Akční adventura Drakan: The Ancients Gates pro PS2 tedy není žádnou konverzí již postaršího PC počinu, ale zcela novým dílem, další dobrodružnou kapitolou zasazenou do světa fantasy, jíž budeme moci ochutnat v půlce měsíce března. A v těchto prvních dojmech z hraní vám nyní přinášíme něco málo informací, na co se případně těšit.
O příběhu již několik slov padlo v našem 
opravu např. takového scimitaru. Pokud to samozřejmě stojí za to, také lze tyto věci jednoduše odprodat…
Vedle komunikace s lidičkami tu je i interakce s okolím, prozatím se omezující na takové ty charakteristické prvky jako rozbíjení sudů, kde na vás čeká nějaký ten zlaťák. Těchto se dočkáte i během soubojové fáze po padlých oponentech. Jinak právě časté střety s nepřítelem jsou v takticky vedeném duchu, kdy vedle vítané možnosti "locknutí" vybraného soka (přičemž pak bude veškerý váš pohyb prováděn čelem k tomuto protivníkovi) lze využít i strafování vůkol, kotoulů či několika možných výpadů zbraní tváří v tvář. Mimořádně sympatické je, že i při možné absenci štítu dokážete správným načasováním vykrýt atak/ sek soupeře! Pakliže střílíte na dálku z luku, budete bohužel muset vzít zavděk toliko automatickým zacílením vybrané oběti, není tu nic na způsob vyvolání vlastního pohledu a nějakého preciznějšího zaměření nepřítele. V této souvislosti musím připomenout, že tu sice obecně chybí možnost aplikování perspektivy pohledu z vlastních očí, ale díky kamerovým kejklům skrze pravý analog máte vesměs dobré povědomí o momentální situaci.
Ovládání vašich pohybových aktivit je sice trochu krkolomné a také zapomeňte
na nějaký motion-capturing, ale na druhou stranu ono takové skákání, plavání či běh tu prozatím svému účelu slouží dobře, byť právě zmiňované plavání stejně jako voda nejsou zpracovány nějak bůhvíjak zajímavě. Vše pak dostává trochu jiný rozměr s příchodem draka Arokha, na jehož hřbetě tu budete svádět impresivní letecké souboje. O tom však až v naší recenzi!
Hudební kulisa Drakana nabízí vcelku příjemný hudební doprovod, který stylově podbarvuje zaměření hry. K tomu ono shora avizované namluvení postav, pěkné efekty, jako když jdete po sněhu a on vám pod nohama křupe apod.
Grafické zpracování je hodně dobré a ve zdejším rozmanitém 3D prostředí s relativní volností pohybu (nadějete se však typických terénních omezení) se budete pohybovat s velkou chutí, ale ona dříve proklamovaná skvělá viditelnost vzdálených končin se nějak nekoná. Dovolil bych si dokonce srovnání, že hranice, kam až v krajině vidíte, je téměř shodná, co například v Zeldě na N64. Tím se nijak nechci dotknout tvůrců, ono není proč a hlavně co za vršky kopců hledat, jenom bych chtěl upřesnit fakt, který nám byl prezentován v poněkud jiném světle! Jinak v exteriérech se samozřejmě nehraje moc na nějaké velké detaily, přičemž tento pochopitelný deficit pak do jisté míry dohánějí některé zajímavé interiérové scenérie. Vizuální podobu však přese všechno zmíněné hodnotím pozitivně, modely postav také vypadají
k světu a navrch tu jsou některé opravdu podařené vychytávky, jako když Rynn stojí na plošině sjíždějící dolů a ono jí to načechrává vlasy.
Na obrazovce máte ikony symbolizující momentální stav vašeho zdraví či many, v případě střelných zbraní ještě počet munice (šípů), pohříchu nejde vyvolat "in-game" mapa, na níž se tak musíte podívat do vašeho jinak velmi dobře a přehledně zpracovaného inventáře. Pro jakés takés povědomí o vašem postavení v krajině vůči nejdůležitějšímu questu tvůrci vymysleli dosti fikanou věc a tou je duplicitní využití právě ikony s manou, neboť na té je dále přítomen ukazatel naznačující směr vašeho úkolu. Nicméně jinak platí, že se tady asi stěží ztratíte, ale nechvalme den před večerem.
Třebaže autoři plně využívají tlačítkový potenciál Dual Shocku, nějak přitom zapomněli na L3/ R3, což by se tady hodně hodilo pro nějaké nadstandardní aktivity, ale takto bohužel. Pohyb se provádí toliko levým analogem a směrový kříž se využívá pro vyvolání např. rozličných útočných technik, jichž tady ani zdaleka není tolik, kolik bych si ve hře zaměřené tak silně na akci představoval, ale oproti předchozí PC inkarnaci to je přeci jenom významný posun vpřed. Nicméně vedle silného "hack-and-slash" potenciálu v oblíbeném fantasy duchu, takže se připravte na stylová monstra, nelze přehlédnout zdejší zajímavé a doplňující prvky tohoto představení jako dva zcela odlišné a separátní herní módy – putování zdejšími lokacemi s Rynn a létání na hřbetě Arokha, velkou škálu kouzel, spoustu možností povídání s místními obyvateli a v neposlední řadě avizovaný nelineární postup hrou, na něhož jsem asi nejvíce zvědav. Třebaže je tohle všechno prezentováno v takovém zjednodušeném, arkádovém duchu, nic to nemění na skutečnosti, že se tady rýsuje další dobrá hra, nota bene v žánru, který je mezi hráči tak oblíben!
