FIFA 2006
Tvůrčí tým Electronic Arts, který připravuje nový díl stále velmi populární fotbalové série, dělá s pokračováním pro příští sezónu obrovské drahoty a prakticky zatím žádné informace nezveřejnil. Je veřejným tajemstvím, že se chystají rozsáhlé změny celého konceptu, ale o co přesně jde se nedozvíte, ani kdybyste zlatem platili. Utajování jde dokonce tak daleko, že k vidění, natož pak zahrání, nebyl nový díl této fotbalové série ani ve verzích pro současné konzole. O to větším překvapením pak ale bylo, když jsme viděli v útrobách stánku verzi pro Xbox 360, která byla dokonce hratelná, i když se tedy jednalo pouze o penaltový rozstřel. Není ale divu, že ovladače nám do rukou nikdo ze zodpovědných osob nepůjčil.
Prezentace této hry se nesla v duchu naznačování budoucích koncepčních změn (respektive prohlášení typu: "Nemůžeme říct více, ale nová FIFA bude kompletně jiná než to, co jsme dělali dosud, dělali jsme ji znova úplně od nuly." Holt kvalita Pro Eva sílí nejen po stránce licencí.) a předvádění next-gen grafiky, která je samozřejmě úžasná.
Pomineme-li obličeje hráčů, které sice vypadají nádherně detailně, ale Wayna Rooneyho bychom bez jmenovky na dresu asi nepoznali, máme tu čest s perfektní grafikou, která vyrazí dech,
zejména pokud si uvědomíte, že se jedná o první hru svého druhu pro novou konzoli. A jak známo, možnosti dané platformy se všichni vývojáři postupně učí využívat až časem. Patrné je to zejména na modelech hráčů: dresy jsou velmi realisticky nařasené a samozřejmě i stínované a při zoomu při zapauzované hře je možno rozeznat strukturu samotné textilie. To samé platí i o štulpnách, povrchu míče a kopačkách, jejichž kolíky se zarývají do trávníku, který je tvořen jednotlivými stébly trávy. No dobře, jedná se samozřejmě stále ještě o jakési shluky stébel, ale důležité je to, že to ve výsledku opravdu hodně vypadá jako skutečný pažit. Nové technologie umožňují pracovat i s potem, který na hráčích ulpívá a drží se v záhybech pokožky. Na příkladu Ronaldinha jde navíc vidět i práce s delšími vlasy, které již samozřejmě nejsou jen jakousi těžkou "dekou", ale lze pozorovat vlastní pohyb jednotlivých pramenů. Těžko říci proč, ale nejvíc je upozorňováno na dlaně hráčů, které již nejsou jednolitým blokem alá panáčci z Lega, ale jsou již rozděleny na jednotlivé prsty.
Velká pozornost byla věnována ztvárnění stadiónů, kdy na příkladu San Sira bylo prezentováno, kterak tvůrci modelovali každé jednotlivé sedátko, čímž pádem by každý 3D divák měl sedět na místě, které ve skutečnosti opravdu existuje. Tomu se nám ale trochu nechtělo věřit, jelikož ač
jsme v daném fotbalovém svatostánku nikdy nebyli, zdálo se nám, že jednotliví diváci sedí dost daleko od sebe. Takže tam zákonitě musí být méně sedátek a nebo jsou diváci drobnějšího vzrůstu. A když už jsme u té kritiky. Trochu se nám nezdál pohyb hráčů, který nebyl tak přirozený a plynulý, jak bychom čekali. Do vydání hry ale ještě nějaký ten měsíc zbývá, takže doufáme, že s tím autoři ještě něco udělají.
Need for Speed: Most Wanted
Tak tady už je vše naprosto jasné, takže jsme si mohli na Xboxu 360 i zkusit premiérově zahrát. Sice jenom sprint z A do B ve stylu drag závodů (to jsou ty jak jenom měníte jízdní pruhy a musíte přesně řadit), ale i to určitě potěšilo. I když co si budeme povídat, tahle hra se hraje prakticky stejně jako její předchůdce, ale tvůrci se ani nesnaží nikoho přesvědčovat, že tentokráte to není v prvé řadě o next-gen grafice. A ta je samozřejmě naprosto famózní po všech směrech.
To, že vypadají skvěle auta, se dalo docela i čekat, ostatně auta vypadají parádně i v současném Gran Turismu, ale při pohledu na silnici se zatají dech. V asfaltu jsou naprosto realistické praskliny, vystupují z něj 3D poklopy kanalizace, trasa křižuje 3D kolejiště a i okolní doprava vypadá
nádherně. Na ulicích jsou lampy, jejichž světlo je deformováno díky rychlosti kterou si to svištíte, jejíž dojem je velmi reálný a není jej dosahováno pouze jakýmsi protahováním a rozmazáváním obrazu při použití nitra. A abychom jen tak neodbyli ta auta. Tvůrci prezentovali metodu jejich modelování, kdy reálné vozy proměřili pomocí speciální laserové technologie, díky nimž mají herní modely maximálně přesné rozměry a proporce včetně zpětných zrcátek, přítlačných křídel či kovových štítků s typovým označením na kapotě. Zřetel je samozřejmě brán i na různé materiály, z nichž jsou jednotlivé komponenty vyrobeny, což se ve výsledku projevuje jak celkovým dojmem při pohledu na vůz v klidu, tak samozřejmě i různými reflexními vlastnostmi při nasvícení z různých světelných zdrojů. Prozatímní vadou na kráse je ovšem občasné celkové zacukání, o němž se tvůrci zmiňují jako průvodním jevu prezentované verze, který se ve verzi finální vyskytovat rozhodně nebude. Snad jim můžeme věřit.
Hratelnost sice ve svých základní principech zůstane pravděpodobně stejná, ale přeci jen se dočkáme minimálně jedné novinky, která byla prozatím prezentována. Jedná se o jakousi variaci na bullet-time, kterou bylo možné si vyzkoušet zhruba v polovině sprinterské trati, kdy vám do cesty zleva vjel náklaďák s návěsem. V době, kdy jste k němu dojeli, jste vlastně ani nevěděli, kudy ho chcete objet, a to je právě onen správný čas na zpomalení scény a pohodlné nasměrování vašeho sporťáku pod návěs, kudy jste pak mohli projet bez jediného škrábance. Při dobrém načasování změny jízdního pruhu tamtudy šlo projet i bez zpomalení, ale je jasné, že tato vlastnost je cílena právě pro takovéto ošemetné a vypjaté situace. Zvláště když jsou tratě nyní mnohem členitější. Sice vypadají hodně reálně, takže už asi nebude potřeba se je nějak zvlášť moc učit, jelikož mnoho zatáček se bude dát odhadnout již jen prostým pohledem, ale zase na tím pádem nikdy nevíte, co za šlamastyku vás může čekat bezprostředně za horizontem, k němuž se zrovna závratnou rychlostí řítíte.
