Sekce věnovaná na stánku Sony jejich novému handheldu byla překvapivě docela malá. Nejednalo se ale ani tak o objem chystaných her, ale spíše o plochu, kterou zabíraly a o celkové pojetí této expozice. Tak nějak podvědomě jsme totiž čekali něco velkolepějšího. Tím nejdůležitějším byly ale samozřejmě hry, kterých bylo k vidění dostatek, akorát že podobně jako v případě ostatních handheldů bylo mnoho titulů rozmístěno přímo na stáncích firem, které je distribuují.
Technologickou nadřazenost PSP mimo jiné dokazovaly i dvě sportovní hry. Madden 06 od EA i Virtua Tennis od Segy vypadaly jedním slovem skvěle. Zejména naprosto vyhlazený tenis s realistickými realtime stíny dokazoval, že PSP s trochou snahy dokáže to samé, co dnešní domácí konzole. Dokonce by se dalo i tvrdit, že PSP verze vypadá na první pohled
lépe, než verze, která svého času vyšla na PS2. Rovněž naprosto excelentní grafiku pak bylo možné zahlédnout i v anime akci
Ghost in the Shell: Stand Alone Complex, jejíž jedinou zatím viditelnou chybou jeto, že je založena na populární japonské
manga sérii, s níž se asi u nás moc lidí nesetkalo.
K vidění ale byly i tituly, které sice ve srovnání s jinými graficky neexcelovaly, ale přesto pravděpodobně budou mít co nabídnout. Překvapivě k nim patří i Burnout Legends, přičemž poslední díl Burnoutu pro domácí konzole atakoval hranici grafické dokonalosti. Tato hra nás trochu zklamala i tím, že není až tak rychlá jako její bráchové, které si můžeme zahrát v pohodlí domova. Tedy ne že by se vlekla šnečím tempem, ale není to už zkrátka taková divočina, jak jsme zvyklí. Na druhou stranu jsme ale zatím s nějakými vážnějšími soudy poněkud zdrženliví, jelikož něco jiného je hrát na výstavišti s konzolí upevněnou v
bytelném stojanu a něco jiného na cestách s PSP ve vlastních rukou. Zatím tedy stále věříme, že tvůrci vědí, co dělají. Podobně je
na tom graficky i Death Jr – vůbec první hra, která byla pro PSP ohlášena. Trošku zamrzí, že i poté, co se o hře
vůbec nemluvilo a vývoj se protahoval, vypadá tato hratelnostně veskrze příjemná a vtipná akcička se sympatickým smrťákem v
hlavní roli tak nějak, chtělo by se říci, že snad až fádně. Celkovým stylem grafiky silně připomíná MediEvil Resurrection, jenž ve svých laboratořích kutí evropská pobočka Sony. Death Jr tak bude muset vsadit na originalitu hlavního hrdiny a jeho vtip, ale ani v tomto ohledu nebude mít zase až tak jednoduché. Na PSP se totiž řítí i věrný Jakův parťák Daxter ve stejnojmenném
titulu. A ten je, jak známo, nejen velmi sympatickou postavičkou, ale v prvé řadě je to hláškař k pohledání. Jeho první samostatná hra vypadá přesně tak, jak byste to od ní po zkušenostech se třemi díly společných dobrodružství Daxtera s Jakem čekali a v tom zcela jistě tkví její největší potenciální síla. Plošinovka s charismatickým hrdinou od zkušeného týmu, to nemůže dopadnout
špatně. A špatně pravděpodobně nedopadne ani další hra od Sony. SOCOM: U.S. Navy SEALs Fireteam Bravo sice nabízí
řadu zbraní a speciální herní systém, jenž vás motivuje hrát každou misí vícekrát, ale upřímně řečeno, nepřišla nám jako něco
vyloženě extra. Nominaci na „Best of E3“ si ale jistě nevysloužila jen tak pro nic za nic. Hráli jsme ji ale jen velmi
krátce na to, abychom oprávněnost této nominace mohli potvrdit či vyvrátit.
Dalším zajímavým počinem pro PSP je The Con. Jedná se o zajímavou bojovku, kdy se v arénách mlátíte se svými soupeři o slávu a peníze, na čemž by nebylo nic zase až tak zvláštního, kdyby v ní nebyly souboje mnohem delší než je známe třeba z Tekkena. Ani náhled není klasický bojovkový, ale připomíná spíše nějakou third-person akci, což je statně i obecný
jev, který bylo možné u bojovek na letošní E3 zaznamenat. Jednoznačně nejlepší hrou pro PSP, která byla na letošní E3 k vidění ovšem dle našeho názoru byla Pursuit Force. Zběsilá akce upoutá na první pohled nejen tím co, váš avatar na displeji
předvádí, ale zejména tím, jak neuvěřitelně dobře to všecno vypadá. Představte si automobilovou honičku. Z jednoho vozu
najednou vyleze chlap a začne přeskakovat na další auta jedoucí okolo. Jeden skok ale nezvládne a neudrží se na střeše. Při
pádu se ale stačí jednou rukou zachytit a snaží se vylézt zpátky. Chvíli ale drhne o silnici podrážkami bot, od nichž se zvedá
nádherně vypadající čmoud, který byste ve skutečnosti za daných okolností samozřejmě neviděli, ale zde je technicky tak skvěle zpracován, že mu až uvěříte, že by tam byl i v reálu. Přitom se ale stále řítíte v plné rychlosti dál okolím, které vypadá neméně dobře jako hlavní hrdina a automobily. Pursuit Force zkrátka vypadá, minimálně po grafické stránce, naprosto famózně a stává se tak žhavým favoritem na PSP megahitovku.
