Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Evil Genius – je tak krásné být zlý…

  12:01aktualizováno  12:04
Evil Genius je jedna z mála her, kde se můžete konečně také jednou stát padouchem a namísto zachraňování celý svět ovládnout a zničit. Zároveň je to pak i originální strategie z dílny Demise Hassabise. Jak se povedla?
75

Evil Genius

Platforma: PC
Výrobce: Elixir Studios

Herní karta

Evil Genius Tajný agent s pověřením zabíjet, elitní bojovník za spravedlnost a dobro na světě, se plíží oplechovanými chodbami základny na zdánlivě opuštěném ostrově v Karibiku. Hledá a sbírá důkazy, vyhýbá se strážím a šine si to rovnou cestou ke hlavnímu padouchovi: šílenému vědci, jehož jediným snem je totálně ovládnout a zničit Zemi. Pot na jeho čele tvoří malé potůčky, nervy tečou a adrenalin v žilách stoupá. Chodba se zatáčí, rychlé vyhlédnutí – ano, je to ON! "Skončil jste, Maxmiliane. Máte právo nevypovídat. Všechno, co řeknete, může být použito proti vám." Malá postavička v bleděmodrém fraku se pomalu otáčí. Náhle se ji na tváři rozzáří škodolibý úsměv. "Ale jistě, chlapče," odpoví zločinec, po němž pasou tajné služby všech států světa. Vzápětí se otevřou ventily a větrací systém vyfoukne na agenta jedovatý plyn, načež náhle padající strop rozšmelcuje omámenou postavu na malé krvavé kousíčky. "Hoďte to do lednice," je spolu s drahým doutníkovým dýmem epitafem dalšího národního hrdiny…

Evil Genius: Maxmilian

Evil Genius První ze zlých géniů, Maximilián, je malý mužík ve fraku, který asi nejvíce připomíná Dr. Evila z kultovních filmů s Austinem Powersem. Trpí mindráky kvůli své výšce, a tak si to vynahrazuje permanentní špatnou náladou a buzerováním vlastních poskoků. Je to bohatý šílenec a blázen do technologických hračiček, takže ani nepřekvapí, že jeho plán na ovládnutí světa zahrnuje právě vývoj a využití zbraní, o kterých se ani americké armádě nesnilo.

Kdo se u předchozí ukázky alespoň na prchavý okamžik zatetelil zlomyslnou radostí (než morálka a zpátečnické, leč pevně zakořeněné zákony etiky donutily svědomí zapsat velký černý puntík), je tím pravým člověkem, na kterého se obrací dříve geniální dítě herního průmyslu, Demis Hassabis, se svým zbrusu novým titulem Evil Genius. Dokazuje, že špionážní tématika nemusí znamenat nervy k prasknutí napínající stealth akci s charismatickým agentem tajných služeb v hlavní roli, ale třebas i zábavnou budovatelskou strategii, která ukáže, jak je to krásné být zlý. A pozor – že dobro vždycky nakonec zvítězí, to platí jenom a jenom v pohádkách (a Hollywoodu)!

" Evil Genius dokazuje, že špionážní tématika nemusí znamenat nervy k prasknutí napínající stealth akci s charismatickým agentem tajných služeb v hlavní roli, ale třebas i zábavnou budovatelskou strategii, která ukáže, jak je to krásné být zlý. "

Pozor, je to Elixir!
Nicméně, aby bylo upřímnosti učiněno zadost – očekávat Evil Genius s nadšeným a nekritickým obdivem se dalo do vydání prvního většího projektu Elixir Studios. Dlouho očekávaná politická strategie Republic: The Revolution totiž tuto firmičku slušně zdiskreditovala a donutila recenzenty i hráče při zmínce o následujících titulech přidávat opatrnostní zadní vrátka. Demis Hassabis u své první hry uspěl jako zručný propagátor – a přestože byla několik let odkládána, ještě pár dní před vydáním se na ni většina redakcí těšila jako na převrat technologický i game designový. Jak to dopadlo, nejlépe dokumentují světová i česká hodnocení a zklamané texty frustrovaných redaktorů. Namísto fantastického trojrozměrného boje o moc všemi způsoby se z Revoluce vyklubala nemastná neslaná desková hra s problematickým ovládáním Evil Genius a nízko posazenou laťkou zábavy. Přísný přístup k novému pokusu o vylepšení kreditu ale neodhalil zdaleka tolik závažných chyb. Demis a spol. začínají využívat potenciál, o kterém se v souvislosti s nimi tolikrát mluvilo – a to je jen dobře…

Zločin je ta pravá cesta
Evil Genius zavádí hráče do komiksově stylizovaného prostředí zkarikovaných špionážních filmů se superagenty a strašnými zloduchy v hlavní roli. Mix Austina Powerse a Dungeon Keepera funguje skvěle: hlavním hrdinou je jeden z trojice padouchů obřího rozměrů a základem hry je výstavba vlastní tajné základny, ochrana před detektivy, vojáky a agenty čtyř velkých světových organizací a stále významnější a odvážnějí zločiny na otevřené scéně. Zdá se to jako taková legrace – a v některých okamžicích Evil Genius skutečně humorný je –, ve skutečnosti se ale pod veselým pláštíkem skrývá docela náročná, originální a variabilní strategie.

" Evil Genius zavádí hráče do komiksově stylizovaného prostředí zkarikovaných špionážních filmů se superagenty a strašnými zloduchy v hlavní roli. Mix Austina Powerse a Dungeon Keepera funguje skvěle. "

Začátky jsou ovšem ještě komorní. Volba mezi třemi dostupnými génii zločinu (jejich bližší představení nabízejí tabulky okolo tohoto textu) odstartuje fázi prvotní výstavby. První nohsledi se zavrtávají do skály a budují chodby, místnosti a zařízení tajné podzemní báze. Evil Genius Zpočátku je nutné vystavět elementární ubytovací prostory, sejfy na zlato, kontrolní centrum, servisní elektrárnu, jídelnu, společenský sál pro zaměstnance – a teprve pak následují specialitky v podobě vězení s mučícími nástroji, mrazírny, kde se konzervují mrtvá těla, laboratoře pro vývoj supermoderních technologií, ale třeba i vlastní konferenční sál s reprezentativním zařízením. Tato část se tváří jako obyčejný, i když kvalitně provedený tycoon. V rychlých a přehledných krocích lze určit tvar místnosti, zabezpečení dveřmi a následně dovnitř nasázet nejrůznější objekty. Těch je nejprve docela málo, postupně však přibývají se splněnými meziúkoly.

V základně je stále co vylepšovat, přestože autorovi recenze malinko chybělo fetišistické vylepšování osobní kanceláře zlého génia, jež by opět přidalo trochu šťávy už tak zábavnému budování. Nicméně i tak je čím se bavit: nudné vršení postelí a skříněk v ubytovacích kasárnách pro zaměstnance vystřídá brzy vybavování jídelen, odpočinkových místností, tréninkového centra (na bludištích s krysami, fackovacích panácích a laboratorních stolech se tu cvičí specializování pracanti), brzy navíc přibude možnost postavit mimo prostor skalní báze hotel pro dotěrné turisty, aby se přílišně nepotulovali krajinou a neděsili se při pohledu na pochodující vojáky či mrtvoly válející se v pytlích porůznu po chodbách.

Minipříběh: Jak panáci v Evil Genius zahánějí nudu…

Je to blbinka, ale čas od času nabídne detailní zoom na panáky pohybující se po základně zábavné animace. Tak třeba tenhle pracant – dokončil náročný úkol, tak že se půjde zrekreovat do k tomu účelu zřízené místnosti s nápojovým strojem a stolem na pinčes. Ale co to? Ostatní ještě furt makají. Inu, co se dá dělat – nezbývá, než se zabavit dovedným žonglérským pohazováním s pálkou. Snad se brzo nějaký ten protihráč najde…

Evil GeniusEvil GeniusEvil Genius

Specialitkou, která si zaslouží samostatný odstavec, jsou potom pasti. Podobně jako v již zmiňovaném Dungeon Keeperu lze na vojáky, zloděje a agenty spravedlnosti nachystat celou řadu rozmanitých pastí, které variují od nášlapných výbušnin přes vzduchové proudy až třeba k improvizovaným plynovým Evil Genius komorám – a není problém vytvořit parádní sérii, která si s nebohou obětí pohraje jako kočka s myší. Zahraniční recenzenti tento systém přirovnávají poněkud odvážně k logické klasice The Inredible Machine – a přestože je potřeba hodně přimhouřit oči, něco na tom bude.

Klíčem k úspěchu je vybrat správné lidi
To je jasné, to ví každý manažer: a takovouto roli si samozřejmě hráč v Evil Geniu zkusí také. Panáci poslouchající rozkazy titulního zločince se dělí na dvě skupiny. Elitou jsou takzvaní "henchmen", výjimečné postavy s vlastními jmény, historií, povahou, speciálními zbraněmi a schopnostmi, které jim řadoví "minions" mohou jen závidět. Henchmani jsou ideálními obránci sídla před silnějšími nezvanými vetřelci – dovedou bez problémů vyřídit i několik ozbrojených vojáků a jsou v podstatě nesmrtelní. Klesnou-li jim životy na nulu, upadnou do bezvědomí, po chvíli se ale proberou a přihlásí se k další věrné službě zlým ideálům. Dále získávají za úspěšné plnění misí, vraždění a popohánění nohsledů zkušenosti, jež následně zúročí formou tvrdších útoků a rychlejšího pohybu.

Evil Genius: Alexis

Evil Genius Alexis je mezi třemi génii jediná ženská – a jaká ženská! Snad jen ta barvička na vlasech je až trochu moc agresivní. I přesto ale: takovou by doma chtěl mít jen málokdo. Je to vrtošivá zbohatlice, která nepokrytě využívá všechny své služebníky k vlastním nejzvrácenějším záměrům. Roztomilá a žoviální je jen zdánlivě…

" Elitou postav jsou takzvaní "henchmen", výjimečné postavy s vlastními jmény, historií, povahou, speciálními zbraněmi a schopnostmi, které jim řadoví "minions" mohou jen závidět. "

Dostat henchmeny pod svou kontrolu je záležitostí náročné mise, na výběr je z několika specifických charakterů z nejrůznějších částí světa. Jejich vzhled sám je vyděluje od ostatních, komiksově zkarikované postavičky je radost pozorovat při běžných činnostech. Ať už se jedná o kovboje s kalhotami do zvonu, drsného Ivana s bazukou, kubánského mafiána nebo indiánského zabijáka z jižní Ameriky, všichni mají styl a přispívají svým dílem k tomu, že se Evil Genius nezvhává ve stereotypní kradení a vybíjení cizích agentů.

Henchmani jsou ovladatelní přímo jako klasické jednotky v realtimové strategii, takže se hodí na precizní provádění bojových úkolů. To malí minions reagují jen na nepřímé rozkazy, kdy hráč naplánuje akci a oni samovolně vyrazí splnit rozkazy. To platí jak pro výstavbu (kde je to vcelku samozřejmé), tak pro interakci s objekty a postavami. Ovládání je velmi intuitivní, pravé tlačítko rozevírá rolovací menu s možnostmi a pochopit, k čemu slouží ikona zaměřovacího kříže, není příliš náročným questem ani pro méně obdařené pařany. Základem pro úspěšné nakládání s prostými nohsledy je výstavba kasáren (každý potřebuje lůžko a skříňku na osobní potřeby), jídelny a společenské místnosti. Pak lze rekrutovat do žlutých kombinéz Evil Genius oblečené stavební dělníky, kteří se hodí na budování a v globálním měřítku na zahlazování stop trestné činnosti.

Pro speciální účely je ale nezbytně nutné si vytrénovat i úžeji zaměřené pracovníky. To probíhá ve dvou fázích. Nejprve speciální, k tomu účelu určené komando unese osobu zadaného zaměření, uvězní ji a mučením donutí předat své znalosti některému z dělníků. Druhá fáze spočívá v tom, že na určitém zařízení v tréninkové místnosti tento nový znalec zaučí další kolegy-proletáře. Celkem je k mání trojice specializačních větví (vědecká, bojová a hotelová), každá ve dvou stupních odbornosti. Není to přehnaně mnoho, což často bývá zákeřnosti a nepříjemnou chybou v tuctových tycoonech, a všichni dojdou uplatnění, až je někdy rozhodování o počtu jednotlivých druhů krvavé…

" Nejprve speciální, k tomu účelu určené komando unese osobu zadaného zaměření, uvězní ji a mučením donutí předat své znalosti některému z dělníků. Druhá fáze spočívá v tom, že na určitém zařízení v tréninkové místnosti tento nový znalec zaučí další kolegy-proletáře. "

Budu zloduch ze všech zlých zloduchů nejzloduchovatější
Takovéto předsevzetí si vybraný evil genius dává – a od prvních minut pobytu na ostrově pracuje na jeho naplnění. Děje se tak na globální mapě, jež na jednu obrazovku vměstnává mapu světa a celou řadu ovládácích prvků, Evil Genius a tak zpočátku působí dosti nepřehledně. Po prvotním zorientování si už lze ale jen stěží představit, že by byla vyřešena jinak. Svět je rozdělen do čtyř hlavních barevných oblastí, jež označují operační prostor různých tajných služeb. Každá z nich má v daném regionu své standardní zaměstnance a pokud je hráč příliš provokuje, nasadí i svého superagenta, který je obdobou henchmenů na kladné straně a dovede pořádně zatopit obraně a v případě chycení i mučitelům.

Jednotlivé regiony jsou dále charakterizovány pravděpodobností, že se zde bezpečnostní složky objeví, a úrovní bohatství, z něhož lze zločinně týt. Tyto hodnoty jsou víceméně neměnné, jinak už je to s dalšími dvěma důležitými čísly: notoriety a heat. První se počítá pro celý svět naráz a vyjadřuje fakt, jakou proslulost si padouch svou činností získal. Její zvedání se zařizuje pomocí misí, na něž se nohsledi a případně i henchmani tu a tam vydávají. Heat je potom počítán zvlášť pro jednotlivé regiony s ohledem na příslušnost k tajné službě a hodnotí laicky řečeno "jak moc jdou géniovi po krku". V místech, kde je vysoký heat, jsou všechny činnosti podstatně obtížnější a náročnější na zdroje, úspěch misí je pak podmíněn větší dávkou štěstí a všechny délky trvání radikálně rostou.

Minipříběh: Babka u výslechu

1 – Tak, babi, půjdeš se na chvíli posadit do našeho křesýlka a uvidíme, co nám hezkýho povíš…
2 – Nemysli si, že mi budeš odporovat. Koukej sedat, nebo ti takovou vlepím, žes to eště nezažila, to ti povídám!
3 – Tak přestaneš mě krmit těma řečičkama, nebo mám přitvrdit?
4 – Poslední varování, babizno. A myslím to naprosto vážně.
5 – Řekla sis o to, ty stará fuchtle. Já už to z tebe třeba vytřesu…
6 – A je po bábě. Aspoň, že mě naučila všechno, co takovej hotelovej maník potřebuje znát, takže je ze mě panák-specialista. Šéf bude mít radost!

Evil GeniusEvil GeniusEvil GeniusEvil GeniusEvil GeniusEvil Genius

Evil Genius A co tedy konkrétně na velké mapě lze provádět za nekalosti. Jednak jsou to akce vedené touhou po finančních prospěchu (na placení nákladů dlouho prvotní nashromážděné zásoby zlata nevystačí). Kliknutím na region se rozevře menu, načež hráč vybere, které panáky pošle operovat do krajiny, zadá jim, aby kradli a kochá se pravidelně přibývajícími financemi. Na zlodějskou činnost se nejlépe hodí bojově zaměření minions, v určité míře ji ale zvládnout všichni. Samozřejmostí je, že čím déle v dané oblasti provádějí svoje rejdy, tím více stoupá ukazatel heat a tím větší je pravděpodobnost, že se objeví zástupce zákona. Proto je čas od času třeba povolat dělníky a zadat druhý z trojice příkazů – zakrývání stop. To naopak heat snižuje. Umenšení zájmu policejních složek pak lze dosáhnout ještě obratným pletením hlav detektivů přímo na ostrově – zloděje a vojáky je třeba bez rozmyslu střílet, ale vyšetřovatelé se nechají snadno oblbnout a po návratu díky obratnému vymytí mozku zapůsobí příznivě ve prospěch zločince.

" Mise jsou pořádně pikantní – zničení country ráje v Nashville, krádež vesmírných skafandrů, destrukce národního parku, či celá řada krádeží bizarních a velmi cenných objektů jsou jen několika příklady z mnoha invenčních zadání. "

Nejzábavnější ale není zlepšování ekonomiky, nýbrž plnění speciálních misí. Ty je potřeba si nejprve otevřít. Děje se to pomocí posledního příkazu, jeho název zní plotting. Evil Genius Nejlépe jde technicky zaměřeným nohsledům a funguje tak, že po určité době operování v terénu odhalí tito vlaječku se zadáním. Mise jsou pořádně pikantní – zničení country ráje v Nashville, krádež vesmírných skafandrů, destrukce národního parku, či celá řada krádeží bizarních a velmi cenných objektů jsou jen několika příklady z mnoha invenčních zadání. Speciální odrůdou úkolů jsou povinné pro vývoj příběhu (hned v první misi například hráči shánějí po světě jiné slavné zločince a snaží se je donutit k návštěvě a zasednutí k jednacímu stolu), jejich plnění ale probíhá stejnou formou jako u volitelných. V zadání je krom popisu práce napsáno i to, jaký minimální počet minions jednoho typu stačí ke splnění, kolik bodů do notoriety to géniovi přinese a jak moc zvýší heat v dané sféře vlivu. Má-li zločinec dostatečně kvalitní kontrolní centrum s řadou obsluhovaných termínálů, může se dokonce i dozvědět, jak moc riziková ta která mise je a jak dlouho její splnění potrvá.

Rozhodne-li se to přesto zkusit, je třeba nejprve počkat, než helikoptéra ze základny doveze pohůnky, načež započne odpočítávání. To se může proměnit v hektické okamžiky, když se na místě zjeví nepřátelský policajt či superagent, nebo když panáci odpadávají mrtví Evil Genius jako zralé švestky. Pokud nestihnou zemřít (či být zajati, což vyjde nastejno – každopádně jsou ztraceni) do jednoho před vypršením časového limitu, objeví se lichotivý nápis Succeeded a horní částí obrazovky proběhne rádiové hlášení. To jsou velmi zábavné namluvené sekvence, kdy zejména američtí komentátoři se svým "Neví se, kdo to byl, ale každý má nějakou teorii, že?" nutí svíjet se smíchy pod stolem namísto spořádaného pokračování ve hře.

Nevařili zase pejsek s kočičkou dort?
Ovšem spousta a spousta tisíc znaků už je za námi a stále ještě není jasné, jestli tyhle všechny mechanismy (které takhle popsány rozhodně nezní špatně) fungují a dávají dohromady také zábavnou hru. Klíčová otázka, na kterou bohužel nelze odpovědět jednoznačným a hlasitým ANO, nýbrž jen rozporuplným – víceméně. Zpočátku je hraní Evil Genius obrovská zábava. Hráči zkoumají, zkoušejí, co všechno mohou stavět, jakými způsoby si mohou pohrát s ještě nablblými agenty a co za mise jim autoři přichystali do globální fáze. Problém nastává ve chvíli, kdy se novopečený zločinec rozhodne vydat cestou, již nasměrovali autoři jako příběhovou kampaň.

Minipříběh: Ivan v akci

1 – Alert! Alert! Blíží se nějakej modrej chlápek se zasraně velkou bouchačkou!
2 – Sakra, a není sám, šéfe, co máme dělat?
3 – Chlapci s tím svým "džiu-džitsu" dlouho nevydržej, co když nám to tu všechno rozstřílej?? Pomoc!
4 – Klid... Ivane, mrkni se, co je to za nýmandy...
5 – Jasně šéfe, vytřu si s nima zadnici, že budou čubrnět.
6 – A je po ptákách. Ještě něco mám vyřídit, Maxi?

Evil GeniusEvil GeniusEvil GeniusEvil GeniusEvil GeniusEvil Genius

To, že veškeré hraní si v kůži nebezpečného maniaka je zaštítěno ještě navíc nějakou dějovou sérií úkolů, byl nápad bezesporu vynikající. Evil Genius A skutečně si nelze stěžovat, že by byť jen na okamžik nastala situace, kdy hráč jen kouká a neví, kam by měl dále rozvoj své báze směřovat. Tady jdou body nahoru. Ovšem Elixir Studios překvapivě odvedli velmi slabou práci v oblasti formulace těchto úkolů a hráčské nápovědy. Už sám tutorial je velmi stručný a snadno může hráče zanechat ještě zmatenějšího, než byl na základě tiskových informací před spuštěním hry. Když se k tomu přidají jen letmo se zobrazující video tipy a řada špatně popsaných funkcí, je to smutné. Způsobuje to totiž konkrétní problémy, jež pořádně znesnadňují hraní: každý z recenzentů do českých médií si užil své – někomu zůstaly nejasné požadavky na najímání nových minions, jinému princip "nezabiji detektiva, ale podstrčím mu falešné informace – odletí a bude mě krýt".

" Skutečně si nelze stěžovat, že by byť jen na okamžik nastala situace, kdy hráč jen kouká a neví, kam by měl dále rozvoj své báze směřovat. Tady jdou body nahoru. "

Značně mysteriózní jsou ale právě i briefingy kampaně, takže se snadno může stát, že se i v angličině hodně zběhlý hráč zasekne už v první větší sérii misí. Již výše zmiňované setkání velkých zločinců světa má završit známý ruský zabiják.

Evil Genius: Shen Yu

Evil Genius Shen Yu je zástupcem pro našince ne tak docela pochopitelného světa asijského kriminálního živlu. Je nevypočitatelný, neuvěřitelně chytrý a zdatný v oblasti tajného potahování za nitky světové politiky. Tenhle temný intrikán ke svému plánu nepotřebuje zničující technologické hračky – vystačí si s obratným ovlivňováním.

Ten přistane na ostrově a prochází se po okolí, aniž by reagoval na veškeré pokusy hráče nějak ho zapojit do dění. Zadání úkolu přitom hovoří o tom, že by jej měl přesvědčit velký hrnec v kuchyňské lince jídelny pro zaměstnance. Postup, jenž zahrnuje nejprve jeho zajetí, následně vydání příkazu k mučení (po němž standardně následuje klik pravým myšítkem na mučící židli) a namísto klasického prostředku k získávání informací ze zajatců vybrání zmiňovaného sporáku, aniž by předtím bylo byť jen naznačeno, že takovýto objekt lze k dané činnosti využít, je tak dosti obskurní a jeho odhalení může být problémem. Výhodu v tomto budou mít hráči vycvičení jinak vynikajícím Ghost Masterem, jenž byl v oblasti zadávání úkolů podobně vágní: tam to ale mělo funkční podložení a význam pro hratelnost, tady je to jen liknavost autorů a nepříjemná, otravná chyba.

Druhá významná výtka, která ve výsledku srazila hodnocení o pár procent dolů, se týký pozdějších fází hry. Jako by autorům po fantastickém začátku poněkud došel dech, či spíše zanedbali testování pokročilých částí. Zpočátku je totiž stále co dělat a řešit různé druhy problémů je velká zábava. Později už ale i velmi rychlý a bryskně přemýšlející hráči přestanou stíhat. Není v lidských silách zvládnout pacifikovat desítky detektivů a vojáků, zároveň pracovat na globální mapě na pěti různých úkolech, zajišťovat výzkum, najímat a trénovat dělníky a ještě se zajímat, zda se někde neobjevil nebezpečný superagent. A je to způsobeno jednak příliš nabobtnalým designem, jednak – a to především – mezírkami v jinak skvělém interface. Chybí totiž možnosti globálního nastavení, které by tyhle hektické situace vyřešily: i kdyby to mělo být jen prostinké nastavení automatického přiřazování vlaječek ve stylu – detektiv – oblbnout, voják – zabít henchmanem, policista – zabít minionem, znamenalo by to obrovskou, neocenitelnou pomoc. Takhle je nutné jednou za čas přehlédnout ostrov a ručně naklikat pro každou jednotlivou postavičku, co s ní mají zaměstnanci udělat. Vznikají tak i nelogické situace, kdy se agenti procházejí po základně, kradou a technici i stavitelé tomu jen nečinně přihlížejí a ani nic nehlásí!

" Není v lidských silách zvládnout pacifikovat desítky detektivů a vojáků, zároveň pracovat na globální mapě na pěti různých úkolech, zajišťovat výzkum, najímat a trénovat dělníky a ještě se zajímat, zda se někde neobjevil nebezpečný superagent. "

Jinak je ale třeba před způsobem, jakým Elixir Studios vyřešil ovládání, pokorně sklonit hlavu. Panely nevybočují ze stylové vizuální stránky a přitom poskytují všechny podstatné informace a jsou velmi intuitivní. Evil Genius Snad jen to, že se něco děje na globální mapě, by v hlavním pohledu na ostrov mělo být vidět výrazněji, než anonymní a nepříliš zřetelné poblikávání zeměkoule v pravém dolním rohu, ale to už je opravdu detail.

Zhodnocení grafického a zvukového provedení bude stručnější, což ale neznamená, že by obě složky nehrály svoji roli. Hudba je perfektní, výtečně kopíruje špionážní filmy a občas lehkým motivem navodí atmosféru, kdy si hráč říká "kde já už jsem to jen slyšel" a nadšeně podupuje pantoflemi do rytmu. Kvalitní jsou i zvukové efekty, dabované je jen intro a sekvence v rádiích, postavičky ve hře mluví čímsi podobným simovštině z The Sims. Vizuální stránka je už rozporuplnější. Postavičky (zejména figurky henchmanů a superagentů, o géniích ani nemluvě) jsou parádní, správně komiksové a skvěle animované, aktivní objekty vypadají povětšinou velmi slušně. Prostředí samo je ale dost chudé a brzy se okouká. Efekty výbuchů a střelby jsou na solidní, ale nikterak ohromující úrovni. Celkově lze dojem z grafiky popsat jako "slušné" – drží si styl, že by ovšem donutila hráče k ovacím, to se říci nedá.

Verdikt: Evil Genius je ve výsledků příjemným překvapením. Zatímco Republic: The Revolution byla obtížně hratelným titulem a snůškou nenaplněných slibů, Evil Genius je přesně to, co se od něj čekalo: ne úplně špičková, ale rozhodně velmi originální, stylová a zábavná strategie. Alespoň na prvních pár hodin.

Autor:


Hodnocení hry

Redakce

75 %

Čtenáři

92 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 109 čtenářů



Nejčtenější

Výstava staré výpočetní techniky nazvaná Století  informace na Fakultě...
Hurá informatika. Jak se hrálo na školních počítačích

Učebny informatiky byly ještě na přelomu tisíciletí místy, kde někteří studenti viděli počítač poprvé. Místo učení pak na nich samozřejmě chtěli jen hrát hry.  celý článek

Project Scorpio
Seznam her, které využijí výkonu Xboxu One X. Je jich přes sto

Xbox One X bude na nějaký čas nejvýkonnější konzole na světě. Prodávat se začne 7. listopadu za 13 490 korun a níže můžete nahlédnout do seznamu her, které...  celý článek

Batrman: The Enemy Within
Recenze nového Batmana od Telltale nebude. Je to totiž pořád to samé

Ano, nový interaktivní seriál od Telltale se opět podařil. Pokud vás bavila první sezona, běžte si koupit i druhou. Pokud vás první sezona nebavila, druhou si...  celý článek

Mass Effect: Andromeda
Je to oficiální. Žádný další příběhový přídavek pro Andromedu nebude

To, o čem se dosud jen neoficiálně šeptalo, je nyní potvrzené. Mass Effect: Andromeda opravdu nedostane žádný další přídavek do hry jednoho hráče.   celý článek

Příznivci krajní pravice v Charlottesville ve Virginii (11. srpna 2017)
Končím s vtipy o nacistech, slibuje populární youtuber PewDiePie

Po nedávných událostech v Charlottesville se jeden z nejpopulárnějších youtuberů rozhodl, že už nebude dělat žádné vtipy o nacistech.  celý článek

Další z rubriky

Hellblade: Senua's Sacrifice (PC)
Hellblade je dokonalá simulace šílenství, kde vítězí forma nad obsahem

Netrpělivě očekávaná hra Hellblade klame tělem. Místo akční a brutální hratelnosti přináší spíše přemýšlivou návštěvu do hlavy člověka postiženého duševní...  celý článek

Friday the 13th: The Game
Zabijte kamaráda na sto způsobů. Recenze brutality Friday the 13th

Maskovaný sériový vrah se od uvedení prvního filmu před 37 lety vrací v očekávané hře pro více hráčů. Děs kolem sebe vytváří stále a při hraní s dobrou partou...  celý článek

The Surge
RECENZE: Ve sci-fi The Surge budete umírat na každém kroku. Stojí to za to

S tím, jak se v posledních let řada vývojářů vydala cestou zjednodušování a větší přístupnosti pro širší publikum, nastoupil i opačný trend. Nejznámějším...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.