Čím budou města budoucnosti větší, tím hlasitěji jim bude kručet v břiše, varuje ve své výroční zprávě Organizace pro výživu a zemědělství OSN (FAO). Právě zveřejněná zpráva představuje velkoměsta budoucnosti jako obrovské hlavy na drobném těle venkova, který je již nedokáže nakrmit. Přímým následkem bude hlad, nepřímým násilí, úpadek hodnot, zdravotní péče i vzdělání. "Krize velkých měst může podkopat i ekonomiku celých států, neboť bude provázena bujením korupce a inflací," dodává zpráva. Předpokládaná krize není však záležitostí vzdálené budoucnosti. Již začala a naplno se rozvine během příštích dvaceti let. Bude ji urychlovat přibývání chronicky hladových lidí, jejich snaha uchytit se ve městě a to, že infrastruktura měst nebude s to držet krok s rozrůstáním megapolí. Zpráva zdůrazňuje, že počet hladovějících lidí se od roku 1990 pravidelně zvyšuje - přestože v 70. a 90. letech soustavně klesal. "Je to možná nejdůležitější závěr, s nímž letošní zpráva přichází," řekl představitel FAO Jacques Vercueil. Na celém světě dnes hladoví 828 milionů lidí, z toho víc než třetina v jižní a jihovýchodní Asii. Mnoho z nich prchá za lepším životem do větších aglomerací. Jak vypadá tento trend v malém, je nyní vidět například ve Střední Americe, kde nyní zemědělci, jimž hurikán Mitch zničil úrodu a tím zruinoval životy, táhnou do měst, kde rozšiřují kolonie chudých. Celosvětově tento vývoj způsobí, že již kolem roku 2005 bude poprvé v dějinách žít ve městech více lidí než na venkově. Některá města však budou růst rychleji než jiná: největší vyhlídky na expanzi mají města, která jsou již nyní velkoměsty, leží v Asii, a to v lidnatých, spíše chudých zemích. Na přelomu tisíciletí tak bude ve městech hladovět miliarda lidí, uvádí zpráva, tedy šestina obyvatel Země. Čtvrti slumů se budou šířit rychlostí, již zpráva charakterizuje jako "chaotické a anarchistické tempo". Nakrmit obyvatele náhle zvětšených měst bude stále těžší, protože koncentrace lidí bude znamenat i koncentraci lidí, kteří si nemohou jídlo zaplatit. Podle zprávy již dnes utratí průměrný obyvatel slumu za jídlo 80 procent svých příjmů. Bude to také těžko řešitelný logistický rébus. "Například do měst typu Sao Paula nebo Mexika City je potřeba už nyní dovézt každý den šest tisíc tun potravin," řekl Jacques Vercueil. Zatímco ještě roku 1950 byl New York jediným velkoměstem s více než deseti miliony lidí, o čtvrtstoletí později jich bylo již pět, když přibyly ještě Mexico City, Sao Paulo, Šanghaj a Tokio. V roce 2000 jich má být už devatenáct, a v roce 2020 dokonce šestadvacet.
1. prosince 1998
