Co jsme dnes celý den dělali...
Den první pro nás začal někdy kolem půl osmé ráno, kdy nás probudili protahující se spolubydlící Sep a Alex z Illusion Softworks. Hned ráno totiž měli mašírovat do Olympia Hall a připravit prezentaci Hidden & Dangerous 2. Naštěstí pro ně človíčkovi jménem Andrew Morley z Take 2 zrušili vlak (já bych si tipnul, že mu ujel :-)) a tak bylo vše klidnější, neboť na výstaviště nemuseli dorazit v osm ale až ve čtvrt na deset (omlouvám se, že v článku budu používat zdejší čas, což znamená, že v České republice bylo v tu chvíli o hodinu více), což byla doba, během níž jsme se tam chtěli objevit taktéž, neboť jsme si museli v press-office vystát frontu na press-pasy, které nám z dosud nezjištěných důvodů nedorazily do České republiky, jak původně měly. Naštěstí v evidenci registrovaných novinářů nás jejich počítače měly zaznamenány a tudíž jsme se získáním potřebných vizitek neměli nejmenší problém.
Poté se nám podařilo objevit v press-office jeden volný a ještě k tomu dokonce i funkční počítač (z deseti jich v dopoledních hodinách fungovalo pouze pět!) a tudíž jsme mohli poslat do České republiky reportáž z nultého dne naší výpravy na londýnskou ECTS. Poté jsme krátce pohovořili s naším kolegou Potvorou z Doupěte a úderem desáté hodiny (u vás bylo v tu chvíli jedenáct) to všechno začalo - otevřely se brány Olympia Hall a davy lidí začaly proudit dovnitř. Novináři ještě předtím vzali v press-office útokem místo s tiskovými zprávami a materiály herních vývojářů a pak začali okupovat herní stánky. My jsme nejprve v klidu prošli galerii 
(horní patro), neboť obyčejní smrtelníci proudili vchody v přízemí a ve chvíli, kdy se povážlivě zaplnilo i první patro jsme slezli dolů, za zavřenými dveřmi shlédli prezentaci Baldurs Gate 2 a dofotili kartu i baterky (kartu jsme sice měli náhradní, ale baterky jsem ráno zapomněl v nabíječce) jsme se šli do hotelu naobědvat a vyzvednout chybějící artefakty nutné pro úspěšné dokončení naší dnešní mise v Londýně, jejímž výsledkem je kromě hromady novinek také Miss ECTS, která nám, věřte nebo ne, dala opravdu zabrat, neboť najít takové princezny, jaké jsme vám včera nabídli, nebyl, na rozdíl od losangeleské E3, vůbec žádný med. Na druhou stranu některé z nich jsou vskutku kočky (třeba ta růžová holčina od Flare Media Ltd. (developeři hry Erotica Island)). Večer pak, zmoženi chůzí, prací, vedrem v hale a davy lidí, připravil Honza novinku o Erotica Island a šel si doupěťáckým Potvorou projít noční Londýn, já pak sepisoval tuto reportáž a článek o českých developerech a distributorech na ECTS, abych přitom usnul spánkem spravedlivých.
...a jaké z toho máme pocity
Dalo by se říct, že docela dobré. Nohy sice bolí, žaludek si také zažívá své (v jednu chvíli hladoví, krátce poté je přecpán nezdravým jídlem (asi nejnechutnější byly Honzovy dva dny staré, v igelitu zapařené a v batohu slisované bagety "od nich z kiosku" - viz. foto)) a únava alespoň na mě pomalu, ale jistě doléhá, povinnost informovat nás však nutí setrvat a pokračovat (konkurence totiž nikdy nespí a v press-centru není čas ani pořádně zkontrolovat vlastní zpravodajství a odeslat do Čech již napsané a na disketě připravené články, natož browsit někde po webu). No ale o tom zbytek reportáže nebude, nyní si totiž můžete přečíst věcné a s hrami související postřehy z výstavy:
Zájem o počítačové hry neklesá, ba právě naopak. Obrovské množství lidí (odhadem desítky tisíc) se totiž v průběhu dneška vystřídalo v Olympia Hall a nahlíželo pod pokličku vystavujícím herním vývojářům. Davy proudily sem a tam, dopoledne se lidé i novináři jako kobylky vrhali téměř na všechno, co jim developeři podstrčili pod nos, aby pak odpoledne zmoženě posedávali na zemi podél stěn (novináři v press-centru) a zmoženě si srovnávali zážitky z prvního dne. Kolik lidí celkem se na ECTS vystřídá si zatím netroufáme odhadnout, avšak já osobně si myslím, že toto číslo se přes sto tisíc vyšplhá.
Organizace ECTS je výborná. Až na malé drobnosti jako například seshora až dolů pivem polité frekventované schodiště jsme totiž nenarazili na nic, co by se dalo pořadatelům výstavy vytknout. Perfektní organizace ochranky, oddělení novinářských prostor od vystavovací haly, přísná avšak férová bezpečnostní opatření a hlavně pořádek jsou totiž jejich dobrou vizitkou. Na druhou stranu jednu věc organizátoři nedomysleli a to fakt, že výstava vzbudí zájem ze strany herních žurnalistů. Ačkoliv bylo nutné se předem registrovat a tudíž se dalo lehce vypočítat, kolik bude novinářů a jak velké by tedy mělo být press-centrum a kolik by v něm mělo být počítačů, je jich nakonec k dispozici pouze deset a notebooka si k síti také připojit nemůžete. Ačkoliv se to včera někomu podařilo, tuším, že to bylo jen ze známosti onoho mladíka s pořadatelem působícím v press-centru.
Pokemóni vládnou reklamě v Anglii, alespoň to tak vypadá. Ať se podíváte, kam se podíváte, všude uvidíte plakáty propagující tuto hru - v metru, autobuse, na sloupech či v pohostinských zařízeních (třebas u Burger Kinga). Ani na ECTS tomu nebylo jinak a Pokemóni měli velikou expozici na "placu" Nintenda, konkrétně v sekci Handheldů - GameBoyů. Jinak zde Nintendo představovalo také svůj GameBoy Advanced, kterému se na blíže na zoubek podíváme zítra a co nejdříve vás o něm budeme informovat. Jinak jsem zde zahlédl ing. Kantora z Conquestu, což je výhradní dovozce produktů Nintenda (a tedy i GameBoyů) do České republiky, takže se snad i u nás budeme moci těšit na zajímavé gamesky pro tuto, i u nás stále oblíbenější, herní platformu.
ECTS upadá na úkor E3. Ačkoliv počet návštěvníků se pohybuje v řádu desítek, ne-li stovek tisíců, zájem ze strany médií je nemalý, stejně jako snaha pořadatelů a propagace celé akce, existují firmy (a to bohužel i z Evropy), které tento herní veletrh z neznámých důvodů bojkotují. Z těch největších nám letos v Londýně chyběli Electronic Arts / EA Sports či Eidos Interactive. Ani Blizzardi se nějak nezviditelňovali a na jejich prezentaci za zavřené dveře se vzhledem k velikosti stánku dostalo jen velice omezené množství lidí. Z toho pak těží zejména losangeleská E3, která se rok od roku rozrůstá. Uvidíme, jestli pořadatelé po letošním roce na ECTS nezanevřou a jestli se jim podaří získat přízeň velkých světových developerů a publisherů.
Hry bourají bariéry, o čemž svědčí přiložená fotografie. Upřímně řečeno když jsem viděl tuhle mladou dámu sedět na vozíčku u hry a plně se oddávat ději na obrazovce, v plné míře jsem si uvědomil, jak krátkozraká a pokrytecká jsou prohlášení páně Holubova, který tvrdí, že hry jsou kulturou kriplů... Vlastně kdybychom chtěli být neslušní, mohli bychom říct, že měl pravdu, avšak Holub to myslel poněkud jinak a dokázal, že kripl je pouze a jenom on, byť v tomto případě neurážel vozíčkáře a jiné mentálně postižené spoluobčany, jen kritizoval to, čemu on nerozumí, ale co pomáhá vyrovnat se se životem řadě postižených lidí.
Vývojáři začínají tajnůstkařit. Jak jsem již několikrát uvedl, stále více prezentací se odehrává za zavřenými dveřmi a tento způsob, ačkoliv mě osobně zdá se být poněkud podivným a vůči obyčejným návštěvníkům nespravedlivým, je mezi známými (velkými) developery a publishery stále oblíbenějším. Důvodem jsou ve většině případů nižší náklady na prezentaci, firmy totiž nebudují jméno, jen úzké skupince novinářů představují svůj projekt. Sekundární výhodou tohoto modelu je fakt, že můžete lehce zamezit konkurenci, aby vám nahlížela pod pokličku a věděla víc, než je nutné, což se dá pochopit.
