Počátek slavné epopeje
Nikomu z vás jistě není zapotřebí představovat fenomén Duny, který odstartoval již roku 1965 stejnojmenný román slavného spisovatele Franka Herberta a který je i po více jak třiceti letech existence stále živý. Od chvíle, kdy poprvé spatřila Duna světlo světa, dočkal se tento fantastický příběh o zodpovědnosti, zradě a vznešených cílech mnohých pokračování a přepracování, přičemž o těch nejznámějších verzích si zde povíme něco více.
Původní knižní předlohu zřejmě dobře znáte. Není divu, zapsala se zlatým písmem nejen do dějin žánru sci-fi, ale je považována za jedno z nejlepších děl světové moderní literatury celkově. Tento úspěch je zcela zasloužený - Herbertův jazyk je bohatý, chvílemi až připomíná díla svého slavnějšího kolegy z viktoriánské éry - Williama Shakespeara. Děj knihy je přitom nadčasový a strhující, takže zaujme nejen milovníky science-fiction, ale doslova všechny čtenáře. Zápletka pak představuje dokonalý mix napětí, dobrodružství a tajemna. Je až s podivem, jakým způsobem toho Herbert docílil, protože jím popisovaný příběh pojednává de facto pouze o trnité cestě za pomstou, tvrdém životě na poušti a možném způsobu, jak rekultivovat zničenou krajinu bez zásahu zvenčí, jen s využitím vlastních zdrojů. Tato skutečnost však jen vyzdvihuje jeho spisovatelské dovednosti.
Vzhledem k tomu, že se Duna dočkala u čtenářů obrovského úspěchu, bylo jen logické, že se bude Herbert věnovat tvorbě pokračování. To také přišlo o čtyři roky později v podobě knihy Dune Messiah. Po ní následovalo s menším či větším časovým odstupem dalších šest děl, až se počet knižních zpracování zastavil roku 1987 na osmi. A přestože za nejlepší je považována právě první Duna, nelze pochybovat o tom, že by vyšly i další pokračování. Bohužel, roku 1986 (tedy rok před vydáním posledního díla) Frank Herbert umírá. Ne však jeho dílo, protože to jej přežilo o mnoho let - jak dokazuje mimo jiné tento článek.
"Žihadlo" na stříbrném plátně
Prvního přepracování na jiné médium - konkrétně na celuloidový filmový pás - se Duna dočkala roku 1984. Režie stejnojmenného snímku se ujal tehdy začínající David Lynch a zahráli si v něm například Francesca Annis, Kyle MacLachlan, Alicia Witt či Patrick Stewart. Na plátně se objevil i známý rockový zpěvák Sting, který ztvárnil postavu synovce barona Harkonnena, Feyda-Rauthy.
Není příliš známo, že scénář, podle kterého byl film natočen, byl v pořadí až druhou verzí. První zpracoval sám Frank Herbert a chtěl i snímek sám režírovat, bohužel jeho plány 
nevyšly. Projekt ztroskotal na neochotě MGM, která nehodlala snímek produkovat. Přesto se mu dostalo při natáčení částečné satisfakce, protože většina scén a dialogů byla přímo převzata z jeho knihy.
Přestože se režisér David Lynch držel co nejvíce románové předlohy, nedočkal se takového úspěchu, jaký očekával. Filmu Dune byla vyčítána přílišná rozvláčnost, myšlenková zmatenost a celková ponurost (která jej však později paradoxně vynesla na vrchol slávy). Výsledný dojem nedokázaly příliš vylepšit ani speciální efekty či kvalitní soundtrack. I tak je však tento filmový snímek nedílnou součástí rodiny uměleckých děl zpracovaných na téma života na pouštní planetě.
Dune - dílo mistrů svého žánru
O osm let později, tedy roku 1992, se Duna dostává konečně i na počítače. Zásluhu na tom mají společnosti Virgin Interactive, která titul distribuovala, a Cryo Interactive, která se postarala o jeho výrobu. Inspirací pro tvůrce této adventury s výraznými strategickými prvky nebyla pouze knižní předloha, ale také její filmová podoba. Z té byla převzata nejen podoba harvesterů a ornitoptér a tváře hlavních postav, ale také i některé videosekvence.
Ve hře průběžně plníte tři základní úkoly - těžíte koření, bojujete se zlými Harkonneny a snažíte se přetvořit pouštní planetu na místo, kde již nebude voda tím největším bohatstvím. Tímto titulem společnost Cryo opět prokázala, že je špičkou ve svém oboru. Málokterá z tehdejších adventur byla tak propracovaná jak po grafické, tak i herní stránce. Děj se přitom neodvíjel zcela přesně podle románu, avšak dobře zachovával dějovou linii a neodchyloval se od původní myšlenky Duny. Žádný div, že si získal tak velkou oblibu, a je jen škoda, že nastupující generace hráčů nemá o existenci této unikátní hry ani tušení.
Duna 2 - kultovní komerce
Pouhý jeden rok uplynul od vydání první počítačové Duny a společnost Virgin Interactive začala s distribucí další hry ztvárněné podle knihy Franka Herberta. Jméno tohoto titulu bylo Dune 2: The Building of a Dynasty a vytvořila jej společnost Westwood Studios. Tato čistě realtimová strategie byla zpočátku poměrně riskantním podnikem. Ačkoliv totiž čerpala námět - alespoň podle názvu - ze série knih, filmu a úspěšné adventury, zcela se odklonila od dějové linie. Tvůrci hodili za hlavu také základní myšlenky původních předloh a soustředili se na jediné - boj Atreidů proti Harkonnenům.
Jak však ukázal čas, záměr tvůrců se neminul účinkem. Strategie Dune 2 byla 
přesně to, po čem hráči toužili. Obrovská hratelnost, na tehdejší dobu velmi kvalitní grafika a unikátní herní systém vysloužily tomuto titulu místo v pomyslné Síni slávy. A tak ačkoliv se dodnes vedou spory o to, zda to byla právě Dune 2, kdo vtiskl žánru RTS svou tvář, jedná se bez jakýchkoliv pochybností o jednu z nejoriginálnějších her svého žánru všech dob.
Dune 2000 - nezdařený remake
Roku 1998 se pokusila společnost Westwood Studios těžit ještě jednou z úspěchu Dune 2: The Building of a Dynasty a vydala remake nazvaný Dune 2000. Ten se však u hráčů nesetkal s tak vřelými reakcemi, jak tvůrci očekávali. Sice bylo předem inzerováno, že s nějakými inovativními prvky nemůže nikdo příliš počítat, ale produkt, který Westwood nakonec uvedl na trh, většinu fanoušků Duny šokoval. Jediné, co bylo na hře nové, byla optimalizace pro OS Windows 95 a grafické zpracování. A na tom se změnilo pouze rozlišení a hloubka barev, jinak zůstalo vše při starém.
To však neznamená, že by byl nápad na vytvoření remaku špatný. Bohužel jej však Westwood uchopil za špatný konec - rozhodl se prodávat Dune 2000 jako plnohodnotný titul. Hráči však za své peníze chtějí něco víc, než nový kabát na starém obsahu.
Chybami se Westwood učí
Jak se zdá, Westwood pochopil, co udělal před dvěma lety špatně, a rozhodl se vše napravit. Pustil se tedy do vývoje další "dunovské" hry, kterou nenazval Dune 3, jak všichni očekávali, ale Emperor: Battle for Dune. A stejně jak toto jméno nemá přímou návaznost na předchozí díly, i zpracování by se mělo dočkat znatelných změn. Mezi ně bude patřit zcela nový engine schopný kompletně trojrozměrného zobrazení, nové grafické i ovládací prvky a jednotky, se kterými jste dosud neměli tu čest se setkat. Na jakékoliv hodnocení tohoto projektu je však ještě příliš brzy, protože datum jeho oficiálního vydání je stále ještě daleko. Přesto se zdá, že Emperor: Battle for Dune bude znamenat jistý krok vpřed.
Jak vidno, přestože od vydání první knihy popisující události na planetě Arrakis již uplynulo třicet pět let, stále není toto téma vyčpělé. Nových románů se sice již s nejvyšší pravděpodobností nedočkáme a ani natočení druhého filmu se nezdá být příliš pravděpodobné, jak však dokazuje nebývalý zájem o nový projekt společnosti Westwood Studios, má nám bitva o životadárné koření stále co říci.
