Před nedávnem proběhnuvší Velká cena Německa vozů Formule 1 všem moto-notorickým fandům, jimž benzín voní víc než jarní rozkvetlá louka, znovu dala příležitost pokochat se souboji bez krve, odehrávajícími se na asfatem pokrytých závodních okruzích a sledovat věčné bitvy probíhající mezi nejrychlejšími automobilovými závodníky současnosti v reálu díky přímému televiznímu přenosu. Toužíte-li prožít alespoň jednu desetinu adrenalinového opojení, které pociťují Mika Hakkinen, David Coulthard nebo Michael Schumacher, není nic snazšího než sáhnout po novince z ostřílené stáje Electronics Arts (EA Sports), závodní lahůdce: F1 2000.
Dříve než se volně rozpovídám o jednotlivých aspektech této řevem motorů prošpikované gamesky, nemohu neuvést důležité varování všem, kdož ještě neměli možnost kontaktu s některou dříve vydanou hrou, ať už s dílny EA, Psygnosis či jiné, jež by obsahově odpovídala simulačně či arkádově laděnému závodění F jedniček. Vy všichni okamžitě zapomeňte na smykem prosvištěné zatáčky Gran Turisma, V-Rallye nebo Need For Speed. Zde se jezdí zcela jiným způsobem. Tady žádný ostřejší "rohlík" stovkou neproříznete, maximálně skončíte po několika manévrech se svým - v té chvíli již nekontrolovatelným vozem - na bariéře a závod je pro Vás v pr...i ještě dříve, než jste vlastně vůbec začali. 
Formule 1 se jede zásadně bez smyků a před ostrou zatáčkou je nutno velice rychle dostat ručičku tachometru do nejnižších hodnot, takže Váš úspěch je, jak správně hádáte, skryt ve schopnosti rychlé a přesné změny rychlosti v závislosti na charakteru projížděného úseku tratě (fuj, to zní jako z nějaké příručky - kde se to ve mně vzalo?). Pokud zmíněný styl řízení zvládnete a oblíbíte si jej, záhy Vám přilne k srdci i celá tato hra. Pokud byste však pociťovali při jejím hraní jakékoliv větší náznaky frustrace, nechutenství či strachu z vyšších rychlostí, okamžitě upusťte od absolvování dalších okruhů a vraťte se k něčemu volnějšímu - v úvahu by mohl připadat třeba takový Crash Team Racing nebo Speed Freaks.
Úvod bychom tedy měli za sebou a tak se nyní můžeme vrhnout na pitvu monoposty nadupané F1 2000. Po spuštění systému, načtení potřebných dat, několika reklamních šotech, úvodním intru a volbě jednoho ze čtyř světových jazyků se hráči otevře vstupní menu hry, kde lze jednak shlédnout videoreklamu na další vytvořené novinky z dílny EA Sports, nastavit volby týkající se konfigurace ovladače, nastavení zvuku a obrazu a nebo si zde rovněž můžete po aktivaci položky "credits" prohlédnout jako na běžícím pásu přehled osob, jež jsou odpovědny za vývoj zde recenzovaného titulu a jeho uvedení na trh. V této nabídce mne dost udivila možnost zvolit si opětovně jednu ze čtyř jazykových sad, jelikož nechápu, proč bych měl již jednou zvolený jazyk 
měnit. Nutno podotknout, že tato otravná volba na hráče čeká vždy po restartu hry, a to i v případě naloadování dat z paměťové karty. Nicméně tento malý programátorský prohřešek sám o sobě nemůže hru z hlediska jejího hodnocení nějak výrazně poškodit a tak se pojďme podívat na to, co nám F1 2000 nabízí dále.
V již zmíněném vstupním menu si zvolíte ze čtyř režimů jeden, který se rozhodnete absolvovat, přičemž pro všechny platí takřka shodná základní pravidla. Za přítomnosti krátkých minivideošotů běžících na pozadí si lze vybrat závod na jediném, Vámi vybraném okruhu, celou sérii mistrovství, závod o čas v Time Trial a nebo split screen duel pro dva hráče. Grafické zpracování nabídkových obrazovek působí v globálu velice příjemně a v porovnání s jinými závodními hrami bych je ocenil jako jedno z nejlépe zvládnutých. Ve všech herních módech je nabízena možnost volit jednoho z 22 autentických jezdců, jehož budete představovat a s ním můžete následně absolvovat buď ojediněle nebo popořádku, dle Vámi vybraného režimu, některou ze 17 tratí, odpovídajících reálným místům konání jednotlivých velkých cen v kalendáři Mistrovství světa vozů Formule 1. Následně v každém režimu existují jistá pro daný mód specifická nastavení, týkající se kupříkladu počtu závodních kol, charakteru povětrnostních podmínek, obtížnosti či třeba výskytu technických potíží na závodních vozech. Že kecám? V žádném případě. Skutečně je tomu tak! Po uvedení této funkce v činnost jsem 
při prohánění se po závodních okruzích v roli Miky - hádejte kterého - nesčetněkrát míjel hořící monoposty konkurenčních týmů, které takto vyřadila nespecifikovaná, ale mnou v té chvíli velice vítaná technická závada. Nevyhnul se mi však nakonec dost špatný pocit ze skutečnosti, že mnou pilotovaná formulka byla ve stoprocentním stavu po celou sérii závodů až do úplného a samozřejmě vítězného konce (vyjma případů, kdy jsem v záchvatu náhlé zuřivosti roztřískal "svůj" McLaren o nejbližší bariéru). Došel jsem tak k názoru, že buď mají ti "moji mechanici" zlaté české ručičky anebo je to vše důsledek jemně nedůsledné práce programátorů EA Sports v oblasti realistického pojetí hry. Řekněte sami - nebyla by to paráda řítit se s očima upřenýma na asfaltovou vozovku, kroutící se v prudkých zatáčkách, když najednou v tom největším adrenalinovém orgasmu, ve vřavě míhajících se okolo soupeřících vozů, se ozve rána a Vaše našlapaná kára po ohlušujícím třeskotu vjede do bariéry a pro Vás by tím pádem závod skončil třeba útěkem od hořícího vraku? Jasně, že byste za tuhle štaci nedostali žádné bodování, ale takové neočekávané příhody, které by se děly nejen Vašim soupeřům, ale i Vám samotným by určitě podstatně více "okořenily" tuto hru. Ale berme co je a tento můj výlev pocitů ponechme vývojářům třeba jako podnět pro jejich další výtvory.
Budete-li mít tedy za sebou všechny úkony spojené s nastavením všech nutných předvoleb, můžete usednout do připraveného monopostu a vyrazit na trať. Samotná simulace jízdy je, řekl bych, velice dobře zvládnuta, a to nejen díky přítomnosti všemožných nastavení pomocných funkcí, jež umožňují například méně zkušeným hráčům omezit případné přetáčení vozidla v zatáčkách, ale hlavně díky velice jemnému řízení, které hráči poskytuje vcelku lehkou ovladatelnost vozu. Až na trochu nedotažený systém "replay" by měl tento simulátor potencionálního hráče uspokojit vcelku plynulou animací závodní tratě i okolí a realisticky se chovajícími vozy, jak v běžných tak i krizových situacích, kdy zvláště po střetu v ostrých a přeplněných úvodních zatáčkách leckdy nějaký ten méně zdatný pilot odpluje z asfaltové vozovky do přilehlé zatravněné nebo pískem pokryté zóny, která mu v nejlepším případě způsobí ztrátu několika vteřin a v tom horším třeba náraz do bariéry s následným zlomením přední poloosy. Ale nesmějte se, to vše se za určitých podmínek může stát i Vám. Pár bočních nárazů a už jen uvidíte, jak Vám přední pneumatika neodvolatelně dává výpověď. Pokud už by se Vám tato nemilá příhoda stala, nezoufejte, ale co možná nejrychleji se dostaňte do depa, kde Vám za nějakou tu minutku - v závislosti na rozsahu poškození - Váš vůz mechanici dají do pořádku a tím Vám poskytnou další šanci vyhrát probíhající závod. Když už ale mluvíme o depu, nečekejte míhající se stíny mechaniků či jiných členů Vašeho týmu. Výměna pneumatik spojená s opravou 
vozu je vcelku nezáživnou podívanou, kdy na obrazovce je jedinou věcí hodnou Vašeho zájmu panel s informacemi o probíhající činnosti, zatímco formule, na níž jsou tyto práce prováděny je skryta vašemu pohledu právě za zmíněným kontrolním panelem. Prostě dle mého skromného názoru bylo lépe zvládnuto ono zákulisní dění třeba v prastaré Destruction Derby 2, kde mimochodem výše zmiňované karamboly byly jaksi náplní hry a pořadí v cíli bylo ryze druhořadou záležitostí. Říkám to proto, že v F1 2000 je snad těch havárií až moc. Kořenit by se mělo kvalitním kořením a jak říkal už pan Werich ve filmové klasice Císařův pekař a pekařův císař - "přiměřeně, přiměřeně"...
Je-li však přítomna kritika, mělo by se i chválit, a to tím víc, když jde o opravdu dobrou hru a tahle poslední F1 od EA Sports je jistě jednou z nejlepších ve své třídě. A co že vlastně chváleno bude? To co je na hře to nejcennější. Všichni pařani to znají. Gameplay - hratelnost je zde nadmíru přitažlivá. Můžete díky ní znovu a znovu nasedat do rychlých vozů a stíhat své protivníky na závodní dráze, ať už v režimu pro jednoho nebo pro dva hráče, v klasickém závodu mistrovství nebo jen tak v souboji se sebou samým o nejrychlejší čas. Můžete se hodiny a hodiny prohánět po závodních okruzích, pilovat své jezdecké umění a prozkoumávat jednotlivé úseky tratí. Pokud budete mít chuť a dostatek času, prokousávejte se systémem předvoleb a nastavení, seřizujte, laďte a testujte.
Je toho opravdu mnoho co hráči F 1 2000 nabízí a je pouze na hráči samém, zda mu tahle gameska sedne nebo 
zda zůstane v zapomění ukryta v obalu pod ostatními cédéčky po příštích sto let. K dobrému pocitu ze hry bezesporu přispěje i podpora analogových ovladačů a vibrací, jež oceníte zejména při rychlé akceleraci či rychlém přibržďování. Mne vcelku tento titul zaujal a přes ojedinělý výskyt nedostatků, jako je kupříkladu jednoduchost technických nastavení výkonu vozu s porovnáním se špičkově zvládnutou nastavitelností v Gran Turismu či graficky nepříliž přitažlivým replay systémem v porovnání s citovaným GT či Ridge Racer Type 4, nelze tuto herní záležitost hodnotit jinak, než velmi uspokojivě. Já vím, já vím - pořád to Gran Turismo. Ale kdo jste jej hráli, tak musíte uznat, že Hi-Res režim byl u něj bomba a jeho replaye byly přes jeho "stáří" v porovnání s dnešní F1 2000 absolutně excelentní.
Nejlepší závodní hrou roku F1 2000 pravděpodobně nebude, ale jedna z nejlepších mezi simulátory F1 na platformě PlayStation by to při správné konstelaci hvězd mohla být, takže všem závodůchtivým hráčům ji mohu s klidným svědomím doporučit. Hudební zákusky servírované v podání Leftfield a Placeba zcela určitě potěší ty z Vás, kteří závodíte zásadně s kvalitním doprovodem. Takže na co čekáte? Přilbu do ruky a ať už jste za volantem!
| F1 2000 | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
