F1 Career Challenge

  12:00
Netrvalo dlouho a máme tady další formulovou hru. A kdyby autor této recenze nebyl v letních vedrech líný jako prase a zničený jako Jarno Trulli po Hockenheimu, trvalo by to ještě méně. Takže konečně nové formule od EA Sports...

F1 Career Challenge

Mno, co k tomu všemu zase po roce říci? Že jsou tu další formule od EA Sports? Že se v nich jezdí opět ve všech licencovaných vozech a se všemi licencovanými jezdci? Že se jezdí zase na těch samých okruzích? To už nestojí ani za řeč. Co by však za zmínku stálo je ovšem skutečnost, že v souladu s předchozími větami pojímá titul F1 Carreer Challenge najednou plné čtyři závodní sezóny v letech 1999 až 2002 propojené v zásadě dosti unikátním kariérním režimem.

V roce 1999 začínáte samozřejmě jako zelenáč největší (greenhornus ultimatis) a jste rád, že se vůbec v nějakém voze svezete. Jednání vede váš manažer zejména se stájemi Minardi, Benetton a Arrows, čímž pádem máte hned zkraje královskou příležitost volby. Vzhledem k tomu, že si ovšem nehodláte za sponzorské peníze pouze odkroužit půlku sezóny a jít pak dále vypomáhat vašemu zazobanému tatíkovi na ropná pole, ale chcete se v největším cirkusu na čtyřech kolech pořádně zabydlet, musíte odvádět nějaké výsledky. Zpočátku je to vcelku snadné, stačí dojíždět kolem patnáctého až sedmnáctého místa a vaše reputace, znázorněná přehledným grafem nad časovou osou všech čtyř sezón, bude lehce stoupat. Abyste ale na sebe upozornili podstatněji, je potřeba dojíždět alespoň na hranici první desítky. Pak se o vás totiž začnou zajímat lepší stáje. V roce 1999 je tak přestup třeba k takovému Jordanu opravdu krokem vpřed, na rozdíl od letoška, kdy Jordany od Minardi rozlišíme již jen podle barvy, F1 Career Challenge výsledkově již skoro ne. Začínat novou sezónu na místě Jensona Buttona u Williamsu je pak již vcelku rázným podnětem ke vstupu mezi elitu. A pokud budete pravidelně dojíždět na bedně, nebude trvat dlouho a ozvou se i Ferrari a McLaren. Tento vývoj je na rozdíl od vlastně všeho ostatního silně motivační a bude tak pravděpodobně tím jediným, co vás v průběhu čtyř virtuálně závodních let u této hry udrží. Pokud ovšem získáte první titul již dříve, asi hru do konce hrát nebudete. Proč? Protože například i tento systém budování kariéry je hodně nedoladěný. Když totiž dojíždíte na pozicích, které po vás chce vedení týmu, vaše reputace roste. Před každým závodním víkendem se dozvíte, že tým očekává umístění třeba kolem dvanáctého místa. Když tedy dojedete třeba ještě třináctí, čtrnáctí, je to považováno za uspokojivý výsledek, horší pozice již ovšem nikolivěk. Na tom ale samozřejmě není nic zvláštního. Normálka. Docela pitomé ale je, že hra počítá hodnotu vaší reputace pouze z umístění. Když pak ale vybojujete třeba s Jordanem nebo Stewartem pole position, do půlky závodu držíte vedení a pak se vám třeba přehřeje motor, upadne kolo nebo vás sestřelí někdo z jezdců o kolo zpět a vy pak musíte přes půl okruhu jet krokem do boxů a propadnete se tak do hloubi startovního pole, jde vaše reputace prudce dolů. Nezapočítávají se ani výkony v průběhu závodu, takže klidně se můžete z poslední pozice v Monaku prokousat až do čela a je vám to naprosto prd platné, pokud v se vám potom nepovede zastávka v boxech a dojedete bez bodů. To je, jako by se fotbalisté hodnotili podle počtu vstřelených gólů. To by pak asi i F1 Career Challenge v brance zaskakoval třeba takový van Nistelrooy. Výsledkem této zjednodušené hodnotící politiky v kombinaci s automatickým ukládáním jsou pak velice časté restarty konzole těsně po projetí cílové čáry, protože zatímco v reálné formuli se občas nějaký závod nepovede každému, v téhle hře jste to hlavně vy, kdo to vcelku krutě odskáče.

Dost zajímavou srandičkou je i rozložení sil jednotlivých stájí. Aniž bych to jakkoli ověřoval, propadl jsem dojmu, že všechna auta jezdí velmi, ale velmi podobně a to, že u lepších stájí máte lepší výsledky dle mého skromného soudu odpovídá jen a pouze tomu, že se s hrou více sžíváte a učíte se časem s vozy jezdit lépe a lépe. Na druhou stranu ovšem proč ne, když vás to drží v neustálém napětí a nutí vás to jezdit stále na maximum? Nedojde tak záhy k okamžiku, kdy byste s nejlepším superautem vyhrávali levou zadní. Trochu jiné je to sice v kvalifikacích, kdy jsem asi při pátém pokusu GP Kanady zajel superrychlé pole, přičemž druhý na roštu na mě ztrácel skoro tři sekundy a osm vozů se nevešlo do 107% limitu, ale závody bývají mnohem dramatičtější.

Bohužel jsou z velké části dramatické díky nízké inteligenci soupeřů. Mám-li to říci od plic a věřte, že opravdu chci, tak musím zkonstatovat, že: takové vygumované kretény jsem v životě v žádné hře ani v reálu snad neviděl. Dokonce převyšují i jistého slovenského F1 Career Challenge občana, který si onehdy myslel, že jeho Passatu na zúžené vozovce musí moje škodovka udělat místo, i kdyby dopravní značky říkaly cokoliv. Nemusí. Po doznění kolize ovšem nebohý recenzent BonusWebu nakopl zpátky plastový nárazník bleděmodré Škody 120 LS a pokračoval vstříc slunnému gamesnickému víkendu u kamaráda, zatímco bývalý spoluobčan, pokud tedy nezemřel, tam dodnes stojí a nadává, že bude muset koupit fungl novou metalízu. Co je ovšem mnohem horší je to, že ve hře nedoplatí na bezohlednost viník (že Rubensi?), ale někdo úplně jiný (že, Ralfe?) a úplně nejvíce pak vy. Sice to v kontextu poslední Velké ceny bude znít hodně tendenčně, ale naprosto největším rubačem je v této hře jednoznačně Rubens Barrichello. Ten je schopen to do vás naprat, i když už třeba stojíte na stupních vítězů. Ostatní ale nejsou zase o moc lepší. Nejhorší bývají ovšem situace, kdy se třeba i vlastní vinou dostanete mimo trať. Když se pak vracíte a někdo to do vás nakouří v plné rychlosti, je to opravdu „zábava“. Poučeni letošním závodem na Hockenheimringu sice víme, že ten, kdo je všemi čtyřmi koly mimo trať, dává přednost těm, kteří jsou na trati, ale krucifix, jak je na televizní obrazovce asi máme vidět? Vcelku živě si ještě pamatuji na den, kdy jsem hrál nějakou závodní hru a nemohl jsem se nasmát blbosti vývojářů, když se auta dala předjíždět i tak, že jedno projelo druhým. Byla jakoby nehmotná, takové ghost-cars. Dnes již chápu, jakým jsem to byl pitomcem, jelikož při hraní F1 Career Challenge jsem vzýval všechna božstva, aby mi zjevila, zda se tato skvělá vlastnost dá někde nastavit.

F1 Career Challenge

Ale ani to by možná až tak nevadilo, pokud by byl alespoň trochu realističtější kolizní model. Ne, nebudu tady opět volat (a opět zcela zbytečně) po katapultování zadního vozu při styku rychle se točících pneumatik. To nikoli. Tentokráte by mi naprosto královsky stačilo, kdyby devět z deseti kolizí nekončilo vaším otočením do protisměru. Tým Kazunoriho Yamauchiho tráví mnoho dní na závodních okruzích a testují snad všechno, co je schopna videohra reprodukovat. Takže třeba odpor vzduchu ventilků neměří. Opravdu po lidech z EA nechci, aby si koupili třeba rok starý Jaguar a pod různými úhly a rychlostmi s ním najížděli do bariér. Ale klidně by mohli strávit víkend na cvičné dráze nějakého autoklubu a tam si vyzkoušet pár divokých smyků. Nepotřebujeme, aby výsledky zpracovávali do pravděpodobnostního rozdělení implementovaného do hry, stačilo by, kdyby si uvědomili, že po některém smyku zůstanete stát třeba bokem, jiné se občas podaří dotočit do hodin a pokračovat pak ihned v jízdě. Skutečnost ovšem vypadá tak, že se občas stanou věci tak nevídané, že to musí zatřást celým soudobým pojetím fyziky. Jak si například vysvětlit níže popsaný okamžik? Jedete po dlouhé rovince na plný kotel. Váš McLaren je nastaven do lehčí přetáčivosti a mírně jste podpořili grip, čímž pádem by vás na top speed mohl teoreticky někdo i předjet. Pokud ovšem pomineme už to, že onen dotyčný prakticky nemá šanci se vás v zatáčkách udržet (samozřejmě pokud nejedete s bídným Sauberem a neatakuje vás starý Šumák) a trochu by se vám mohl přiblížit až na konci rovinky, je nanejvýš podivné, že vás uprostřed rovinky F1 Career Challenge předjede Gastón Mazzacane na Minardi. Nu což, asi nějaká chyba před nájezdem na rovinku, řekl by si někdo, kdo nemá moc odzávoděno. Co ale musí praštit přes oči i napudrované blonďaté barbíny, které si myslí, že řidičák je nějaký nový míchaný drink, je skutečnost, že Gastón si to kolem vás prohasí pěkně bokem ve smyku. Asi jako když Marcus Gronholm při Finské rallye stočí auto padesát metrů před zatáčkou, jelikož tamtudy jezdí pravidelně na chatu a tak ví, že zákruta hodně vynáší. Ale ani normální předjíždění se neodehrává jen tak normálně. Jestliže předjíždíte vy, soupeř má tendence regulérně vám na poslední chvíli vlítnout do cesty. Jemu to je totiž docela jedno a vydělá na tom. Když ho sestřelíte, tak se pak půl dne vymotáváte ze štěrku a srovnáváte na trať, zatímco on už je kdesi daleko v prachu. Pokud jste naopak předjížděni, pak vaši sokové asi trpí hodně optimistickými náladami, jelikož si evidentně myslí, že váš monopost je pomalejší než želva na útěku ze ZOO a začnou se před vás řadit zhruba v místě, kde máte pedály.

Inteligenci jezdců bohužel zároveň odpovídá i úsudek jejich boxových kolegů. Před startem každého závodu, které mají délku šesti až osmi kol, je vám zjevena strategie zastávky v boxech. Dejme tomu, že si pro palivo a nové gumy máte dojet po pěti kolech. Ale co čert nechtěl, zrovna ve druhém kole máte kolizi a váš monopost je poškozen. Následuje naprosto logické povolání do depa, kde se zapracuje na opravě. Myslíte si ale, že někoho napadne F1 Career Challenge změnit strategii a při té příležitosti vaše auto přezout a dotankovat palivo? Ani nápad! Vyjedete zpátky na trať a po dvou kolech zase pěkně hupky dupky na plánovanou zastávku. To tedy uznejte, že takovýmto stylem se závodí opravdu hodně nepříjemně. Člověk si pak připadá jako Giancarlo Fisichella u Jordanu. Jinými slovy „jako u blbejch“. V souvislosti s boxy je ovšem potřeba zmínit ještě jednu „zajímavost“. Za dobré výsledky v závodech získáváte jakési body, za které si před závodem dalším můžete vedle pitomostí typu nová přilba nebo pit-babe (tato ovšem pouze za účelem postávání na startovním roštu - to naštve) koupit různá vylepšení pro kvalifikaci nebo závod jako lepší motor, účinnější brzdy, lepší trakci, přilnavost, nezničitelnost auta (silně doporučujeme zejména v Monaku) nebo perfektní pit-stop. Posledně jmenovaná položka je navíc v podstatě životně důležitá, jelikož se u EA drží systému loňských interaktivních zastávek, kdy musíte sami ručně dobrzdit, zatočit k mechanikům, zařadit rychlost a vyrazit. Zejména dobržďování je kamenem úrazu, protože dost často nedobrzdíte správně a penalizace deseti sekund stop & go na sebe nenechá dlouho čekat. Abyste se tomuto vyhnuli, budete v boxech brzdit razantněji, ale to potom zase často přebrzdíte a v boxové uličce vás bude předjíždět jeden soupeř za druhým. Ještě tedy, že tu je ona možnost koupit si perfektní pit-stop. Ovšem i pak se mohou dít věci nevídané. Třeba to, že i s perfektním pitem se před vás může soupeř v boxech dostat. Asi mají u konkurence zastávky ještě perfektnější, protože hypotéza, že by jel jinou strategii a tankoval méně paliva F1 Career Challenge bere za své v okamžiku, kdy si uvědomíte, že všichni jedou na zastávku jedinou a navíc s tím dotyčným zajíždíte do boxů ve stejném kole, takže byste měli tankovat zhruba stejně, na stejný počet kol následujících. Člověka pak už tedy ani nepřekvapí, když v místě odbočky do pit-lane předjíždí vnitřkem soupeře, který má právě na programu zastávku, že onomu dotyčnému vůbec nevadí, že mu právě „stojíte“ v cestě. Prostě odbočí, i kdyby mu tam náklaďák postavili. Prostě pohodka.

Asi už pak ani nemá cenu se pohoršovat nad tím, že výsledkové listiny vůbec neodpovídají tomu, co se v daných sezónách dělo na skutečných tratích. Tvůrci měli dost času, aby do hry zapracovali souboje McLarenů a Ferrari, aby si Mika Hakkinen na Monze pobrečel v lesíku, aby si jistý MS zlámal nohu (i když v 99-tém místo něj jezdí v závěru sezóny Mika Salo), aby to v Brazílii 2000 napral plnou parou Verstappen do JPM a aby to prostě vypadalo nějak uvěřitelně. Místo toho vede po šesti závodech roku 2000 mezi jezdci Fisichella a mezi konstruktéry Benetton. Opravdu smutné.

Grafika se od minulého roku nijak výrazně nezměnila, vypadá stále skvěle. Dobrým grafickým nápadem je indikace aerodynamického stínu za před vámi jedoucím vozem. Naštěstí se již ve hře nesetkáme s oním arkádovým boost-meterem nebo co to vlastně vloni F1 Career Challenge bylo. Zákryt je indikován pouze dvěma bílými tenkými linkami a jeho účinek je posunut do realističtější polohy. A to je jedině dobře. Ke zvukům se odmítám vyjadřovat, neboť odmítám u formulových her omílat stále stejné standardizované fráze. Za vypíchnutí stojí snad jen pokyny a informace z boxů, které jsou občas tak mimo mísu, že to člověka opravdu pobaví. Když mi totiž někdo bude tvrdit, že si mám dát bacha na žluté vlajky v sektoru 2, protože to tam někam nabořil David Coulthard, zatímco já Davida právě předjíždím na cílové rovince (rozhraní sektorů 1 a 3, to jen tak pro informaci), tak si pomocí tlačítek na volantu okamžitě aktivuji kalendář, abych na displeji zjistil, zdalipak dnes není prvního dubna. Chochó.

A abych nezapomněl. Je tu i jedna věc, za kterou musím autory bez výhrad pochválit. Je jí zpracování nastavování vašeho monopostu. Místo toho, abyste byli zahlceni údaji o světlé výšce vozu, úhlech naklonění přítlačných křídel nebo minimálních změnách nahuštění pneumatik, jsou tu pouze tři posuvníky. Na koncích stupnic jsou vždy veličiny, které se posunutím změní, konkrétně přetáčivost vs nedotáčivost, grip vs rychlost a krátké převodové stupně vs stupně dlouhé (tedy v podstatě akcelerace vs top-speed). Pod posuvníky je navíc malá tabulka, která vám okamžitě ukáže, jak která změna ovlivní maximální rychlost, akceleraci a přilnavost. Naprosto dokonale jednoduché, naprosto dokonale srozumitelné, naprosto dokonale dostačující. Banda kutilů v čele s Kozlíkem Šikulou sice bude nadávat, ale F1 Career Challenge ti, kdož se o formulový sport aktivně nezajímají alespoň dostatečně pochopí, jak takový monopost F1 v základu funguje.

V recenzi na Formula One 2003 jsem vyjádřil naději, že by se v EA Sports mohli letos vytáhnout a stát se tak Studiu Liverpool naprosto vyrovnanou konkurencí. Leč nestalo se tak. A přitom stačilo málo. Všechny výše jmenované vady působí spíše jako neodstraněné bugy nežli jako koncepční pomýlení či snad dokonce záměry. Zahrát si čtyři ročníky F1 v pěkném kariérním režimu, to je pro fanouška formulí už pořádné lákadlo. Nežli ovšem tohle, tak to si asi raději zase odkroutíme jednu nudnou sezónu v propracovanější Formula One. Děkuji za pozornost.

F1 Career Challenge
Výrobce/Vydavatel Visual Sciences/EA Sports
Platforma PlayStation 2, GameCube, Xbox
Multiplayer: ano, 2-4 hráči (MultiTap)
Vibrace/Analog: ano/ano
Další ovladač: ano
Paměťová karta: ano, 205kB
Verdikt: Jen proto, že jsem fanda F1 a jen proto, že kariéra je skutečně zábavná, motivující a dokáže vás i přes kvanta chyb u hry udržet, vytáhnu tuto hru s přimhouřením oka do oblasti lehčího nadprůměru.
Hodnocení: 60% (info)

  • Nejčtenější

Nebýt seriálu o Buffy, jsem bezdomovec, přiznala hvězda The Last of Us

Osmačtyřicetiletý herec Pedro Pascal dnes díky seriálům jako The Last of Us, Mandalorian nebo...

Nový trend na Twitchi: Streamerky promítají hry na svá prsa a pozadí

Streamerka Morgpie objevila nový způsob, jak zaujmout své převážně mužské fanoušky na Twitchi, když...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Pozapomenutá hra od mistrů žánru RPG už se dá zase pořídit legálně

Špionážní klasika Alpha Protocol od legendárního studia Obsidian se vrátila do oficiální...

Už hrajeme šestý díl, provokují vývojáři The Elder Scrolls fanoušky

Do vydání dalšího dílu legendární RPG série The Elder Scrolls zbývají ještě dlouhé roky, vývojáři...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Úspěšní vývojáři zepsuli velká vydavatelství. Padla i velmi vulgární slova

V posledním roce obchází herním průmyslem strašidlo masivního propouštění, svou pozicí si nemohou...

Předplatitelé PS Plus dostanou v dubnu nedoceněný herní propadák

Největším tahákem dubnové nabídky pro předplatitele služby PS Plus je loňská fantasy střílečka...

Vývojáři mobilní hříčky utratili za marketing více, než stojí vývoj velké hry

Aktuální mobilní hit Monopoly GO! vydělal během pouhých deseti měsíců od uvedení již dvě miliardy...

Judas nechce být novým Bioshockem, sází na znovuhratelnost

Legendární herní vývojář Ken Levine konečně poodhalil detaily o své dlouhé roky připravované hře...

PRVNÍ DOJMY: Stellar Blade nabízí daleko víc než jen sexy zadek hlavní hrdinky

Po první hodině strávené v nelítostném světě akční hry Stellar Blade můžeme být zatím spokojení....

Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč
Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč

Každý týden můžete získat zajímavé balíčky od značek Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč. Hrajte s námi a získejte hlavní výhru, balíček s...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...