|
Na počátku je třeba si vytvořit co nejpříjemnější postavu, s níž se pak bude procházet celé rozsáhlé dobrodružství. Autoři se nevzdali rozsáhlých možností volby a tudíž nad vytvářením solidního charakteru stráví někteří i pěkných pár hodin a musíme říci, že se nudit rozhodně nebudou, jelikož k navolení se zde nabízí skutečně velké množství nejrůznějších záležitostí srovnatelných s těmi, které se nacházely v těch největších legendách RPG scény. Vybereme si ze spousty povolání, jimž vyladíme jak vzhled, tak vlastnosti. Dočkat bychom se měli komplexního systému vývoje postavy, který bude umožňovat například naučení kouzelníka solidnímu zacházení se zbraní, ovšem tento se s ní nikdy tak nesžije jako bojovník, jemuž byla šita na míru. Navíc zbytečně ztratí zkušenostní bodíky, jež může investovat do zlepšení kouzlení. Ve hře pak na takovéto všeuměly nebude brán ohled, přestože by Dungeon Lords měli být dohratelní se všemi kombinacemi vlastností i schopností, avšak v některých případech s opravdu velkými obtížemi. Pro hráče, kteří umí od každého něco bude první část hry, kde je velkým problémem narazit na výraznějšího nepřítele procházkou růžovým sadem, v němž si budou moci zkoušet svá rozličná umění, ale jakmile přijdou do nějakého toho vytvrdlejšího dungeonu, asi se hodně zapotí, než znovu spatří světlo venkovního světa. A že podobných kobek bude prakticky neomezené množství, jistě nemusím připomínat. Proto je zde pro nováčky připravena zjednodušená volba, která spočívá jen v navolení jedné z patnácti tříd určených pro hrdiny a program již vygeneruje vhodné kombinace, aby hra byla výzvou, ale nepředstavovala nějaké přehnaně frustrující dobrodružství, jež by začínající hráče jedině odradilo. Tito, pokud si troufnou zavítat do vod komplexního budování charakteru, budou oblaženi i o příjemnou nápovědu, jež nenápadně povede za ručičku, nikdy však tak výrazně, aby si hráč připadal jen jako loutka plnící zadané pokyny.
Velkým příslibem se zdá být jakýsi nový systém dalšího rozvíjení postavy, tedy sbírání zkušeností a od nich odvozených bodíků. Jejich získávání by nemělo probíhat v klasickém stylu Dungeons & Dragons, ale přesto hrdinové sbírají zkušenosti za zabité nepřátele a splněné questy. Toto by mělo být dovedeno takřka až na elementární úroveň ve stylu Diabla a jemu podobných akčních rubaček. Ale jakmile se rozhodneme tvrdě vydřené duchovní vlastnictví roztřídit mezi preferované vlastnosti i schopnosti, opět se nám zjeví komplexní systém, v němž je jedna radost rozdělovat a uvažovat nad tím kterým tahem, zda je vhodné přidat tam či onam, tedy klasické RPG lahůdkářství, o něž se žádný správný pařan nenechá ochudit, ovšem opět pro líné potažmo věci neznalé lidičky zde bude připravena možnost vhodného, avšak veskrze elementárního rozdělení.
Přestože úderů bude k použití rozhodně velké množství, tak boje by měly být až směšně snadno ovladatelné. Jedno tlačítko na myši postačí k vykonání aktuálně nastaveného útoku a v případě, že je tento ponechán náhodě, hra sama, v závislosti na tom, v jaké pozici se bojovník nachází, zvolí ten nejoptimálněší úder, který uštědří co možná největší poškození danému nepříteli. Druhým myšítkem je pak možné používat obranu, která je přítomna hned v několika variantách. Zaprvé, pokud v jedné ruce držíte štít, je situace jasná, ovšem pokud disponujete jen obouruční zbraní, ani s ní nejste vydáni zcela napospas nepřátelským ranám, ale můžete je realisticky zblokovat právě například velkým mečem či parádní sekerou. Zbraní bude velice solidní množství a autoři si jsou vědomi toho, že jejich hledání a vylepšování patří v současnosti k nejoblíbenějším prvkům RPG her, tudíž se ho dočkáme i zde. Výjimkou nebudou boje ani proti výrazné přesile, jejichž příjemné hratelnosti se dalo dosáhnout jedině díky snadnému, ale zároveň také propracovanému ovládání. Jako příklad obří detailnosti a uvěřitelnosti světa bych uvedl situaci, kdy jste obklopeni hloučkem kostlivců a jeden z nich to do vás hustí z dálky. Tito elementární nepřátelé sice nejsou kdovíjak silní, ovšem šípy již uškodit dokáží a kostlivců je mnoho, tudíž není možné se ke střelci dostat. Jediným východiskem tak je kosit jednoho bojovníka na blízko po druhém než se dostanete k lukostřelci. Po tuto dobu jste poměrně nechráněni, tudíž se při uzření letících šípů vyplatí využít síly štítu, do něhož se šípy ladně zabodávají a pokud ho dobře nastavíte, není prakticky možné, aby vás zasáhly. Navíc tyto smrtonosné nástroje zůstávají zapíchnuté ve štítu, což působí minimálně pěkně po grafické stránce.
Je tedy jasné, že prim bude hrát svižná akce, ale nečekejte nic bezhlavého, takřka klíčovou roli zde bude hrát i taktika zastoupená především nutností používat vhodné útoky a ne jen tupě mlátit mečem kolem sebe, i když i to na nejlehčí obtížnost zřejmě postačí. Vedle spousty pěkných zbraní budou k dispozici i mocná kouzla, jichž si užijí především magičtěji zaměřená povolání, ale ani silný bojovník se jich nemusí zcela vzdát, a to především v případě, že posílí jeho již tak silné meče, sekery, palcáty či třeba luky. Nejvyspělejší magii představuje kouzlo jménem Time Warp, jež dokáže výrazně zpomalit čas, tudíž se hodí především ve zmatených vřavách, ale i proti silným strážcům pokladů, kteří často mohou zabít jedním či dvěma údery a boj proti nim se tak stává takřka šachovou partií, ale překvapivě skutečně zábavnou a ne jen zpomalenou.
Autoři z Heuristic Parku si zakládají především na vytvoření skvělého, rozsáhlého a především uvěřitelného světa, kde se budou motat stovky více či méně důležitých NPC postav, které si budou žít svým vlastním životem a čas od času vás logicky požádají o pomoc. Podobné zakázky se však budou nacházet především na vedlejší dějové koleji. Prim si opět zahraje do detailu propracovaný příběh, o němž nevíme prakticky zhola nic a zřejmě se toho ani příliš nedozvíme, jelikož D.W. Bradley není z těch, kteří by hráčům kazili překvapení prozrazením toho, na co se mají těšit především. Každopádně by nás děj měl vtáhnout a na desítky, možná i stovky dlouhých hodin nepustit a dozajista nepůjde o nudou protkaný čas, ale hustou atmosférou obmotané dobrodružství. Tomu by měla pomoci i propracovaná grafická stránka na té nejvyšší úrovni. Autoři tento aspekt již nehodlají podcenit a jsou si vědomi toho, že v současné době technická stránka hraje výrazně pro finanční úspěch, ale myslím, že v tomto případě se nemusí zlobit zhola nikdo, snad jen slabším hardwarem vybavení hráči, jelikož nejnovější efekty grafických karet asi nějaké to výkonnějších železo vyžadovat budou.
Dungeon Lords ani omylem nevypadají na propadák, nejen kvůli proslulému designérovi (jak známo, i ti se mohou mýlit), ale především díky do detailu propracovanému světu, který bere v potaz i ty nejmenší detaily, s jejichž zařazením do RPG her byste nepočítali ani v tom nejdivočejším snu. Obrovským příslibem je pak také neodhalená příběhová zápletka a je takřka jisté, že nejen v této oblasti nás čeká milé překvapení. V roce 2004 se naneštěstí mnoha role-playing titulů nedočkáme, tudíž by podobně propracovaný produkt měl potěšit dvojnásob a to na všech frontách a hráče všech kategorií.
Index očekávání: 8/10