Když jsem spatřil první kusé informace o hře, mé srdce zaplesalo. Vždyť kdo by si nepřál prohánět se s vozem kolem památek (někdy i skrze ně) nejznámějších evropských měst? Kolikrát se vám naskytla možnost prosvištět 180kilometrovou rychlostí za hodinu vně monstrózního Kolosea v Římě? A cožpak z filmů tolik známé Rudé náměstí? Žádný problém, v Euro Raceru si všech míst užijete opravdu dle libosti. Přiznávám, nechal jsem se zlákat líbivou vidinou závodění a la Need for Speed - ovšem v atraktivnějším prostředí a zavolal kamarádovi Jardovi. Grafika dle obrázků vypadala docela hodně úchvatně, což můžete ostatně sami posoudit z obrázků kolem recenze.
Sedíme u počítače, instalace právě finišuje a o chvíli později se spouští úvodní animace. Naše očekávání krásně sestřihaného šotu s akční hudbou, nárazy a duněním motorů se po prvních sekundách velmi rychle rozplynulo. Namísto reálně snímaných - či se vší precizností renderovaných - vozů, na nás vybafnul zle rozmazaný renderovaný paskvil. Hrůza pohledět. Po pár dalších sekundách nám došlo, že s konkurencí pro Need for Speed se pro dnešek nesetkáme, ale co se dalo dělat, hra nemusela být nutně špatná. Herní menu opět vypadá docela slušně, přesto nás zarazilo, že po kliknutí na help se zobrazila klasická nápověda z Windows, navíc přizpůsobená rozlišení 800x600. Naše naděje znovu poklesly o kousek dolů, přesto jsme se se vší vervou vrhli do prozkoumávání menu.
První na řadu přišla grafika s možností vybrat si rozlišení a pozapínat několik efektů. Jak nám hra poradila, vypnutím blíže nespecifikovaných vlastností by se měla grafika, v případě potřeby, podstatně urychlit. Později se ukázalo, a věřte tomu nebo ne, že jakákoli změna grafického nastavení NEMĚLA na výslednou plynulost žádný vliv. Otestovali jsme rozlišení 1024x768 s maximálně nadupanými detaily s docela uspokojivým výsledkem. K dokonalému pohybu však malinko chybělo. Neváhali jsme a všude nastavili nejnižší hodnoty, čemuž odpovídá rozlišení 640x480 - a znovu spustili hru. K našemu překvapení k žádnému viditelnému vylepšení, co se týče rychlosti, nedošlo.
Jakožto správní závodníci jsme posléze zavítali do menu, kde se přizpůsobuje ovládání. Zde nás čekal ten největší šok - ABSENCE ručního řazení. V tu chvíli nám došlo, že Euro Racer vůbec není vážně pojatý racing, ale že máme tu čest s klasickým Arcade závoděním. Inu, i mistr tesař se ve svém odhadu někdy utne :-). Pokračujeme, z výběru volíme hru jednoho hráče a následně klikáme na položku Adventure, jež reprezentuje stěžejní pilíř hry. Z nabízených týmů samozřejmě vybíráme Rusko a ocitáme se v obrazovce mající charakter garáže. To znamená, vylepšujete si za naspořené penízky (měna: Euro) auta, vybíráte auta či zvolíte start.
Jelikož se nechci k téhle obrazovce vracet, rovnou vám prozradím, že každý tým z počátku disponuje jedním vozem. Sestava se brzy rozroste, mimo základního "osobáka", o terénní a sportovní vůz. První jmenovaný se asi nejlépe ovládá a po celou tu dobu se hodí prakticky na všechny trasy. Terénní vůz lépe rozráží a jede o něco rychleji, ovšem velmi nepříjemně "ujíždí" do stran. Sporťák jsme využívali snad akorát na dálnicích, kde se vražedná rychlost hodila, nicméně s ovládáním nás příliš nenadchnul. Jízdní vlastnosti silně ovlivňují i vylepšení, jimiž vůz projde. Pokud jste nabyli dojmu, že se vylepšují jednotlivé části (rychlost, ovladatelnost…) jednotlivě, musíme vás zklamat. Každý vůz lze vylepšit, za obstojnou sumičku Euro, pouze třikrát. A navíc v globálním měřítku, kdy každá charakteristika o kousek povyroste. Také jsme zjistili, že ať už si vyberete jakýkoli tým, všechna tři auta v sestavě se chovají zcela stejně, nezávisle na týmu. Pouze jinak vypadají.
Ještě než se naše kára ocitla na trase, zvolili jsme prostřední obtížnost. Nechceme vůbec machrovat, ale za celý "šampionát", a to až do konce hry, se nám nepodařilo ani jednou prohrát. Nekecáme. Přesto nás zajímalo, jak takový neúspěch vypadá. Klávesnici ovládly moje hbité prsty a kýžený úspěch se brzy dostavil - podařilo se mi auto roztřískat na kousky a já prohrál. K našemu překvapení jsme neztratili ani bod ve vedoucím postavení, pouze se restartovala trať a my závodili znova. Trapné. Když už mluvíme o indikátoru poškození, auto se, bohužel, nepoškozuje na základě místa nárazu, ale jen globálně v procentech. Nejdříve rozbijete skla, pomačkáte plechy, později odpadávají dveře a v krizi největší pilotujete šrot na čtyřech kolech.
První vteřiny závodu s sebou přinesly konstatování typu "Co to je?", "To je neuvěřitelný…" doplněné výbuchem smíchu. Píše se rok 2001 a před námi se vyrýsovala taková malá tragédie, jež by sklízela úspěchy tak před třemi lety. Po několika desítkách minut jsme si zvykli a pochopili, že těžiště hry tkví v něčem trošičku jiném. Euro Racer totiž disponuje bezkonkurenčním počtem a variabilitou textur a objektů, které trať výborně zkrášlují. Pokud, stejně jako my, u některých her trpíte pocity, že projíždíte strohým, neosobním prostředím, měli byste zkusit Euro Racera.
Závody se nesou v duchu hodně rychlé jízdy, kdy ani nestíháte pořádně reagovat. A to se nám líbí. Skvělé je, že když to se svým vozem "napálíte" do barikády složené z policejních vozů a kuželů, po nárazu se krásně rozletí do všech stran. Taková mini verze silničního Carmageddonu. Cestou sbíráme i nějaké ty bonusy. Dolar = něco peněz a jediný zdroj, jak utržit hotovost. Montážní klíč opravuje poškozený vůz a modrý blesk přidává nitro. Moc se nám líbí efekt super nitra, kdy se auto mžikem oddálí od kamery a připadáte si jako ve stíhačce. Okruhy nám připadali zajímavě nadesignované, občas se větvili a zvlášť prvních deset vypadalo hodně propracovaně. Později šla kvalita o něco dolů, hold vyprchal elán. Mimo klasického "dojeď první" se čas od času mihl i závod s policajty. Dostalo nás, když v jedné z tratí jsme "o prsa" projeli úzkým tunelem a nechali policii s mnohem robustnějším vozem za tunelem. Neprojeli :-).
Ale spousta věcí se nám nelíbí. Mimo zastaralého enginu (ač se tak okolní obrázky vůbec nezdají!) se nějak zapomnělo otexturovat některé okolní vozy, které projíždějí třeba jen v odstínu jedné barvy! Huh, tomu říkáme ubohost. Také nám moc dobré nepřipadá, že s obtížností na easy se hraje skoro stejně jako na hard, tj. vy vyhráváte. Co naplat, Euro Racer by udělal díru do světa před nějakým tím rokem, dnes už ne.
Euro Racer | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|