Zatímco Nintendo Wii budilo na letošní E3 pozornost zejména díky možnosti si na něm skutečně zahrát a vyzkoušet si zajímavě koncipovaný ovladač, v případě PlayStation 3 poutaly pozornost již přímo konkrétní hry. Jistě, na stánku Nintenda jsme si rovněž mohli zahrát vedle různých dem spíše technologického charakteru, která měla za úkol prezentovat možnosti ovladače, samozřejmě i konkrétní hry, které budou stoprocentně existovat, ale přeci jen šlo v prvé řadě o to, vyzkoušet si právě ono netradiční ovládání. Sony však sice rovněž představilo nový pohybový senzor v ovladači pro PS3, ale obecně se má za to, že jeho funkce budou využívány ne zcela zásadně, a tak byli všichni zvědavi právě hlavně na hry.
Warhawk
Warhawk je právě jednou z her, které by měly pohybového senzoru v ovladači využívat, ovšem upřímně řečeno, nejsme si jisti zdali je to tak dobře. Zatímco v pondělí před výstavou se zdálo, že Sony doplnila ovladač o pohybový senzor dost narychlo víceméně jen proto, že to již dříve ohlásilo Nintendo, tak ve středu, kdy jsme si mohli zahrát Warhawk se zdálo … eee … to samé. Tedy ne že by nebylo fajn hrát pomocí naklánění gamepadu, ale v tomto případě se zdálo, že ještě zdaleka není vše úplně odladěno, což jen potvrzuje domněnku o zapracování pohybového senzoru do ovladače skutečně dost narychlo a ten samý pocit se vkrádá i při přemítání o podpoře této funkce v rámci Warhawku. Není to zkrátka zatím zvládnuto tak, jak bychom si představovali a asi bude ještě potřeba na tom poněkud zapracovat. Času na to ještě je poměrně dostatek, takže doufejme, že to tvůrci ještě vylepší.
Jinak ale můžeme tuto hru označit jako poměrně dost slušnou záležitost, která sice na první pohled nevypadá v porovnání s jinými grafickými skvosty na PS3 kdovíjak úžasně, ale grafika Warhawku je krásně hladká, plynulá a nakonec i docela líbivá. Příjemně
působí i nejrůznější efekty, jako kupříkladu slušně zvládnuté odlesky, zejména co se týče vašeho vlastního letounu, ale poměrně působivé jsou i přelety nad mořem, kde vidíte lesknout se každou jednotlivou vlnku a poměrně autenticky vypadá i tetelení vzduchu za tryskami vaší stíhačky a rozpadnutí nepřátelských letadel na kusy po zásahu. Co se týče hratelnosti, ta neobsahuje samozřejmě pouze letecké mise a pokud bychom ji měli obecně charakterizovat jediným slovem, pak bychom ji označili za příjemnou. To je jistě fajn, ovšem na druhou stranu to rovněž znamená, že ničeho extra nového se nedočkáme. A to je sice na jednu stranu taky fajn, protože se kromě naklánění ovladače v podstatě nebudeme muset učit nic jiného, ale na stranu druhou to znamená, že se nic extra zásadního asi nedočkáme.
Resistance: Fall of Man
Příjemné překvapení PS3 expozice. Přiznám se, že jsem před letošní E3 tuto hru prakticky vůbec nesledoval, ale přímo na výstavišti mě velmi zaujala a to i přesto, že se jedná o hru válečnou, což je žánr, který zrovna nemusím mít každý druhý den k obědu. Na Resistance pracují vývojáři z Insomniacu a jedná se o válečnou FPS, která dává představu o tom, jak by tento žánr mohl na PS3 vypadat. Graficky se jedná o velmi pozoruhodnou záležitost, která naznačuje, že loňské video z Killzone pro PS3 by nemuselo být zase až tak lživé. Na pohled vypadá vše naprosto úžasně, scény jsou vymodelovány s notným smyslem pro detail a prvním dojmem a atmosférou připomíná Resistance opět již zmíněnou Killzone. Scény jsou přeplněny různými objekty jako jsou kupříkladu pytle s pískem či nejrůznější harampádí či „volně pohozené“ cihly a kameny. Vše působí velmi živým dojmem i díky slušně vypadajícím výbuchům, slušně zvládnutým částicovým efektům či velmi daleké dohlednosti.
Co se týče hratelnosti, setkáváme se opět s poměrně klasickým schématem, které ponejvíce připomíná Call of Duty 2. na druhou stranu ovšem těžko říci, zdali se od žánru FPS dá v budoucnu vlastně ještě vůbec čekat něco ultra revolučního. Klid do
duší nám ale vnáší vědomí, že na hře pracují právě Insomniac, jelikož tato firma zatím pro obě dosavadní platformy od Sony produkovala vždy tituly prvotřídní kvality. Navíc bude v tomto případě pro podrobnější zhodnocení potřeba strávit s touto hrou více času než jen pád desítek minut na rušném výstavišti, ale i tak zůstáváme v tomto případě raději lehce zdrženliví i přes poměrně vysokou vizuální přitažlivost.
Heavenly Sword
Ukrutné rubačky nahlížené z pohledu třetí osoby patří již od nepaměti k obecně nejoblíbenějším žánrům ať už si kdejaký samozvaný herní analytik říká, co chce. Zvláště když v hlavní roli sledujeme kus fešné ženské, což je „shodou
okolností“ i případ Heavenly Sword. Vedle samozřejmě krásné grafiky zaujme tato hra i důrazem na skutečně vysoce svižnou akci. K dobrému dojmu ze hry přispívá i poměrně dosti vysoká míra rozbitelnosti prostředí a velmi rychlá a hladká grafika.
Nepřátel se na vás vrhne skutečně nepočítaně, přičemž animace nepřátelských vojáků při „nástupu na scénu“ byly naprosto vynikající a živé, což se ale již bohužel nedá říci o jejich pohybech v boji. A to samé se dá říci i o pohybech hlavní hrdinky, které nejsou úplně takové, jaké bychom čekali. Na druhou stranu je to ale vyváženo velmi slušnou a svižnou hratelností, která z Heavenly Sword zcela jistě udělá jednu z nejžádanějších a nejatraktivnějších her pro první týdny života PlayStation 3.
