Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Easter Massage – Největší PES akce?

  12:00aktualizováno  29. dubna 4:41
PES3 scéna se nám i v naší malé zemičce začíná utěšeně rozrůstat a po menší akcičce v Praze minulého roku vám letos přinášíme reportáž z akce poněkud větší, krásně demonstrující rozkvět scény, která je velkým příslibem do budoucna.

Účinkují: rovných 28 lidí aktivně hrajících za 14 klubových týmů (což je moc lidí na to, abyste si to zapamatovali... mám to empiricky ověřené, takže mi můžete věřit:-)), pár jejich lepších poloviček, dva psi a jeden "čajař"?
Produkce: Richard Fridl, Roger
Kamera: Richard Fridl, Mirus
Scénář: Richard Fridl
Režie: Richard Fridl, Sadoon
Upozornění: Skoro všechny skutečnosti a osoby v tomto článku uvedené NEJSOU smyšlené! Skoro.

Easter Massage Byla, nebyla...tedy vzhledem k relativismu všeho přeci jenom spíš byla než nebyla, za jedním a zároveň před druhým oceánem, jedna na mapě spíše menší než větší zemička. A v této vlivem asi větší než menší zemičce bylo jedno určitě víc větší než menší město. A v tomto i významem nemalém městečku měla jednu menší kancelář jedna větší firmička. Ta kancelář byla plná většinou menších než větších lidiček, kteří se rozhodli stát se většími tím, že udělají nejlepší hru svého druhu na světě... No zkrátíme to; jak si usmysleli, tak udělali. Firma se jmenovala KCET, město Tokio, země Japonsko a na oceánech nezáleží, protože stejně se za chvíli rozlijí a spojí v jeden:-)). Jo a ta hra...no vlastně to nebyla tak úplně jedna hra, ale spíš celá série, což nám situaci neúnosně komplikuje, takže se prostě omezíme na to, že to byla jedna hra,...a ta hra se jmenovala PES3. PES3 je přinejmenším na PS2 s naprostým přehledem nejlepší sportovní hrou, jaká se na ní kdy objevila. A sportovní hry, jak známo, jsou přímo stavěné na různé multiplayerové dýchánky a posezení, které se mnohdy zcela nepohádkovým způsobem vymaní z přátelské, původně pohodové atmosféry a skočí po hlavě do rozkroku atmosféry podstatně dusnější. Atmosféry plné nadávek a insultací, které nemusí zůstat jen ve verbální rovině, protože je empiricky dokázáno, že insultovat lze i neverbálně a dusná atmosféra k tomuto svádí s lehkostí a přesvědčivostí skutečně špičkové kurtizány. Pokud nám nevěříte, račte si tenhle příměr ověřit Easter Massage empiricky za vlastní sami. Na následujících řádcích totiž důkaz o podobném zvrhnutí se atmosféry nenajdete; ty skrývají ve své náruči příběh vpravdě pohádkový...nejen o sladkém vítězství, ale i o tom, jak se z multiplayerových dýchánků a posezení stal nakonec pořádný turnaj se vším všudy. Slyšte příběh Kouby a Ronarida a příběh Richieho. A všech dalších zúčastněných samozřejmě. Ehm.

Byl, nebyl jednou jeden...ne, to tentokrát radši úplně přeskočíme. Prostě jmenuje se Richard Fridl alias Richie a on je spolu s hochy z KCET tím důvodem, díky němuž já můžu psát tyto řádky a vy je číst. Právě v jeho hlavě se totiž zrodil a postupně uzrál nápad, udělat ze soukromých obývákových dýchánků, sice stále soukromý a neoficiální, ale přeci jen pořádný turnaj ve virtuální čutané. Co turnaj...letos dokonce celou sérii turnajů, do níž jsme tento rok rovnýma nohama naskočili i my. Což je logické, jinak byste nečetli následující řádky...hm...vlastně to zas až tak logické není, ale to je jedno. A "my naskočili" taky není zas tak úplně pravda, protože jsem naskočil pouze já, jelikož vanderpoel svou účast zahrál do autu nějakou tou zdravotní indispozicí (což přeloženo z jeho ostravského dialektu znamená, že nemá natrénováno:-)) a sleeplessovi o tom nějak nikdo neřekl. Nicméně my externisté si máme pro své kvality prý onikat, takže my nadále budu v textu používat...ostatně i proto, že turnaj se Easter Massage hrál ve dvojicích a já tak můžu mluvit i za svého spoluhráče Michala (s přezdívkou Megami:-)). Čímž můžeme konečně přikročit k turnaji a s ním souvisejícím záležitostem. Hra ve dvou na dva totiž kromě vítaného osvěžení umožňuje i účast většího počtu účastníků. Nicméně 14 týmů je stále dost a kvalitních klubů není v PES3 na rozdávání a v zájmu zajištění jejich alespoň relativně spravedlivého rozdělení tak bylo organizačně přistoupeno týden před akcí k akci s krycím jménem "rozlosování". Ta proběhla v klubu Remix v Brně (budoucí místo konání akce) stylem, kdy si jeden ze zástupců týmu nejprve vytáhl číslo, určující pořadí v němž se vybíraly jednotlivé kluby. Šťastná ruka mého spoluhráče neomylně sáhla po číslu jedna a Arsenal byl náš. Následovalo rozlosování vybraných týmů do jednotlivých skupin, z nichž dvě musely být nakonec kvůli počtu účastníků po třech týmech. Zbytek akce proběhl bez větších problémů, takže můžeme provést menší, týdenní skok v čase a přesunout se rovnou do dne konání akce samotné.

Oficiální začátek akce byl stanoven na 12:00, dne 5. 4. 2004. Nicméně ručičky už dýchaly za krk jedné než se skutečně začalo hrát. Přeci jenom než se sjede všech 28 lidí (ze všech koutů republiky), pořádně připraví oba projektory společně se zvukovou aparaturou a vůbec se přizpůsobí klub určený k Easter Massage normálnímu provozu potřebám turnaje, tak to prostě nějakou chvíli trvá. Volný čas tak trávíme procházením rozpisu zápasů naší skupiny, konzultacemi nad případnou taktikou, ztenčováním zásob pití a chlebíčků, ochutnáváním čajů, připravovaných průběžně evidentně člověkem na své místě... Prostě pomlaskáváme nad nabídkou a úrovní organizačního zajištění, umožňujícího naše pomlaskávání. Necelá hodinka utíká jako voda a je na čase začít se krmit ne chlebíčky, ale samotným fotbalem. Osazenstvo se postupně rozděluje do dvou místností Remixu, jejichž zaplněnost se mění v závislosti na úrovni soupeřů a předpokládatelné zajímavosti zápasů. Hlavou se mě, vanderpoel odpustí:-), nehoní sběr materiálu pro tenhle článek, ale sběr informací o soupeřích ze skupiny, protože prakticky jediní koho známe jsou můj bratřík Kouba s Ronaridem (hrající oba společně za Inter Milan). A po pár zhlédnutých zápasech je čistě soukromě pasujeme na favority akce. Tip nám rychle potvrzují po porážce poměrně vysoko nasazeného AC Milán vysokým rozdílem 5:1. My sami nakonec odehráváme ve skupině pouze dva zápasy ze tří a navzdory tomu, že jsme prakticky na rozdíl od ostatních nesehraní, postupujeme s jedním vítězstvím a jediným vstřeleným gólem jako druzí do osmifinálové skupiny. Třetí potenciální soupeři s Realem Madrid házejí po druhém odehraném zápasu ručník a nám padá do klína kontumační výhra. Ostatně první zápas Realu proti Liverpoolu patřil patrně k Easter Massage nejkurióznějším z celého turnaje, protože jej v podstatě rozhodli dva vlastenci Realu, přičemž ten první patří vskutku k nezapomenutelným. Vymetení šibenice vlastní branky rybičkou bez jakéhokoliv obtěžování soupeřových hráčů jsem za celých těch zhruba osm let, co si se sérií PES tykám, ještě opravdu neviděl. Inter Milán podle našich očekávání si po výhře nad Chelsea 4:0 a remíze s Juventusem 2:2 bez problémů zajišťuje postup ze skupiny z prvního místa. No a víc ze základních skupin jsem toho jaksi usledovat nezvládl a vlastní zápasy se komentovat zdráhám. Nikoliv snad z nemístné skromnosti:-), ale prostě proto, že není moc příliš co zajímavého komentovat. Z naší strany šlo více než méně o sehrávání se za chodu, takže zase více než méně jsme sázeli na taktickou a velmi obezřetnou hru, což se nakonec vyplácí a po šťastné první výhře 1:0 nad Liverpoolem a následné prohře s favorizovaným Bayernem 0:2 jdeme díky kontumaci dál.

V pauze mezi dalšími zápasy mizí z krabic poslední chlebíčky, ale tyto jsou v mžiku nahrazeny přivezeným čerstvým gulášem, což snad dostatečně vypovídá o kvalitách organizace akce. Nicméně guláš se objevil až asi hodinu poté, co záhadně zmizel jeden z pobíhajících psíků, tak si pro jistotu gulášek odříkáváme:-). V pozdějších fázích akce se nicméně psík znovu objevuje, hrnec s gulášem už Easter Massage ovšem zeje prázdnotou. Potvrzuje se okřídlené kdo zaváhá, nežere. Smůla; soudě podle rychlosti vyprázdnění hrnce šlo patrně o velmi kvalitní doping:-). Kromě toho se potvrzuje rovněž naše sázka na Inter, který s menšími problémy opět vyhrává svoji, tentokrát již osmifinálovou skupinu s plným počtem bodů. Bohužel. Bohužel proto, že jsme v ní i my, což se nakonec ukázalo být osudným. Naše sehranost nicméně stoupá a zvolená taktika přináší svoje ovoce v podobě remízy s favorizovaným AS Řím 1:1 a vítězstvím nad Laziem 2:1. Růžově vypadající situace se nicméně kazí v posledních minutách nastavení zápasu s Interem, kdy náhodným gólem po odraženém míči prohráváme naprosto vyrovnaný zápas 1:2 a nakonec pouze díky horšímu skóre nekončíme na druhém postupovém místě mezi čytři nejlepší. Přestože jsme překonali vlastní, pro nesehranost ne příliš vysoká očekávaní, zklamání (mírně řečeno) z těsně uniknuvšího postupu se dere mohutně na plac. Padá pár verbálních insultací a poznámek na adresu bratra s Ronaridem, protože remíza stačila k postupu přeci jen oběma;-). Ze zápasů z druhé skupiny, co jsem stihl sledovat, stojí za vypíchnutí především překvapivě suverénní vítězství Richieho Manchesteru nad Juventusem 7:0, na kterém se nicméně z části podepsalo po Koubovi přehozené ovládání, kterého si jeden z hráčů Juve nějakým způsobem po celý zápas nevšiml, díky čemuž se tato skutečnost stihla podepsat ještě na dalším zápase a ve výsledku vyvolala po skončení turnaje nemalý Easter Massage rozruch. Druhou skupinu navzdory očekávání ale vítězí poměrně suverénně s plným počtem bodů Borusia Dortmund, následovaná Bayernem. Favorizovaní Manchester s Juventusem končí.

Semifinále probíhá klasickým vyřazovacím KO systémem v němž Inter čeká Bayern a AS Řím pro změnu Borussia Dortmund, takže čistě italsko-německá záležitost. Angličtí zástupci bohužel nezaslouženě chybí:-). Všechno publikum se vtěsnává do jedné místnosti a atmosféra patřičně houstne. Inter navzdory nervozitě mladšího (Kouba) a únavě staršího po noční šichtě (Ronarid) nakonec ustál svou roli a vcelku zaslouženě vítězí 2:0 a je ve finále. Druhý zápas posílá do finále opětovně jeho favorita, zatím stále bez porážky se valící Borussi vítězstvím 3:1. Očekávané finále navzdory protestům Borussie, podporovaných pádnými argumenty brzkého vstávání druhý den do práce a padajícími víčky Ronarida, musí dát nakonec přednost zápasu o třetí místo, který se nakonec vyvrbil jako nejdramatičtější z celého play-off. Nervově poměrně vypjaté prodloužení neskončilo už slaveným vítězstvím oslabeného Bayernu, ale naopak vyrovnáním ze strany AS a poprvé došlo na penalty. Penaltová série se infarktově natáhla až k sedmému pokusu, u něhož nakonec byl šťastnějším týmem AS Řím… A držte si klobouky, jdeme do finále. My si je nakonec zas až tak držet nemuseli ani ne proto, Easter Massage že jsme žádné neměli, ale spíš proto, že to zas takové drama jako předchozí zápas nebylo. Borussia spálila sice pěkných pár šancí, ale vyrovnat jednogólový náskok Interu z počátku utkání se jí nepodařilo a v moment, kdy visel druhý v jejich síti bylo na vyrovnání pozdě. Pak už bylo jaksi posekáno a nebylo co řešit. Inter bez porážky prošel celým turnajem a vcelku zaslouženě zvítězil, což zcela určitě neříkám z toho důvodu, že jeden z jeho hráčů je má krev, která má moji školu:-)).

No a vzhledem k tomu, že přeci jenom finále končí chvíli po půlnoci, následuje už jen rychlé předání cen prvním třem, nejlepšímu střelci a nejférověji hrajícímu hráči, otevření a rychlá konzumace šampusu a odjezd domů. Závěrem nezbývá než opětovně vysmeknout podporu organizátorovi celé akce za perfektní zajištění všeho myslitelného. Pravda, sice mu náladu zkazily stížnosti některých hráčů na přehozené ovládání, nicméně vítězství Interu je celkem těžko zpochybnitelné. Turnajem projeli bez porážky jak nůž máslem a jejich skalpy budou na příští akci v červenci patřit k těm nejcennějším. Z plánovaného skalpování se vám pochopitelně opět přihlásíme a už teď se můžete začít těšit...tentokrát totiž možná přijde i indisponovaný vanderpoel se sleeplesem, který o tom zatím stále ještě neví:-). Do té doby...si můžete znovu a znovu vychutnávat tyto řádky nebo je doprovázející rozhovor se samotným organizátorem akce.

Easter Massage

Zdarec Richie. Na úvod nemůžu znova nesmeknout před tím jak si zvládl organizačně ukočírovat a vůbec dát dohromady turnaj o 28 lidech. Smekám. Děkuji, ale určitě nejsem při realizaci sám a navíc každý takový turnaj mi dává energii a chuť do toho jít znovu, protože se vesměs všichni baví a doufám, že odchází spokojení a o to jde především. Věřím tomu, že když se dělá něco tímto způsobem a s láskou, tak to vyjde a lidi hledající něco podobného si tě najdou. Je to všechno postavený na důvěře a zatím, i když se píše rok 2004, se to daří, takže dík patří všem zainteresovaným.

Jak to zvládáš všechno stíhat? Přeci jenom to chce už trochu víc, než obyčejná akcička na bytě. Časově, organizačně a v neposlední řadě i finančně? Neřekl sis nikdy, proč já blbec se do toho pouštěl? Základ je jako vždycky v lidech okolo mě, ti mi to velice usnadňují a pomáhají. Ale jak se to z obýváku přesunulo do větších prostor s více hráči tak to potažmo samozřejmě přináší i více problémů, ale jinak doufám, že se podaří tu „obývákovou“ atmosféru udržet. Samozřejmě, že komplikace plynoucí z většího počtu hráčů mě občas i rozhodí, ale myslím, že někdo kdysi řekl,že žádná operace se nevydaří na 100% podle plánu a tak to beru s rezervou. Každý turnaj mi navíc řekne, kde jsou ještě mezery a kde to je už v pohodě. Například problémy s konfigurací nebo třeba dlouhodobě vyhlašování vítězů je bolavou Easter Massage patou. Finance jsou už asi tradičně největším úskalím, ale základní myšlenka by se dala zkrátit a zjednodušit asi tak, že všichni na to přispějí a já to zprostředkuji. Zodpovídám za to, aby skutečně bylo zajištěno vše potřebné. Dosud se ale žádný turnaj neobešel bez toho, abych na něj nedoplácel, ale to beru i na vrub toho, že to organizačně nemám podchycený tak, abych přesně odhadl náklady. Více než finančně je to náročné časově a vzhledem k tomu, že je to spíš koníček, tak to chce využívat volného času a veškeré energie, která ti po práci třeba zbývá. Proto si dávám přibližně 3 měsíce mezi turnaji... nechci to uspěchat ani odfláknout.

Nenapadlo tě někdy zkusit sehnat nějaký to oficiální alespoň „zaštítění“ celé akce? Po pravdě... určitě napadlo, ale nikdy nelákalo. Jistě by se dalo vše organizovat na profesionální úrovni ve více lidech, dost možná by se časem našel i někdo, kdo by do takových akcí investoval i peníze, ale to je přesně to, co podle mě většinu takovýchto akcí spíše zabíjí než podporuje. Ta v podstatě domácí atmosféra, ta výpomoc, vzájemné přátelství a hecování a vůbec celé to kouzlo by se podle mě vytratilo. Teď je to tak, že se vesměs všichni známe a pro všechny zainteresované to tak má velice osobní nádech. Asi bych navíc ani nechtěl, aby mi to přerostlo přes hlavu.

A za jakých podmínek by sis to přes hlavu přerůst nechal? Přece jenom by to mohla být celkem úleva, nemuset se starat prakticky o všechno a moct se soustředit jen na samotný fotbal… Takový podmínky si nedovedu asi ani představit. Nejvíc by mi právě chybělo to chystání okolo a to starání se o hráče, aby byli maximálně spokojení. Beru to spíš jako v tom obýváku, kde máš hosty a hrajete plejádu, tak je potřeba trocha buráků, něčeho k zakousnutí, pití a podobných věcí. Turnaj trvá celej den a tak je to potřeba zajistit hlavně po téhle stránce. Navíc vezmu třeba starou kopačku a nastříkám ji zlatým sprejem a z nepotřebné věci ležící někde ve skříni se vytvoří cena pro nejlepšího střelce, který z toho má určitě radost. Z věci, která nemá žádnou hodnotu, uděláš najednou něco, co udělá někomu ohromnou radost. Statistiky na papíře který zavedl Sadoon, nebo poháry zaprášené doma jsou znovu použity a udělají radost někomu jinému. To by všechno chybělo, ale je pravda, že je to obrovské odvrácení se od koncentrace na samotný fotbal, ale s tím počítám. Na druhou stranu s tím turnajem mám nejvíce práce a tudíž jsem s ním i emotivně nejvíce spjat, což mi zatím, až na jedinou výjimku spíš pomohlo k tomu, že jsem dosud všechny akce vyhrál. Takže možná to má i motivační efekt :-).

Co takhle vysypat z rukávu nějakou tu nejlepší organizační perličku, ať vidí čtenáři, jak tvrdý chleba dělat něco takového prakticky na koleně je? Pravda je opět otřepaná, ale nejde říci nic víc než že všem se nikdy nezavděčíte a jen díky skvělé atmosféře a toleranci všech probíhá vše více méně bez větších komplikací. Problémy většinou komplikují život pouze mně, takže nikdo víceméně ani neví, jak těžce ta výsledná podoba vzniká. Ale tak je to podle mě v pořádku; hráči mají přijít a užít si to, já na sebe beru ten stres a shon... no není to nic zas tak hrozného. Když ti ale pár dní před turnajem zavolají dva, tři lidé, že chtějí ještě naskočit, ale nemají s kým hrát ve dvojici a já už mám vše nalosované a napsané, tak mi nedělá dobře je v podstatě odmítat, ale není v mých silách shánět všem spoluhráče. Den na to ti třeba zavolají další dva, že jim odjel parťák třeba na Antarktidu a druhej je nemocnej... Nebo na vánoční turnaj měli přijet čtyři cizinci z různých koutů Evropy jen a jen kvůli tomu turnaji a jeden z nich neměl pas, druhý zmeškal letadlo. Vesměs pořád se děje něco takového, ale zatím se to nijak radikálně na turnajích nepodepsalo.

A co říkáš na slibný nováčky, co přišli, viděli a zvítězili“:-)? Přísun další nové krve by mohl pozvednout úroveň turnaje, ale taky ho asi posunout už celkově někam jinam. Nakolik myslíš, že celá letošní série může zůstat právě jim otevřená? Nováčci jsou asi tím největším motivačním přínosem jako takovým. Díky nim máš možnost ověřit si různé herní styly, taktiky a koneckonců i to, jestli jsme na dobré cestě v chápání konkrétní hry. Myslím, že s nárůstem konkurence se automaticky zvedá úroveň hry a taky už to nikdy nebude jednoduché předvídat dopředu. Přesně jako v reálném fotbale. Do celkové série G-Slam 2004 se počítají pouze turnaje do ní zařazené a tak má de facto každý šanci se umístit a kvalifikovat se na vrchol sezóny, na vánoční turnaj X´mass Showdown 2004. Snažil jsem se, aby to bylo co nejspravedlivější co se statistik týče, a aby měl každý stejnou šanci na úspěch, proto se mužstva třeba vybírají pomocí draftu přibližně týden před samotným turnajem. Pokud se někdo připojí později, na Vánoce už asi hrát nebude, i když by si to zasloužil třeba díky výkonnosti. Nicméně doufám, že tenhle ročník je jen první z mnoha a kdo si počká, ten se dočká.

A závěrem mi ještě prosím tě řekni, jak dlouho už si s PES (potažmo ISS Pro sérií) důvěrně tykáš a jak ji hodnotíš? Prapočátek těchto „sešlostí“ je někde v r. 2000 v Londýně, kde jsem v PES se svým parťákem a kamarádem Rosamundou odehrál stovky zápasů po pracovní době, protože Londýn zdaleka nenabízí tolik možností aktivit volného času jak tomu je třeba v Brně. Proto tahle zábava ve formě PES se stala jakýmsi útočištěm a jakýmsi azylem po práci. Navíc se to dá hrát i v noci právě po práci a fyzicky to není vyčerpávající jako aktivní sport. Samotná hra je asi nejdokonalejší imitací reálného fotbalu, kterou máš na pár minut schopnost ovládat a pokud se hraje opravdu na dobré úrovni je výsledek velice příjemný a povětšinou atraktivní na pohled (určitě víc než třeba semifinále Ligy Mistrů mezi Deportivem a Portem, které považuji za utrpení fotbalu). Hra má vše, co moderní fotbal mít má, a navíc je vesměs oproštěna od simulování, nespravedlností a korupce a jako taková nabízí stejné emoce, překvapení, neproměnění, nebo proměnění šancí, tlak prohrávajícího týmu a spoustu dalších ryze fotbalových atributů. A i když je to klišé, tak to dělá právě fotbal fotbalem. Hra není zdaleka dokonalá a určitě co do zajímavosti pro jednoho hráče sedícího doma ještě nenabízí tolik možností, aby se časem nenudil, ale jak se hra dostane na hřiště a máte hrát třeba dva na dva, tak je to požitek. To by mohl být i prapůvod nápadu jak zatraktivnit samotnou hru pomocí turnajů. Člověk je od přírody soutěživý a dokud je to v duchu fair play, tak je to jen a jen přínos.

Jo, jo. Požitek i přínos to vážně byl. Dík za turnaj i za rozhovor. Pojďme požívat:-).

PS: Víc informací o akci samotné i o jejích pravidlech najdete na www.g-kru.com

Autor:




Nejčtenější

Kingdome Come: Deliverance
Nový trailer na Kingdom Come poodhaluje příběh a létají v něm výkaly

Nová ukázka z historického RPG ukazuje násilný přechod hlavního hrdiny z bezstarostného mládí do dospělosti.   celý článek

Sudden Strike 4
Zase pořádná strategie z druhé světové? Recenze Sudden Strike 4

Sudden Strike se po dlouhé odmlce znovu vrací na monitory. Jde stále o krvelačnou strategii z druhé světové války, nebo o slabý odvar? Autoři moc...  celý článek

Cosplay Chun-Li, jedna z nejikoničtějších postav série Street Fighter
Fanouškům připadala herní postava příliš ošklivá, autoři ji předělali

Postava bojovnice Chun-Li byla v bojovce Marvel vs. Capcom: Infinity tak ošklivá, že ji museli autoři v nejnovějším patchi znovu vymodelovat obličej.  celý článek

Batrman: The Enemy Within
Recenze nového Batmana od Telltale nebude. Je to totiž pořád to samé

Ano, nový interaktivní seriál od Telltale se opět podařil. Pokud vás bavila první sezona, běžte si koupit i druhou. Pokud vás první sezona nebavila, druhou si...  celý článek

Fishing Planet
VIDEO: Simulátor rybaření aspiruje na nejlepší trailer roku

V podání autorů chystané hry Fishing Planet vypadá rybaření napínavěji než většina současných stříleček. Volume doprava!  celý článek

Další z rubriky

Zaklínač 3: Srdce z kamene
VIDEO: Vtipný mod do Zaklínače 3. Geralt sviští jako profík na skejtu

Tohle video pobaví. Geralt se díky volně stažitelné modifikaci hry Zaklínač 3 pohybuje po herním světě jako na skateboardu.   celý článek

Cosplay Chun-Li, jedna z nejikoničtějších postav série Street Fighter
Fanouškům připadala herní postava příliš ošklivá, autoři ji předělali

Postava bojovnice Chun-Li byla v bojovce Marvel vs. Capcom: Infinity tak ošklivá, že ji museli autoři v nejnovějším patchi znovu vymodelovat obličej.  celý článek

Batrman: The Enemy Within
Recenze nového Batmana od Telltale nebude. Je to totiž pořád to samé

Ano, nový interaktivní seriál od Telltale se opět podařil. Pokud vás bavila první sezona, běžte si koupit i druhou. Pokud vás první sezona nebavila, druhou si...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.