Podporu, kterou věnuje firma Sony své vlastní periferii – USB kamerce EyeToy – lze vskutku označit za vzornou. Dle vzoru interních studií Sony dnes již můžeme na trhu vidět soubory miniher, nebo možná spíše až minihříček, i z produkce dalších na videoherním kolbišti důležitých firem, nicméně Sony má ambice i nadále udávat v tomto žánru trendy a ostatním ukazovat, co všechno lze s touto malou roztomilou periférií vyvádět. Předtím než se dočkáme očekávaného (alespoň námi tedy určitě) titulu EyeToy: Antigrav, jenž by měl být první hrou „nové generace“ ovládanou právě výhradně prostřednictvím EyeToy, máme zde dnes recenzovaný titul EyeToy: Monkey Mania, který již tak trochu naznačuje věci budoucí.
Tedy ne, že by se v případě EyeToy: Monkey Mania jednalo vyloženě o nějaký přechodový článek mezi „zábavnými hříčkami“ a „seriózními hrami“, ale přeci jen je zde již něco navíc. Tím, co je navíc je desková hra, která je vlastně i jakýmsi těžištěm celé hry. V hlavní obrazovce totiž vidíte herní pole na způsob našeho českého a dobře známého Člověče, nezlob se. Nejedná se samozřejmě o placatou herní desku, ale setkáváme se zde s políčky rozmístěnými po líbivých prostředích. Políčka navíc neslouží pouze jako jakési měřidlo vzdálenosti vaší figurky do „domečku“, ale prakticky každé z nich má nějakou funkci, ať již se jedná o příjemné bonusy nebo funkce, které hráči přihorší. A v neposlední radě jsou zde políčka, jejichž
aktivací se spustí některá z klasických EyeToy miniher, jichž je zde implementována rovná padesátka.
Pohybem lze roztočit ruletu tak, aby se otočila třeba jen o pár políček a zastavila se přesně tam na té trojce, kterou zrovna potřebujete.
Zajímavou skutečností rovněž je to, že „hlavními hrdiny“ ve funkci hracích panáčků jsou zde opičky se svítícími majáčky na přilbách, které velmi dobře známe z netradiční plošinovky Ape Escape (i když zde se žánr určuje poměrně těžce). V horní části obrazovky je umístěna zjednodušená losovací ruleta s čísly od jedné do osmi, která supluje funkci vrhací kostky. Pohybem ruky ji roztočíte a podle toho, na jakém čísle se zastaví ručička, o tolik políček se posune vaše opička kupředu. A podle toho, na jakém políčku se váš pohyb zastaví, aktivuje se daný kladný či záporný bonus, případně se spustí minihra. Nejčastěji můžete narazit na políčko, které vám přičítá nebo odečítá malé opičky, jež zde fungují jako univerzální platidlo. Mít jich co nejvíce je výhodné zejména pro nákup speciálních předmětů, kterými můžete znesnadnit postup vašich soupeřů, případně je nějak handicapovat. Nákup lze ale provést pouze pokud se vaše opička zastaví na speciálním políčku, které vás teleportuje do virtuálního obchodu, kde je za různé ceny přehršel předmětů, které vám přihrají něco ze soupeřovy hotovosti, na nějaký ten tah jej zastaví a nebo mu provedou nějakou nepřístojnost. Aktivování pastí je ovšem možné opět pouze na speciálních políčkách a
záleží na jejím typu, zda je k jejímu úspěšnému sklapnutí nutné, aby se na něm některá ze soupeřících opiček zastavila, nebo zda stačí, aby přes něj jen přecházela.
V nebetyčnou bžundu se tato hra zvrhne pouze tehdy, když si k ní sednete s nějakými těmi dobře naloženými přáteli.
Závěr předchozího odstavce pak dává za pravdu těm, kdož vidí ve hře i možnost pro taktizování. Pohybem lze roztočit ruletu tak, aby se otočila třeba jen o pár políček a zastavila se přesně tam na té trojce, kterou zrovna potřebujete. Upřímně řečeno, nám se to ale dařilo jen víceméně náhodně. Tím se dostáváme k jedné docela nepříjemné chybě. Zdálo se nám, že hra vyžaduje skutečně velmi přesnou kalibraci kamery, což je na jednu stranu při množství aktivních prvků na obrazovce pochopitelné, nicméně místy to hraní docela znepříjemňuje. Nicméně nejedná se o chybu zásadní. Vážnější ale pak již je v kombinaci s designem hry, kdy svůj obraz často vidíte jen utlumený na pozadí a dokud si přesně nezažijete vaši pozici na obrazovce, budete mít zejména zpočátku místy problém vyzjistit, kde to vlastně těma rukama mácháte. Ale i na to se dá časem v pohodě zvyknout a ten z našeho pohledu největší problém teprve ještě přijde. Ale až v posledním odstavci.
|
hře stopnout na políčko, které některou z miniher náhodně vybere a spustí v jednom ze dvou herních režimů. Buďto se spustí jako prémiová či „trestná“ minihra jen pro hráče, který na daném políčku stojí, nebo jako soutěžní minihra pro všechny zúčastněné hráče. V prvním případě je potřeba splnit dané podmínky a připsat si tak (či neupsat) nějaké ty opičky na svůj účet, což je vlastně účelem i při společné hře více hráčů, nicméně tam je motivace o to větší, že na váš účet si opičky můžete připsat z kont soupeřů. Pokud se vám některá z miniher spustí, automaticky se uloží jako odemknutá, takže si ji poté můžete spustit i samostatně bez toho, abyste se k nim museli propracovávat přes hlavní režim. Některé z nich jsou poměrně zdařilé, jiné se vám jistě zase až tak líbit nebudou. Nemá asi cenu je zde všechny uvádět a popisovat, takže jen telegraficky: pomocí zobrazeného volantu řídíte opičku ve formuli a snažíte se s ní porazit co nejvíce kuželů, navigujete sněhovou kouli po úzké dráze, běháte a skáčete přes valící se polena, prstem vyznačujete opičkám trasu z ohrady a následně je naloďujete na plovoucí vory (doslova a do písmene Ape Escape), češete rozcuchané opice, účastníte se baseballového homerun derby a tak dále a tak dále. Je jich tady skutečně velké a velmi pestré množství. Jedna je ale dle našeho soudu absolutně nejlepší: přes celou šíři obrazovky si na horním okraji představte veliký banán, který začne padat dolů, a vy máte za úkol co nejrychleji kmitat nahoru a dolů rukama, abyste jej rozkrájeli na co nejvíce kousků. A teď si představte, jak u toho budete vypadat :-).
Takže to zatím vypadá jako nebetyčná bžunda s naháněním ofocených opiček, nicméně slíbili jsme si, že si na závěr povíme o největší chybě hry. A tou je skutečnost, že v nebetyčnou bžundu se tato hra zvrhne pouze tehdy, když si k ní sednete s nějakými těmi dobře naloženými přáteli (ideálně tak třemi). Jinak si s touto hrou docela dobře zablbnete pár chvil a pak si raději pustíte něco jiného. Jako skvělá doplňková zábavička na dobře rozjetou party je ale EyeToy: Monkey Mania naprosto ideálním kouskem a jelikož se ovládá jen a pouze prostřednictvím kamery, a k jejímu hraní tak není potřeba zručných prstů na ovladači, bude dnes jistě již atraktivnější než dosavadní král party her Mario Party.
| EyeToy: Monkey Mania | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
