Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Recenze Elder Scrolls Online: Do Tamrielu dorazilo velké zklamání

aktualizováno 
Podle autorů měla být onlinovka ze světa Skyrimu, Oblivionu a Morrowindu tou největší letošní událostí ze světa velkých on-line her na hrdiny. Po dvou měsících ostrého provozu se ovšem bohužel ukazuje, že není všechno zlato, co se třpytí.
55

The Elder Scrolls Online

Platforma: PC
Výrobce: Zenimax Online Studios

  • Systém výroby předmětů
  • Grafika
  • Plné namluvení hry
  • Repetitivní boje
  • Absence aukce
  • Nedotažený interface
  • Rozporuplný dabing
  • Nefunkční úkoly

Rozsáhlá on-line hra na hrdiny, které navzdory letité a silné herní značce nijak nevyčnívá nad průměr. Na trhu je spousta jiných onlajnovek, které fungují lépe a nemají měsíční poplatky.

Herní karta

Svět Tamrielu je (už zase) ve smrtelném nebezpečí. Kontinenty trhá na kusy válka a nad tím vším bdí jako pavouk uprostřed sítě zlý a proradný bůh Molag Bal, který si dělá zálusk na celý svět, protože jeho dimenze už mu začíná být těsná.

Musí proto povstat hrdinové, kteří se tomuto smrtelnému nebezpečí postaví a utnou plány ničivého božstva dřív, než se jejich svět změní v doménu ohně a popela. Jak vidno, originalitou se úvodní premisa The Elder Scrolls Online (TESO) pochlubit nemůže, protože je napěchovaná klišé až po okraj.

Suroviny na vaření se válí v sudech a vázách...

Suroviny na vaření se válí v sudech a vázách...

Hmmmm, dobrota

Hmmmm, dobrota

Jako výchozí kulisa pro válku mezi třemi frakcemi ovšem postačí bohatě. Je už jen na hráči, za kterou alianci pozvedne meč a v kůži jaké rasy to udělá. Výběr ras je přesně v duchu singleplayerových Elder Scrollů. Nechybí tak drsní Nordové, plazí Argoniané nebo kočičí Khajiti. Faktické rozdíly mezi rasami však nejsou příliš velké.

Templář, zloděj i dračí rytíř

Novinkou ve světě Elder Scrolls je volba povolání při tvorbě postavy. Hráči, kteří si Skyrimu nebo Morrowindu váží kvůli tomu, že vám necpe nepružnou šablonu, se ovšem nemusí děsit. I když si na začátku vyberete, jestli budete kouzelníkem, zlodějem, nebo templářem, velká míra volnosti vám pořád zůstává.

Jeden z mála zapamatovatelných úkolů, na které jsme narazili...

Jeden z mála zapamatovatelných úkolů, na které jsme narazili...

Magická kovárna z dávných časů...

Magická kovárna z dávných časů...

Hra vám totiž nijak nebrání udělat si mága, který pobíhá po světě v plátovém brnění, ohání se obouručním mečem a jeho hlavním posláním není rány rozdávat, ale naopak přijímat a být tankem, který ochrání ostatní hráče před náporem nepřátel a stane se skálou, o kterou se nepřátelé rozbíjí jako příboj o útes.

Stejně tak si můžete ze svého zlodějíčka klidně udělat bojového mága, který luk a dýky vymění za kouzelnickou hůl a nepřátelům bude z dálky podpalovat gatě. To všechno pořád s možností zneviditelnit se a pláchnout, když začne jít do tuhého.

Tajemná mlha na blatech...

Tajemná mlha na blatech...

Banka - zaručeně nejfrekventovanější v každém městě

Banka - zaručeně nejfrekventovanější v každém městě

Na jednu stranu tak TESO nabízí ve světě onlinovek jen málokdy vídanou flexibilitu a volnost, pokud jde o profilování herní postavy. Jenže to má jeden velký a dost podstatný háček. Autoři sice propagují volnost a experimentování, ale obsah hry navrhovali podle zaběhnutých klišé on-line her na hrdiny.

Pokud vás tedy čeká podzemní labyrint navržený specificky pro čtyřčlennou družinu hrdinů, pořád musíte kopírovat stokrát provařený koncept dvou ranařů, jednoho léčitele a jednoho tanka, který bude stát vepředu a schytá největší objem ran. A je tu problém. Rozhraní pro tvorbu skupin je totiž ve hře smutně nedotažené a čas od času i trestuhodně nefunkční.

Chceš obchodovat? Smůla, holenku!

Nemluvě o tom, že kvůli možnosti volného rozvoje postavy je po většinu času problém ty tři další lidi sehnat. To ještě zhoršuje fakt, že v TESO chybí herní aukce nebo jakési větší tržiště, kde by se hráči mohli zbavit vybavení, které nepotřebují a naopak nakoupit věci, které jim scházejí.

Hra má svoje momenty...

Hra má svoje momenty...

Démonický posel s důležitými zprávami...

Démonický posel s důležitými zprávami...

Že nevidíte souvislost mezi aukcí a plněním úkolů ve skupinách? Je úplně jednoduchá. Absence "obchodního domu" totiž nezbavila hráče chuti obchodovat. A své tretky skoro bez výjimky propagují v okně herního chatu. A ve výsledku to vypadá tak, že text "hledám parťáky na vykostění zlého krále podzemí" okamžitě zanikne v rychle se míhajících nabídkách surovin, vybavení nebo knih.

Nepřítomnost herní aukce má sice asi vynahradit zabudovaná soukromá herní banka, ke které má každá postava přístup. Jenže TESO vrhne vaším směrem hned od začátku takové množství všelijakého harampádí, že ji naplníte dřív, než se stačíte v herním světě pořádně rozkoukat a rozhodnout se, jestli se budete věnovat vaření, tkaní nebo kování zbraní a brnění.

Portál do děsivých království

Portál do děsivých království

Fronta na bosse

Fronta na bosse

Opravdu nechápu myšlenkové pochody autorů. Ze Skyrimu a dalších titulů ze světa Elder Scrolls přebrali všechno možné i nemožné, ale nemohli zachovat systém, kde nerozhoduje počet položek v inventáři nebo bance, ale jejich hmotnost? To, že hlavička česneku nebo brambora zabere ve virtuálním ruksaku úplně stejný prostor jako plátové brnění, opravdu nedává žádný smysl.

Mumie dnes v noci ožije...

Mumie dnes v noci ožije...

Do nich, můj věrný velociraptore!

Do nich, můj věrný velociraptore!

Zvlášť proto, že se toho dá ve světě Tamrielu najít mnoho, přemnoho. Kromě vybavení a surovin na vyrábění všeho možného dokonce i žížaly na chytání ryb! I když se tedy přiznáme, že ač jsme se snažili sebevíc, ulovili jsme akorát přetržený vlasec.

Namluvené úkoly, které nejdou dokončit

Rozporuplný je i systém úkolů. Na jednu stranu jsou všechny postavy ve hře plně namluvené, a pocit vtažení do děje je tak mnohonásobně vyšší, než při louskání jen textových zadání. Fajn je i to, že jednotlivé úkoly málokdy stojí osamocené a většina z nich je spojena do příběhových řetězů. Ať už do menších v rámci jedné osady (zažeňte rozzuřené duchy), nebo do větších v rámci celé herní zóny (zjistěte více o záhadném moru a vypátrejte, kdo v něm má prsty).

Některá brnění opravdu nahánějí strach...

Některá brnění opravdu nahánějí strach...

A mám tě!

A mám tě!

Potud moc fajn. Ale vzápětí přichází jedno velké ale. Spousta postav je nadabovaná strašně ledabyle, jako kdyby ve studiu vrazili papír brigádníkovi, on ho na první dobrou přečetl a pak zas nenávratně zmizel v propadlišti dějin. Ale to by se ještě dalo překousnout.

Mnohem horší ovšem je, že řada úkolových řetězů je rozbitá a nedá se dodělat. Což je po dlouhých betatestech a dvou měsících ostrého provozu opravdu k vzteku. Zvlášť za 15 eur měsíčně povinných poplatků.

Příliš nepotěší ani soubojový systém. Na papíře působí důraz na volný pohyb dobře a jako vítané zpestření od většiny onlinovek, kdy máte dlouhé lišty s jednotlivými dovednostmi a na ukočírování svého herního avatara byste potřebovali asi dvacet prstů.

I tady jsou magické stojící kameny, které vám zvýší některé statistiky

I tady jsou magické stojící kameny, které vám zvýší některé statistiky

Zákeřnému moru zbývá už jen pár minut života...

Zákeřnému moru zbývá už jen pár minut života...

Ve skutečnosti to ovšem znamená, že kromě lehkého a těžkého útoku a bloku (na myši), máte k dispozici jen pět dalších aktivních dovedností. To vystačí na pár hodin, ale ne na desítky, nebo stovky.

Ve hře se vám sice po nějaké době odemkne ještě alternativní pětice dovedností, ale ta je v praxi vhodná maximálně tak pro povolání zloděje, který přepíná mezi lukem a dýkami. Většina ostatních se zkrátka bude specializovat na jeden druh zbraně a pár dovedností.

Interface ve stylu udělej si sám

Jako čaroděj si totiž magickou školu blesků zlepšujete tím, že zkrátka do zblbnutí čarujete blesky a hromobití. Když vás to omrzí, můžete se samozřejmě znovu specializovat, ale počítejte s tím, že se celý tento kolotoč opakování roztočí nanovo a vy odstartujete znovu od nuly.

Knihy, všude samé knihy...

Knihy, všude samé knihy...

Teď už se helma na hlavu nevejde.

Teď už se helma na hlavu nevejde.

Pořádně zmršený je i interface. I ten se nese v duchu předchozích titulů ze série Elder Scrolls. Zatímco v dobrodružství pro jednoho hráče stačí modrá linka na magii, červená na zdraví a zelená na staminu, v onlinovce je to zoufale málo. Vrcholem diletantství je pak ukazatel zkušeností, jehož pohyb jsem nerozklíčoval doteď.

Fotogalerie

Všechny tyto neduhy můžete sice odstranit instalací uživateli vytvořených miniaplikací, ale popravdě řečeno je pěkná otrava hledat ty nejlepší a pak je ještě pravidelně aktualizovat. To má být součástí hry a ne něco, co tvoří dobrovolníci ve svém volnu, zatímco vy klopíte měsíční poplatky.


Abychom jen nehanili, tak pokud se autorům něco opravdu povedlo, je to systém výroby věcí, tedy crafting. Na rozdíl od většiny ostatních her vás totiž nijak nelimitují v tom, kolik řemesel se můžete naučit. Jediným limitem je tak vaše trpělivost a pochopitelně počet bodíků dovedností, které jste ochotni do řemeslných dovedností zainvestovat.

Graficky je hra také obstojná a i když se čas od času objeví ošklivý pokles snímkování, je to vzhledem k rozlehlosti světa poměrně pochopitelné. Vzato kolem a kolem jsou ovšem The Elder Scrolls Online velkým zklamáním. Pokud byste je stejně rádi vyzkoušeli, počkejte pár měsíců, než ze hry zmizí měsíční poplatky.

Autor:


Hodnocení hry

Redakce

55 %

Čtenáři

57 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 557 čtenářů





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.