Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Escape from Monkey Island

  12:00aktualizováno  9. července 2001 2:57
Co myslíte, je čekání na nejlepší adventuru tohoto roku u konce? Dokázali LucasArts i počtvrté dotáhnout svoji nesmrtelnou herní sérii až na vrchol? Je přechod do třetího rozměru a ke klávesnicovému ovládání přínosem, nebo hru naopak zcela zdecimoval? Odpovědi na tyto otázky hledejte v naší obsáhlé recenzi na nejočekávanější adventuru tohoto roku.

Katastrofa! Le Chuck a Ozzie Mandrill se zmocnili woodoo talismanu Ultimate Insult BonusWeb doporučuje!

Guybrush Threepwood zpět na našich monitorech v plné polní

Během uplynulého týdne do mého života vstoupily dvě události, na něž určitě hned tak nezapomenu. V prvé řadě jsem přišel o dva přední zuby, které mi při svém odchodu z úst neopomněly prorazit horní ret a zanechat tak po sobě jednu velkou krvavou paseku. Ztráta zubů je sama o sobě dosti nepříjemná událost, daleko větší problémy jsem však měl s "ponožkově" zaštupovaným rtem, jenž mi během několika hodin napuchl do nesmírných rozměrů (viz profil Honzy Majera v Horkém Létě 2) a vysloužil mi u mých přátel novou přezdívku... "rypáček". Pohřební nálada, která ve mě v tu chvíli ovládla, však naštěstí netrvala příliš dlouho - naše milá a krásná slečna pošťačka (ve skutečnosti je nepříjemná a hnusná, ale co kdyby čirou náhodou tuhle recenzi taky četla :-)) mi přinesla očekávaný balíček z Mobil Serveru, na nějž jsem v tom šíleném shonu zcela zapomněl. Samozřejmě, jeho obsahem nebylo nic jiného než dvě stříbrné placky se čtvrtým dílem Monkey Islandu a nemusím zde snad ani uvádět, jak moc a jak dlouho jsem se na něj těšil. A v podstatě jsem byl i rád, že dorazil právě v tuto pro mě dost nepříjemnou chvíli, jelikož není lepšího léku na bolest a utrpení než pořádná adventurní zapářka... No jo. Ale zkuste se v jednom kuse smát se čtyřmi stehy nad ústy... :-)

Im Guybrush Threepwood, mighty pirate!
Životní příběhy Guybrushe Threepwooda, hlavního hrdiny Monkey Islandovské série, sledujeme na počítačových obrazovkách již více než deset let. Náměstí hlavního (a jediného) městečka na Lucre Islandu Původně malý klučina, jehož největším snem bylo stát se mocným pirátem (The Secret of Monkey Island, 1990), se postupně vyvinul přes odrostlejšího bohatství chtivého piráta (Monkey Island 2: Le Chucks Revenge, 1992) až po blonďatého vyhublého holobrádka (The Curse of Monkey Island, 1997) neohroženě brázdícího nebezpečné vody Karibiku. Jeho osudy spjaté převážně dvojnásobnou svatbou se svéráznou mladou guvernérkou Elaine Marleyovou a neustálou likvidací pirátského ducha/zombie/ďábla LeChucka uchvátily celou hráčskou veřejnost a nechaly tak sérii Monkey Islandů vystoupat až na samotný Olymp počítačové zábavy. Ke štěstí nás všech se těmto velmi oblíbeným humorným adventurkám podařilo prakticky bez újmy přežít jak odchod svého duchovního otce Tima Schafera z Lucas Arts, tak i pro adventury nepříjemné komerční období druhé poloviny devadesátých let a vždy si dokázaly prošlapat zlatou cestičku ke svým hráčům. Na tomto místě hovořím v minulém čase už i o prozatím posledním pokračování Escape from Monkey Island, jelikož dle prvních ohlasů na internetu a prodejnosti hry v Americe lze již nyní tuto hru považovat za opravdový megahit.

There is something rotten on Meleé Island
Příběh volně navazuje na závěrečnou animaci z předchozího dílu, kdy si Guybrush a Elaine řekli již podruhé své "ano" a vydali se na palubě pirátského korábu na svatební cestu někam hluboko do Karibiku. Ať už jejich líbánky dopadly jakkoliv, rozhodli se naši novomanželé skoncovat s divokým pirátským životem a navrátit se na rodný Meleé Island. Nečekané komplikace sice nastaly již cestou, kdy byla jejich loď přepadena bandou krvežíznivých pirátů, ovšem to nejhorší se mělo stát až po zakotvení v přístavu Meleé. To, že se nekonalo žádné slavností uvítání navrátivší se guvernérky, se ještě dalo překousnout, ale právě probíhající demolice guvernérského sídla již nikoliv. Náš starý známý Meathook pověsil pirátské řemeslo na hřebík a dal se na umění Překvapená Elaine posléze zjišťuje, že byla vzhledem ke své dlouhé nepřítomnosti prohlášena za mrtvou a že se na její místo tlačí nějaký podivný cizinec jménem Charles L. Charles. Věci se tedy musí dát co nejdříve do pohybu a zatímco Elaine na Meleé Islandu rozjíždí volební kampaň proti Charlesovi, Guybrush se musí vydat na Lucre Island za právníky Elainina dědečka, kteří by měli nepříjemnosti s její údajnou smrtí vyřešit právní cestou.

I když se vzniklá situace zpočátku nemusí zdát až tak vyhrocená, opak je pravdou. Na scéně se totiž objevuje nová postava - zámožný Australan Ozzie Mandrill, kterýžto skupuje veškerou půdu na karibských ostrovech a dělá z nich zábavní a turistická centra. Koncentrace pirátů se tak snižuje na minimum a z Karibiku se stává jeden velký Disneyland. A aby toho nebylo málo, Ozzie pase po čemsi nazvaném Ultimate Insult, což má být super-mocný woodoo talisman, jenž ze svého vlastníka učiní vládce celého světa. Do toho všeho se pak ještě připlete starý známý LeChuck a pro Guybrushe tím pádem vznikne pěkná polízanice, z níž se bude jen horko těžko dostávat ven.

Guybrush, what happened to you? You are looking so odd, so... polygonal!
Monkey 4 je adventura jako řemen a jako taková si samozřejmě zakládá především na kvalitním příběhu, zábavných logických hádankách a snad ze všeho nejvíce na humoru. Já však v této recenzi zcela netradičně odsunu výše zmíněné aspekty až na duhou kolej a ze všeho nejdříve se budu věnovat tomu, čím na sebe Monkey 4 upozorní ze všeho nejdříve - tedy změně grafického zpracování a ovládání. Většina z vás již jistě z mnoha preview v různých herních magazínech ví, Guybrushovy nohy stanou na celkem čtyřech středně rozsáhlých ostrovech že se grafika posouvá z 2D do 3D a že ovládání se přemístilo z šikovné myšky na komplikovanou klávesnici. Mým úkolem nyní je prozradit vám, zdali jsou to změny k lepšímu nebo k horšímu... a co si budeme namlouvat, u většiny fanoušků převládl spíše pesimističtější pohled na věc.

Unáhlené závěry jsou však většinou nerozumné a zde se to jenom potvrzuje. Jsem si jist, že nejsem jediný, kdo si pod pojmem "renderovaná grafika" představí chladné a "mrtvé" obrázky postrádající sebemenší jiskru zajímavosti. Není tedy divu, že při vzpomínce na tu ručně kreslenou nádheru z předchozích dílů a pomyšlení, že se někdo snaží docílit stejného efektu renderingem, mi zpočátku vstávaly vlasy na hlavě. Ovšem to, co předvádí finální verze Monkeyho 4, mi opravdu vyrazilo dech. Nevím, jak se to grafikům podařilo... Nevím, kolik času nad tím strávili... Dokonce i pomalu přestávám věřit tomu, že TOHLE je opravdu TEN zavrhovaný rendering! Veškeré lokace totiž vypadají vskutku úžasně a většinu z nich byste na první pohled téměř nerozeznali od backgroundů z předchozího dílu The Curse of Monkey Island. Zcela jednoznačně si zachovaly svůj cartoon nádech (zakřivené stěny a všechny předměty vůbec) a jsou propracované do nejmenšího detailu jak po stránce designu, tak i z hlediska barevnosti... dokonce i obloha je plná oněch zkroucených bílých mráčků tolik typických pro předchozí díl. Na několika místech jsou sice znát detaily, které být kresleny ručně, jistě by vypadaly o něco příjemněji (např. dost jednotvárné travnaté plochy před guvernérským sídlem na Meleé Islandu), ovšem pokud těch pár kosmetických "nedostatků" pominu, mohu směle prohlásit vizuální stránku hry za naprosto precizní.

Trochu jiné je to s polygonovými charaktery, jejichž změna oproti předešlým dílům je samozřejmě mnohem drastičtější. Strašidelná vilka Ozzieho Mandrilla na Lucre Islandu I zde však autoři učinili vše možné pro zachování cartoon stylu a když už se jim to v některých případech nezdařilo na sto procent, snaží se tento nedostatek kompenzovat jejich naprosto dokonalým rozpohybováním. A právě v tomhle tví ona výhoda trojrozměrných polygonových postav - 2D ručně kreslené postavičky byste nikdy nerozanimovali tak plynule, tak realisticky a v takovém množství jako 3D modely, na něž lze bez problému aplikovat například moderní motion-capturing. Jestli tedy má mít třetí rozměr pro adventury nějaký přínos, vidím jej převážně ve ztvárnění herních postav. Při rozhovorech je pak patrná i mimika obličejů (mrkání očí, úsměv, mračení se atd.) a zřejmě ze všeho nejdokonalejší je pohyb úst, který samozřejmě naprosto přesně koresponduje s mluveným slovem. Vrcholem všeho je pak pohled na řadu animovaných sekvencí, v nichž je pohyb charakterů doveden až na pokraj možností. Apropó, videosekvencí je ve hře celkem přes půl hodiny a jen závěrečná dvoj-animace trvá zhruba deset minut! Všechno má ale své pro i proti, a tudíž jsem nucen herním charakterům vytknout jejich nepřehlédnutelnou hranatost a kostrbatost způsobenou omezeným počtem polygonů (1500 na postavu) a taky celkově nižším grafickým rozlišením (pouze 640x480).

Who said I can navigate the ship?
Nový způsob ovládání a navigace Guybrushe po herním prostředí pomocí klávesnice nebo joypadu je zjevně nejspornějším bodem celé hry. Monkey 4 je postaven na vylepšeném enginu dva roky starého Grim Fandanga a nelze popřít, že po něm zdědil několik... řekněme nedokonalostí. Jednak je to příliš komplikované a nepohodlné využití velkého množství kláves, Guybrush na návštěvě v bance, kterou před pár hodinami sám vyloupil kdy kromě šipek sloužících k chůzi budete hojně mačkat i speciální klávesy pro příkazy Prozkoumej, Seber, Použij, dále pak pro otevření inventáře, přeskakování animací, dialogů a tak dále a tak dále. Zpočátku z toho všeho budete mít docela chaos, ale s trochou trpělivosti se na to dá postupem času docela dobře zvyknout. Grim Fandangovský systém "pohyblivého krku", kdy hlavní hrdina vždy natočil svůj obličej směrem k blízkému interaktivnímu předmětu, je zde ještě doplněn o řadu příkazových vět vypisujících se v dolní části obrazovky. Většinou se jedná o věty typu "Prozkoumej květinku" nebo "Otevři dveře", nicméně jejich hlavní podstatou je viditelněji upozornit hráče, že se nachází poblíž místa možné interakce a v případě, že se ve vašem okolí vyskytuje těchto interaktivních předmětů více, se vám díky tomuto vylepšení zvyšuje jejich přehlednost.

Hlavní nevýhody klávesnicového ovládání však tkví v něčem jiném, než ve velkém množství funkčních kláves. Zatímco u myší ovládaných adventur jste si každou lokaci vždy projeli pouze kurzorem a všechny akce prováděli "z dálky", zde musíte s postavičkou Guybrushe pendlovat sem a tam po všech lokacích a pokud chcete cokoliv kdekoliv udělat, musíte tam nejdříve sami dojít. Toto řešení je poměrně zdlouhavé a dosti nepříjemné zvláště při zátuzích, kterých v Monkeym 4 rozhodně nezažijete málo. S dalšími, i když tentokráte mnohem menšími problémy, se setkáte při Guybrushově rychlém běhu. Běhat budete poměrně často (standardní chůze je dost pomalá) a tudíž velmi brzy shledáte navigaci při běhu dosti nešikovnou, protože se nevyhnete častému narážení do překážek a nelehkým úkolem bude i trefit se do zúžených prostranství. Nechci z toho ale dělat žádnou velkou vědu - i když to bezesporu není příjemná záležitost, budete i tento nedostatek v pozdějších fázích hry velkoryse přehlížet.

Whew! Who knew married life would be so much fun?
Do střehu, opičáku! Monkeeeeey Kombaaaaat! Kompletně celé ovládání a trochu kostrbatější herní charaktery však zatlouká do země skvělá hratelnost a atmosféra herního prostředí. Bezpochyby každý z nás čekal od nového Monkeyho hru přecpanou skvělou zábavou a humorem a je mi ctí vám nyní oznámit, že jsme se všeho dočkali v opravdu vrchovaté míře. Obzvláště velké množství rozvětvených herních dialogů je plné chytrých i urážlivých vtípků, které mě několikrát rozesmály natolik, až mi ve spojitosti s praskáním švů mé čerstvé jizvy pod nosem vhrkly slzy do očí. Charaktery vůbec jsou zdrojem většiny humoru ve hře. Už jen od pohledu vás rozesmějí například Marco de Pollo, světový šampión ve skoku do vody, nebo beznosý Pegnose Pete, doposud nepolapený král všech zlodějů na Lucre Islandu. Velmi příjemná jsou taktéž setkání se starými známými z minulých dílů, jako je pirátská trojka Carla, Otis a Meathook, doživotní trosečník a poustevník v jedné osobě Herman Toothrot, dále pak například Woodoo Lady nebo mluvící lebka Murray, který nyní dělá vyhazovače v restauraci Planet Threepwood na Jambalaya Islandu.

Co se herních úkolů a puzzlů týče, tak stejně jako ve všech předešlých dílech jsou většinou založeny na kombinaci a používání předmětů. Ty máte uloženy v přehledném 3D rotačním inventáři a musím se přiznat, že právě s ohledem na třetí rozměr jsem byl až překvapen jeho jednoduchostí, ba co víc - kombinování předmětů pomocí klávesnice je zde mnohem příjemnější a rychlejší než u klasických adventur ovládaných myší (vybraný předmět si prostě jen označíte klávesou "U" a pak už jen zbylé předměty rychle rotujete a mačkáte Enter). Celkově vzato, řešení drtivé většiny puzzlů je velmi originální a zábavné, na druhou stranu ale taky nadstandardně obtížné a občas i hraničící s nelogičností. Jů, to je druhá největší opičí hlava jakou jsem kdy viděl! Docela mě například vytočil způsob, jakým jsem se dostal do zamčené banky na Lucre Islandu - na otevřený kanál pod oknem bylo nutno použít umělou kůži a tu pak využít jako trampolínu, přičemž způsob, jakým Guybrush kůži upevnil do "díry v zemi", je mi vskutku záhadou. Tímto příkladem chci jen upozornit na to, že řešení několika konkrétních úkolů vám dá pěkně zabrat a zcela jistě se nevyhnete použití klasického systému všechno-na-všechno, což vzhledem ke zmíněným nevýhodám klávesnicového ovládání není žádná legrace.

Hey, Mr. Chees. Kick up the ship so we can sail off!
Ti, kdož byli zklamáni cestováním po pouhých dvou ostrovech v předchozím dílu The Curse of Monkey Island, si tentokráte jistě nebudou mít nač stěžovat. Čekají na vás totiž celé čtyři rozsáhlé ostrovy, stejně jako v doposud nejrozsáhlejším druhém dílu série LeChucks Revenge. Začnete samozřejmě na Meleé Islandu, kde musíte již tradičně sehnat loď a dát do kupy posádku, dále pak odplujete na Lucre Island, Jambalaya Island a nakonec se coby trosečník juknete za Hermanem Toothrotem na legendární Monkey Island. Celková rozsáhlost hry je více než dostačující a vcelku trefně ji vyjádřil Sean Clark, šéf projektu: "Escape from Monkey Island je svou rozsáhlostí někde na rozmezí The Curse of Monkey Island a Grim Fandanga." Mě samozřejmě nezbývá než souhlasit - předchozí díl série nebyl nijak zvlášť dlouhý a naopak Grim Fandango patři mezi vskutku nejrozsáhlejší adventury, jaké jsem kdy hrál. V Monkeym 4 je prostředí čtyř ostrovů rozděleno na zhruba 170 obrazovek a vyplněno 90 inventářními předměty a 60 interaktivními charaktery. Dokončení hry by pak mělo být pro hardcore hráče záležitostí 25 až 30 hodin, pro méně zkušené se pochopitelně hrací doba zdvojnásobuje.

Ani ve čtvrtém díle nebudete ochuzeni o populární podmořskou scénu!

Well, you fight like a cow!
S velkým očekáváním jsem vzhlížel i k tradičním a hráči oblíbeným humorným soubojům Insult Sword Fighting, kdy spíše než o načasovaný a přesný výpad mečem šlo o to svého soupeře porazit ostrým jazykem. I když se autoři chlubili, že se v Monkeym 4 setkáme se hned několika formami Insult Fightingu, musím prohlásit, že výsledek je pro mě jedním velkým zklamáním. Ve hře se zúčastníte pouho pouhých dvou soubojů, které ještě ke všemu postrádají smysl, jelikož v prvním případě jste zdatnější než protivník a prakticky okamžitě vyhrajete a v druhém případě naopak na svůj protějšek absolutně nemáte a výhra je tudíž nemožná. Vrcholem všeho je pak novinka "Monkey Kombat", s níž se naštěstí setkáte až v závěrečné fázi hry. V podstatě se jedná o parodii slavné bojovky Mortal Kombat, jenže tak trochu v opičím stylu. Místo chvatů, respektive vtipných urážlivých vět, útočíte na své protivníky (opice) kombinacemi výkřiků Aak, Eek, Ook a Chee (viz jeden z okolních obrázků). Je to nezábavné, je to nudné a ty dvě hodiny, které jsem strávil nad pochopením systému boje a jeho postupným učením, považuji za nenávratně ztracené.

Why do you sound like dead kraken?
No a na závěr jsem si ponechal zvukovou stránku hry. Kdybych ji mohl hodnotit samostatně, pod 95% by určitě neklesla, protože je po všech stránkách naprosto precizní. Tak třeba hudba: Kdo z vás hrál některé z předešlých dílů Monkey Islandu, jistě mu v paměti utkvěly ty nádherné melodie zkomponované Michaelem Landem. Michael spolupracoval i na čtvrtém dílu a je to znát už na první poslech - pravé pirátské motivy gradují v klíčových momentech hry Herman Toothrot vzpomíná na staré časy aby pak byly vystřídány mírnějšími líbivými melodiemi znějícími prakticky bez přestání během celé hry. Zvuky jsou na tom neméně dobře a za celou hru nenarazíte na jedinou tichou scénu (třeba už jenom kvůli realistickým Guybrushovým šlápotám měnících se dle aktuálního povrchu, jako je např. dřevěná podlaha, kamenná dlažba, písčité pláže...). Vrcholem geniality je ale dabing. V roli Guybrushe se tradičně objevuje skvělý Dominic Armato, který sice občas mluví na můj vkus až příliš rychle, nicméně titulky to jistí. Dále se zde setkáme například s Charity James (namluvila Grace Nakimurovou v Gabriel Knightovi 3) coby Elaine Marley-Threepwoodovou a samozřejmě i s Earlem Boenem, bez jehož hlubokého hlasu by LeChuck nepůsobil ani zdaleka tak děsivě. Kromě těchto stěžejních postav se na namlouvání hry podílely desítky dalších herců a výkony všech mohu označit za minimálně nadprůměrné. Spousta charakterů navíc mluví s různými přízvuky a asi nejvíc na mě zapůsobil prodavač v kavárně Bucaneers Coffee na Lucre Islandu. Ten mi chtěl svým přitroublým hlasem předvést opravdový pirátský výkřik a jeho "Aaarghhh" se podobalo skřehotání našich slepic, když je otec těsně před popravou chytne pod krkem :-).

Well, thats it! Once again, we have made the Caribbean safe!
Nevím, čím to je, že já se ve svých recenzích vždycky takhle rozkecám... Bezmála čtyři stránky ve Wordu jsou zaplácané ani jsem nemrknul. Chtělo se vám tohle všechno vůbec číst? Nó jo, že já blbec jsem se vůbec ptal :-). Dobrá tedy, závěrečné shrnutí vezmu opravdu jen letem světem - skvělý příběh, hromada legrace, parádní grafika, kupa opic a obstojná rozsáhlost. Escape from Monkey Island mi opravdu udělal radost a nebýt toho ne zrovna nejpříjemnějšího ovládání, dostal by pětadevadesátku jako vyšitou. I přesto se však čtvrtý Monkey spolu s The Longest Journey stávají vyrovnanými kandidáty na titul nejlepší adventury tohoto roku a která z nich nakonec zvítězí, to si budete muset rozhodnout vy sami.

Escape from Monkey Island
Výrobce: LucasArts
Distributor: LucasArts
Demo na BonusWebu: Plná verze (122 MB), bez intra a dabingu (37 MB)
Minimální konfigurace: Pentium 200, 32 MB RAM, 4xCD-ROM, 3D akcelerátor, 8 MB HDD
Doporučená konfigurace: Pentium II 233, 64 MB RAM, 16xCD-ROM, 3D akcelerátor, 1.1 GB HDD
3D karty: ano (Direct 3D, OpenGL)
Multiplayer: ne
Verdikt: Vynikající adventura, která svým předešlým dílům ostudu rozhodně nedělá. Jen to klávesnicové ovládání vyžaduje trochu trpělivosti a tolerance.
Hodnocení: 90%

Autor:




Nejčtenější

Cities: Skylines - Green Cities
Strategie Cities: Skylines se v další expanzi zaměří na zelená města

Zelená města mají být města budoucnosti. V budovatelské strategii Cities: Skylines si je ovšem v rámci expanze Green Cities postavíme už tento rok.   celý článek

Dark Souls 3
Ovládá hry taneční podložkou, volantem a banány. A je v tom fakt dobrý

Jako by série Dark Souls nebyla dost obtížná sama o sobě, rozhodl se ji youtuber ATwerkingYoshi pokořit pouze pomocí taneční podložky.  celý článek

Shenmue 3
VIDEO: Trailer k Shenmue 3 nejspíše sám o sobě nikoho nenaláká

Mezi všemi těmi naleštěnými trailery působí ukázka z Shenmue 3 jako ošklivé kačátko. Hra však sází na úplně jiné trumfy než jen líbivou grafiku.  celý článek

World of Warcraft: Shadows of Argus
Bitva o Argus začne ve World of Warcraft na konci srpna

Fandové on-line hry na hrdiny World of Warcraft se 30. srpna dočkají obsahové aktualizace Shadows of Argus. Datadisk Legion tak pomalu míří do finále.  celý článek

The Elder Scrolls V: Skyrim
Podpora virtuální reality pro Fallout, Doom i Skyrim bude do konce roku

Tři nejočekávanější hry pro virtuální realitu plánuje firma Bethesda vydat ještě dokonce roku. Majitelé přileb Oculus Rift však mají zřejmě smůlu.  celý článek

Další z rubriky

Hearthstone: Knights of the Frozen Throne
Jak se s Death Knighty změnil Hearthstone? První dojmy

Nová expanze Knights of the Frozen Throne pro karetní Hearthstone je venku pár dní, a tak se pojďme podívat, jak se hrou zahýbaly nové karty.   celý článek

Warhammer 40 000: Dawn of War 3
RECENZE: Warhammer 40 000: Dawn of War 3 je velkým šlápnutím vedle

Pokud se mohli vývojáři z Relic Entertainment něčím chlubit, tak tím, že jejich realtimové strategie patří k naprosté špičce žánru a při jejich koupi...  celý článek

Hellblade: Senua's Sacrifice (PC)
Hellblade je dokonalá simulace šílenství, kde vítězí forma nad obsahem

Netrpělivě očekávaná hra Hellblade klame tělem. Místo akční a brutální hratelnosti přináší spíše přemýšlivou návštěvu do hlavy člověka postiženého duševní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.