Driver 2 – zpátky v ulicích!

  • 16
Na dvou černejch plackách z lisovny už k nám přijíždí zábavy kopec. USA, oprýskaná auta, nesmlouvaví policisté, ponurá atmosféra velkoměsta – takový je Driver podruhé. A takový byl vždycky, takže pokud se vám líbil první díl, tak vás ani tento nezklame.

Driver 2Na dvou černejch plackách z lisovny už k nám přijíždí zábavy kopec. USA, oprýskaná auta, nesmlouvaví policisté, ponurá atmosféra velkoměsta – takový je Driver podruhé. A takový byl vždycky. Možná vás ohromí, že Driver 2 zabírá rovnou dva disky. A třeba ne. Tak jako tak se nadílka neprojeví ani tak na hře samotné, jako spíš na obrovském kvantu doprovodných animací. Zpracování zůstalo v dovedných rukách zkušených 3D animátorů, kteří připravili nejen skvostné intro, ale i výborné animace doplňující jednotlivé mise. Temné prostředí využívá stínů zapadlých, spoře osvětlených interiérů a malých chodbiček, ve kterých bych si rozhodně nepřál, aby na mě někdo vybafnul. S exteriéry se setkáme především v nočních hodinách - samozřejmě za burácivého řevu motorů, často též s houkavými majáčky metropolitní policie. Drobné výhrady, co se týče doprovodných animací, bych směroval zejména k ztvárnění postav. Ne, vypadají skvěle, sice drobet uměle, ale skvěle. Jenže se hýbou divně. Chůze patří mezi perličky animátorů, kteří, mají-li prostředky, sahají po motion-capture. Když ne, dopadá to obvykle průměrně až zle. Driver 2 naštěstí patří do té pro hráče přijatelnější polovičky spektra, ale stejně, jisté rezervy si autoři ponechali.

Mise, aneb alfa a omega celé hry, tvoří prý tu nejdůležitější součást. Pravdou je, že autoři si Driver 2právě na misích nejvíce zakládají, o čemž svědčí i příběh zvěstovaný v doprovodných renderovaných šotech. Začínáte s drsně vyhlížejícím panákem, opodál stojí brutální ojetina s červeně poskakující šipkou nad ní. Rozkaz zní: „Vlez do auta, máš na to 30 sekund.“ Poněkud nemotorně se přibližuji k vraku, otvírám dveře a nastupuji. Objevuje se text s prvním úkolem, a tak začíná nekonečný běsnící kolotoč s policisty za zády a nožem na krku v podobě vražedného časového limitu. Občas se objeví něco zajímavějšího, ale celkově ve spleti snad až příliš podobných úkolů mnoho zábavy nenacházím. Bohužel, právě mise mi k srdci příliš nepřirostly. Tím ale nechci odradit příznivce dílu prvního. Pokud si ještě občas vzpomenete na jedničku, či dokonce čas od času zasunete kotouč Driver do mašiny, budete u dvojky chrochtat blahem. Mnoho se toho nezměnilo – nemyslím omáčku – leč to staré jádro zůstalo neochvějně zachováno. Příliš toho ve šlépějích prvního dílu zkazit nešlo a také to zkaženo nebylo (huh, co jsem to zase zplodil?).

Firma SONY by ze mne asi měla radost. Při pohledu na engine a celé grafické ztvárnění se nemůžu ubránit pocitu, že i z PSX toho šlo vymáčknout víc. Opět se mi nabízí srovnání. Hrál jsem jakási auta určená pro PS2 a potom doma vyzkoušel Drivera 2 na PSX. Víte, kdybych neviděl PS2 v akci, asi by mi to tolik nepřišlo, ale ten rozdíl se nedá popsat. O třídu Driver 2lepší? Ne. Spíš o dvě. Textury města mi připadají až příliš neostré a rozplizlé, engine reaguje zběsile špatně. Nejhůře nesu zejména reakce pokojných občanů na mé silniční řádění. Když se do nich pokusíte najet, rozutečou se. Tohle chápu, již první díl si takto poradil s „věkovou“ nálepkou. Ovšem když chodec vběhne do zdi a předvádí čísla za než by se nemusel stydět ani David Copperfield, začínají mi vstávat vlasy hrůzou. Nemluvě o tom, že jako debílci uskakují pod kola jiným autům… hrůza. Dále bych měl výhrady k interaktivním prvkům – rozuměj věcem, co se dají rozbít – které, když se roztříští na částečky, se až příliš okatě vsávají do asfaltu. Ale abych jen nehanil. Indikace škod na automobilu o poznání lépe lahodí oku pozorovatele. Tu vyjadřuje nejen informační lišta nahoře, ale i viditelný stav vozu. Doplním, že nejen vašeho. Kouř linoucí se zpod kapoty znamená dvě věci. Buď si odteďka začnete dávat sakra bacha, nebo, a to spíš, si epizodku zopáknete.

Mimo hlavní dějové osy se u Drivera 2 setkáte i s několika doprovodnými hrami, a to včetně multiplayera. Ten jsem bohužel neměl možnost otestovat, ale myslím, že automobilové honičky patří mezi vděčný způsob, jak s kamarádem a druhým PSX zabít čas. Daleko větší zábavu než plnění misi se ukrývalo v šesti doprovodných jezdeckých hrách. Nejvíc se mi líbí ta, kde se svoji károu pronásledujete šipkou oštemplovaného oponenta. Vtip je v tom, že vám Driver 2nesmí ujet moc z dohledu, protože pokud ano, honička končí. Skvěle si zde procvičíte nejen manipulaci s autem, ale i různé finty v nadjíždění. Garantuji vám, že se vám budou později velmi hodit. Z disciplín bych ještě vypíchnul honičku, tentokrát však v obrácených rolích. Vaše auto zuřivě pronásledují policisté a na vašem umu záleží, jak dlouho jim budete vzdorovat. Ostatně strážci zákona se s lumpy zrovna moc nemazlí. Poprvé mě dostali asi po čtyřiceti sekundách, přičemž mé vozidlo se ještě k tomu proletělo vzduchem. Paráda. Nechybí obligátní srážení sta kuželů v přísném časovém intervalu. I zde se prokáže vaše zdatnost v manipulaci s vozem, neboť kužely jsou chytře poskládány tak, že si užije i milovník smyků a ostrých zatáček.

Zmínit bych měl i solidní systém opakovaných záznamů, jenž patří k těm vůbec nejpropracovanějším. Skvěle si tak sestříháte vlastní jízdu smrti. Do toho hraje pohodová svižnější melodie, takže koneckonců, proč ne? Drivera 2 si řádně vychutnají především příznivci prvního dílu. Nezbývá než dodat, že těm, co se nelíbila jednička, do oka nepadne ani tenhle kousek. Můj dojem – čekal jsem víc.

Driver 2
Výrobce/Distributor Reflections/Infogrames
Platforma PSX
Multiplayer: ano
Vibrace/Analog: ano/ano
Další ovladač: ne
Paměťová karta: ne
Verdikt: Dobře hratelné silniční „závodění“. Nic víc, nic míň.
Hodnocení: 74%