Ne že by někdo čekal, že v herním studiu Omega Force zasednou za stůl, nacpou se lecithinem a vytvoří naprosto nový originální a hlavně převratný koncept pro svou dlouholetou sérii hack´n´slash mlátiček inspirovaných šest století starým románem Romance of the Three Kingdoms. Ale upřímně řečeno, jelikož jde o první přímé pokračování na nex-tgen konzolích, předpokládali jsme, že si připraví pár zajímavých přídavků, které možná nebudou průlomové, ale hraní zpříjemní. Ale nedopadlo to úplně podle našich představ. Nějaké změny oproti starším sourozencům by tu byly, ale ne všechny jsou takové, že bychom blahem pištěli jako pubertální fanynky, když zahlédnou Sámera Issu. Tvůrci se sice snažili hraní trošku zpestřit, ale, že by se zrovna přetrhli, aby nás oslnili množstvím nových nápadů, to zase ne.
Dynasty Warriors 6 nabídne 41 hratelných postav, ale příběhový mód nabídne pouze 17 z nich.
Vrhněme se na ty, které se povedly. Například byl přidán takzvaný „strom dovedností“. Po úspěšném dokončení každého levelu získáte (dle toho, jak intenzivně masakrujete bezmocná vojska soupeře) několik bodů. A ty můžete investovat do různých schopností. Není jich zrovna moc, je tu síla útoku, obrana, Musou (magická energie) a pár zvláštních dovedností, ale alespoň to lehce zavání RPG prvky. Kdykoliv si můžete zjistit, jaké talenty se vám zpřístupní, pokud investujete do toho či toho, takže můžete dopředu přemýšlet, do čeho budete chtít investovat příště.
Až na bojišti narazíte na rivalského důstojníka, může dojít k duelu. Ale zatímco ve čtvrtém dílu, kde byly duely naposledy k vidění, jste se ocitli v uzavřené aréně, tentokráte se jen na obrazovce objeví ukazatel a vy ho musíte zběsilým mačkáním tlačítka pro útok vyplnit, abyste protivníka porazili. Není pravidlem, že k tomuto osobnějšímu měření sil dojde, ale stává se to docela často, takže si trénujte prsty, 
bude se vám to hodit.
Další větší změnou (kterou jsem osobně z počátku vůbec nezaznamenal, abych se přiznal) je systém skládání komb. Zatímco v minulých Dynasty Warriors byla jejich délka a síla ovlivněna tím, jak silnou zbraň jste vrazili svému vybranému hrdinovi, tentokráte na tom tolik nezáleží. Hlavním aspektem toho, jak účinné bude vaše kombo, je Renbu systém. Nejde o nic složitého. Máme tu ukazatel, který se plní díky tomu, kolik likvidujete nepřátel. Čím plnější je ukazatel, tím delší a silnější je kombo. Pokud dlouho nikoho neodstraníte, energie klesá a vaše útoky jsou slabší.
Přibylo nám i trošku taktiky. Na většině bojišť narazíte na nepřátelské základny. Pokud do nich vtrhnete a rozprášíte jejich původní obyvatele (ani jim nemusíte vypovědět nájemní smlouvu), tak je budova vaše. Nejen že je investicí do budoucna vlastnit nemovitost, ale navíc se čas od času uvnitř objeví předmět, který vám doplní zdraví. Není tak od věci dobýt pár pevností, abyste si do nich kdykoliv mohli odskočit, 
pokud se ukazatel životní energie dostane do nízkých hodnot.
Ani přes mnoho drobnějších vylepšení nemůžeme prohlásit, že by se série Dynasty Warriors dočkala nějaké podstatné změny.
Posledním přídavkem, o kterém se zmíním (a který je vlastně úplně zbytečný), je to, že tu existuje možnost zaplavat si. Ne že by to nebylo příjemné po zabití pár tisíc vojáků skočit do chladivé řeky nebo jezera, ale na hraní to nemá žádný vliv. Prostě jen občas narazíte na vodní hladinu, hupnete do ní, přeplavete z jednoho břehu na druhý a to je vše. Hezké, ale k ničemu.
Dynasty Warriors 6 nabídne 41 hratelných postav. Moment, moment, neradujte se, číslo je to sice úctyhodné, ale je tu jeden háček. Co háček, pořádný hák. Příběhový mód nabídne pouze 17 z nich. Ostatní jsou dostupné jen v Free a Challenge módu. 
Od začátku máte pro Musou mód (příběhový) k dispozici devět postav, tři pro každou frakci (Wei, Shu, Wu). Další budou přístupní po splnění určitých podmínek, které se liší. Některé válečníky získáte docela snadno, ale jiní vás budou stát trošku více snahy. Pokud už jste hráli některý z předchozích dílů, pak se nenechte zaskočit tím, že některé známé postavy se dočkaly pár změn. Některé jsou jen vizuálního rázu, takže se jich ujali stylisté a pozměnili jim šatník, ale jiné už jsou podstatnější a některé postavy dostaly do vínku úplně jinou zbraň, než na kterou jsme zvyklí. A tím pádem se pozměnil i styl boje, jenž má většina bojovníků unikátní.
Samotná náplň hraní se od minulých her výrazně neliší, i přes pár novinek, se prostě nevyhnete pocitu, že jde jen o graficky vylepšené starší tituly. Běháte po bojišti, rubete do všeho, co se hýbe a není to na vaší straně a to je vše. V drtivé většině případů jde o to, aby byl poražen generál rivalské armády a současně musíte zabránit tomu, aby nebyl odstraněn váš velitel. Narazíte i na postranní úkoly, ale ty 
plnit nemusíte, je to je na vás, zda se vám do toho bude chtít nebo ne.
Kdykoliv během hraní si můžete zjistit, kde se nachází váš cíl, takže není problém zjistit si to, bez většího zdržování doběhnout k veliteli vojsk protivníka a zatnout mu tipec. V tom případě vám mise nezabere více než pár minut. Jestliže ale budete plnit vedlejší úkoly, pak se samozřejmě hraní protáhne a můžete u každého scénáře strávit i více než hodinu. Ale do toho se bude chtít pravděpodobně málokomu, protože úkoly nejsou zrovna rozmanité a kdyby za ně nebyly zkušenosti, popřípadě nějaký ten předmět, pak by ztrácely smysl úplně.
Po grafické stránce vypadají Dynasty Warriors 6 docela dobře. Hratelné postavy jsou mnohem lépe rozanimované, jejich pohyby jsou plynulejší a nepůsobí tak trhaně a lámavě jako v předchozích dílech. Prostředí je také o něco vypilovanější a detailnější. 
Bez diskusí by to Xbox 360 zvládnul lépe, ale série Dynasty Warriors nikdy nebyla zaměřena na to, aby vizuálně oslnila. A ani sluchově. Hudební motivy jsou buďto hodně podobné těm, které už jsme slyšeli ve starších dílech, nebo jsou přímo převzaty. Technicky by hra šla určitě zvládnout lépe, ale celkově nevypadají Dynasty Warriors 6 špatně. Na čem by se ale dalo zapracovat je škála prostředí. Získáte zde totiž pocit, že se pohybujete neustále na stejných místech.
|
Ani přes mnoho drobnějších vylepšení nemůžeme prohlásit, že by se série Dynasty Warriors dočkala nějaké podstatné změny. Pořád je to to samé dokola. Už to tu bylo a ne jednou. Kdybychom byli zlí, ale to my samozřejmě nejsme, tak bychom to shrnuli tak, že nebýt určitého technického pokroku, ani si nevšimneme, že hrajeme pokračování. Jedinou skutečně zajímavou novinkou je přídavek stromu dovedností.
Nehrajte se to špatně, je to dobrá oddechová záležitost, ale za čas (a to docela krátký) to začne nudit. Asi už by to chtělo, aby v Omega Force zariskovali a zkusili vypadnout ze zajetých kolejí. Takhle je snad hlavním rozdílem mezi jednotlivými díly číslovka v názvu. A to není dobře. Snad pro nás chystají do sedmého pokračování nějakou bombu, která nám vyrazí dech. Zatím se musíme spokojit s tím, že Dynasty Warriors si oblékli nový kabát, ale na staré tělo.
