Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Duron kontra Celeron

  12:00aktualizováno  18. října 9:26
V červnu uvedla firma AMD na trh procesory Duron, kterými chce tvrdě otřást pozicí Celeronů, stejně jako předtím úspěšně zaútočila svými Athlony na Pentium III. Mají Durony k dosažení tohoto cíle dostatek předpokladů?
Duron kontra Celeron

Durony přicházejí
Do nedávné doby nebylo pro hráče, který chtěl zakoupit hardware s optimálním poměrem cena/výkon, lepší řešení, než přetaktovaný Celeron na základní desce s čipsetem Intel BX. Vyplatilo se uvažovat i o Athlonu, ten však má své nevýhody: přetaktovat ho lze jen nesnadno a za cenu ztráty záruky, přičemž základní desky se Slotem A už mají pravděpodobně odzvoněno. Nové Athlony jménem Thunderbird už jsou totiž (kromě nejnižšího, 700MHz modelu) určeny pouze pro desky se Socketem A, a žádná redukce Slot A/Socket A se na trhu zatím neobjevila. Firma AMD však nyní útočí na Intel na obou frontách - Athlony zasadily prodeji Pentií III citelnou ránu a další úder, tentokrát na Celerony, přišel po necelém roce: jeho jméno je Duron. V tomto článku provedu srovnání Celeronů s Durony a pokusím se odpovědět na otázku, který z nich je momentálně výhodnější použít do hráčského počítače.

Křemíkové otázky
Celerony, o kterých zde bude především řeč, jsou takzvané Celerony II - nejedná se sice o oficiální jméno, kterým by je pokřtil Intel, ale počítačová komunita si takto zvykla odlišovat Celerony založené na novém jádru Coppermine-128 (frekvence 533 MHz a vyšší) od Celeronů se starým jádrem Mendocino (frekvence 533 MHz a nižší). Z výše uvedeného mimo jiné vyplývá, že Celeron 533 je k dispozici ve dvou provedeních; aby je prodejní firmy ve svých materiálech odlišily, používají někdy označení Celeron 533A - při nákupu se vždy radši ústně ujistěte, že dostáváte správný model. Celeron II pokračuje v tradici svého předchůdce: opět se jedná o procesor v podstatě totožný se svým výkonnějším bratrem (zde Pentium III) až na to, že má vyřazenu z provozu polovinu jeho cache L2 (takže zbývá 128 KB) a kmitočet jeho systémové sběrnice je pouhých 66 MHz.

Duron, ačkoli vychází z procesoru Athlon Thunderbird, disponuje zcela vlastním designem, na kterém není nic uměle zablokováno či vyřazeno z provozu. I když má tedy oproti Thunderbirdu pouze čtvrtinovou velikost cache L2, není na jeho čipu žádná zbytečná nefunkční cache jako u Celeronu. Rychlost jeho systémové sběrnice je stejná jako u Thunderbirdu, tedy 200 MHz, což Duronu dává proti Celeronu běžícímu na nominálních 66 MHz velké šance.

Srovnání technických parametrů procesorů

  Thunderbird Duron Pentium III Celeron
Výrobce AMD AMD Intel Intel
Typ zásuvky Slot A/Socket A Socket A Slot 1/Socket 370 Socket 370
Kmitočet FSB [MHz] 200 200 100/133 66
Cache L1 [KB] 128 128 32 32
Cache L2 [KB] 256 64 256 128

A co takhle základní desky?
Zatímco Celeron lze použít s různými čipsety (zajímavé jsou zejména Intel BX a 815) v mnoha typech základních desek, pro Duron je zatím k dispozici pouze několik motherboardů s čipsetem VIA KT133. Většina renomovaných výrobců však už se svou deskou pro Duron/Thunderbird na trh přišla a ostatní na sebe jistě nenechají dlouho čekat.

K testování Celeronu jsem zvolil oblíbený motherboard BX Master od firmy MicroStar (MSI), u Duronu padla volba na ASUS A7V. Je nutné podotknout, že čipset VIA KT133 (a tím pádem i na něm založené základní desky) je v několika směrech modernější než Intel BX - podporuje například AGP 4x - ale význam těchto modernizací není pro hráče příliš velký. Naopak některé vlastnosti, na které můžete být z BIOSu čipsetů BX zvyklí, mi na A7V chyběly - například zapínání počítače klávesnicí nebo myší.

Rock Around the Clock
Mluví-li se o nějakém procesoru, brzy se stočí řeč na možnost jeho přetaktování. Ačkoli si mnoho z nás takto zvyšuje výkon svých miláčků, nezbývá mi, než vám připomenout, že to může vést ke ztrátě záruky, poškození hardwaru i softwaru a jiným nepříjemnostem, takže tímto článkem vás nemíním k přetaktování navádět - pouze uvedu zkušenosti svoje a jiných lidí s tímto fenoménem.

Celeron (a zejména některé jeho odrůdy) byl vždy velmi vhodným kandidátem na přetaktování, protože jeho jádro je schopné běžet na 100 MHz místo nominálních 66. Jediným problémem je zamčený multiplikátor; kvůli němu je nutné hledat ty správné modely, aby procesor při změně kmitočtu z 66 na 100 nepřekročil mez danou jeho konstrukcí (u starých Celeronů cca 600 MHz, u Celeronů II cca 1 GHz). Je samozřejmě možné použít i frekvence "meziální" (nejčastěji 75 a 83 MHz), při nich je však přetaktována sběrnice AGP a PCI, což některé karty nemusejí dobře snášet. To, co byly pro overclockaře před léty Celerony 300 a 300A (multiplikátor 4,5), které prakticky vždy běžely spolehlivě na 450 MHz, jsou nyní Celeron II 533 a 566 (multiplikátor 8 a 8,5), které na dobrých základních deskách bez problémů dosahují 800 a 850 MHz.

Duron je na tom se snadností přetaktování sice hůře než Celeron, ale zase lépe než Athlon. Začátek byl velmi slibný: první modely Duronů měly odemčený multiplikátor a první modely základních desek ASUS A7V umožňovaly pomocí přepínačů multiplikátor měnit, takže pokud jste šťastnými majiteli takovéto kombinace, můžete Duron vyhnat až někam k 950 MHz. Mezitím se nám to ovšem poněkud pokazilo: firma AMD multiplikátory Duronů (zřejmě definitivně) uzamkla a ASUS odstranil z A7V uvedené přepínače. Vzápětí se však objevila deska KT7 od firmy ABIT, dávného rivala ASUSu, která měnit multiplikátor umožňuje, a to dokonce softwarově (přes BIOS). Zřejmě právě tento fakt pohnul ASUS k tomu, že v další revizi tyto přepínače do A7V vrátil. Momentálně je jedinou další deskou s touto vlastností KinetiZ 7T od firmy QDI; neověřené zprávy však mluví o tom, že i firma MSI přehodnocuje svůj dosavadní postoj a její K7T Pro by mohla v příští revizi změnu multiplikátoru umožňovat.

Celeron Duron

Co z toho pro nás plyne? Nechceme-li nijak zasahovat do plošných spojů procesoru a základní desky, pak nám možnost motherboardu měnit multiplikátor není k ničemu (musí totiž spolupracovat i procesor) a můžeme se pokusit Duron přetaktovat jen změnou frekvence systémové sběrnice. To, že tato metoda neslibuje žádné velké výsledky, je nabíledni. Existují samozřejmě metody úpravy Duronu a/nebo základních desek, které umožňují nastavení multiplikátoru změnit; tyto postupy však vesměs vedou (nebo mají blízko) ke ztrátě záruky na modifikované hardwarové komponenty a zde se jimi nebudu blíže zabývat. Sečteno a podtrženo, přetaktování Duronů nám firma AMD dost znesnadnila a hodila tak pod nohy jejich prodejního úspěchu slušný klacek. Durony však jsou podle všeho náchylnější k poškození než Celerony a vyžadují lepší chlazení, takže opatrnost AMD je možná pochopitelná. Pozor je třeba dát zejména při nasazování chladiče na Duron; jak můžete vidět z obrázků, narozdíl od Celeronu má Duron kolem svého čipu poněkud nešťastně rozmístěny další součástky, které vyčnívají skoro stejně vysoko jako vlastní čip, na kterém musí pevně sedět chladič. Problém je zřejmý - přitlačujete-li chladič k procesoru, můžete se i při velmi malém náklonu dostat do kontaktu s okolními součástkami a poškodit je.

K testu se mi podařilo získat Celeron 566 a Duron 650, k nimž jsem jako sparing partnera přidal svůj starý Celeron 300A přetaktovaný na 450 MHz. Jako testovací software jsem použil program SiSoft Sandra 2000 verze 7.6.49 a hru Quake 3 Arena. A tady se můžete podívat na výsledky:

Duron kontra Celeron


Duron kontra Celeron

CPU Benchmark ukazuje "hrubou sílu" procesoru ve dvou oblastech: celočíselných výpočtech a výpočtech v pohyblivé řádové čárce. Výsledkem je číslo udávající počet MIPS (miliónů instrukcí za sekundu) a číslo udávající počet MFLOPS (miliónů instrukcí pracujících s pohyblivou řádovou čárkou vykonaných za sekundu). Vidíme, že Celeron na 850 MHz má o třetinu vyšší výkon oproti své původní frekvenci (566) a prakticky dvojnásobný výkon oproti Celeronu 300A přetaktovanému na 450 MHz, což víceméně přesně odpovídá nárůstu frekvence. Je zřejmé, že Duron přetaktovaný pouze změnou FSB nemůže Celeron 850 dostihnout. Duron se však drží na mírně lepším místě, než by byl frekvenčně odpovídající intelovský procesor. Z grafu MFLOPS je zřejmé, že firma AMD definitivně zlepšila kvalitu svých koprocesorů pro výpočty v pohyblivé řádové čárce a již v této oblasti nikterak nezaostává za Intelem.

Duron kontra Celeron

Výkon procesorů v Q3A jen v praxi potvrdil to, co ukázaly předcházející syntetické benchmarky.

Co si tedy koupit
Hlavním výsledkem tohoto článku by mělo být doporučení, jaký procesor si v současné době pořídit. Protože jsem si vzhledem k omezenému množství zapůjčeného hardwaru nemohl ověřit všechny potřebné hypotézy, budu v některých tvrzeních vycházet z výsledků testů uveřejněných na Internetu (www.tomshardware.com, www.pctuning.cz aj.) a v tisku (např. CHIP).

Potenciální zájemce o koupi procesoru jsem rozdělil do tří skupin. První skupina by se dala charakterizovat přístupem "Žádné přetaktování mi nic neříká a nehodlám se jím vůbec zabývat". Pro tuto skupinu bude vhodným procesorem Duron - při porovnání s Celeronem je na stejné frekvenci rychlejší a navíc je levnější. Základní desky pro Duron jsou sice zatím o něco dražší, ale myslím, že jejich ceny brzy poklesnou na rozumnou úroveň.

Druhá skupina lidí je ochotna přetaktovávat, ale nechce provádět žádné úpravy hardwaru. Zde bych naopak doporučil koupi Celeronu 533 nebo 566 a dobré základní desky s čipsetem Intel BX (např. ABIT BE6-II, MSI BX Master), která umožní prostou změnou frekvence FSB z 66 MHz na 100 tyto procesory spolehlivě rozchodit na 800 případně 850 MHz.

Do třetí skupiny pak patří lidé, kteří se nebojí (v krajním případě i za cenu ztráty záruky) pozměnit svůj procesor nebo základní desku a docílit tak efektivního přetaktování. Tady je na místě opět doporučit Duron v kombinaci se základní deskou, která umožňuje změnu multiplikátoru. Podle většiny internetových zdrojů lze správně modifikovaný Duron 600 jednoduše přetaktovat na 800 MHz, což je důstojná konkurence Celeronu na 850 MHz, přičemž rychlejší typy (Duron 650, 700) lze vyhnat ještě výš.

Závěry jsou poměrně jasné - teď už jen přijít na to, jak dobře prodat náš starý hardware, a můžeme vyrazit na nákup :-).

Autor děkuje firmě CHI Peripherals (Brno) za zapůjčení Duronu 650, chladiče Titan Majesty pro Socket 462 a základních desek Asus A7V a MSI BX Master, a firmě Daniel Urban - NWT (Tábor) za zapůjčení Celeronu 566, procesorové redukce pro Slot 1 a příslušného chladiče Titan Majesty.

Autor:




Nejčtenější

Fishing Planet
VIDEO: Simulátor rybaření aspiruje na nejlepší trailer roku

V podání autorů chystané hry Fishing Planet vypadá rybaření napínavěji než většina současných stříleček. Volume doprava!  celý článek

Kingdome Come: Deliverance
Nový trailer na Kingdom Come poodhaluje příběh a létají v něm výkaly

Nová ukázka z historického RPG ukazuje násilný přechod hlavního hrdiny z bezstarostného mládí do dospělosti.   celý článek

Batrman: The Enemy Within
Recenze nového Batmana od Telltale nebude. Je to totiž pořád to samé

Ano, nový interaktivní seriál od Telltale se opět podařil. Pokud vás bavila první sezona, běžte si koupit i druhou. Pokud vás první sezona nebavila, druhou si...  celý článek

Příznivci krajní pravice v Charlottesville ve Virginii (11. srpna 2017)
Končím s vtipy o nacistech, slibuje populární youtuber PewDiePie

Po nedávných událostech v Charlottesville se jeden z nejpopulárnějších youtuberů rozhodl, že už nebude dělat žádné vtipy o nacistech.  celý článek

Cosplay Chun-Li, jedna z nejikoničtějších postav série Street Fighter
Fanouškům připadala herní postava příliš ošklivá, autoři ji předělali

Postava bojovnice Chun-Li byla v bojovce Marvel vs. Capcom: Infinity tak ošklivá, že ji museli autoři v nejnovějším patchi znovu vymodelovat obličej.  celý článek

Další z rubriky

Infinity Blade II
Video z Infinity Blade II. Tohle na mobilu ještě nebylo

Při pohledu na úvodní video, které běží v herním engine, je těžké uvěřit, že jde o hru na mobil. Infinity Blade II si ale na maximum užijí zatím jen vlastníci...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.