"Neni to špatný, hodně se to podobá Need for Speed 4. V některých věcech je eRacer překonává, ale celkově na ně nemají. V NfS4 si toho můžeš mnohem víc nastavit, navíc v jízdních vlastnostech jasně vedou. Když vezmu v úvahu stáří NfS4...". Zhruba těmito slovy uzavřel kamarád Jarda své hodnocení nové závodní hry eRacer od společnosti Rage. Tímto mu děkuji za jeho asistenci během hraní, které sice nebylo úplně špatné, ale k dokonalosti těmto závodům něco chybělo.
Začněme u koncepce, o níž mnohé prozrazuje samotný název - eRacer. Rage přišel s ne až tak neobvyklým propojením hry pro jednoho hráče a internetu. Funguje to jako multiplayer v kterékoli jiné hře. Téměř. Hra jednoho hráče nabízí obvyklé menu o těchto chodech - šampionát, arcade mód a hra na nejrychlejší čas. Během absolvování prvního jmenovaného odkrýváte nová auta a tratě. Když ve vás začne hlodat pocit, že jste opravdu skvělí machři, připojíte se k internetu, kde vám dokáží, že nejste :-). Ještě předtím ovšem podstoupíte proceduru zaregistrování se na pár dnů spuštěné stránce www.eracer-online.com. Zde se vám zpřístupní aktuální patch, bez nějž se na multiplayer po internetu nedostanete (ádios warez) a samozřejmě přídavné add-on bonusy, jimiž se proklamovaný eRacer tolik pyšní. K datu sepsání této recenze se zde vyskytovala pouze jedna jednoduchá zimní trať a šetřič obrazovky. Nepochybuji, že časem se knihovna podstatně rozšíří. Přídavné packy se
dohrávají velmi snadno přes automatický instalační program.
Propagační materiály nešetřily chválou na každou maličkost, člověk měl skoro pocit, že eRacer se k nám snáší coby andělský dárek pomalu z nebes. Začněme tím, co jsem si uvědomil po pár minutách jízdy. Ačkoli závody nejsou pojaty v akčním stylu, soupeři vás s celkem slušným skóre blokují. S radostí mohu potvrdit, že pokusíte-li se o tu samou akci vy, ve valné většině uspějete. Tím mířím k vychvalovanému indikátoru poškození, vyjádřeným v procentech po levé straně obrazovky. Vozidlo se sice ničí, ovšem velmi poskrovnu a, pokud jsem správně vypozoroval, pouze v globálním měřítku! Plechy se ohýbají pouze v závislosti na procentech, nikoli podle reálných nárazů, což je oproti NfS4 přeci jen krůček zpět. Dobrý dojem při přeřazení naopak zanechávají plamínky, které šlehají z výfuku. Když už mluvíme o tom řazení, na (nejen) manuál bych měl jednu ohromnou výtku. Když se přeřazuje na nižší stupeň, motor nezbrzdí auto tak, jak by se dalo očekávat. Z toho vyplývá, že pomocí rychlostí se příliš dobře brzdit nedá. Ještě škoda, že na automatiku nefunguje podřazování, což je logické, ale některé závodní gamesky vám to i tak umožní. Na modelech aut mě dále zaujalo stínování, neboť vynořuje-li se ze stínu, lze spatřit plynulý přechod. Taktéž potěší skla odrážející odlesky a sexy vypadající červená světla brzdy. U jízdních vlastností nejvíce zamrzí asi rychlosti jízdy. Ať už tachometr ukazuje jakékoli hodnoty, ve hře nepoznáte
prakticky nic. Jarda měl pocit, že se pohybuje stále stejnou rychlostí, což musím potvrdit. Ani obtížnost můj řidičský um nepřivítala s otevřenou náručí, stačí totiž jediná chybička a sbohem, slušné umístění. Nestačí jet slušně, musíte bezchybně.
Na každé hře vždy hledám něco, co mě zaujme úplně nejvíc. Často se to nepodaří, avšak eRacer v jednom ohledu překvapil. Co si mé ušní bubínky pamatují, eRacer nabízí jedno z nejkvalitnějších zvukových zpracování. Motor konečně burácí jako motor, výrazně slyšíte, jak "vytáčí" (škoda, že onen jízdní efekt se nedostaví :-))... prostě, vyjde-li někdy náhodou demoverze, určitě ji zkuste. Staré známé "bouchání" výfuku při nadměrném poškození zní identicky jako v NfS, no, náhodička :-). K vlastnímu ovládání nemám co dodat. Šipkami zatáčíte, šlapete na plyn a brzdíte, přes další definované klávesy taháte za ruční brzdu, troubíte, přepínáte kameru, resetujete auto (kde jsem to jen viděl :-)) a díváte se přes zpětné zrcátko. Tím jsem nakousnul spoustu dalších věcí. Ruční brzda se protentokrát, chvilka napětí, hodí! Stačí během pár hodin/dnů vychytat ovládání a první místa patří jen vám. Troubení spadá do kategorie "prkotiny", ovšem nabízí se jich nepřeberné množství a patří spíše do hry více hráčů. Pohledy existují tři. První, nejvíce známý, na vás vykukuje z většiny obrázků v recenzi. Druhý využívá kokpitu s volantem a dvěma rukama na něm, třetí
opět z vlastních očí, tentokrát však bez ničeho. Řeknu vám, kabina nesplnila očekávání a k tomu všemu ruce vypadají dost divně.
Přejděme k designu a grafice tratí. Pokud jde o to první, zajezdíte si ve městě, vrakovišti, zimní krajině, skladištích, letišti, zkrátka na (ve valné většině) příjemně navržených tratích. Poprvé si sice říkáte něco o sadomasochistické obtížnosti, ale při troše tréninku zase vysvitne slunce (tenhle slovní obrat si musím pochválit :-)). Co do počtu, celkem fajn, zvlášť objeví-li se další volně ke stažení. Grafické zpracování už tak jednoznačně dobře nevychází. Modely aut schvaluji, ovšem strohost některých tratí, třeba hned u úvodního města, mi OK nepřipadá. Navíc všechny textury trpí jakousi virovou nákazou - jinak si nedokážu vysvětlit jejich pobledlost. Standard dnešních závodních her představuje nádherné nořící se slunce. Drobné mínus si eRacer vysloužil za lehkou kolizi v jedné z části tratě, jelikož probleskování slunce za objektem probíhalo na dvě fáze a vzniklo tak nesmyslné blikání oblohy.
Co říci více? Cele zpracování silně připomíná staré dobré Need for Speed 4, na které vás musím odkázat. Nabízejí prakticky to samé, navíc třeba i takovou policii, modifikované dráhy, snad jen v těch zvucích zaostávají. eRacer není špatný, ale mohl být o hodně lepší. Třeba příště.
| eRacer | ||||||||||
| ||||||||||
| ||||||||||
| ||||||||||
|
