RECENZE: Zapomeňte na ovladač. Fable: The Journey se ovládá jen pohybem

Fable: The Journey se ovládá pouze přes pohybový senzor Kinect od Microsoftu. Běžný ovladač v podstatě vůbec nepotřebujete. A nápad je to rozhodně zajímavý. Po všech těch tanečních a cvičebních hrách je fajn, že se objevuje něco žánrově odlišného.

Oproti běžným hrám na hrdiny (předchozí projekty Fable nevyjímaje) je titul Fable: The Journey hodně "osekaný" a nenabízí tolik možností, což může někoho zklamat. Současně však nejde o jednoduchou hříčku, která poctivou hru připomíná jen zdálky. Fable: The Journey je jedním z mála plnohodnotných titulů, které jsou pro Kinect k dispozici. Chybám se však nevyhnul.

Příběh neoslní

Dohrání nezabere více než osm či devět hodin. To je na hru na hrdiny málo. Je to způsobeno tím, že jde o titul striktně lineární. Čas od času sice narazíte na dvě cesty, ale ty vedou těsně vedle sebe a žádné velké rozdíly mezi nimi nejsou.

Fable: The Journey

Ani děj vás nepřekvapí svou rozvětveností a scenáristickými hrátkami. Je to běžný fantasy příběh: věčně vystrašený mladík Gabriel putuje s karavanou, usne a oddělí se od ostatních. Osud tomu chce, že se potká s vědmou Theresou, která mu pomůže stát se hrdinou, jenž musí zachránit celou zemi.

Nic originálního vás nečeká. Je tu sice pár zvratů, ale ty snad nemohou nikoho zaskočit, protože jsme něco podobného viděli už tisíckrát. Je to sice snesitelný, ale okoukaný standard.

Jak je to se sérií Fable?

První díl Fable se objevil na pultech v září 2004, a to pouze pro konzole Xbox. O rok později vyšla rozšířená verze Fable: The Lost Chapters pro Xbox a PC (v roce 2008 se objevila konverze i pro Mac). Plnohodnotný druhý díl Fable II se objevil na Xboxu 360 v roce 2008. O dva roky později jsme si mohli užít trojku, opět pro Xbox 360, zatímco verze pro PC vyšla v roce 2011.

Lionhead Studios chystají čtvrtý a pátý díl a spekuluje se, že čtyřka bude k dispozici příští rok při startu nového Xboxu (zatím to nebylo oficiálně potvrzeno).

Série Fable obsahuje i dvě další hry, a to Fable Heroes, které se v tomto roce objevilo na Xbox Live Arcade, a další odbočkou od hlavní série je recenzované Fable: The Journey.

Mimochodem, existuje ještě adventura z roku 1996, která nese stejné jméno, tedy Fable, ale se současnou sérií nemá nic společného. 

Pokud vás zajímá, jaká je návaznost na předchozí hry, tak Fable: The Journey je zasazen půl století po událostech ve Fable III a dočkáte se několika odkazů (především díky vyprávění Theresy) na původní tituly. Ale jestliže s nimi nemáte žádné zkušenosti, není to problém.

Albion je pěkné místo, jen si ho moc neužijete

Ve hře vás čeká hodně cestování. Projedete značnou část Albionu, ale kvůli lineárnosti si ho moc neužijete. Zhruba 80 procent hry strávíte na voze taženém svým milovaným koněm jménem Seren, takže se můžete tak maximálně občas rozhlédnout a kochat se okolím.

Abychom byli fér, musíme poznamenat, že někdy narazíte na blikající kruhy, ve kterých, pokud zastavíte nebo zpomalíte, začne bonusová mise. Není jich moc a jsou velice krátké. Obvykle jen porazíte pár nepřátel a otevřete truhlici.

Fable: The Journey

Ovšem rádi si určitě odpočinete od cestování na voze, které je jednotvárné. Většinou jen držíte otěže, kdy Seren zvládá tři rychlosti: pomalou, svižnou a klusání. Zatímco první dvě nespotřebovávají energii, třetí ano. Kromě toho narazíte na tři druhy orbů: zelené, modré a červené.

Zelené lze sebrat v jakékoliv rychlosti, modré v pomalé a červené při klusání. Jinak se už pouze vyhýbáte překážkám, tedy občas stočíte koně doleva nebo doprava. Není to kdovíjak naplňující.

Orby jsou v podstatě zkušenosti. Ty samozřejmě získáváte i za zabíjení nepřátel. Když jich máte dostatek, jste odměněni zlatou mincí, která se investuje do vylepšení. Ani v tomto případě nečekejte moc možností.

Čaruj, panáčku, čaruj

Bezesporu nejzábavnější jsou pasáže, kde se Gabriel promenáduje po svých. Chůze je automatická a na vás je kouzlit a v určitých chvílích se vyhýbat útokům/pastem. V tomto ohledu Fable: The Journey boduje. Hlavní postava má k dispozici několik kouzel, zapojí se vaše levá i pravá ruka.

Jednou ovládáte kouzlo Push, kterým odstrkáváte nepřátele, pohybujete s objekty a vyvoláváte štít, druhá pak slouží pro útočnou magii. Nejdříve je to energetický výboj, dále ohnivá koule a konečně jakési kamenné kopí. Všechny druhy kouzel je možno vylepšit a každé z nich určitě využijete.

Fable: The Journey

Protivníci jsou běžné kreatury fantasy světa: obří hmyz, variace na gobliny, tvorové připomínající vlkodlaky, trollové a samozřejmě nemrtví. Větší variabilita nepřátel by nebyla od věci.

Na počátku stačí vrhat jedno kouzlo za druhým, ale později narazíte na nepřátele se štítem, který je nutné nejprve vyrvat s pomocí kouzla Push. Mimochodem, s Push se dají provádět i jiné kousky, třeba utrhnout ruku, nohu či lebku kostlivci. A ano, je to tak zábavné, jak to zní.

Vyvolání magie je velmi jednoduché, jde o základní pohyby a v tomto případě Kinect reaguje dobře. Ovšem se zaměřováním už je to malinko horší. I když se snažíte cílit, mrštěná kletba občas letí úplně někam jinam. Kinect lze kalibrovat přímo ve hře, ale moc to nepomáhá. Někdy se nám také stalo, že jsme najednou skončili v menu, aniž bychom provedli odpovídající gesto.

Fable: The Journey

Nejlépe Kinect reaguje během jízdy na voze, tam jsme zaznamenali problémy opravdu málokdy, ale během čarování už je to o poznání horší. Je to nepříjemné, ale nejde zase o tak častý jev, abychom prskali vzteky a čarování si neužili.

Humor a pohádkový vzhled

Série Fable u fanoušků boduje kromě hratelnosti i díky humoru a stylovému vzhledu a v tomto případě nás zklamání nečekalo. Fable: The Journey se vtípků nebojí a přestože se asi nebudete popadat za břicho a některé poznámky jsou spíše trapné než humorné, ve většině případů vás čeká úsměv na tváři.

Grafika je také povedená. Modely postav i okolí jsou zpracovány dobře, dočkáte se ruin hradů, rozbouřeného pobřeží i potemnělých jeskyní. Stejně tak hudba, dabing a zvukové efekty jsou profesionálně odvedenou prací. Po technické stránce si tedy není na co stěžovat.

Po té herní už ano. Kromě výše zmíněných výtek nás neoslnil ani design některých kapitol, kdy se dění smrskává na schéma projet se na voze, zastavit, odpravit pár nepřátel, utábořit se, nastoupit do vozu, projet se na voze a tak pořád dál. Aktivity se navíc často opakují ve stejném pořadí.

Ovšem v tomto případě prostě musíme trošku přimhouřit oči, protože nabídka pro Kinect je docela omezená. Svým způsobem je Fable: The Journey plnohodnotná hra, byť v určitých ohledech hodně zjednodušená (a to i v těch, ve kterých by nemusela).

Fable: The Journey tak ukazuje, že Kinect umí i víc, než jen tituly, ve kterých se trsá, nebo protahují svaly. Není to dokonalý projekt, ale pokud kameru pro Xbox 360 vlastníte, měli byste o něm určitě uvažovat. A nebojte se, během hraní se sedí, nebudete nuceni osm hodin stát.