhammeru Online, za pouhých 76 milionů dolarů.

Warhammer Online

Ne všechny investice jsou přitom úspěšné. Obrovské náklady na spojení Blizzardu a Activision se evidentně vyplatily, ale třeba investice Electronic Arts do Mythicu není jednoznačný úspěch. Zvlášť ve srovnání s prvními komentáři, které v roce 2008 počítaly s tím, že Mythic bude měsíčně od hráčů kasírovat 15 milionů dolarů měsíčně.

Nebo si vezměte známý případ v Británii vyvíjené hry APB (All Points Bulletin). Investor do ní vložil několik desítek milionů liber, zkrachovalá firma se ale prodala za pouhého 1,5 milionu liber bez toho, aby vyprodukovala jakýkoliv provozní zisk.

Krize a sociální hry

Dvojnásobný nárůst počtu akvizic, tedy převzetí herních firem jiným subjektem, a investic do rozvoje nových vývojářských studií, má dva základní důvody. Tím prvním je vliv ekonomické krize, která spoustu firem dostala na kolena. Firmy ve finančních problémech hledaly spásu u movitých kupců. 

Druhým trendem, který se projevil jak nákupy, tak investicemi do startujících firem, byl stále masivnější růst trhu s hrami pro mobilní telefony a sociální sítě. Právě firmy v oblasti sociálních her zaznamenaly trojnásobné zvýšení objemu investic.

Texas hold'em

Největší herní transakce v roce 2010 měla hodnotu 300 milionů dolarů. A překvapivě herní firma investovala do investiční firmy. Čínský Tencent, který provozuje on-line hry, vložil 300 milionů dolarů do ruské společnosti Digital Sky Technologies, která drží významné podíly ve Facebooku a slevovém serveru Groupon.

Další velká transakce se opět týká sociálních sítí a her. Firma Zynga, tvůrce Farmville a Texas Holdem Poker získala pro další rozvoj 147 milionů dolarů od japonské investiční banky Softbank.

Autor:






Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.