Návrat starých časů: recenze Etrian Odyssey

Handheldová RPG s sebou obvykle přinášejí mnohá klišé. Toto přináší klišé starší než handheldy samy.

Etrian Odyssey

Etrian Odyssey se k nám konečně dostává po více než půl roce od amerického data vydání. Přicházeli jsme těch několik měsíců o hodně nebo se nejedná o nic výjimečného? Inu, jak se to vezme. Hra totiž přichází s velmi starými mechanismy, které ale mladším ročníkům mohou připadat jako zcela nové a neokoukané.

První, co vás u hry zaujme nebo spíše nezaujme, je příběh. Popravdě si z něho nepamatujeme vůbec nic a je jednou z nejnudnějších částí hry. Možná to bylo o nějaké zhoubě království, ale jestli to bylo o probíhající revoluci krys v pštrosím městě, tak za to neručíme.

Dvojrozměrné statické obrazovky nebudou to jediné, na co tu narazíte.

Základní herní pole hry je naprosto textové a pohybujete se v něm mezi vchodem do dungeonů, hospodou, lékárnou a dalšími lokacemi. Ano, smiřte se s tím, že mezi základními herními lokacemi se budete pohybovat pouze mačkáním směrových šipek nahoru a dolů. V každé lokaci vás pak přivítá klasická anime postava, která vám dá tušit, že tato hra bude trpět nejedním klišé. Statickým postojem a textovým polem s vámi budou diskutovat, aby vás posléze nechali odpovědět jednou z připravených odpovědí, kterých obvykle příliš není a obvykle znějí jako ano či ne.

Postupem hry se naučíte využívat účelně všechny možnosti, které lokace nabízí. V hospodě budete mít například možnost na chvíli si zdřímnout, čili spát do večera nebo chrápat celou noc. Rozdíl je samozřejmě v ceně pobytu a také v tom, jak si vaše postavy odpočinou a doplní se jim zdraví. Trocha taktiky a přemýšlení je na místě.

Stejně tak v lékárně, respektive v nějakém lékařském chrámu, kde si budete moci nakoupit hojivé předměty a oživovat si postavy. Tento princip je naprosto funkční, ale jak je vám jistě jasné, tak neustálé chození (čili klikání na položky v menu) za něčím pro něco, vás dlouho bavit nebude. Ale chtě nechtě se tomu nevyhnete, protože herní schéma je již takové. Neříkáme, že je to vyložené špatné, ale nějaké oživení by na škodu nebylo.

Hra začíná v okamžiku, kdy budete nuceni si sestavit svoji družinu. Fajn, konečně si budete moci vybrat složení vlastní party a nedostanete do rukou sdružení čarodějů, když chcete bojovníky s meči.Na počátku si budete moci vybrat ze sedmi tříd postav. Je tu klasický válečník, lučištník, mág a tak dále. Postupem hry se dostanete i k dalším dvěma speciálním třídám postav, ale vězte, že to potrvá opravdu dlouho.

Úkoly vypadají v psané podobě lehce, ale jejich splnění lehké není.

Alespoň ale Etrian Odyssey neodkrývá všechny svoje trumfy hned od počátku. U každého povolání si můžete vybrat i stylizovaný manga zevnějšek. Pokaždé máte na výběr ze dvou mužů a žen, ale znáte manga styl. Obří oči, travesti styl a já osobně najednou po dvou hodinách hraní zjistil, že můj hlavní hrdina Jarda je baba. Ach jo, ti Asiaté.

Abychom hře ale nekřivdili, tak dvojrozměrné statické obrazovky nebudou to jediné, na co tu narazíte. Jakmile se prokoušete několika textovými poli, tak na vás čekají samotné dungeony. Ty jsou překvapivě kompletně trojrozměrné a dívat se na ně budete z pohledu první osoby. Ano, Etrian Odyssey je krokovací RPG z hodně staré školy. Chodit v něm budete pouze dopředu a dozadu a výsadou zde je otáčení doleva a dozadu. Zní to prastaře, že?

Nutno poznamenat, že tento styl hraní á la Wizardry ani nelze označit za nostalgický, je totiž starý jak Metuzalém. Není však vyloučeno, že vás dokáže zaujmout právě proto, že jste krokovací RPG dříve hráli, nebo jste tak mladí, že pro vás bude tato hratelnost naprosto něčím novým.

V Dungeonech se střídá denní doba a narazit v nich můžete na spoustu předmětů. Stejně tak jako na tuny 2D monster, která chození v reálném čase přemění v tahový souboj. Nutno říci, že je velmi pravděpodobné, že hned při prvním souboji se odporoučíte pod kytičky, a vzápětí tak zjistíte že obtížnost hry je opravdu nelidská. Než se rozehrajete, tak budete z dungeonů utíkat po jednom souboji se silnějším monstrem, abyste si mohli oživit padlé. Tato hra tedy příležitostným hráčům opravdu určena není.

Etrian Odyssey II: Heroes of Lagaard

Jak jsme již v úvodu poznamenali, tak Etrian Odyssey se k nám do Evropy dostalo s více, jak šestiměsíčním zpožděním. V USA mezitím vyšel díl druhý, který již zahraniční recenzenti podrobili odbornému pitvání. Ve hře je prý přes sto questů a již 12 povolání. Všechny změny jsou však spíše drobného charakteru. Datum vydání pro Spolkové Evropské Království Demokracie ještě není známo.

Úkoly vypadají v psané podobě lehce, ale jejich splnění lehké není. Obtížnost se ani po několika hodinách hraní a vylepšení schopností postav nesníží. Hra vás prostě postaví před ultimátní výzvu a je pouze na vás, zda ji přijmete nebo ne. Nedivili bychom se ovšem, kdyby většina hráčů odpadla po hodině hraní.

Pamatujete si na období již zmiňovaných Wizardry, kdy jste si cestu ve stejně vypadajících dungeonech kreslili na čtverečkovaný papír? Možná si tuto dobu nepamatujete, každopádně pokud ano, tak vám ji Etrian Odyssey připomene. Ne, že byste kvůli této hře museli běžet hned do papírnictví pro tužku a papír, ale přijde řeč na dotykový displej. Kreslení si tak užijete dosyta. Budete kreslit chodby, předměty, prostě vše co v dungeonech naleznete. Tvůrce pak chválíme za možnost uložit si mapu i po smrti v dungeonu, protože obtížnost hry je opravdu pekelná.

Grafika hry je jak již bylo řečeno v dungeonech 3D a po zbytek hry 2D. Trojrozměrná část je opravdu pěkná a musíme ji určitě pochválit, protože na možnosti dané platformy je opravdu na co se koukat. I 2D vložky jsou dobré, takže pokud chcete dobře vypadající handheldové RPG, tak s Etrian Odyssey nešlápnete vedle. Hudba je také na slušné úrovni, i když motivy se opakují.

Celkově tu tedy máme RPG ze staré školy v handheldové podobě, které je určeno pouze jedné skupině hráčů, a to zatvrzelým milovníkům jakýchkoliv RPG.